[quote="Liborhes"] Ohřeje TUV sice rychleji než samotný Compact, ale musím za příkon platit. Abych to vysvětlil na číslech, nejnižší možný výkon mého TČ je 3,6 kW (příkon 1,2 kW) a to je ten problém. FVE mi na jaře nebo na podzim 1,2 kW trvale nedává a tak se systém napájení pro TČ přepne plně do režimu napájení ze sítě. Voda se ohřeje rychleji, ale platím za energii. Proto to mám nastavené tak, že TČ využívám pouze na topení a vodu ohřívám výhradně přes rekuperaci. Ta má příkon 0,4 kW pro ohřev vody a to jsem pokryl skoro celý rok z FVE. .[/quote]

Jak máš toto propojeno? Ono jde externí TČ napojit na ohřev nádrže v Compactu? Nebo máš dvě nádrže?

Digestoř mám ven a regulaci rekuperace plánuji tak, že při zapnutí digestoře se sání nastaví na m 100% a odtah na 50%, tím se zhruba dostanu na vyvážené průtoky. Nemám extra výkonnou digestoř kvůli hluku.

Já si vyrobil filtrační box na velký filtr co se dává do čističek vzduchu (konkrétně do xiaomi purifier pro H) a osadil ho do série se sáním rekuperace. Filtruje mnohem líp než originální nejlepší PM2.5 filtr s uhlíkem co se dá do rekuperace koupit. Díky obrovskému povrchu má minimální tlakovou ztrátu i při perfektní filtraci.
Na PM2.5 mám měřák venku a tam je třeba třeba 70ug/m^3, vevnitř 1 (minimum co to naměří). A smrad taky necítím a to jsem u silnice.

Já před lety kupoval zásobu filtračních a uhlíkových tkanin tady: https://www.filter-technics.be/cs/produkty .

Nepíšeš do čeho to chceš vrazit, takže popíšu realizaci u mého Compacta. Jasně že je potřeba uhlíkovej filtr (teda pokud nebydlíš na samotě). Vždy se najde někdo kdo tvé okolí spolehlivě zamoří spalinami (resp. spíš nespalinami).

Je třeba si uvědomit, že uhlík škodliviny neodstraní, jen odstraní jejich zápach. Neustále mě však překvapuje jak dokonale to při těch objemech, které přes něj proudí (stovky m3/h) ten smrad odfiltruje. Já si to bez uhlíku fakt neumím představit, zvlášť tuto sezonu kdy je poznat že jsme zacouvali o pět lez zpátky :-(.

Aplikace je téměř jednoduchá: vystřihneš si větší velikost než je vkládací filtrso rámečku tj. stejně velký jako je ten kovový rámeček a plácneš ho na rámeček navolno nad tu filtrační tkaninu.

Děláš to jen jednou do roka na podzim (ja jaře to vyhodíš), ale i tak je ta instalace otravná protože jen tak to položit a filtr zasunout - to se ten uhlík shrnuje. Asi by šlo vzít třeba ty lednicový magnetický proužky a zkusit ho cvaknout na rámeček, já si vyrobil z malého úhelníku přímo nový rámeček který má jen přitlačovací funkci - prostě na podzim vytáhnu rámeček, vyměním v něm filtrační tkaninu, pak vezmu uhlíkový přířez plácnu ho na rámeček, přes vrch hodím přidržovací rámeček a zasunu zpět.

Drobná rada: pokud se mi i s filtrem zdá, že to v baráku smrdí, tak bych si zkontroloval, že jsem dal uhlík na správný rámeček aby nebyl na odtahu z domu :-).

Zdravím,
používá někdo uhlíkový filtr proti kouři z okolních domů? Koukám na níže uvedený filtr a ten mám normálně střihnout a dát jej ke stávajícímu filtru?

https://www.luftuj.cz/p/uhlikovy-filtr-pro-rekuperaci-a-vzduchotechniku-metraz-1-5m-x-0-75-m/


Díky za rady :-)

Moc nevím jak porovnávat jednotlivé domy z hlediska tepelné ztráty - já jen abych neaplikoval moje zkušenosti na dům s pětinovou spotřebu (to je pak jasný, že můžeme mít dost rozdílné názory na TČ třeba)
...mám tu nějaké vypočtené hodnoty z PENB a tam je roční spotřeba energie na topení 13MWh a součinitel prostupu tepla (v obyt. části) 150W/K. Jestli je to moc, málo, normál netuším :oops:


[b]K podlahovce/ TČ:[/b]
Já mít teplovodní podlahovku, tak bych nějak zužitkoval (rozvedl) teplo z klimatizace (nemyslím odpadní v létě, ale v zimě v režimu topení)

Normálně bych vzal vedení chladiva (co mi stejně vede několik metrů SDK podhledem) a k té trubce bych připájel trubku (samozřejmě tohle dělat ještě před naplněním chladivem) s otopnou vodou (nebo spíš nemrznoucí směsí). Tím bych klimačce co mi jede v chodbě "kradl" teplo a mohl tím vytápěl celej barák. Chladivo co jde do klimačky při běžným topení má i k 60-70°C (dle venkovní teploty a výkonu kompresoru). Dle potřeby by se odebíralo teplo chladivu co jde DO klimatizace nebo jen tomu co jde Z klimatizace (2 čerpadla). Při ochlazení chladiva co jde Z klimatizace na nižší teplotu než to zvládla samotná klima by ještě jako bonus došlo ke zlepšení COP, protože by nebyl takový teplotní rozdíl. Běžně se vrací chladivo co má zbytečně vysokou teplotu (40°C) - mám tam ze zajímavosti měření, takže to jsou reálně naměřené hodnoty

Díky tomu bych získal teplo s COP=4 s minimálníma nákladama (čerpadlo/čerpadla a pár metrů trubek a nějaká bižuterie okolo), jelikož klimačku z principu věci mám kvůli chlazení tak jako tak...A na chlazení by mohla fungovat tak jako tak pořád, jelikož v létě by se prostě jen vyplo oběhové čerpadlo (a po vychlazení objemu vody v trubce by to bylo jako kdyby tam ta trubka nebyla).
Tohle je jen takovej můj nápad a profesní deformace inženýra, co se snaží "využívat zdroje co mám k dispozici na 100%"

[b]K té digestoři:[/b]
Jako nic ve zlým, ale řekl bych, že tepelné ztráty digestoří se šíleně přeceňují. Nebo jako já bych rozhodně měl raději prostě díru ven. Samozřejmě pokud máš půl dne pořád něco na plotně a jede digestoř, tak to pak jo. Ale u nás se spíš vaří vcelku rychle, ale je z toho dost smradu :D Tím větráním po vaření vyplýtvám víc tepla, než kdybych měl díru ven. Navíc člověk nevaří pokaždé v -20°C, aby si mohl počítat tepelné ztáty digestoří na 1kwh za pět minut...

Těsnost díry - prostě nějaká řízená klapka a při zapnutí digestoře se otevře, při vypnutí se zavře. Jedna klapka+servo, modul měřící spotřebu digestoře a pár řádků kódu do systému automatizace...
Kdyby moc člověk chtěl, tak bych neviděl jako velký problém udělat tu digestoř kombinovanou - tzn výfuk z digestoře do nějaké přepínací klapky, kde by jedna strana šla přes filtr zpátky do kuchyně (nebo do rekuperace...), druhá strana přímo ven. Digestoř by normálně jela na cirkulaci a jen ten turbo režim by (detekcí zvýšené spotřeby) přepnul klapku na "výfukový režim".

[quote="Atlantis"]Taková filosofická otázka - jaký je rozdíl mezi tím, když cirkulační digestoř vyfukuje vzduch přímo do kuchyně a pak varianta kdy to fučí přímo do rekuperace?[/quote]

Pořizoval jsem poměrně drahou a výkonnou recirkulační digestoř, aby dobře odsávala ale zároveň byla tichá neb je kuchyně součástí obýváku. Pokud bych tam dal ten uhlíkový filtr, tak:
- nemám jistotu že všechno zachytí (neznám - spekulace)
- finančně jsem na cca 3-5t ročně minimálně
- digestoř se stane příliš hlučnou

Proto ten uhlíkový filtr nepoužívám jen omyvatelné kovové. Mastnota je samozřejmě všudé - stéká digestoří dolů, byla schopná se usazovat na stropě, nábytku atd. Po tom, co jsem si ověřil, že "zafiltrováním" otvoru digestoře zevnitř/zvenku dojde k nárůstu hlučnosti jsem to vyřešil jinak - nad digestoří jsem si ve volném montážním otvoru z králičího pletiva upletl velikou konstrukci - něco jako krabici od bot, do které jsem vložil filtrační tkaninu a položil ji na digestoř. Protože ta plocha je o dost větší než průřez příruby hlučnost je stejná a mastnota už se teď nikam nešíří.

Recirkulační digestoř je sice zlo o tom žádná, ale bez ní je rekuperace nemyslitelná - nejde jen o chvilkovou potřebu,odvětrat sporák (i když v té chvíli dochází k masivní ztrátě tepla - je třeba si uvědomit že tato energie zkracuje topnou sezonu v ND/PD o několik měsíců!), ale také o to, že po vypnutí digestoře musí být prostup ven vzduchotěsný.

Jinak ten smrad se s recirkulací řešit jakž taž dá dle typu - normální se odvětrá sám, většímu (typicky zatažení velkého kusu masa kdy v obýváku vznikne "mlha") se musí pomoci vyvětráním okny/dveřmi ale to není každý den....

[quote="Atlantis"]Vážně je topení elektřinou (kabelama) tak super? Tím spíš v dnešní době s dnešníma cenama?[/quote]

Mám za to že jsem na to ve svém příspěvku odpověděl. Jasně že topit odporem je v principu blbost, ale záleží přeci, kolik toho spálím. Pokud jak píšu mám roční spotřebu na odporový topení 3kWh, tak je nesmysl pořizovat a nákladově spravovat TČ.
Já měl kdysi v počátcích také ideální úmysl mít několikakubíkovou nádrž, do toho svedené soláry, kotel atd. Když jsem se pak rozhodl pro stavbu domu tak jsem po tom co jsem zjistil reálnou tepelnou ztrátu rychle utekl jako od řešení drahého, složitého a komplikovaně regulovatelného.
Dokonce si myslím, že to je v mém případě řešení ekologické (pořízením TČ a jeho obnovou bych zanechal větší uhlíkovou stopu než spálením těch 3MWh ročně).

Když se zamyslím nad tím, jak bych to udělal teď, tak.... nevím. Tu výtku na přímotopnou spotřebu samozřejmě principielně chápu, ale udělal bych to nejspíš zase stejně. V obýváku mám bezelektrická kamna, se kterými v případě nouze a nemožnosti topit elektrikou bez problémů přežiju zimu (resp. to předpokládám a tuto zimu otestuji zda je reálné elektrické topení vůbec nezapínat). I když to jde trochu proti původnímu konceptu mít kamna v obýváku spíš pro radost a nedělat z toho "kotelnu".
Řešení mít teplovodní podlahovku a krbovky v obýváku "s podkovou" je věc v ND/PD nereálná - chcípnete vedrem. Už pro moje ND v podstatě na trhu nejsou kamna dostatečně nízkého výkonu. Ve své době byly použitelné pouze Haas-Sohn Salerno a pak už jen kusové speciály na pelety, které měly super výhodu regulovatelného výkonu od tuším 0,5kWh (ale je to na pelety tudíž ne nouzové topidlo takže jsem do toho nakonec nešel).

[quote="Jantar"]- digestoř napojená na VZT: jsem sám, kdo si myslí že nejen že to je nesmysl ale že to vymyslel chorý mozek? Neznám digestoř, která by nebyla zaolejovaná jako pra*e. [/quote]

Taková filosofická otázka - jaký je rozdíl mezi tím, když cirkulační digestoř vyfukuje vzduch přímo do kuchyně a pak varianta kdy to fučí přímo do rekuperace?

V té digestoři samozřejmě musíš mít ten filtr s aktivním uhlím co pochytá i drobné kapičky mastnosty. Pustit to do rekuperace bez tohoto filtru a chovat se k tomu jako k díře ven je blbost

Dále pak jasně, průtok digestoře je často vyšší než rekuperace. Ale mít tu možnost, tak to do rekuperace strčím - mám taky cirkulační digestoř a prostě ani ten uhlíkový filtr nevyfiltruje všechny smrady. Když se dělá taková ryba, tak smrdí celej barák a ten filtr je pak prakticky na vyhození (smrdí pak ryba při každém zapnutí digestoře).
Za mě jsou cirkulační digestoře naprosté zlo a díra ven je řádově lepší. I za cenu ztráty tepla. Pořád je levnější ta ztráta tepla, než častá výměna blbých filtrů !!!

Vážně je topení elektřinou (kabelama) tak super? Tím spíš v dnešní době s dnešníma cenama?
Já to právě vidím jako hlavní problém domu kde žiju... Přijde mi to jako šílená škoda topit odporově, bohužel dům se kupoval jako částečně hotový (strašná chyba) a hlavně se hledělo na jiný aspekty, a tahle podlahovka tu už byla + v té době byla elektřina relativně levná (tak to nebylo bráno jako problém), ale teď? Teď bych ten barák 100% kvůli tomu nebral.

Letošní zima bude první, co tu budu opravdu celou zimu a zatím topím klimatizacema. Ono totiž ta klima z 1kWh elektřiny udělá při soušasným počasí venku 3-4kWh tepla. Být tu vodní podlahovka, tak dám celodomní tepelné čerpadlo a hotovo. S dnešníma cenama el. se to zaplatí za pár let. Nebo bych si nechal elektrokotel jako zálohu a před něj dal upravenou klimatizaci s výměníkem do topné vody (vezme se obyčejná split klimatizace, z vnitřní jednotky se vykuchá elektronika, zbytek se vyhodí a trubky z venkovní se zapojí do výměníku chladivo->voda. Dají se najít doporučené modely atd na fórech). To stojí opravdu pár korun a zaplatilo by se to já nevím, za rok, dva?
Navíc do teplovodní podlahovky bych si v klidu zapojil i výměník v krbu. S drátovou podlahovkou jsem dost v pr...To bych dal tak leda do koupelny na přítápění, když se ještě centrálně netopí.

Topit těma klimatizacema je výrazně levnější, ale zase je to dost nepohodlné - fouká a není to příjemný. Tak tím topím jen v chodbě, kde se prostě topí "jádro baráku" a foukání ničemu nevadí. Co já bych dal za to, abych měl teplovodní podlahovku a mohl do ní nacpat TČ/krb... :cry:

Já vím že si hřeju svoji polívčičku a člověk chválí co má a zvolil, ale já šel cestou minimální technické složitosti. Ne já nemám verzi s elektrokotlem, zvolil jsem elektrickou podlahovku. Proč bych investoval do teplovodní podlahovky, když mám levnější řešení v podobě drátů v podlaze které je v podstatě nezničitelné.

Proč mít klasické TČ když ho nepotřebuju. Dále je třeba si uvědomit, že jestliže nebudete mít perfektně vyřešené stínění domu vč. jeho orientace, máte v letních měsících brutální přebytek tepla. To budete řešit buďto tím že to snesete (proč to ale dělat když řízené větrání máme kvůli komfortu že), nebo si pořídíte klimatizaci, nebo máte Nilan v konfiguraci s přichlazováním vstupního vzduchu (pro mne naprosto nečekaný bonus bez kterého bych v domě bez klimatizace nevydržel). A pokud v létě Nilanem přichlazujete = máte TUV zadarmo! (protože přeci to teplo nevyhodíte ven ale uložíte si ho do TUV).

Jasně - dnes to může být komplikace s cenou elektřiny, ale má domácnost spotřebuje ročně cca 8,5MWh z roho odhaduji jde pouze cca 3MWh na topení do podlahy - zbytek je Nilan a ostatní. Topná sezona je u nás s aktivním Nilanem cca prosinec-únor.

Bydlím ve východních Čechách - pokud to někoho zajímá jak to funguje může se ozvat a stavit na kafe.

Díky za příspěvky.

Stále jsem ve fázi, kdy nemám výpočet tepelných ztrát, ale často i několikrát dokola pročítám pár zdejších vláken a hlavně o Compactu a už teď vím, že bych ho vážně chtěl. Na jinou kompaktní jednotku jsem více uživatelkých recenzí a zkušeností nikde nenašel. (Ještě teda menší brácha VP18)

A teď hlavně řeším, jestli nakonec taky nedám el. podlahovku + NiIan compact. Kdyby byla teplovodní podlahovka třeba i to TČ, tak jsem se nikde moc nedočetl, jestli i to TČ by pomáhalo s nahříváním TUV v nádrži Cmpactu. Na ofiko stránkách u typu Compct + GEO je psáno, že to tepelné čerpadlo pouze nahřívá vodu do podlahovky. Případně dokoupit nějaký trubkový výměník (označení WT) , kterým by se TVU nahřála od čerpadla. Vůbec netuším, jak se vypočítává energetický štítek, čili taky to závisí na tomhle. Každopádně ať čtu co čtu, kompaktní jednotka co větřá pasivně i aktivně, k tomu nahřeje TUV mi do dnešních novostaveb příjde jako fajn volba. Byl jsem i oreintačně v EKISu a tam i pán spíš doporučoval systémy oddělit, tzn pasivní rekuperaci s předehřevem, TČ na TVU (bojler) a teplopvodní vytápění. To mám vlastně nyní v cenové nabídce. Kdybych se o to nijak nezajímal, taky by to fungovalo.

Je menší otázka k Jantarovi a ostatním, co Compact mají. Chápu to správně, že máte verzi s tím elektrokotlem, čili Compact K + EK9? A v případě, že tedy větráním by se TUV dostatčně neohřála, dohřeje to ta elektrická spirála?

Co se týče digestoře, tady už není o čem vymýšlet, zvolím recirkulační. Odtah ven by sice byl nejlepší, ale dělat "díru" do systému a pak si vycucnout veškerý vzduch, nebo ještě otevírat okno, to mi nepříjde úplně to nejlepší řešení.

Hezky se to na fóru za poslední rok dva rojelo, je vidět že instalace přibývají.
Jen útržkovitě:

- digestoř napojená na VZT: jsem sám, kdo si myslí že nejen že to je nesmysl ale že to vymyslel chorý mozek? Neznám digestoř, která by nebyla zaolejovaná jako pra*e. Když čistím odváděcí ventil rekuperace na stropě kuchyně, je na něm neuvěřitelně mastný prach - samozřejmě také minimálně v prvním metru korugovaného potrubí. Fakt je nemyslitelné, že bych si rekuperaci napojil na rekuperaci, koneckonců ani nechápu jak by to mohlo fungovat, když mám digestoř která umí cca až 800m3/h............

- aktivní vs. pasivní jednotka: mám aktiv a jsem z toho stále nadšenej - dohřev vzduchu po celý rok + v létě naopak dochlazování. Funguje to neuvěřitelně době a díky tomuto řešení jsem si poml dovolit topit v zimě elektrickou podlahovkou, což je řešení které má malé náklady na pořízení a minimální v průběhu životnosti. Pokud bych šetřil a nasadil pasiv, tak bych musel jít do TČ s teplovodní podlahovkou.............. Jasně, situace je jiná než před 10ti lety - TČ vzduch-voda se neuvěřitelně zvedla - COP, hluk atd. Stejně bych ale neměnil...........

Velmi zajímavá diskuze, přečetl jsem až dokonce. Rád bych také přispěl jedním poznatkem a možná pro mnohé dost zásadním. Také jsem řešil výběr technologií pro nový dům, abych měl nejnižší náklady na pořízení, provoz a dosáhl na dotace NZÚ. Věděl jsem, že chci mít nainstalovanou FVE. Zvolil jsem rekuperační jednotku Nilan Compact K, která má ohřev vody. Jedním z důležitým důvodem, proč to tak udělat, byl dispoziční výkon FVE. Nechci mluvit o ohřevu teplé vody v létě, to je jednoduché a zbytečné popisovat. Zásadnější je ohřev vody na jaře a na podzim, kdy FVE nemá dostatek výkonu. Přesto ale bohatě stačí na napájení rekuperační jednotky s ohřevem vody. Atlantis navrhuje tepelné čerpadlo pro vytápění a využít ho i pro ohřev vody. TČ pro vytápění mám také, ale pokud zapne, spotřebovává přibližně 1/3 požadovaného výkonu ze sítě. Ohřeje TUV sice rychleji než samotný Compact, ale musím za příkon platit. Abych to vysvětlil na číslech, nejnižší možný výkon mého TČ je 3,6 kW (příkon 1,2 kW) a to je ten problém. FVE mi na jaře nebo na podzim 1,2 kW trvale nedává a tak se systém napájení pro TČ přepne plně do režimu napájení ze sítě. Voda se ohřeje rychleji, ale platím za energii. Proto to mám nastavené tak, že TČ využívám pouze na topení a vodu ohřívám výhradně přes rekuperaci. Ta má příkon 0,4 kW pro ohřev vody a to jsem pokryl skoro celý rok z FVE. Určitě budou existovat i lepší tepelná čerpadla s lépe regulovatelným minimálním výkonem, ale také bude dost tepelných čerpadel ON/OFF úplně bez regulace výkonu. Myslím si, že je to hledisko, které stojí za zmínku v diskuzi. Ode mne asi vše. Mějte se hezky.

[quote="Madrmax"]Pořád dokola... Všechno to musí spolu mluvit, musí to být v rovnováze a proto začít diskuzi tím, že mi někdo doporučí nějakou rekupku a jestli bude OK, je vlastně chyba hned na začátku.[/quote]

I musel jsem si zase trošku rýpnout... :twisted:

Mnoharozměrné dynamické nelineární (lépe emergentní) systémy mají jednu půvabnou vlastnost.
Nelze je hodnotit ekonomicky.

Přesněji?
Nehodnoťte je !Hňupsky! EKO-Nomos/-Logos -TICKY.
(A zase tu máte ten nesrozumitelný lineární řetězec znaků... :lol: ).

Ještě přesněji?
Když vám Hňup tvrdí, že úhrn hypoték je v CZ nejnižší od roku 2016, lže, krade a má náběh na to být zabit!!!
Proč? Vezme si čísílko tehdy a přidá čísílko dnes ... a já bych jej postavil ke zdi... noó, HAMBY?

Tak to fakt nefunguje. Co musím udělat nejdříve, je nalézt společnou EKO-jednotku.

Srovnávat pomocí matematických operátorů < = > ... Newtony a Watty je fakt hňupovina.

Ono je dokonce velmi skrytě HŇUPSKÉ SROVNÁVAT dva, tři, čtyři... druhy Pascalů mezi sebou.

Jak v tom fórku pro adolescenty, kdy velcí fyzikové hrají na schovku ...,
"... vidím tě Newtone ... ale já jsem !Pascal!
Mám pod sebou totiž nakreslený čtverec o ploše 1 m^2 !!! "

SFO

Douška?
Existuje nejen tlak absolutní a relativní, staniční a přepočtený na hladinu moře,
ale taky třebas tlak parciální.

A jedna závěrem?
Za Koule do průvanu bych věšel "fšecky" co zelenáčsky tvrdí, jak je EKOlogické
VYTÁPĚT BYDLA POMOCÍ TEPELNÝCH ČERPADEL A/A.

Tato čerpadla mají jedinou nespornou výhodu. Výrobce, distributoři a jejich údržbáři na nich mají "névětší vévar".
Vše další už je jen nekončící sada větších a menších průserů.
Cosi jako kdysi propagované (!!! a dotvané !!!) nasazování přímotopů, nahrazování jaderné a dalších predikovatelně R E G U L O V A T E L N Ý CH výrob elektrické energie výrobami závislými na ROZMARECH (ať již dalších Hňupů, nebo i jen Mamči Přírody ...).

Jj, ale i ty jaderky ... když je chladíte malými vodotečemi, neuděláte drahou přečerpávačku, nezbudujete třebas dálkový přívod odpadního tepla do 40km vzdáleného "NévětšíhoMožnýhoMajlonta" ...
budou (díky EKO nenažhranosti !!! v daném okamžiku rozhodování !!! )
potenciálním průserem.

Majte sa jak scete, a škoďte jen "nepřátelům" 8-)

Jo, a zdravím PT Selphyn a vítám v Klubu Sisyfos ...

Myslím si, že ani na jednotkách s TČ není nic složitého, navíc oproti pasivním mají chladící systém, který je velmi podobný běžné ledničce. Možná mám štěstí, ale zrovna lednička u nás nikdy žádnou poruchou netrpěla a po asi 15 letech skončila ještě funkční ve sběrném dvoře, protože manželce z nějakých mně nepochopitelných důvodů přestala vyhovovat.
Nicméně pokud jste spokojený, dobře. Abychom mohli porovnávat data, museli bychom znát všechny vstupy. Teploty vzduchu venku, přívodu a výfuku neřeknou bez celkového kontextu vůbec nic. Představte si, že mně jde dovnitř domu aktuálně 46,3 °C (venku máme chladněji 13,2 °C) a zároveň jsem odpadním vzduchem ohřál vodu na 62,3 °C. Jelikož mám i FV s bateriemi a celý tento systém je napájen autonomním režimem, nestálo mě to provozně doposud vůbec nic. Doma samozřejmě netopíme a žádný jiný zdroj, krom těch pasivních (vaření, sprcha...) v domě není.

Já bych řekl, že potenciál odpadního tepla smysl využívat určitě má, ale právě jen tím pasivním výměníkem - dál už se dostáváme do stavu "20/80" - tzn pro dalších 20% účinnosti zesložitíme/prodražíme technologii o 80%. Jak říkám - pro nějaký ukázkový pasivní dům na off-grid FVE asi dobrý, ale v reálu nanic.

Takže mít pasivní rekuperaci a prostě ztratit energii obsaženou ve vlhkosti - snažit se o její záchranu je silně nerentabilní

Pasivní rekuperace má malou spotřebu, je to jednoduchý, mohlo by to vydržet fungovat s minimální údržbou roky. Jsou to jen 2 ventilátory, 3 čidla teploty, dvě vrtulky na průtok a bypass klapka. Plast výměníku se snad nerozpadne samovolně během následujících 15let. Nemusí se nikde spínat kompresor a řešit logika kdy ještě spínat a kdy jen foukat atd atd.


Jinak jak bude zima, tak můžu hodit nějaký reálný naměřený data. Sama rekuperace mi měří teplotu+vlhkost vzduchu do baráku a výfuku ven. A pak jen teplotu vzduchu z venku. Ale ze zajímavosti tam můžu strčit nějaký teploměry i na sání z baráku atd.

Teď jen pro zajímavost sání z venku 14,4°C, výfuk ven 14,6°C, do baráku 21,3°C

[quote="Atlantis"]S tím COP u TČ při vysoké teplotě máš sice pravdu...[/quote]
Opět bych rozdělil odpovědi. Řešíme, jestli potenciál odpadního tepla má smysl využívat a nebo se nechat obelhat tím, že rekuperační jednotky s pasivním výměníkem reálně vrací skoro většinu energie zpět. Snažil jsem se dokázat srozumitelně, že sledování účinnosti v procentech je velmi zavádějící a v svým způsobem klamavá reklama už ze samé podstaty zvolené metody hodnocení jejich přínosu.
--------
Když uznáme, že je žádoucí využít výše popsaného potenciálu odpadního vzduchu, je mně jedinou známou technologií systém tepelného čerpadla (obecně se vžil pojem aktivní rekuperace) a tam různí výrobci postupují různě.
---------
Rozumím poznámce o tom, že je dobré mít doma TČ pro vytápění. Ano, ale existuje x domácností, co zkrátka vytápějí jinak, ale například vodu ohřívají elektrickým bojlerem. A nyní k těm technologiím. Pokud přivedu jen odpadní vzduch na výparník TČ (aktivní rekuperace nebo třeba "luftbojleru") používám vzduch vlhký a o pokojové teplotě. Získanou energii použiji pro ohřev přívodního vzduchu nebo jen pro ohřev TUV (případně kombinaci obojího).
Váš argument platí jen tehdy, když před TČ předřadím pasivní výměník (i tak zůstává pořád ta složka energie uvolněná kondenzací vzdušné vlhkosti - viz výše). Vyrábí se řadu let všechny uvedené varianty.

S tím COP u TČ při vysoké teplotě máš sice pravdu - pokud bychom do něj cpali vzduch o 20°C, tak bude mít COP úžasný - aneb ohřívač bazénu v létě. Jenže to bys pak přece nic moc nerekuperoval. Ty potřebuješ ten vzduch zchladit tak na ty 2°C, abys vykondenzoval co nejvíc vody a díky té kondenzaci vytěžil tu energii fázové přeměny.

Navíc stějně potřebuješ TČ co bude brát venkovní vzduch abys topil - jen ten odpadní vzduch ti nic nevytopí. Takže tady ti naprosto padá ta výhoda v jednodušším TČ a podobně. [i]Mimochodem "celodomní" TČ mi přijdou brutálně předražená - klimatizace s podobným výkonem stojí třeba jen blbých 30-40tisíc, zatímco TČ 200 - proto mi nepřijdou ta bazénová TČ kdovíjak levná (ikdyž jako nějaký obyč model za 10 tisíc je fakt za pusu - ale zase to je jen ON/OFF bez invertoru a nějaký noname krám) - porovnávám to s klimatizací a ne celodomním TČ.
Mimochodem jsem viděl projekty přestavby klimatizace na TČ do vody- namísto vnitřní jednotky se dal výměník chladivo-voda. Dá se tak získat TČ pro celý dům "za pár korun".[/i]


Jediná výhoda, kdy by to o něco vylepšilo COP by byla v kruté zimě ala -15°C. Jenže jakou logiku tomu dát?* Potřebný výkon na topení je logicky vyšší, než co mi poskytuje odpadní vzduch. Takže stejně musím sát vzduch z venku - takže mě napadá leda projet chladivo nejdřív venkovním výparníkem a pak ještě dalším výparníkem s odpadním vzduchem, aby se nahřálo na vyšší teplotu, než co poskytuje venkovní vzduch.
A už jsme zase u toho že se nám to začíná strašně komplikovat (další výparník ->další odpor chladivu, logika kdy budeme odmrazovat, když začne jeden z výparníku namrzat atd atd) a získáme jen nepatrně vyšší COP - protože toho odpadního vzduchu máme jen velmi omezené množství - v takovém mrazu bude požadavek na TČ třeba 6kW výkonu...z toho odpadní vzduch z rekuperace udělá jen pár procent.
A foukat jen tak odpadní vzduchu do sání TČ co ještě saje okolní vzduch? To už by snad nebylo poznat na COP vůbec - podívej se, jaký průtok vzduchu mají TČ/klimatizace a kolik ti fouká z rekuperace - to by se zvedla průměrná teplota vzduchu co jde to TČ tak o 1°C

Prostě ekonomicky mi to pořád vychází jako naprostá blbost - strašně zesložitíš instalaci, prodažíš ji a ve výsledku budeš šetřit koruny denně....Za mě prostě pasivní rekuperace a normální TČ a je to.



*uvažuju jedno TČ na topení + rekuperaci. Mít samostatné TČ jen pro rekuperaci se fakt nemá šanci zaplatit nikdy

Vrátím se zpět někam na začátek a úvaze o tom, jestli procenta účinnosti neboli porovnávání teplot vzduchů dovnitř a ven dávají smysl. Pak můžeme rozebrat něco dalšího. Když budeme uvažovat s energetickým potenciálem "odpadu" vzniklým kondenzací někde kolem 400 W (za daných podmínek), tak je otázkou, kolik z toho množství odpadní energie jsme schopni zpětně využít a vůbec fyzikálně předat jen přívodnímu vzduchu. Odpadní vzduch bude kondenzovat, ale přívodní vzduch kondenzovat nebude, tam k žádné skupenské změně nedojde. Můžeme počítat jen měrnou tepelnou kapacitou - tedy kolik energie bude potřeba k ohřátí vzduchu z 0°C na těch pokojových "svetrových" 20 °C. Jestliže na straně odtahu, je faktickým rozdílem právě ta skupenská změna. Proto je i ideální rekuperace se 100% účinnost dle EN 308 v reálném provozu výrazně ztrátová.
----------
Teď k tomu COP tepelných čerpadel. Chce se to podívat, za jakých podmínek se COP měří. Většinou to bývá A (vzduch) 2°C/ W (voda) 35 °C. Když tepelnému čerpadlu pošlete na vstup vzduch o pokojové teplotě a trvale po celý rok (v interiéru běžně nemrzne), bude COP mnohem vyšší a klidně i dvojnásobné. Dále může být jednodušší, může mít jiné chladivo atd. proto bazénová TČ ,která nejsou stavěná na provoz v zimě stojí jen zlomek ceny těch pro běžné topení.
-----------
Retenční nádrž na dešťovku bych neřešil z hlediska ekonomického, je to otázka ekologická. Tam, kde je fakt sucho, jsou rádi, když jim něco naprší. Něco jiného jsou retenční nádrže na teplou odpadní vodu, to už je energie hodně a s tím se dá ledacos dělat.