Takzvané rekuperařní výměníky s klapačkou (futura) jsou výměníky regenerační !. Na terminologii jsem upozorňoval výrobce cca před 10 lety, když mi je nabízel. Přiznal, že mám pravdu. Tak jsem mu poděkoval a odešel. Takové bych si nedal do domu sám, tak ani nenabízel. Při jednání u firmy PAUL mi garantovali životnost minimálně 10 let, Tak jsem je zakoupil a mimo doporučovaného propláchnutí vodou - pro zkoušku po 6 letech - nebylo potřeba, vzduchové filtry stačí - žádné problémy. K žádné kondenzaci nedochází - provoz možný do -10°C.

JLT píše:...a délka "kanálků" protiproudu - tedy místo kde dojde byť jen částečně k navrácení obsahu (kterým je interierový vzduch nikoliv odtah z nějaké stoky) otočení směru proudění je 16cm.

1) Podle mého se musí propláchnout polovina celého výměníku do přívodu. Kolik je to litrů vzduchu?

2) Myslíte si, že kondezát z jednotky lze pít, že je to pitná a nezávadná "voda? Viděl jsem výsledky rozboru, který provedla Krajská hygienická stanice a do nezávadnosti to mělo hodně daleko. Je vhodné tento kondenzát zpětně odpařovat?

3) Jistě se vzduch neodtahuje ze stoky, ale co při odvětrávání po použití WC? Tohle se má míchat do čistého přívodu? Nějak se mi ztrácí význam takového větrání.

Ivan píše:S tou vodou ve vaně a inkoustem to máte zcela špatně. Ta voda není na začátku čistá, větráte znečištěný vzduch z místnosti ven, tudíž vracející se částečně kontaminovaný vzduch podíl snižuje nikoli zvyšuje....

Když na něco reagujete, používejte uvozvky vedle příspěvku nebo alespoň to zásadní překopírujte, takhle se v tom nikdo nevyzná.

Já tu vanu chápu tak, že do ní po naplnění přitéká a odtéká stejné množství vody. To znamená, že ji drží tvale napuštěnou. Změnou poměru by buď vytekla nebo přetekla. Předpokládám, že z kohoutku teče čistá voda, stejně jako se do domu přivádí čistý vzduch z venku. Nerozebírám kvalitu vody ve studni nebo venkovního vzduchu. Když se do čisté přitékající vody začne přimíchávat částečně odpadní voda, zhorší se kvalita vody ve vaně. Přítok čisté vody musí být snížen o zpětně se vracející špinavou vodu, abychom udrželi rovnováhu vody ve vaně. Nesmí vytéct a nesmí přetéct. Vyjádřit se to dá různě, ale ve výsledku vracení špíny do čistého průtoku musí výslednou kvalitu vody zhoršit nikoliv zlepšit.

S tou vodou ve vaně a inkoustem to máte zcela špatně. Ta voda není na začátku čistá, větráte znečištěný vzduch z místnosti ven, tudíž vracející se částečně kontaminovaný vzduch podíl snižuje nikoli zvyšuje....

Podobnou rekuperaci mam jiz 6 let. Stala pulku a ma krapet lepsi parametry. Nema vraceni vlhkosti, ale s tim ja v dome nemam problem. Kdyz mi vyjimecne klesne vlhkost pod 40%, tak staci susit pradlo doma a ne venku. Nepozivam avivaz, takze mi to ani nikferak nesmrdi ....

Co s tím?
Hlavně neblnout. Když se dívám na televizi, mám pocit, že nikdo už nemůže ani chodit. Když už chodí , běhá pořád na záchod. Když neběhá na záchod, leží s nachlazením v posteli. Televizní reklama hned nabídne záchranu, budeme skákat po skalách do 80ti let, na malou maximálně 2x denně, chřipku bude mít tak možná hloupý soused, který nenakoupil v megalekárně.

Zachoval bych klid. Řízené větraní je v těsných domech nutnost, když budete větrat v rozumné míře, problémy nehrozí. Větrací normy nařizují na 25m3/h na hlavu, to je pro běžnou rodinu 100m3/h. Běžná rodina není celý pracovní den doma, proto je zcela zbytečné větrat nonstop. Když doma zůstane žena na mateřské s malým dítětem, že se nepotřebuje 100m3/h, bude jí stačit ani ne polovina. Některé jednotky nelze regulovat průtokem, v takovém případě je potřeba je časovat. Provětrat občas. To je podle mých zkušeností alfa a omega problémů. Převětráváme.

Trochu osobní zkušenosti. Doma jsem si upravil vzduchotechnické rozvody tak, aby mi klapka na noc uzavírala přívod spodní patro. Větrám jen minimum možného 80-90m3/h, ale celý výkon rozděluji pouze do ložnice a dvou dětských pokojů. Podle měřáku CO2 za celou noc nepřesáhne koncentrace 900ppm, takže naprosto v pořádku. Přes den je ventilace vypnutá. Klapka se otevírá ráno v 6:00. Dům je bez problémů vyvětraný a s vlhkostí nejsou žádné obtíže. Mnohem levnější řešení. Nepotřebuji ani speciální výměník a ani žádný zvlhčovač.

Dívejte se na to trochu střízlivě a zdravým rozumem. Co se asi tak změnilo od dob, kdy se větralo přirozeně a současností, kdy téměř všechny moderní domy přecházejí na větrání strojní? Teplo uvnitř místností chceme stejné jako před 50ti lety. Venkovní zimy, co se týče teplot a vlhkosti, jsou také prakticky shodné. Výchozí podmínky se nezměnily.

Změnily se domy. Dříve se do nich zcela nekontrolovatelně dostávalo určité množství vzduchu a větralo se okny a větralo se příležitostně, nahodile.

Dnes se větrá strojně. Domy mají všechno utěsněné, zafóliované, okna několik řad těsnění. Už jsem někomu vysvětloval v jiném příspěvku, že snížení vlhkosti je způsobeno jen intenzitou výměny vzduchu, intenzitou větrání. Ničím jiným.

Co z toho vychází? Když budete větrat pouze potřebné množství vzduchu, přesně tolik nebo i méně, než se větralo nekontrolovatelně dříve, budete na tom stejně jako ostatní a nemůže vám řízené větrání způsobit žádné obtíže.

99% větracích jednotek nemá a skutečně nepotřebuje entalpický výměník. Jestliže se zde z té naprosto válcující většiny majitelů větracích jednotek s běžným výměníkem ozve někdo, kdo má nějaké obtíže, může to vypadat jako problém, protože ostatní mlčí. Kdo by také četl tisíce stejných článků, jsem spokojený, žádné problémy nemám.

Marketingové hry. Celý internet je protkaný reklamou a vedle užitečných informací se určitým podfukům nevyhnete. Výrobce, který entalpický výměník nabízí, zde může pod smyšlenou identitou šířit fámy o problémech se suchým vzduchem, na druhou stranu ten, kdo výměník v nabídce nemá, bude extrémně zveličovat problémy se zpětným znečištěním, technickým řešením a podobně. Když se nad tím zase zamyslíte racionálně. Západní Evropa má náskok ve výstavbě pasivních domů, má i letité zkušenosti s řízeným větráním a v 99,9% se vyrábějí jednotky bez vracení vlhkosti. Entalpický výměník má své přednosti, reálně něco vlhkosti vrátí, ale a to je zásadní, není to řešení. Pořád je to o intenzitě větrání a tím bych se vrátil na začátek mého příspěvku. Když se část vlhkosti vrátí, může být situace o něco málo lepší. Na tom je pak postaven marketing. Všem ostatním uživatelům jednotek vyhoví i běžný výměník, takže ten entalpický nemůže uškodit. Za mírnou výhodu si pak nechají zaplatit a o mírných nevýhodách se mlčí. Záměrně mluvím o mírných výhodách a nevýhodách, protože se nelze postavit na žádnou stranu. Obě mají totiž kapku pravdy. Je potom na nás, jestli tyhle marketingové hry chceme hrát a hlavně platit.

Momentálně vybírám výrobce a typ rekuperační jednotky. Padají zde názory, že entalpický výměník je zbytečný, jelikož k využití jeho největší přednosti, tzn. návrat části vlhkosti zpět do objektu, dojde jen v omezeném počtu dní v roce. Na druhé straně je tu však dost lidí, kteří RJ s tímto výměníkem nemají, a kteří si stěžují na velmi nízkou vlhkost vzduchu, která jim způsobuje zdravotní problémy (pálení očí, kašel, sucho v krku, atd.). Z jejich reakcí to však vypadá, že problémy nejsou omezeny na několik dní v roce. Tak by mě zajímalo při jakých teplotách se začíná uplatňovat výhoda entalpického výměníku s vracením vlhkosti? Je to už při 0° nebo až -5° nebo -10°? Resp. jaká vlhkost při těchto teplotách může nastat při normálním provozu domácnosti o 4 lidech? Jaké je vlastně řešení tohoto problému, když entalpický výměník je tu tak zatracován?

Dobrý den a slunce v duši všem. Jelikož se tady celkem skloňuje Jablotron dovoluji si zcela otevřeně jako zástupce zmiňovaného malinko technického doplnění. Zároveň se zdržím jakéhokoliv komentáře i na jinak naprosto zcestné a milné tvrzení:) Byť přirovnávání ke kanalizaci nebo naprosto zavádějící a nesmyslné srovnávání s inkoustem si opravdu říká o odpověď. Klapky výměníku se posouvají jednou za cca 8 minut (doba je však promněnlivá). Nejen pokud hrozí zamrznutí, ale kdykoliv, kdy je dosaženo rosného bodu tedy klidně i při +12°C. Doba posuvu od polohy plně otevřeno do plně uzavřeno je 0.5 - 0.75 vteřiny a délka "kanálků" protiproudu - tedy místo kde dojde byť jen částečně k navrácení obsahu (kterým je interierový vzduch nikoliv odtah z nějaké stoky)otočení směru proudění je 16cm. Ať si každý udělá obrázek, jak nepatrné množství vzduchu se může promíchat:) Také je zde hodně validních, ale i relativně hodně naprosto zavádějících informací. Dovoluji si navrhnout aby každý, kdo má jakýkoliv zajímavý dotaz ohledně technologie a fyziky s ní související kontaktoval výrobce a nikoliv pouze distributora nebo dokonce naprostého laika, který zde jistě působí zajímavě, ale pro každého kdo je opravdu z oboru vcelku dost úsměvně. Nevěřím že některý z výrobců bude uveřejňovat nepravdivé údaje. Myslím si že to nikdo s těch opravdu seriozních nemá zapotřebí. A pokud někdo stojí o nahlédnutí do výroby, není problém poslat fotečky, nebo Vás přímo pozvat na návštěvu
Přeji hezký den všem uživatelům i výrobcům a distributorům zde přispívajícím pod smyšlenými nicky, hodně úspěchů!

Taky jsem přesvědčený, že to napsal Tomáš špatně. Bez překlapávání by nemohlo být žádné vracení vlhkosti. Kdyby to mělo být v řádu minut 10x do hodiny? 240x za den? 7200x za měsíc a tak 36 000x za jednu zimu? Opravdu si někdo myslí, že to není zaděláno na malér? Viděl jsem tu někde platový ozubený mechanizmus. Tomu se má důvěřovat? Jak jeto s hlučností teď a po dvou, třech letech, kdy to bude mít za sebou 100 000x přesunů? Rád bych se ještě vrátil k odkazovanému videu http://www.nilan.cz/nazorna-schemata/va ... perace.htm Ať hodnotíme článek různě, jasu tam nesporná fakta. Myslím například mezipolohu klapek, kterou musí projít. Když se takto promíchává vzduch 10x za hodinu, musí se to negativně projevit na kvalitě větrání a samozřejmě to snižuje účinnost. To nelze popřít.

Samozřejmě, že to Tomáš napsal špatně. Klape to v závislosti na nastavených podmínkách zjišťovaných čidly vlhkosti. Takže když bude mrznout a bude extrémně suchý vzduch, může to být v řádu minut. Pokud by se v domě minimalizovaly zdroje vlhkosti (například zůstane doma pouze jediný člen rodiny - tvrdě pracující muž, odchází ráno, vrací se večer, ostatní odjedou na chalupu, nepere se, nevaří se, sprchuje se chvilku večer vlažnou vodou ... ale rekuperuje se dle nastavení pro plný dům), tak si nejsem jistý, jak se systém zachová. Asi to je extrémní případ, kdy systém dosáhne dolního limitu počtu překlopení za minutu ... asi by takový měl být stanoven, pak je potřeba uvažovat tento, jako bernou minci?

jen když hrozí zamrznutí výměníku? Jak to tedy vrací vlhkost při teplotě cca 1°C? Téměř celou zimu je nad nulou a zamrznutí výměníku nehrozí. Když to nebude překlapávat neustále, nemůže to vracet vlhkost.

U Jablotronu je to 1x za cca 8minut a to ještě pouze když hrozí zamrznutí výměníku... používají BLDC motorky, imo by stačily i DC...ano, ty klapky jsou dvě, ale veškeré mechanismy včetně ventilátorů jsou jenom na normálních teplém vzduchu před/za výměníkem...

Tomáši, jak často se v provozu přesunují ty klapky a jak dlouho přesunutí trvá? Předpokládám, že jsou mechanizmy na výměníku dva. Stejný jako je nahoře je i dole?

Snejdrla píše:Je dobré si dát pozor pokud máte krb aby jednotka, když odmrazuje výměník netahala škodliviny z krbu do místnosti. Většina jich totiž funguje tak, že aby ochránila/odmrazila výměník přejde do podtlaku.

Je to na jiný téma, ale Snejdrla má pravdu! Takhle řešený odmraz je nejpitomější věc, co se dá vymyslet. Daleko lepší jsou jednotky,který se včas zastaví. Odmrazovat tak, že jede jenom jeden ventilátor je průser i tam, kde krb nemají. O krbu nemluvě, tam je to i fakticky nebezpečný! Divím se, že takhle udělaný jednotky někdo pustí na náš trh. Víte na co je prohlášení o shodě? Výrobce nebo první prodejce u nás prohlašuje, že jednotka odpovídá všem našim normám. A to právě tyhle jednotky neodpovídají. Minimálně ne tam,kde je krb nebo jiný spotřebič otevřený. Takový místnosti nesmí být větraný podtalakem viz EN 15665 odst. NA 3.3 (najdete na straně 4 dole). Správně se pasivní jednotka s dekovým výměníkem má při hrozícím zamrznutí zastavit a tečka. Proto se používají předehřevy nebo zemní výměníky. Pustit jenom odtah je blbost. Jednotka nevětrá a když si dům něco přisaje jinudy, tak rozhodně nerekuperuje. Neplní svůj hlavní účel. Když v domě uděláte podtlak, můžete si i poničit okna. Studená vzduch se nasaje mezi těsnění, dojde ke kondenzaci,kde na to nejsou okna stavěný a třeba je ani neotevřete.

"Pro začátek nechci ani předehřev, zase bych ho namontoval, kdyby to v zimě zamrzalo a nefungovalo. Většina jednotek má čidlo na ochranu výměníku, nic tedy nehrozí."

Je dobré si dát pozor pokud máte krb aby jednotka, když odmrazuje výměník netahala škodliviny z krbu do místnosti. Většina jich totiž funguje tak, že aby ochránila/odmrazila výměník přejde do podtlaku.

Zohane, už mám vyřešenou teplou vodu i topení. Při stavbě jsem vzduchotechniku nedělal. Dům je 13 let nový. Tehdy se větrání ještě tak neřešilo. Rozvody jsem natáhl v chodbě a snížil strop. Do místností mám prostupy nad dveřma a kdyby bylo třeba, šlo by je protáhnout v kastlíku dál do místností. Počkám až na praktický provoz. Řeším jenom čistě větrací jednotku. V limitu 50 000 Kč jsem našel několik jednotek. Některý jsou i levnější, ale mají menší výkon nebo jsou to jednotky bez původu. Nehraju si na značky, ale zase podle tvých rad chci vědět, co je tam za motor a kde se to vyrábí. Za entalpický výměník je už jasný, že nemá cenu připlácet. Podle tebe i podle Tomáše se to využije jenom několik dní v roce a cena je téměř dvojnásobná. Pro začátek nechci ani předehřev, zase bych ho namontoval, kdyby to v zimě zamrzalo a nefungovalo. Většina jednotek má čidlo na ochranu výměníku, nic tedy nehrozí. Díky Zohane za rady. Možná nemáš zpětné vazby, divil by ses jak tvý argumenty zabírají. Paní z jednoho e-shopu jsem požádat k nabídce o zaslání typu ventilátoru a nebyla schopna odpovědět. Dost mě to zaskočilo a zároveň jsem se musel smát, jakou jsi měl pravdu. Když jsem chtěl fotky z výroby, odepsala že takový požadavky nejsou běžné a od výrobce ničím podobným nedisponují. Přitom u dvou jiných firem to nebyl žádný problém a dokonce by mi zajistili i prohlídku v továrně. Ještě jednou díky.

To schéma se mi graficky líbí, někdo si s tím dal slušnou práci. Co však odpovědět. U rotačních výměníků, které také využívají stejné kanálky rotoru pro přívod a odtah vzduchu to po určité době cítit je. Je tam ale velké ALE. Velmi záleží na místě provozu. Do restaurace s kuchyní řeště, co smrdí víc. Je to proplach výměníku se zbytky odéru z kuchyně nebo zakouřený lokál? Uvidíme, jak se to změní v zimě. Zatím jsou hospody prázdné, otevřená okna a lidi po zahrádkách. Nějaký nemocniční provoz, kde se zase zbytky proplachu mísí se specifickým zápachem dezinfekční přípravků použitých při vytírání? To také nic moc nepoznáte. V RD zase tolik mastné a zapáchající produkce z kuchyně není. Teď si babo vyber. Někdo to cítit může, ale já to jako krizové nevidím. Asi záleží na citlivosti nosu každého individuálně.

Četl jsem odkazovaný článek a pod prvním obrázkem je napsáno:
Variátor používá stejné kanálky výměníku střídavě pro proudění špinavého a čistého vzduchu. Je to podobné, jako kdybychom stejnou trubkou přiváděli do domu pitnou vodu ze studny a stejnou trubku po chvíli použili pro odpadní vodu z mytí nádobí do kanalizace.
Snažím se funkci pochopit, podle schématu se mi zdá, že se vzduch skutečně proudí střídavě odpadním potrubím dovnitř. Sám provozuji rekuperaci Atrea už 8 let a je poznat na podle zabarvení výměníku, který vzduch kam vstupuje. Odtah je výrazněji zažloutlý. Nemůže to mít reálně vliv na zapáchání přívodního vzduchu?

Tomáš píše:Stoupat až dosáhne nekonečna?

Maximální možné koncentrace 50% právě v nekonečnu. Tj. tendence je neustále rostoucí, progres nárůstu klesá. To je právě nepříznivá zpráva, pokud budete proces neustále spouštět z výchozího stavu. Nejvyšší nárůst je v prvních 1-5 cyklech.