Když jsem řešil stavbu, tak jsem to také nevěděl. Musel jsem docela dlouho získávat různé podklady, informace, zkušenosti jiných a pročítat různá fóra, porovnávat navzájem konkurenci a psát si o ceny. Samozřejmě jsem prošel i dost veletrhů, takže teď dělám chytrého.

Compact teď stojí 179 500,- VP18K EK9 vyjde na 159 500,-, ale zase, je tu ten elektrokotel, který Compact nemá. Do Compactu se dá také dokoupit, ale vychází dráž, než u jednotky VP18K EK9. Když vezmu tu samou jednotku bez EK, je o 10 000,- levnější. Kdybych chtěl ale EK do Compactu, vyšel by na 22 800,-. To mi přijde na docela pěkný rozdíl. Těžko říci, proč to tak mají, když se jedná o stejný výkon kotle. To mi došlo až nyní, protože jsem před stavbou vůbec neřešil možnost topení elektrokotlem.

Já jsem navrhoval zdroj topení podle tepelné ztráty. Protože mám pasiv (TZ 2,95 kW), šel jsem do elektrických rohoží. Elektrokotel bych si nainstaloval asi při tepelné ztrátě větší než 4 kW. Takto se těžko radí, co byste měl volit. Compacta jsem také volil z důvodu, že mám vše v jedné skříni a zabírá mi to minimum místa v technické místnosti.

Na nějakém fóru jsem kdysi četl, že průměrná roční spotřeba pro ohřev TUV klasickým elektrickým bojlerem vyjde u čtyř členné rodiny na zhruba 3 500 kWh, což vychází na zhruba 11 500,- /rok. Je to ale jen nějaký průměr, samozřejmě záleží na přesné spotřebě. Neberte to jako závaznou hodnotu.

BaR

Děkuji z vysvětlení máte, pravdu s tím EK9 sem se spletl. Nevěděle sem že to zanmená ohřev teplé vody na topení (nikoliv TUV)
Jaký je rozdíl mezi tím nejdražším kompaktem a VP18K EK9? parametrově vypadá stejně...
Do pasivní rekuperace nejdu, chci aktivní, otázkou je jestli i s ohřevem TUV (nebo samostatný kotel) či navíc i topení teplo vodou (nebo podlahové elektrické topení)

Můžu ještě vědět jak jste přišel na výpočet 12000 za ohřev TUV běžným kotlem?

Dobrý den,

vlastním sice jednotku Compact K, ale při výběru jsem také řešil dilema, zda pořídit VPL15K, VP18K WT nebo Compact. Z Nilanu jsem si vyžádal dost informací, tak jsem si udělal názor a šel do Compactu. Porovnáváte zde ale dvě naprosto rozdílné jednotky.

VPL15K - jednotka s aktivní rekuperací - větrá, v létě chladí a trochu přitopí
VP18K EK9 - jednotka s aktivní rekuperací - větrá, v létě při ohřevu TUV "zdarma" chladí, opět trochu přitápí a navíc umí topit do vody. EK9 značí, že je v jednotce instalován ještě elektrokotel o výkonu 9 kW na ohřev topné vody do teplovodní otopné soustavy v podlaze nebo radiátorů. Kdybyste nechtěl topit elektrokotlem, mohl byste ušetřit něco za EK9.

Jednotka neohřívá TUV jen v létě, ale celý rok. V létě horkým nasávaným vzduchem z exteriéru a synergií zdarma chladí. V mezidobí (jaro, podzim) a zimě ohřívá TUV odtahovaným odpadním nasyceným vzduchem z interiéru.

Návratnost jsem neřešil. Buď budete větrat pasivkou, případně si v létě ochladíte nebo vycucnete veškerou energii, kterou byste jinak vyfoukl a uložíte jí do vody. Loni psali, že spotřeba VPL15K je asi 1 500 kWh/rok. Jednotka VP18 měla spotřebu v maximu asi 2 500 kWh. Mě tvrdili, že Compact spotřebuje ročně asi 2 200 kWh se vším všudy. Mám jí v provozu asi 6 měsíců a aktuálně mám spotřebu 1 148 kWh. Když ale vezmeme, že 1 kWh stojí u dodavatelů elektřiny kolem 3 Kč, jsme i s ohřevem TUV na 7 500 Kč. Obyčejným bojlerem jste zhruba na 12 000 Kč. Už zde je nějaká úspora.

Jako jsem neřešil návratnost u zdiva, izolace, střechy a jiných "komponent", nezajímalo mě to ani u rekuperační jednotky. Více mě zajímá úspora, i když se to těžko měří. Snažil jsem se nashromáždit co nejvíce informací a nakonec se rozhodl pro to nejlepší, co zatím na trhu je.

BaR

Dobrý den,
zajímalo by mě jestli se cenově vyplatí rozdíl mezi VP18k-EK9 a VPL15, tedy aktivní rekuperace s ohřevem do TUV nebo jen aktivní rekuperace.
Cenový rozdíl je tam značný ikdyž musím ještě připočítat elektrický boiler k VPL15
Zajímalo by mě jaká je návratnost u VP18 oproti VPL15, když teplou vodu mohu ohřívat jen v létě.. (mám takové tušení že není) ale nějaký čísla by byla fajn...
díky

To je právě ta samoregulace, která u deskových výměníků není a tam musíte použít by-pass. Chtělo by to pochopit hlavní princip přenosu tepla. Zkusím to vysvětlit,jak to já chápu. Spodní část trubic obsahuje látku, která se vypařuje.Když se něco vypařuje, spotřebovává to teplo z okolí (výparné teplo). Když chci vypařit vodu z kotlíku, musím pod ním topit. Není to úplně ono, ale snad to pro představu stačí. V HP se ve spodní části topí celoročně odtahovým vzduchem o plus/mínus stejné pokojové teplotě. Látka v trubicích se mi krásně vypaří, protože vaří už při nějakých -80°C za tlaku asi 1baru. Neberte mě za slovo, zkrátka za pokojových teplot vaří spolehlivě. Výparem vezme sebo teplo do horní části HP a tam musí teplo předat- kondenzovat. Pro kondenzaci potřebuje nějakou teplotu, se jako ta pára nad hrncem srazila a v podobě kapek zase spadla do spodní HP, kde zase začne vařit. Nastavení trubic se provádí volbou látky a tlakových poměrů.I voda v papiňáku vaří nevaří při 100°C,ale později a proto se maso vaří vlastně za vyšších teplot po kratší dobu. Výrobce si nastaví HP tak, aby mu cca při 20°C už nic nekondenzovalo a tak se přenos mezi spodní a horní částí HP zastaví. Sáma se spustí, až zase teplota horní části bude studená, díky studenému venkovnímu vzduchu. Berte moje vysvětlení jako laické a názorné, vědci snad prominou.

Není, proto se ptám
Video to ale jasně vysvětluje, měl sem za to že HP vždy přenáší vyšší teplo do míst s nižším teplem. Podle videa tomu ale tak není. Pak už to dává smysl.
Pokud tabulka s popsanými výkony od výrobce sedí, tak se tato jednotka opravdu vyplatí a zaplatí se do 5 let (dle průměrných teplot pro mé místo bydliště).

Omlouvám se, ale začínám si myslet, že princip a hlavně zapojení HP, vám není příliš jasné. V HP na sebe působí vnitřní odtahovaný vzduch ODTAH -přiveden do spodní části HP a čerstvý venkovní vzduch SÁNÍ -přivedeno do horní části HP. Při chlazení se samoregulací proces v HP prakticky zastaví, podívejte se na tohle video. https://www.youtube.com/watch?feature=p ... CkXUotE8L0

Dobrý den, zajímalo by mě jak fungují HP u aktivní rekuperace při vysokých teplotách např nad 30°C. Efekt by měl být opačný ne? Tzn budu dodávat teplotu vzduchu např 40°C a budu potřebovat více energie na chlazení... nebo ne?

Dobrý den, právě instaluji VP18K EK9 s HP/FU15. Máte někdo tuto kombinaci? Jak jste spokojeni?

Nejde o posuzování nějaké konkrétní jednotky. Jde mi o zjednodušené vyhodnocovací pohledy obecně.
Nevidím jako správný postup, pokud se hodnotí výrobky jen podle složitosti vs. případné opravy. Připomíná mi to filozofii Diogéna. Nic nemám - o nic se nestarám, o nic nepřijdu... Analogicky: když v jednotce není žádná technologie - nepokazí se, nebudu mít žádné starosti. Nevím, jestli Diogénovo totální odmítání lze označit za moudré. Diogénes není kynik (nezaměňovat za cynik), střídmost nelze zaměnit za prázdnotu.
Pokud bychom odmítali technologie - prosím, jak je libo -
ale pak se musíme smířit s tím,
..že jízdní kolo není motocykl, že kosa není sekačka, že lopata není bagr - musíme si plivnout do dlaní a nehledě na mozoly zabrat. Samozřejmě, že druhým extrémem je cpát motor do držáku toaletního papíru, když stačí zatáhnout.
Když vybírám zařízení, mělo by být kvalitní. Jednoduchost není synonymem kvality.
Jednoduchá zařízení mohou být velmi kvalitní a chytrá, stejně tak to mohou být zcela zbytečné šmejdy.
Já bych doporučoval hlediska výběru trochu vyvažovat. Porovnávat kvalitu, spolehlivost, výkon, spotřebu, komfort, užitek.
El. bojler má 3x větší spotřebu než tepelné čerpadlo, kvalitní smaltovaná nádrž má několikrát delší životnost než plechová, pasivní jednotka bez předehřevu zamrzne nebo prakticky nerekuperuje, pasivní jednotka neumí dohřát bez dalšího dohřevu přívodní vzduch, neumí chladit.
Nižší cena nemusí vést nutně k lepšímu výsledku,ale platí to i obráceně.
Dost jsem se rozepsal, v zásadě jsem chtěl jen souhlasit s Leonem, že na věc se má hledět komplexně. Srovnávat celou technologii domu a neporovnávat neporovnatelné jednotlivé komponenty.

pracku mame novu, stala cca 500e zaruka 2r.

porovnavate Nilan Eco k valche (zapalkam)?
mna na tejto jednotke zaujala mala spotreba vent.

Neradim kazdemu aby si hned zobral uver na vsetky dotupne technologie, a nacpal ich do domu.

Nazori su rozne, a ako pisal v jednom prispevku Leon, dom treba posudzovat ako celok.
Pre niekoho moze byt vp18k jedina technologia ktoru v dome bude potrebovat, iny bude musiet investovat do pripojky na plyn, TC, solar, atd.

V podstate sa to tu dost opakuje, ja som len reagoval na otazku od BTB
viac ma zaujimala ta poruchovost a zaruka vp18.

meem píše:verim tomu ze ta pasivna RJ je menej poruchova,
menej bolestne je opravit/vymenit boiler za 800e ako RJ za 5500e.

Zvláštní úvaha nikoliv však ojedinělá.
Perete v pračce nebo na valše? Podle stejného modelu by měla vítězit valcha. Vsadil bych se, že valcha bude méně poruchová.
Chtějte kvalitu a neslevujte z technologie. I poměrně jednoduchá věc nemusí fungovat. Nedávno jsem si koupil zápalky. Asi byly z Číny a ne ze Sušice, protože se zapálily asi až na desátý pokus. Daleko složitější zapalovač chytnul hned . Kdybych trval na zápalkách, oheň v krbu bych asi nerozdělal.

sam este neviem

lacnejsia alternativa by mohla byt pasivna RJ NILAN ECO,
a na ohrev TUV napr. DRAŽICE TC 100 E.

verim tomu ze ta pasivna RJ je menej poruchova,
menej bolestne je opravit/vymenit boiler za 800e ako RJ za 5500e.

Uveďte (ak to nie je tajomstvo) medzi čím zvažujete - pre porovnanie

Dakujem za odpoved a informacie.
Rozhodujem sa medzi VP18, alebo kombinacii inej RJ a boileru s TC. (cena VP18 je o nieco vyssia)

Chapem ze ma aj nieco naviac, nez boiler TC.

Dobrý večer,
záruka na jednotky je standardní 2 roky, výjimku tvoří nejvyšší model Anaconda, kde poskytujeme na 7 let záruky na topnou část. To znamená na kompletní vybavení jednotky tepelným čerpadlem včetně regulace.
Poruchovost systému je pod hranicí 1 poruchy na 200 nainstalovaných jednotek. Například kompresor má poruchovost 1 na 1000 nainstalovaných jednotek. Všechny jednotky jsou podrobeny testovacímu provozu a do prodeje se dostávají pouze jednotky prověřené. Jelikož je používán systém ISO, každá jednotka má svůj "rodný" technický list a lze dohledat, kdo se na výrobě podílel, kdo jednotku testoval, ale i kdo ji expedoval. Pokud se jedná o servisní zásahy u našich jednotek, nejvíce poruch vzniká díky nedodržení pokynů z hlediska elektroinstalace. Nejvíce starostí nám dělají chybějí přepěťové ochrany, různé formy prozatímních připojení na stavbách a neodborné zásahy do systému řízení jednotky.
Životnost jednotky je dost spekulativní otázka. Já mohu potvrdit, že námi dovezená nejstarší jednotka funguje bez závad 8 let. Od roku 2006 překročily naše dodávky řád tisíců a dosud všechny fungují, alespoň nemáme zprávy, že by tomu tak nebylo. Při pohledu do Evropy, kam jsou jednotky dodávány již více jak 30 let, fungují dosud i jednotky, které byly vyrobeny mezi prvními. Co však považovat za životnost? Je to stav, kdy si jednotka vyžádá opravu nebo stav, kdy již není smysluplné jednotku opravit? Myslím si, že minimálně 15-18 let se nemusíte obávat, že by u stroje provozovaného za předepsaných podmínek byla nutná nějaká zásadní oprava.

Dobry den,

Viete prosim vas povedat aku zaruku dava Nilan na VP18K ?

Ake skusenosti mate s poruchovostov tohoto systemu?

Aka je odhadovana zivotnost jednotky?

Dakujem.

Ale já nejsem zase až tak velký odpůrce HP a doufám, že podstatu věci chápu. To, co mi chybí, je „měřítko“, kontext plynoucí z hlubší znalosti věci a fyzikálních vztahů (myšleno jejich energetické významnosti).
Bez znalosti konsekvencí má člověk (a zde si dovolím generalizovat) tendenci považovat i dobře míněné rady za důkazy úporným tvrzením. A ten mi ještě nikdy v životě neprošel.
Ne teď vážně - cítil jsem potřebu reagovat na tohle http://www.airforum.cz/viewtopic.php?p=8532#p8532 . Přestože to bylo určitě míněno dobře, jsou to polopravdy či zcela chybný výpočet „úspor“.
Pokusil jsem se to dát dohromady to tabulky – vše počítáno entalpicky, venku 70% RH, 150 m3/h vzduchu na výstupu, aktivní rekuperace s COP 4 trvale. Jistě to není nic přesného, ale na vytvoření si názoru by to mohlo stačit.

Ono je to vlastně úplně jednoduché, jenom to člověku dojde až po hlubším zamyšlení… Laicky řečeno – (a pokud zanedbám roztažnost vzduchu) jsou reálné úspory topný výkon trubic děleno COP rekuperace.
Snad jsem se nikde nepřepočítal...

KorDa píše:Jestliže máte výkon, nepotřebujete výstupní teploty, ty jsou přímoúměrné výkonu.

Pravdu díte, pane Koranda. Já blb si to hned nespojil. Zítra se to pokusím nacpat do Excelu, dneska to už nedám. Samotného mě zajímá, jak to vyjde. Ale jen hmotnostně, bez objemových čí vlhkostních vlivů. Nemáte někde reálný COP aktivní RJ (bez kondenzace) – 2, 3 ?
Jenom aby bylo jasno, nijak nezpochybňuji přínos HP + aktivní RJ pro udržení chodu rekuperace v oblasti, kde ještě nemusí odmrazovat. To, co mne zajímá je efektivita provozu v ostatních částech charakteristiky.

strejda píše:Pro alespoň trochu rozumný odhad úspor bychom potřebovali graf příkonu aktivní RJ v závislosti na teplotě přívodu pro různé teploty sání a konstantní teplotu přívodu. Nikdo nezpochybňuje, že tam nějaká úspora bude – jen její hodnota je ve hvězdách…

V tomto grafu a popisu máte modře příkon kompresoru - je téměř konstantní bez ohledu na venkovní teplotu.
Teplota sání je ve vodorovné ose /Aussentemperatur/ (venkovní sání).
Teplota odtahu je uvedena 20°C /Ablufttemperatur/ (odtah z objektu).
Jestliže máte výkon, nepotřebujete výstupní teploty, ty jsou přímoúměrné výkonu.