od Jan Kratochvíl » 27 kvě 2020, 09:58
Aby docházelo ke kondenzaci, musí odpadní vzduch dosáhnout 100% relativní vlhkosti. Tu může dosáhnout za předpokladu ochlazení pod teplotu rosného bodu. Když máte na stavbě instalovaný odvlhčovač, je to poměrně jednoduché, protože je uvnitř chladič. Běží kompresor a udržuje povrchovou teplotu chladiče trvale pod touto hodnotou. Hodnoty rosného bodu můžete zjistit z hx diagramu. Když by uvnitř místnosti byla ideální RH někde kolem 50 %, je potřeba ochladit odpadní vzduch na cca 11 °C, pokud RH klesne (a k tomu nepochybně během zimy dojde) někam k 40%, je potřeba ochladit odpadní vzduch až na 9°C. Jestliže Mirce klesá RH až k 30 %, odpadní vzduch kondenzuje až při ochlazení na 4 °C. Jak už jsem napsal, kompresorový odvlčovač nemá problém, protože dokáže pomocí kompresoru udržet teplotu chladiče v pohodě pod požadovanou hodnotou. Deskový výměník ale není chladič. Primárně je ochlazován venkovním vzduchem. Když bude venku přes den v zimě vyšší teplota (nad uvedenými) je kondenzace vyloučená. Další úskalí spočívá v tom, že výměník nemá 100 % účinnost a je zároveň ohříván právě odpadním vzduchem. To znamená, že zdaleka nekondenzuje všechen vzduch a rozhodně ne rovnoměrně v celém výměníku rekuperační jednotky. Když by jednotka měla účinnost 90 %, zvýší se teplota chladiče a zase bude ke kondenzaci docházet později. Zdaleka nezkondenzuje celý objem odvětrávaného vzduchu a tím se v důsledku neustále snižuje vlhkost v domě. Fyzikální zákony může ignorovat pouze marketing. Ve výsledku skutečně může být entalpický výměník jen mírným přínosem pro zachování vlhkosti. Rizika, která jsou výše popisována zatím nikdo neřešil. Po koronavirové pandemii se situace může změnit. Faktem je i to, že žádná nemocnice, žádný zdravotně sledovaný objekt tento princip zpětného vracení kontaminované vlhkosti nepoužívá.
Aby docházelo ke kondenzaci, musí odpadní vzduch dosáhnout 100% relativní vlhkosti. Tu může dosáhnout za předpokladu ochlazení pod teplotu rosného bodu. Když máte na stavbě instalovaný odvlhčovač, je to poměrně jednoduché, protože je uvnitř chladič. Běží kompresor a udržuje povrchovou teplotu chladiče trvale pod touto hodnotou. Hodnoty rosného bodu můžete zjistit z hx diagramu. Když by uvnitř místnosti byla ideální RH někde kolem 50 %, je potřeba ochladit odpadní vzduch na cca 11 °C, pokud RH klesne (a k tomu nepochybně během zimy dojde) někam k 40%, je potřeba ochladit odpadní vzduch až na 9°C. Jestliže Mirce klesá RH až k 30 %, odpadní vzduch kondenzuje až při ochlazení na 4 °C. Jak už jsem napsal, kompresorový odvlčovač nemá problém, protože dokáže pomocí kompresoru udržet teplotu chladiče v pohodě pod požadovanou hodnotou. Deskový výměník ale není chladič. Primárně je ochlazován venkovním vzduchem. Když bude venku přes den v zimě vyšší teplota (nad uvedenými) je kondenzace vyloučená. Další úskalí spočívá v tom, že výměník nemá 100 % účinnost a je zároveň ohříván právě odpadním vzduchem. To znamená, že zdaleka nekondenzuje všechen vzduch a rozhodně ne rovnoměrně v celém výměníku rekuperační jednotky. Když by jednotka měla účinnost 90 %, zvýší se teplota chladiče a zase bude ke kondenzaci docházet později. Zdaleka nezkondenzuje celý objem odvětrávaného vzduchu a tím se v důsledku neustále snižuje vlhkost v domě. Fyzikální zákony může ignorovat pouze marketing. Ve výsledku skutečně může být entalpický výměník jen mírným přínosem pro zachování vlhkosti. Rizika, která jsou výše popisována zatím nikdo neřešil. Po koronavirové pandemii se situace může změnit. Faktem je i to, že žádná nemocnice, žádný zdravotně sledovaný objekt tento princip zpětného vracení kontaminované vlhkosti nepoužívá.