řeším s KOMPLET FRIGOTECH

Pro mě jsou ty čísla za topení trochu z říše fantazie. Těch 1000-1500kWh ročně mám jen tak na dohřev TUV co nezvládne slunko. Jasně, mám jen 15cm polystyren a na střeše 20cm a ty velký okna, ale i tak si celkem libuju, že neprotopím zase tak moc. Dlouho jsem bydlel v nezateplené bytovce (ne panelák, ale cihlová bytovka), kde bylo normální v mrazech naměřit infrateploměrem na stěně 17°C, zatímco vzduch měl 25°C a radiátory hřály na 65°C. Ve skříni co byla u obvodové stěny bylo 10°C a začlo to tam kondenzovat, že jsme museli skříň vyklidit a posunout, aby to víc větralo.

Mám dvoupatrový dům, ale vůbec si nedokážu představit, že bych využíval a vytápěl jen jedno patro. Ikdybych tu byl sám. Taky to vychází z dispozic, kdy kuchyně, obývák, technický věci jsou dole, zatímco vchod je nahoře a pokoje taky nahoře. Dole bych stejně topil a to pak by stejně všechno teplo šlo nahoru a akorát by tam táhlo. Jediný co netopím je garáž - je sice spojená s barákem, ale ještě přes úzkou předsíň, kde se teda netopí taky.

Pochopit to dokážu u toho vícegeneračního domu, kdy se odstěhují děti a člověk má na každém patře vše co potřebuje, ale to se pak nebavíme o baráku 150m^2 ale spíš tak 400 a to se stejně moc nestaví v dnešní době

Taky nevím jestli pak tím netopením v pár místnostech něco až tak zásadního člověk ušetří (v baráku dobře izolovaném zvenku)- to teplo stejně v tom baráku prochází stěnami a stropem. Ušetřit by se dost dalo v neizolovaném domě, kde je skoro každá místnost "sama za sebe", ale dobře izolovaný barák považuju spíš za jeden celek.
Když jsme se sem stěhovali, tak jsme jednu zimu měli v pokoji jen sklad, kde bylo zavřeno a netopilo se tam. Pokoj u obvodové stěny. Bylo tam nějak 18-19°C, když venku byly mrazy. Takže ta úspora za netopení nebyla až tak zásadní - tím chci říct, že pokud mám barák 180m^2, tak nejde počítat že přestanu půlku obývat a najednou vytápím jen jako 90m^2 barák. V reálu budu vytápět stejně tak 130-150m^2, ikdyž bude topení v té půlce vypnuté...(samozřejmě záleží na dispozici a seskupení topných a netopných pokojů)

Samozřejmě plnohodnotné TČ pro 1600kWh je blbost, ale jak říkám - asi si nedokážu představit protopit takto málo. Do toho ještě ohřev TUV atd....

Souhlas s izolacemi atd. Opravdu nejde o nějaké závody v zateplení. Podstatnější je, co člověk reálně potřebuje třeba s ohledem v jaké životné etapě staví. Proto jsem psal, že je primárně důležité zjistit, jak velký zdroj tepla potřebuji. Pokud jsem ve fázi plánování, je jsou možnosti s tím něco udělat samozřejmě větší. Jde třeba o to, že já jsem vyrostl v panelákovém bytě o velikosti 62 m2 celkem bez újmy, ale málo kdo si postaví dům pod 100 m2 a pak řeší vytápění i prostor, které opravdu nepotřebuje. Dnes není tendence dvougeneračního bydlení a co potom v patrovém domě budou dělat dva lidé? A technicky, no samozřejmě, že malý dům dobře zateplený dům lze vytápět jen elektrickou podlahovkou nebo jiným prakticky nezničitelným zařízením. Když bude dům potřebovat 20 kWh na m2 ročně a bude "jen" 80 m2 = 1600 kWh x 10 Kč. Když by padl jeden průměrný důchod na roční topení elektřinou? To přeci nemá smysl nějaké TČ vůbec řešit.

No... Můžem se tu pusti do úvah, kolik kdo ušetří, když bude obývat jen jedno patro, nebo přidá 10cm polystyrenu, ale tohle VojtaD moc nepomůže, když má barák hotovej a má konkrétní data o tom, kolik ročně protopí a chtěl by s tím něco (v rozumných mezích = nebude přidávat polystyren) dělat.

Samozřejmě že zateplit co nejvíc je vždycky přínos, ale trochu bych se taky podíval na návratnost. Sám píšeš, že se otepluje, s TČ dokážem udělat klidně 4x tolik tepla než co spotřebuje atd. Do toho si lidi můžou dát ještě i FVE (jasně, v zimě toho moc nevyrobí, ale aspoň něco). Pak máš v baráku i hodně odpadního tepla (+slunce když se opře do oken), takže někdy budeš v zimě i větrat atd...

A teď otázka - za jak dlouho se ti zaplatí 40cm polystyren oproti třeba 20cm? Má to vůbec smysl dělat? Někde na severu kde je běžně -20°C? Určitě. Tady u nás, kdy máš průměrnou teplotu v topné sezoně +5°C? Nevím, nevím


Mně totiž přijde, že prostě od nějaké tloušťky si už moc nepomůžeš, nebo je ten přínos už vícemnéně nepodstatný a pak je potřeba se zaměřit na další věci. Třeba okna. Mám velký okna až na zem. Je to sice super trojsklo atd, ale prostě jde od nich chlad, když je venku zima. Vůbec bych se nedivil, kdyby ty okna udělaly větší tepelnou ztrátu, než celá stěna...To stejný dispozice (nemít zbytečný výzub v baráku, snažit se o kostku) a umístění oken, aby se využilo záření ze slunce.

Další aspekt je, že si suprově zateplíš barák, vyjde ti, že nemá smysl vůbec pořizovat TČ a budeš topit jen odporově elektrikou. Fajn, dává smysl. Jenže třeba kdyby ses na to super zateplení vykašlal a za čtvrtinu peněz místo toho vzal TČ, tak budeš na úplně stejné spotřebě (a vzhledem k ohřevu TUV je dost možný, že by nakonec byla levnější varianta horší zateplení + mít TČ). Když máš pak levnou teplou vodu, tak můžeš ušetřit další prachy když na tu teplou vodu zapojíš třeba myčku na nádobí a pračku atd...a najednou máš zase dalších "pár kWh ročně ušetřených"

Je potřeba se na to dívat z nějakého reálného pohledu, propočítat to a ne "autisticky" jít do všeho na 100%, ikdyby se to mělo zaplatit za 40let...

Si vem že třeba ročně potřebuješ třeba 10MWh na topení a máš TČ s průměrným COP třeba 3. To máš 3,3MWh na topení. To mi nepřijde jako až tak strašně velký číslo a hlavně ikdybys to snížil o třetinu, tak to ročně není zas žádná závratná částka (hlavně ve srovnání s cenou těch stavebních úprav co bys musel tomu obětovat...)

Musíme si nejdřív říct, jaký dům kdo vlastně vytápí a vedle tepelných ztrát je ještě důležitější skutečná potřeba daného domu. Ono se to totiž v průběhu let může docela zajímavě změnit. Dneska by měl dům mít plánovanou spotřebu kolem 15-20 kWh na m2 a rok. Když budu mluvit o běžně velikých domech 150 m2, bavíme se o spotřebách 2250 - 3000 kWh za rok. Není to nic nedosažitelného a tam by se měl napnout síla jako první. Byl jsem kdysi za exota, když jsem zateplil 20 cm izolace zdivo IZO plus, které mělo už vlastní na rybiny vložený 10 cm polystyren a získal tak tehdy ojedinělou izolaci 30 cm obvodových stěn. Podobně jsem "předimenzoval" i další. Dneska soused zateploval 40 cm šedého polystyrenu VPC cihly a nedivil se nikdo. Teď k té potřebě vs spotřebě. Potřeba je takový teoretický a výpočty daný údaj, který se s reálem nemusí potkat. Obvykle se počítá na vnitřní 21 °C, venkovní -12 °C, stačí se podívat na letošní podzim a je jasné, že reál o výpočtu ubíhá (já letos ještě vůbec o topení ani nezačal uvažovat). Celkově průměrné teploty rostou a i když je to jen o pár stupňů, fakt je to znát. Mohou se ale přihodit i zcela jiné věci, se kterými se ne vždy počítá. Mám dva výrostky, jeden se před nedávnem odstěhoval ke slečně a druhý odjel původně studovat do ciziny, ale s návratem do pokojíčku k rodičům už nepočítá. Takže najednou nepotřebuji vůbec horní část domu. Ložnici jsem udělal z původně pracovny v přízemí a patro je trvale prázdné. Topit tam není třeba. Rázem je potřeba vytápění skoro poloviční...

Ještě mě napadla jedna nekonvenční věc:
Někam do cesty vzduchu do pokojů nacpeš tohle
https://www.ventishop.cz/freonove-chladice-mkf/
Pak vezmeš klimatizaci a namísto vnitřní jednotky necháš trubičky s chladivem zapojit tady to tohoto modulu.
Z původní vnitřní jednotky klimatizace se vezme elektronika a čidla teploty a ty se připojí nějak rozumně na ten nový modul. Plus necháš motor ventilátoru, aby byla elektronika šťastná, že se točí Případně nějaký motor naklápění lamel atd...to by se muselo vyzkoušet

Jinak ve vnitřní jednotce nejsou žádné aktivní chladírenské záležitosti - žádný expanzní ventil atd. Všechno je ve venkovní jednotce s kompresorem. Ve vnitřní klimě jsou 3termistory (vstup chladiva, výstup chladiva a uprostřed výměníku).

Vycházím z toho, že lidi si upravují klimatizace a dělají z nich tepelná čerpadla do vody, kdy nahradí vnitřní jednotku výměníkem chladivo-voda. Tak tohle je hodně podobné, jen z toho dostaneš zase vzduch-vzduch
Zkus hledat modifikace klimatizace swep

*Klimu jsem upravil a mám tam přepínač, kterým odpojím termistor a připojí se tam pevný odpor - klima si myslí, že má pokoj třeba 25°C a já pak můžu nastavením teploty nastavit skutečný výkon kompresoru, který se drží pořád stejný.

"Oficiálně" se chová totiž tak, že mám v pokoji 22°C, nastavím 25°C. Najede na 100%, venku se zbytečně namrazí, vevnitř zbytečně rychle vedro a samozřejmě horší COP. Pak sníží výkon nebo se rovnou vypne, protože přetopí. Tohle je "optional", ale jak říkám - já dost pracuju s tepelnou kapacitou baráku a je pro mě ideální, když ta kliam jede v nějakém definovaném stavu na stejný výkon.
Fakt nechápu, proč to nemá omezení výkonu kompresoru v topném režimu. U chlazení to jde nastavit na 40/60/80% výkonu a to mi přijde v létě taky super a hodně to používám jen na těch 40%. Má to pak výrazně lepší účinnost. Obecně mi přijdou ty výparníky/kondenzátory těch klim (jak venku, tak vevnitř) strašně malý na ten výkon, co chtěj předat. Pak je zbytečně velký teplotní spád a mizerná účinnost (COP/EER)


Jo bohužel všechno to je "bastl", ale nějak nemám lepší řešení. El. podlahovka je šílená blbost, ale já to nestavěl no. Co bych já dal za to, kdyby tam v té době dali místo el.drátů trubky a já si tam mohl dát TČ....

K těm klimám a hluku - ano, mít to v pokoji kde spím bych určitě nechtěl. Stejně jako mít v každém pokoji klimu. Mám vcelku malý pokoje (12-16m^2) (když nepočítáme obývák) a ta klima i na nejmenší výkon (jak na chlazení, tak topení) má prostě nějaký minimální výkon. A i tento výkon je prostě moc. Plus to na člověka fouká a je to nepříjemný. Takže se mi nejvíc osvědčila jedna klima na chodbě, která při otevřených dveřích vytopí celý horní patro a vychladí i spodní (studený vzduch klesá dolů, ale teplý ne).
PS: ještě taky otázka, jaký hluk dělá ta současná topící rekuperace....

Na noc někdy vypínám, někdy ne.Obecně se snažím spíš natopit přes den, protože v noci (díky nižší venkovní teplotě) to má horší COP, častěji odmrazuje a podobně.
Tím, že je to v chodbě (a na noc se zavřou dveře do ložnice), tak ten hluk nevadí. Přes noc ta zavřená ložnice nevychladne tak, aby to něčemu vadilo. Přes tu noc se natopí chodba + "nespací" pokoje a ráno jak se všude otevřou dveře, tak se to zprůměruje.
Barák je velmi dobře izolován a je to normálně cihla, stropy beton a jedna stěna taky beton, tak to má dobrou tepelno kapacitu. Dost jsem se naučil zacházet s tepelnou kapacitou baráku a klima jede prostě natvrdo na nějaký výkon co tomu určím* a ty teploty se prostě průměrují. Že tam trochu skáče teplota v chodbě nikomu nevadí.

Ve spodním patře jsem právě udělal tu chybu, že jsem dal klimu do jednoho malýho pokoje (proto vím, že je to fakt naprd), ale pokud se tam nechá zaplá přes noc, tak to vytopí i jakž takž sousední obývák. Měl jsem to dát rovnou do toho obýváku, ale bohužel už je tam no...

Být v situaci jak píše VojtaD, tak bych určitě nechal ten původní systém topení a snažil se doplnit klimu někam jak to mám já - nějaká chodba uprostřed baráku, obývák atd.
Ono mi přijde, že většinu zimy (u nás v čr, pokud nejseš v horách) potřebuje člověk jen dotápět a opravdu mrazy jsou třeba 7-14dní v roce, jestli moc. Tak prostě klima by pokryla třeba 80% roční potřeby tepla a no holt v těch největších mrazech byl dotápěl stávajícím systémem (úplně stejně, jak já v příapdě potřeby dotápím odporovou podlahovkou v pokojích)

Taky bych se snažil využít tu současnou rekuperaci a třeba jí trochu upravit sání toho cirkulačního vzduchu, aby sála někde v blízkosti té klimatizace ten teplý vzduch a rozfoukala ho do vzdálenějších částí baráku. To bych asi "musel vidět", abych si to dal do souvislosti s tím, jak to mám já a jak mi to funguje...

Pokud chcete snížit spotřebu elektriky, máte možnosti:

1) topit klimatizacemi. Do vašeho RD doplníte klimatizace do místností, kde nyní přivádíte vzduch (předpokládám, že třeba v koupelně máte el. rohož, patronu v žebříku, přímotop nebo něco podobného).
Výhoda tohoto systému je, že zároveň můžete v létě chladit.
Nevýhodou je hluk vnitřních jednotek (jak je napsáno výše, v noci je slyšet víc než přes den) a stavební úpravy. Ke každé vnitřní jednotce musíte přivést trubičky s chladivem a zajistit odvod kondenzátu. Čistě teoreticky, pokud byste jen topil, z vnitřní jednotky by kondenzát nevytékal, ale rozhodně bych odvod kondenzátu taky udělal. Dále by bylo třeba si pohrát s nastavením stávající vzduchotechnické jednotky. Rozhodně bych ji úplně nevypínal (zajišťuje větrání), ale taky už by nemusela cirkulovat vzduch kvůli topení. Navíc byste chtěl, aby první vytápěli klimatizace a vzduchotechnická jednotka max. dohřívala venkovní čerstvý vzduch na interiérovou teplotu. To nastavení by nakonec mohlo být to nejsložitější.

2) Předělat zdroj tepla. Vyhodit el. bojler a nahradit ho tepelným čerpadlem s bojlerem. Pod názvem bojler si představuju ak. nádobu, který by plnila funkci stávajícího bojleru, tj. napájela teplovodní ohřívač ve VZT jednotce a ohřívala TUV.
Výhoda tohoto systému je, že ušetříte nejen na vytápění objektu, ale i na ohřevu TUV, což byste ve variantě 1 neměl. Pokud by tepelné čerpadlo bylo vedle tech. místnosti, tak by ani stavební úpravy nemusely být tak složité, všechno by se odehrávalo v 1 místnosti, jinak by rozvody zůstaly zachovány.
Nevýhoda je, že byste neměl řešené chlazení. Pokud ale nyní v létě nějak fungujete, horší by to nebylo. Dále při potřebě nahřívat vodu na 61°C už budete s efektivitou TČ daleko od deklarovaných hodnot, které se uvádí pro nižší teplotu vody. Je samozřejmě otázka, jestli by nešlo snížit teplotu vody třeba na 50°C, případně níž. Ale to nedokážu takto odhadnout.

3) Pak samozřejmě pomůže i fotovoltaika (ne ve spotřebě, ale v množství energie odebrané ze sítě), ale zrovna největší spotřebu máte v zimě a to je její výkon nejslabší. Zhruba byste v létě mohl pokrýt celou spotřebu vč. TUV, v přechodném období snad i částečně vytápění, ale v zimě budete rád, když pokryjete jen svícení a běžné spotřebiče. Záleží na velikosti fotovoltaiky a na počasí.

K topení klimou. Měl jsem a už nechci. Řešil jsem podobně jako vy. Platí PRO, která uvádí Hugo (ostatně Hugo má celkem dost rozumné názory, sleduji ho i v jiných fórech), ale asi tu nezaznělo to zásadní proti. H L U K Měl jsem, resp. mám (nevyhodil jsem to úplně, ale používám občas na letní chlazení) klimu Flaxis Plus a jako s výrobkem jsem spokojený. Jenže v noci má být klid a to tedy od klimy není, když topí/chladí = hučí. Tomu se nedá zabránit, nejde dát dost dobře do jiné místnosti. Někdo si na to zvykne, já si ani po dvou letech nezvykl a musel topení předělat. Předělat topení je ale neskutečně blbější záležitost než řešit nové. Asi ani není potřeba dodávat, že to chtělo hodně kompromisů s přiznáním trubek, bouracího nepořádku atd. Důležité je si rozhodnout, co je a není pro uživatele únosné, někdo pozná i hučení oběhového čerpadla u topení a jiného neruší ani ta klima. Já jsem mezi a tu klimu nedávám. Možná to bylo subjektivní, ale přišlo mi, že po dvou letech je hluk ještě vyšší než na začátku. Doporučoval bych si vzpomenout na hučení klimy v létě v hotelu nebo si to někde zkusit. Osobní vjem je nejdůležitější. Obecně topit vzduchem je docela problém, ale to je jiné téma a dá se toho i tady dohledat dost. Tak čau.

Hugo Zhor píše:Čím ohříváte vodu v bojleru? Elektrikou? Plynem? Něčím jiným?
A na jakou teplotu ohříváte vodu v bojleru?
A ještě k té spotřebě. To je spotřeba elektriky a nebo plynu?

Elektrikou. Plyn tady neni dostupny.
Teplota TUV +-61C, UT +-61C.

VojtaD píše:řešení klimatizaci zni velice zajimave! Jakou jednotku presne mate?

Klimy mám obyčejný LG, Standard Plus. Konkrétně modely pc09sk a pc12sk. Ten druhej má vyšší výkon, ale je to asi jen o softwaru - oba modely jsou úplně stejný z hlediska hardware (velikost, hmostnost, množství chladiva), jen ten kompresor u "dvanáctky" umí jet na vyšší otáčky. Až "osumnáctka" je fyzicky větší

VojtaD píše:Tak mozna by pomohlo snizit spotrebu tepelne cerpadlo ktere by nahradilo vyrobu teple vody do bojleru?

To by asi NĚJAK pomohlo, ale bál bych se toho z následujícího důvodu:
TČ má nejraději, když produkuje co nejstudenější vodu. Ideálně, když topíš podlahou (tzn obrovská plocha) a jen na nějakých 30°C. U podlahy si můžeš dovolit jen 30°C, jelikož díky obrovské ploše dokáže potřebnou energii pro topení vyzářit do baráku bez problému.
Ty topíš vzduchem. A ta rekuperace co máš, nebude mít z principu kdovíjak obrovský průtok vzduchu (tipuju tak 200-300m^3/h? nevím přesně). A jelikož máš malý průtok, tak musíš mít vyšší teplotu pro předání stejného tepla. Takže v bojleru tipuju že bys dost často musel mít třeba přes 60°C, aby ti to dokázalo předat dostatečný teplo pro vytápění. No a u 60°C už ty COP TČ nebývají kdovíjak slavný....

Mimochodem ta klima co tu mám má průtok vzduchu 570m^3/h a fouká mi z toho vzduch kolem 40°C (tam je to ještě trochu naprd, že klimy se dávají ke stropu a to topení je jen "dodatková" funkce, ačkoliv pro mě to je nakonec funkce primární. Ale díky tomu, že je to u stropu, tak se tam do toho saje zase ten teplej vzduch co se drží u stropu a nefunguje to tak pěkně jako když se chladí a studený vzduch klesá k zemi a pěkně to cirkuluje v místnosti. Ideální by ta klima byla někde u země žejo...) Teplota chladiva co se mi vrací do kompresoru je teď 38°C, což je jakože zbytečně pořád teplý no...

Čím ohříváte vodu v bojleru? Elektrikou? Plynem? Něčím jiným?
A na jakou teplotu ohříváte vodu v bojleru?
A ještě k té spotřebě. To je spotřeba elektriky a nebo plynu?

Heh dekuji za porovnani a vysvetleni. Vymena rekuperace za Jablotron opravdu zni jako nesmysl
Tak mozna by pomohlo snizit spotrebu tepelne cerpadlo ktere by nahradilo vyrobu teple vody do bojleru?
Chapu, ze v zime je vetsi spotreba. Dokud chodil jednorocni vypis za spotrebu, tak jsem to nejak neresil. Ale ted, kdyz mam po ruce aktualni spotrebu, kde vidim zvlast kazdy den/tyden/mesic, tak me to dost motivovalo k hledani reseni.

Pokud byste chtěl vzduchem dál topit, je Atrea vhodnější než Jablotron.
Začnu srovnáním původní jednotka Atrea 2000 RD a jednotky od Jablotronu Futura L s modulem CoolBreez.
Pokud je jednotka Atrea stejné koncepce jako současné jednotky, je určena pro teplovzdušné vytápění, kdy zároveň zajišťuje i nutnou výměnu vzduchu. Má pět hrdel průměru 160mm a 250mm a zajišťuje výměnu znehodnoceného vzduchu a zároveň točí cirkulační vzduch. Domnívám se, že přívodní ventilátor má výkon přes 1000m3/h.
Oproti tomu jednotka Futura L od Jablotronu je pouze větrací typ, který má čtyři hrdla vzduchový výkon max. 350m3/h.
Z toho vyplývá, že pokud stávající jednotka v zimě ohřívá přívodní vzduch na třeba 40°C (a přívodní ventilátor jede na plný výkon) a doma máte 20°C, musela by jednotka od Jablotronu ohřát vzduch na 80°C aby dokázala přenést stejné množství tepla. Což nevím, jestli je reálné.

Další nevýhoda Futury je, že aby dokázala přenést co největší množství energie, musí jet na maximální výkon, ale všechen vzduch bere z venkovního prostoru, i když to zrovna není potřeba. A tento vzduch musí dohřát na interiérovou teplotu. Díky entalpickému výměníku snad nebude i přesušený interiér, ale na to bych si taky nevsadil. Oproti tomu Atrea může snížit výkon odvodního ventilátoru a dokola točit cirkulační vzduch. Takže není tolik venkovního vzduchu, který by musela dohřívat na interiérovou teplotu.

To, že máte v zimě větší spotřebu než v létě, je naprosto normální. V létě netopíte.

Diky moc za rozepsani! To mi zni jako hodne podobna situace

Mel jsem v planu puvodne poridit Jablotronackou rekuperaci s CoolBreezem.
https://www.jablotronlt.com/coolbreeze
Coolbreeze funguje trochu jako klimatizace. Dokaze prave i ohrivat vzduch. Rikal jsem si, ze super reseni ale dle supportu nemam provedene rozvody dle pozadovanych paramteru, aby mohl CoolBreeze dochlazovat. Coz by pro me byl jenom hezky bonus. K dohřevu se moc nevyjadrili

Kopat se mi moc nechce :/ řešení klimatizaci zni velice zajimave! Jakou jednotku presne mate?

Jo už to chápu jak to funguje, tady je nějaký popis pro ostantí
https://heliostar.cz/rd_obecny_popis.pdf

No jo, tak pokud topíš odporově elektřinou, tak se nejde divit té vcelku velké spotřebě. Vcelku logicky v zimě protopíš víc, když se topí než v létě žejo

Upřímně mi přijde topení elektřinou tak trochu jako hřích, zvlášť v dnešní době, kdy se všude cpou tepelná čerpadla a elektřina stojí trojnásobek než v roce 200x.

U TČ máš najednou třetinovou až čtvrtinovou spotřebu (v našich relativně teplých klim. podmínkách) a momentální návratnost TČ je v řádu jednotek let.

Pokud člověk nechce překopávat topení a investovat hodně peněz, tak může (při správné dispozici baráku) velmi jednoduše topit klimatizací s minimální investicí (20-30k). Tohle je přesně můj případ - mám bohužel barák s elektrickou podlahovkou, protože v době stavby se TČ nevyplatilo a elektřina stála kolem 2kč/kwh v NT. V současné době by mi topení elektřinou vyšlo ročně na cca 70+tisíc Mám v PENB vypočtenou roční spotřebu na topení 14MWh

Momentálně topím tak, že v chodbě je instalovaná obyčejná LG klimatizace a teplo se dostává do pokojů skrz zdi a skrz otevřené dveře. Klima mi s příkonem většinu času kolem 400-500W vytopí celý horní patro a v pokojích se jen lehce dotápí podlahovkou (98% času je vypnutá). Momentálně pokud venku nemrzne, tak stačí klima zapnutá přes den a v noci vypnuto.
Když bych zapnul podlahovku, tak ten průměr 600W je tak na topení jednoho pokoje...

Ve spodním patře se občas přitápí krbem a jinak je tam klima taky. Když se dívám na spotřebu za minulou zimu, tak jsem za klimy u 2MWh a pár metrů dřeva (cca 2-3) s touhle kombinací jsem namísto 70tisíc tak na 15tisicích. A upřímně co jsem tak počítal, tak topit tou klimou je levnější, než krbem (pokud není venku -15°C). Ta klimatizace se mi zaplatila za jednu zimu...

Letos mám na klimy spotřebu 110kWh od začátku zimy. A v krbu se topilo jen asi 2x. A topíme normálka na 22-24°C (s tímhle stylem topení se to blbě reguluje). Mám větši spotřebu na ohřev TUV (kde mám jen odporovou spirálu), než na topení celýho baráku klimama...

Dům je vyhřívaný rekuperaci. Máme v koupelnách podlahové topení, ale to je z 99% času vypnuté.
Pokud to chápu dobře, tak z elektrického bojleru vede potrubí do podobného modulu:
https://www.luftuj.cz/p/teplovodni-ohri ... 160-3-2-5/

Chápu dobře, že se rekuperace ne úplně běžné používají k vytápění domu?

A čím topíte vlastně? Nějak nechápu jak funguje dohřev z bojleru - to je výměník v bojleru a zapne si to čerpadlo a bere teplo z bojleru? A ten se nahřívá elektřinou nebo čím?

Dobrý den,

od chvíle co jsem pořídil domů fotovoltaiku, tak mohu sledovat lépe spotřebu. Trochu mě překvapilo kolik vlastně spotřebujeme za vytápění. Máme rekuperaci Atrea Duplex 2000 RD s dohřevem z 200L bojleru pro 200m2.
Je tomu přes 22 let co rodiče postavili dům, tak si říkam, zda se technologie neposunula.
Roční spotřeba se pohybuje kolem 19mWh - 22mWh.. Jak příde chladnější období, tak máme měsíční spotřebu energií i trojnásobnější než v létě.
Má to smysl vůbec řešit? A pokud ano, od čeho bych se měl prosím odrazit?