od 000 » 13 lis 2019, 09:56
Kvalita x cena, můj názor. Obecně bych řekl, že za vyšší cenu může být vyšší kvalita, ale není to záruka. Pro lepší pochopení si to řekněme na autech. Mějme Dacii, Oktávii a BMW. Všechna auta jezdí a dovezou Vás kam potřebujete. Přesto si tu Dacii koupí jen ten, kdo na dražší prostě nemá. Octavia je oproti Dacii nesporně o dost lepší, ale také dražší.Naopak užitné vlastnosti Octavie a BMW se nijak závratně neliší, zato cena ano. BMW si koupí ten, kdo na to má a chce ukázat, že na to má.
Pokud jde o porovnání jednotek, doporučoval bych se zajímat hlavně o to, zda a jak jednotky fungují po letech. Životnost může (ale nemusí) být trumfem dražších jednotek. Bohužel získat objektivní srovnání bude asi problém.
Pokud jde o hluk, tak ten je dán zejména množstvím vzduchu a tlakem ventilátoru. Dokonce ho lze na základě těchto parametrů přibližně vypočítat. Ano, samozřejmě, konstrukce ventilátoru má také vliv, ale dá se říct, že všichni výrobci mají přístup ke stejným vědeckým poznatkům a využívají je, takže ventilátory podobných výkonů musí mít podobné hluky. Hluk je důležitý, ale ze všeho nejvíc se musíte starat o to, o jaký hluk jde. Pokud řeknu "hlučnost 45dB", neřeknu tím absolutně nic. Je totiž třeba vědět, zda se jedná o akustický tlak nebo výkon a co je to za hluk.
Mějme totožný ventilátor v různých jednotkách (tak tomu dokonce i v praxi někdy bývá):
Hluk do okolí - ten lze snadno snížit konstrukcí jednotky, více izolace znamená nižší hluk, ale vyšší cenu. Ale je hluk do okolí (tj přes plášť) opravdu tak důležitý, když jednotka je obvykle v nějaké technické místnosti, kde nám její hluk až tak nevadí?
Hluk do potrubí - ten je mnohem důležitější, protože ten se nám bude přenášet do obytných místností. Ale výrobce v podstatě nemá šanci s ním něco udělat, protože potrubí je díra. Zde je to spíš práce pro projektanta, aby navrhl dostatečně účinné tlumiče hluku.
Sečteno podtrženo ani ten katalogový údaj o hluku v podstatě není důležitý. Výrobci mnohdy čarují právě s těmi možnostmi, jaké jim vyjádření hlučnosti dává. Malý příklad:
Mějme spotřebič, jehož akustický výkon je 60dB. Jeden výrobce může uvést hlučnost 60dB, druhý 49dB a třetí 35dB. Pravdu mají všichni, ale v prvním případě je to akustický výkon, ve druhém akustický tlak ve vzdélenosti 1m a ve třetím tlak v 5m. V katalogu samozřejmě vypadá lépe 49dB než 60dB. Navíc ty akustické tlaky jsou měřeny ve volném prostoru bez možnosti odrazů, takže výsledkem je, že v akusticky tvrdé (obvykle vykachlíkované) technické místnosti naměříte akustický tlak jen o málo nižší než akustický výkon. Laická veřejnos pak žije v dojmu, že 49dB je vysoký hluk, protože si koupili spotřebič (pračku, myčku...), který má 49dB, ale poslouchají téměř 60dB.
[b]Kvalita x cena, můj názor[/b]. Obecně bych řekl, že za vyšší cenu může být vyšší kvalita, ale není to záruka. Pro lepší pochopení si to řekněme na autech. Mějme Dacii, Oktávii a BMW. Všechna auta jezdí a dovezou Vás kam potřebujete. Přesto si tu Dacii koupí jen ten, kdo na dražší prostě nemá. Octavia je oproti Dacii nesporně o dost lepší, ale také dražší.Naopak užitné vlastnosti Octavie a BMW se nijak závratně neliší, zato cena ano. BMW si koupí ten, kdo na to má a chce ukázat, že na to má.
Pokud jde o porovnání jednotek, doporučoval bych se zajímat hlavně o to, zda a jak jednotky fungují po letech. Životnost může (ale nemusí) být trumfem dražších jednotek. Bohužel získat objektivní srovnání bude asi problém.
Pokud jde o hluk, tak ten je dán zejména množstvím vzduchu a tlakem ventilátoru. Dokonce ho lze na základě těchto parametrů přibližně vypočítat. Ano, samozřejmě, konstrukce ventilátoru má také vliv, ale dá se říct, že všichni výrobci mají přístup ke stejným vědeckým poznatkům a využívají je, takže ventilátory podobných výkonů musí mít podobné hluky. Hluk je důležitý, ale ze všeho nejvíc se musíte starat o to, o jaký hluk jde. Pokud řeknu "hlučnost 45dB", neřeknu tím absolutně nic. Je totiž třeba vědět, zda se jedná o akustický tlak nebo výkon a co je to za hluk.
Mějme totožný ventilátor v různých jednotkách (tak tomu dokonce i v praxi někdy bývá):
[u]Hluk do okolí[/u] - ten lze snadno snížit konstrukcí jednotky, více izolace znamená nižší hluk, ale vyšší cenu. Ale je hluk do okolí (tj přes plášť) opravdu tak důležitý, když jednotka je obvykle v nějaké technické místnosti, kde nám její hluk až tak nevadí?
[u]Hluk do potrubí[/u] - ten je mnohem důležitější, protože ten se nám bude přenášet do obytných místností. Ale výrobce v podstatě nemá šanci s ním něco udělat, protože potrubí je díra. Zde je to spíš práce pro projektanta, aby navrhl dostatečně účinné tlumiče hluku.
Sečteno podtrženo ani ten katalogový údaj o hluku v podstatě není důležitý. Výrobci mnohdy čarují právě s těmi možnostmi, jaké jim vyjádření hlučnosti dává. Malý příklad:
Mějme spotřebič, jehož akustický výkon je 60dB. Jeden výrobce může uvést hlučnost 60dB, druhý 49dB a třetí 35dB. Pravdu mají všichni, ale v prvním případě je to akustický výkon, ve druhém akustický tlak ve vzdélenosti 1m a ve třetím tlak v 5m. V katalogu samozřejmě vypadá lépe 49dB než 60dB. Navíc ty akustické tlaky jsou měřeny ve volném prostoru bez možnosti odrazů, takže výsledkem je, že v akusticky tvrdé (obvykle vykachlíkované) technické místnosti naměříte akustický tlak jen o málo nižší než akustický výkon. Laická veřejnos pak žije v dojmu, že 49dB je vysoký hluk, protože si koupili spotřebič (pračku, myčku...), který má 49dB, ale poslouchají téměř 60dB.