Dobrý den,

zaujal mne Váš příspěvěk. Řeším nyní tu samou situaci, kterou zde popisujete. Stávající rozvody VZT, freonový chladič, venkovní kondenzační jednotka atd.

Vím, že je to již 3 roky starý příspěvek. Prosím o případný kontakt na info@genoma.cz. Budu Vám velmi vděčný, jelikož jste jedniný, koho jsem našel se stejným řešením.

Děkuji,

Kosina O.

Dobrý den,

zaujal mne Váš příspěvěk. Řeším nyní tu samou situaci, kterou zde popisujete. Stávající rozvody VZT, freonový chladič, venkovní kondenzační jednotka atd.

Vím, že je to již 3 roky starý příspěvek. Prosím o případný kontakt na info@genoma.cz. Budu Vám velmi vděčný, jelikož jste jedniný, koho jsem našel se stejným řešením.

Děkuji,

Kosina O.


[quote="Odol"]Přeji dobrý den.
Se značným zpožděním jsem objevil vaši „diskuzi“ o tom jestli lze zařadit přímo výparník (výměník) kondenzační jednotky do vzduchotechnických rozvodů. Bylo zábavné si zpětně přečíst rádoby moudra odpůrců této technologie a připitomělé bylo i připodobnění k jakémusi řezání a kutilské úpravě automobilu atd.
Přízemní rodinný dům mám touto technologií vybaven od roku 2006. Konkrétně vzduchotechnický rozvod rekuperační jednotky Atrea Duplex 600 mám doplněný o vsazený výměník (neznámé výroby, prý přímo od firmy, která tehdy spolupracovala s Atreou). Vzduchotechnické potrubí vedené půdou je tepelně izolované a samozřejmě má kondenzační odtoky do kanalizace. Vzduchotechnikou nejen větrám a chladím, ale v podzimním a zimním období do ca 0 – 1oC venkovní teploty aktivně objekt vytápím.
Zdrojem je kondenzační jednotka Fujitsu AOY 14 USBC, která je přímo ovládána přes řídící jednotku vzduchotechniky. Konkrétně při zapnuté vzduchotechnice dá impuls ke spuštění kondenzační jednotky pokojový termostat umístěný v centrální místnosti RD. Odmrazování jednotky se děje automaticky za pomocí kombinace časového a zpožďovacího relé. Protože vzduchotechnika po ručním sepnutí běžela stále a jenom se spínala kondenzační jednotka v závislosti na dosažené vnitřní teplotě, docházelo i přes určitou účinnost rekuperace k rychlejšímu ochlazování vnitřního prostoru a zhoršovalo to ekonomiku vytápění. I tak vytápění bylo daleko úspornější než instalované podlahové vytápění topnými kabely Fenix.
Proto jsem ještě sám zařízení vylepšil a při dosažené teplotě a vypnutí kondenzační jednotky se automaticky se zpožděním ca 50 sec. vypíná i vzduchotechnika a opět se spíná při poklesu vnitřní teploty.
Zařízení mě navrhla a instalovala jedna tehdy spřátelená montážní firma ze SM.
Zařízení není úplně dokonalé, není provázána společná regulace teplovzdušného a podlahového vytápění a i odtávání kondenzační jednotky za pomocí časového relé není dokonalé. Jak vtipně podotkl jeden s diskutujících, je to v nedostatečné MaR. Při vlhkém počasí dochází k námraze při nižších teplotách dříve, než je nastavený pevný čas, ale to už si pohlídám a vzduchotechniku vypínám a přecházím na podlahové topení.
Výpočtové tepelné ztráty RD jsou něco přes 6kW.

No ano ona je naozaj dost velka... ma tak okolo 1.5m3 objem, nakolko je tiez izolovana 10cm EPS(je v pivnici) a riesenie BYPASS mozno nemam celkom tesne(okom vsak medzeru nevidim), v otvorenom resp. uzavretom stave ho drzi protivaha na pake prepinania toku vzduchu, ktora stlaca plexi podlozene molitanom tak aby bola maximalna mozna tesnost... Vymennik mam vsak vlepeny silikonom, tam netesnost nie je. Jedina neprijemnost je, ze pri cisteni musim tesnenia vyrezavat, co je zdlhava praca na vyse hodinu. Za jednoduchost jedneho riesenia platim zlozitym prevadzanim udrzby. No nie je ju treba viac ako raz za dva az tri roky.

Problem s vlhkostou- kondenzat mi robi asi 5 litrov za tyzden. A to vnutri susime aj pradlo. Obratena strana mince- kde ini trpia vlhnutim stien, my mame vlhkost v zime okolo 40%. Pocitovo sme s tym problem nemali.

Vymennik by mi nezamrzal, ani v najvacsich mrazoch ked bola podla meteostanice teplota okolo -25 som nemal teplotu prichadzajuceho vzduchu(merane bezkontaktnym teplometom s presnostou +-0.5 stupna) menej ako 3-5 stupnov.

Ta klima je stavana na kurenie pri vonkajsich teplotach -15 - +20 stupnovm pokial si pamatam. No vsetka ta prerabka by mi zrusila zaruku a ak by som naozaj mal ocakavat skratenu zivotnost tak sa mi investicia neoplati. Pockam teda a uvidim. Mozno nakoniec kupim normalne TC az zlacneju a teplovodnu vlozku do vzduchotechniky.

Dakujem za Vase nazory.

Tak pokud bydlíte v takovémto "polystyrenovém iglů" a účinnost rekuperace máte 90-95%, pak Vám ten výkon asi stačí. Pokud máte i vlastní rekuperátor amatérské výroby, může se na té krásné účinnosti podílet i jeho netěsnost, tedy částečné míchání přívodního a odvodního vzduchu. Paradoxně to není vůbec na škodu protože jinak by vám rekuperátor asi zamrzal a pokud nemáte problémy (vlhkost. plísně, vysoký obsah CO2), tak vám může být jedno, jestli např. 50 z těch 150m3/h je cirkulačních.
Nic méně vyrobit amatérsky rekuperátor a vysokou účinností není v podstatě problém, jen buse zřejmě dost veliký, ale při amatérské výdobě si zase rozměry můžete přizpůsobit např. hluchému půdnímu prostoru a pak vás velikost nepálí.
Ještě k té klimatizaci. Nástěnné jednotky jsou nejlevnější pravděpodobně proto, že se jich vyrábí obrovská množství, takže chladící okruh bude nejspíš stejný jako v kanálové. Nic méně použití chladící jednotky k ohřevu celoročně příliš nedoporučuji. Ano on ten topný faktor byde tak 2-2,5, což je pořád víc než 1, ale jednotka není na provoz v těchto podmínkách stavěná a její životnost se sníží. Osobní auto má také nostnost 400kg, ale když budete chtít denně vozit 300kg cementu (+100kg řidič) tak to také není ideální řešení.

Dakujem za odpoved

Postavil som dom podla vlastnych planov(dal som ich architektovi prekreslit a odobrit) a zateplil som ho. Nalepku PD nemam a ani neplanujem robit merania, je to bezpredmetne. Izolacie mam 35cm EPS na stenach, 40cm EPS strecha. Podlaha je izolovana od pivnice(dielna) 20cm EPS. Trojskla s deklarovanym k 0.5- i ked po tom case co ich mam budem rad ak ostalo 0.7-0.8.

Rekuperaciu mam vlastnej vyroby a takisto zemny register k nej som si sam spravil(46m dlhy) Takze zo zemneho registra dostavam vzduch cca 3-5 stupnov teply i v tych najvacsich mrazoch co som meral (bezkontaktny teplomer). Ucinnost rekuperatora mi podla mojich nepresnych merani (netrufam si garantovat presnost zmeranej teploty odporovych teplomerov, no viem ze meraju rovnakou chybou- teda ukazuju rovnaku teplotu) vychadza aj so zapocitanim kondenzacie medzi 90-95%(Kondenzacia zvacsuje ucinnost... je to podla merani teplot prichadzajuceho a odchadzajuceho vzduchu). Som len amater, presne merania nepotrebujem. Co mam funguje v danom stave, no nehospodarne. TC by zlepsilo efektivitu. Lacna klima co i upravena by bola rentabilna, no muselo by to fungovat. A to je to, cim som si neni isty. Kedysi som uvazoval nad TC co by ohrievalo vodu v zasobniku a odtial by som odoberal cast tepla do teplovodneho vymennika s velkou teplovymennou plochou... Lenze cena TC je tak vysoka(i tych od p. Zeravika) ze sa dostavam k navratnostiam 15-20 rokov. Potrebujem lacnejsie alternativy. Tento moj napad asi na cas zasa zalozim niekde do suflika nech sa odlezi, na rok, dva. Medzitym mozno pridu dalsie lacnejsie alternativy.

Do teplotnej bilancie treba zapocitat chod domacnosti o 6 ludoch(4 deti dokazu pri jaseni produkovat tepla...)
A ked pride navsteva - pri oslavach narodenin deti je to vela ludi - prestavame kurit.

Teplotu drzime co najvyssie, teda kurime bez prestania tymi 700 watmi, tuto zimu nam prakticky neklesla pod 22 stupnov. Nebola tuha zima. Pred par rokmi sa drzala cca tyzden teplota na -10 - -15 stupnoch a vtedy mi postupne klesla teplota v dome na 20 stupnov.

S tym vykurovacim faktorom 5 je to pekne, ano. Podla mna to bude pre teplotu 5/35(40) stupnov... a pri realnych zimnych teplotach... oni deklaruju funkcnost pri -15 vtedy to bude odhadom niekde okolo faktoru 2-2.5... co je ale stale podstatne lepsie nez priamy ohrev.

V současné době vytápíte RD vzduchotechnikou 150m3/h 0,7kW bez cirkulace? Na ohřev 150m3/h z -15°C na +20°C potřebujete 1,77kW. Řekněme, že 75% z toho vám pokryje rekuperace, potřebujete tedy dohřát 0,44kW. Na pokrytí ztrát prostupem vám tedy zbývá 260W (=0,26kW). To je trochu málo i na pasivní dům ne?

0,7kW za 24 hodin je stále 0,7kW (W = J/s). 17 je to kWh.

Vycházet musíte z toho, že 150m3/h můžete ohřát cca na těch 35°C a při teplotě v místnosti 20°C, jste schopen pokrýt tepelnou ztrátu 0,76kW. Tvrdíte, že dnes vám stačí 260W na vytopení domu, to by vám potom stačilo přivádět cca 25°C. Nevěřím však, že tomu tak je. Podle mě nebude stačit ani těch 0,76kW . Jestli hodně málo, tak to budou tak 2kW+0,44kW na dohřev vzduchu, tedy ohřívač o výkonu 2,5kW a tepelnou ztrátu 2kW. 150m3/h tam ale 2kW nedostanete (teoreticky ano, ale vzduch by musel mít teplotu 60°C). Běžný RD má tepelné ztráty řekněme 10-15kW, pasivní může mít třeba ty 2kW, takže někde bude chyba. Zřejmě je to tak, že vzduchotechnikou netopíte, ale těmi 0,7kW pouze dohříváte přiváděný vzduch po rekuperaci. Na to skutečně těch 0,7kW pohodlně stačí.

Zabudovat klimatizaci do potrubí principiálně jde, budete se však potýkat s mnohými mechanickými problémy, které asi je možné i kutilsky vyřešit. Je však také nutno počítat s tlakovou ztrátou výměníku, případně s dalšími tlakovými ztrátami způsobenými úpravami trasy.

Topný faktor více než 5 je pěkná hodnota, je však třeba si zjistit, při jakých parametrech je měřen. Dále je třeba si zjistit do jaké minimální venkovní teploty je garantována činnost jednotky.

Tak toto ma zaujima. Nasiel som na sieti klimu, co ma regulovany vykon pre kurenie medzi 0.5-6.5KW pri prikone 0.6kW (cop nieco vyse 5, co ale nehovori vela pretoze tam nie je spominana teplota cerpania). Toshiba Super Daiseikai6.

Sucasna situacia v mojom dome- kurim vzduchotechnikou, bez cirkulacie 2.1kW ohrevnou vlozkou ktoru som ale musel predrotovat na 0.7kW (pretoze pri cca 150m3/h to bol privelky vykon). Tych 0.7kW sa ukazalo byt dostatocnym vykonom aj na zimy ked teplota klesa k menej ako -15 stupnom.Lenze za 24h je to 17kW.

Takze, co by sa stalo keby som zabudoval tuto klimu do potrubia a vyradil ventilator vnutornej casti klimy? Nechal by som to bezat na ventilatoroch rekuperatora... Uplne by stacilo ak by sa zohrial vzduch na vymenniku kondenzatora na 35 stupnov... myslite, ze by to klima zvladla(jej vymennik zvladol odovzdat tolko tepla ako priamovyhrevna elektricka vlozka)?

Připadám si jako kdybych byl v situaci, kdy mám říci „a přece se točí“. Pro zdůvodnění svých tvrzení překrucujete stav který jsem popsal. To že mám zařízení, na jehož štítku je napsáno 600m3 neznamená že domem prolétne toto množství čerstvého vzduchu o venkovní teplotě. Jasně jsem sdělil, že nepoužívám vzduchotechniku na plný výkon. Pokud na potenciometru ventilátoru pro vstup venkovního vzduchu mám nastavenu ca 50% hodnotu, přes ztráty v potrubí, výměníku, vyústkách atd. odhaduji, že toto množství je max. 200-250m3. A vstupní vzduch do místností za výměníkem má teplotu 40-50%C. Rovněž jsem sdělil že zařízení nepracuje trvale a že po dosažení nastavené vnitřní teploty se vypíná. Toto vše jste asi záměrně přehlédli. Nepředpokládal jsem takovou demagogii a proto jsem nepopisoval celkové nastavení rekuperační jednotky, k němuž jsem se po dlouhodobých zkušenostech dopracoval. Zařízení nepracuje v rovnovážném stavu, protože ventilátor odpadního vzduchu z objektu mám trvale nastaven na minimum, což odhaduji po ztrátách na max.70-100m3/hod. To, že temperované místnosti jsou v určitém přetlaku nepovažuji za závadu. Dále jsem sdělil, že toto zařízení odstavuji při teplotách blížících se k 0oC a proto zmínku v diskuzi, že, pokud použiji k distribuci vzduch o teplotě –5oC“ opět považuji za snahu o překrucování. Věřte mi že pokud by provoz tohoto zařízení byl neekonomický, dávno bych jej odstavil. Na toto zjištění ještě vzdělání mám. Možná budete chtít argumentovat že má tvrzení o „úsporném vytápění“ jsou asi ovlivněna pobytem v přesušených místnostech. Na jakémsi nástěnném zařízení, které jsem si ca před 40 lety zakoupil u soudruhů z NDR a které zobrazuje vnitřní teplotu, atmosferický tlak a i relativní vlhkost je hodnota 58%. Nevím kolik je to % pod normovanou hodnotou. Ale nějaký důvod k dalším oponování jistě najdete. Tak do toho a snažte se aby bylo patrné kdo je legrační. Já se bez této diskuze obejdu.

Pan Odol je úplně mimo. Bohužel si myslí, že opak a čím více se ohání, tím více je legrační. Vůbec mu nedochází, že do domu přivede úplně zbytečně dobrých 200 m3/h ledového vzduchu těchto 200 m3/h zcela zbytečně ohřívá. Každá hodina topení se mu tak zcela zbytečně prodražuje a je úplně jedno, jaký zdroj používá. Kdyby stejným zdrojem ohříval teplovodní rozvod, bylo by to mnohem úspornější. Přesně jak uvádí Zumik.

K příspěvku nademnou bych jen dodal, že pokud máte odporové podlahové vytápění, tak je celkem jasné, že vytápění vzduchem ve vašem podání je pořád levnější, než vytápění podlahovkou. Ale nic to nevypovídá o tom, že to vaše vytápění vzduchem je špatně.
By mě zajímalo, jakou máte doma relativní vlhkost.
Ono kdyby jsmte měl podlahové topení s TČ se stejným COP jako má ta klimatizace, tak věřte, že by jste v té vaší online aplikaci ČEZu viděl, že topení podlahovkou je levnější, než tím vaším teplovzduchem, samozřejmě jen za předpokladu, že by jste větral tak jak máte a ne 600 m3/hod.

Odol píše: Většinou to je ca 80 až 100m3/hod, což odpovídá tepelnému výkonu ca 750W.

Norma pro větrání je 1/3 objemu místnosti a tedy pro většinu domů bohatě stačí právě uváděných zhruba 100 m3/h. Vše navíc je zbytečné. Jde o to, že k distribuci použijete vzduch například o teplotě -5°C. Aby tedy mohl "topit", musí ho nejprve ohřát. Takže, abyste přenesl více než uváděných cca 750 W, zcela zbytečně do domu přivádíte kubíky studeného a suchého (s nízkým obsahem vzdušné páry) vzduchu a zcela zbytečně plýtváte. Teplovzdušné vytápění je úplně o něčem jiném. Je to o cirkulaci topného vzduchu domem. Pokud bydlíte v našich klimatických podmínkách a větráte zcela zbytečně 3x více než je potřebné, přesušujete interiér bez ohledu na to jestli máte přístup do databáze ČEZ nebo třeba BIS. Fyzikálně vyměňujete suchý venkovní vzduch za vnitřní vlhčí a pokud to děláte v takové zbytečné míře, jak uvádíte, zcela nutně interiér přesušujete. Fyziku nelze obejít.

Nedá mě a musím se ještě k této diskuzi vrátit. Sdělil jsem, že nejsem odborník v této oblasti, ale technicky na tom myslím nejsem tak zle, abych nemohl argumentovat. Měl jsem to štěstí, že jsem v průběhu let osobně navrhl a realizoval více více či méně progresivních způsobů vytápění svých RD a to tak jak se měnili možnosti a i technologie. Máme úplně rozdílné pohledy na problematiku. Můj prvotní zájem nebyl odvětrávat RD dle hygienických předpisů, ale teplovzdušně jej vytápět. Že jsme pro tento účel využili vzduchotechnické rozvody s rekuperací bylo řešení, které se nabízelo. V tomto případě nějaké hygienické požadavky na množství vzduchu pro určitý prostor jsou slušně řečeno na houby, neboť jakýkoliv projektant z oblasti vzduchotechniky vám řekne kolik vzduchu proteče jednou vzduchovou vyústkou za hodinu a jaký tepelný výkon je schopen za tuto dobu přenést. Většinou to je ca 80 až 100m3/hod, což odpovídá tepelnému výkonu ca 750W.
Z toho se dá i odvodit potřeba množství vzduchu pro vytápění, která samozřejmě vysoce překračuje uváděné „hygienické požadavky“. A zcela určitě není objekt nadmíru vysušován.
O tom jestli jde o úsporné vytápění či nikoliv nebudu diskutovat. Ohřívám vzduch kondenzační jednotkou (tepelným čerpadlem) o příkonu 1,27kW pro vytápění a k tomu ještě využívám předehřev rekuperací. Když k tomu připočteme provoz ventilátorů rekuperace ca 0,4kW, tak nemohu pochopit slova o neekonomickém vytápění. Nejsem pedant, ale jsem postižený mým před mnoha lety provozovaným zaměstnáním a to energetikou. Mám přístup do aplikace ČEZ online a i ke svým grafům denní spotřeby. Jasně vidím každou hodinu, jak se mění spotřeba při přechodu z podlahového na teplovzdušné vytápění a naopak. A rozdíl je minimálně 30 až 40% ve prospěch teplovzduchu. Samozřejmě se jedná o vytápění do venkovních teplot okolo 0oC a kolik je dnů s touto teplotou v zimním období se dá zjistit v příslušné odborné literatuře. Nejsem propagátorem tohoto řešení; jen jsem nastínil, že to možné je a v žádném případě to není kontraproduktivní jak by se dalo teoreticky odvodit.

Odol píše:Dosahovaný uváděný maximální výkon 600 m3/hod asi nelze kvůli ztrátám v potrubí dosáhnout, ale nastavit maximální výkon je vhodné při potřebě rychlého odvětrání. Pro normální provoz je zařízení využíváno s 50 až 60% výkonem...

Když dáte nějaký návrh, měl byste ho umět technicky argumentovat. Jde o celou podstatu systému. Úvodní dotaz byl ohledně klimatizace do vzduchotechniky a většina lidí to tu zhodnotila jako hloupost. Právě ten větrací objem vzduchu je určující. Běžný dům cca 150m2 se v zimě větrá maximálně 100-120 m3/h, když budete větrat víc, budete ho zcela zbytečně vysušovat a to je silně kontraproduktivní. Z hygienického hlediska je 100 m3/h také bohatě dostačující, cokoliv navíc znamená, že zcela zbytečně ochlazujete interiér. Přivádíte do domu zcela zbytečně vzduch navíc, abyste jej mohl ohřát a použít jako distribuční. Proto se také od tohoto špatného systému ustoupilo a zavedla kontroverzní cirkulace, která sice něco vyřešila, ale zase způsobila další technické komplikace. Jde o fyzikální vlastnosti vzduchu, který je pro přenos tepla nevhodný a díky malé tepelné kapacitě je ho potřeba větší množství jak pro vytápění tak pro chlazení.
V létě to funguje podobně, zase potřebujete velké množství vzduchu, který je ale primárně teplý (nasávaný z venku). Proto klasická klima točí vnitřní vzduch dokola. Umístění klimy do vzduchotechniky je v principu nedobré. Nemá příliš smysl debatovat o tom, jestli to lze nebo nelze. V principu je to špatně. Chladit přívodní vzduch má smysl jen pro větrání, to ale s klimatizací nemá nic společného. To je o rozdílech aktivní a pasivní rekuperace.

Pro vysvětlení: v předcházejícím odkazu byly uvedeny výrobky Atrea, které byly uvedeny na trh až po roce 2007 a které již měly další možnosti, jako např. mimo již zmiňované cirkulační klapky, také přímo vložit do zařízení výparník strojního chlazení (topení) atd. I když se jednalo o výrobek se stejným označením, byl kvalitativně a technicky dál, než výrobek Atrea Duplex 600 zakoupený v roce 2005. Prospekt od instalovaného zařízení v mém RD lze nalézt v archivu dokumentace Atrea
http://www.atrea.cz/cz/ke-stazeni-vetra ... raci-tepla
DUPLEX 480, 600, 850 - platné do 01/2009 (PDF 908 kB).
Dosahovaný uváděný maximální výkon 600 m3/hod asi nelze kvůli ztrátám v potrubí dosáhnout, ale nastavit maximální výkon je vhodné při potřebě rychlého odvětrání. Pro normální provoz je zařízení využíváno s 50 až 60% výkonem, kdy rekuperace pracuje s vyšší účinností.
Vzhledem k tomu že můj příspěvek vzbudil pozornost pouze k této jednostranné diskuzi, nebudu v této diskuzi dále pokračovat, protože nepřináší žádnou další přidanou hodnotu.
Možná zase uslyším něco o povýšeneckém chování, ale co se dá dělat.

Odol píše:Abych ještě zabrzdil diskuzi o tom proč použít či nepoužít u teplovzdušného vytápění cirkulaci sděluji, že rekuperační jednotka Atrea Duplex 600 v jakékoliv modifikaci cirkulační klapku nikdy neměla.

Jak si tedy vysvětlit tento odkaz? http://www.atrea.cz/?download=cz/jednot ... 007_03.pdf
Není 600 m3/h větrání na jeden přízemní dům moc?

Předem se omlouvám všem kutilům, nechtěl jsem povýšenecky hodnotit jejich snahu. Jen jsem hodnotil úroveň některých diskuzních příspěvků. Sděloval jsem jen, že někdo tehdy měl odvahu a řízl do vzduchotechnického potrubí a vsadil tam výparník kondenzační jednotky. Ted nemluvím o sobě, ale o montážní firmě která tehdy také experimentovala. Vlastně se jednalo výsledek experimentu dvou lidí. A já po posouzení na to přistoupil. A za ne moc velké investiční náklady to stále funguje. Samozřejmě nyní existují komunikační jednotky pro řízení kondenzační jednotky pro přímé vytápění či chlazení jako např. pro již zmiňovanou jednotku Fujitsu komunikační modul ATW. Ale za jakou cenu.
Abych ještě zabrzdil diskuzi o tom proč použít či nepoužít u teplovzdušného vytápění cirkulaci sděluji, že rekuperační jednotka Atrea Duplex 600 v jakékoliv modifikaci cirkulační klapku nikdy neměla. Proto je zbytečné sdělovat, že nyní při venkovní teplotě ca 2oC sedím v příjemně temperované a vzdušné místnosti při ca 22oC. A to pouze z nasávaného a temperovaného čerstvého a čistého vzduchu za pomoci zastaralé rekuperační jednotky a bez pomoci el.podlahového vytápění.
Je ale pravdou, že pokud je v objektu více temperovaných místností z nichž některé jsou pouze přechodně využívány, je obtížnější jejich regulace. Osobně to řeším u dvou místností přiškrcením stropní vyústky. Místnosti jsou částečně temperovány a odvětrávány a ze zkušenosti vím, že tepelné ztráty jsou minimální. Pokud je nutno místnost rychle přitopit, pomůže podlahové vytápění

Odol píše:Bylo zábavné si zpětně přečíst rádoby moudra odpůrců této technologie a připitomělé bylo i připodobnění k jakémusi řezání a kutilské úpravě automobilu atd...

Především si myslím, že je zcela zbytečné takto povýšenecky hodnotit názory jiných.

Odol píše:Přízemní rodinný dům mám touto technologií vybaven od roku 2006. Konkrétně vzduchotechnický rozvod rekuperační jednotky Atrea Duplex 600 mám doplněný o vsazený výměník (neznámé výroby, prý přímo od firmy, která tehdy spolupracovala s Atreou).

Tím jste jen popsal hotový výrobek. Diskuze se tu točila kolem svépomocné výroby. To je ten přestavěný Spartak na domácí pick-up.
Dnes už nevyráběná jednotka 600 je navíc jednotka, která byla vybavena cirkulací. Takže jsme u jiného množství vzduchu, než se uvažuje u běžných větracích systémů. Ještě se k této nešťastné cirkulaci vrátím.

Odol píše:Vzduchotechnické potrubí vedené půdou je tepelně izolované a samozřejmě má kondenzační odtoky do kanalizace.

Opět popisujete stav, který předpokládá mít na chlazení připravené rozvody VZT. Pan Jaskva tvrdí, že rozvody takto připravené má, ale valná většina lidí, co má jen pasivní rekuperaci a nebo šetřila na rozvodech, izolované rozvody nemá. To je například klasická bolest hadicových systémů z PVC obvykle modré nebo zelené barvy.

Odol píše:Vzduchotechnikou nejen větrám a chladím, ale v podzimním a zimním období do ca 0 – 1oC venkovní teploty aktivně objekt vytápím.

Slíbil jsem, že se vrátím k cirkulaci. Popisovat proč se od těchto systémů upouští snad ani nemá smysl, je toho všude dost (špatná regulace, zbytečné vytápění celého větraného objektu), stačí přečíst jiná vlákna, jiná fóra. Jeden za všechny viewtopic.php?f=18&t=1315
Problém u vašeho zastaralého modelu je navíc v tom, že pro cirkulaci nemá samostatné hrdlo a tak se po domě cirkuluje vše včetně smradu z WC.
Pokud to tak není, budu rád, když mě opravíte.

Přeji dobrý den.
Se značným zpožděním jsem objevil vaši „diskuzi“ o tom jestli lze zařadit přímo výparník (výměník) kondenzační jednotky do vzduchotechnických rozvodů. Bylo zábavné si zpětně přečíst rádoby moudra odpůrců této technologie a připitomělé bylo i připodobnění k jakémusi řezání a kutilské úpravě automobilu atd.
Přízemní rodinný dům mám touto technologií vybaven od roku 2006. Konkrétně vzduchotechnický rozvod rekuperační jednotky Atrea Duplex 600 mám doplněný o vsazený výměník (neznámé výroby, prý přímo od firmy, která tehdy spolupracovala s Atreou). Vzduchotechnické potrubí vedené půdou je tepelně izolované a samozřejmě má kondenzační odtoky do kanalizace. Vzduchotechnikou nejen větrám a chladím, ale v podzimním a zimním období do ca 0 – 1oC venkovní teploty aktivně objekt vytápím.
Zdrojem je kondenzační jednotka Fujitsu AOY 14 USBC, která je přímo ovládána přes řídící jednotku vzduchotechniky. Konkrétně při zapnuté vzduchotechnice dá impuls ke spuštění kondenzační jednotky pokojový termostat umístěný v centrální místnosti RD. Odmrazování jednotky se děje automaticky za pomocí kombinace časového a zpožďovacího relé. Protože vzduchotechnika po ručním sepnutí běžela stále a jenom se spínala kondenzační jednotka v závislosti na dosažené vnitřní teplotě, docházelo i přes určitou účinnost rekuperace k rychlejšímu ochlazování vnitřního prostoru a zhoršovalo to ekonomiku vytápění. I tak vytápění bylo daleko úspornější než instalované podlahové vytápění topnými kabely Fenix.
Proto jsem ještě sám zařízení vylepšil a při dosažené teplotě a vypnutí kondenzační jednotky se automaticky se zpožděním ca 50 sec. vypíná i vzduchotechnika a opět se spíná při poklesu vnitřní teploty.
Zařízení mě navrhla a instalovala jedna tehdy spřátelená montážní firma ze SM.
Zařízení není úplně dokonalé, není provázána společná regulace teplovzdušného a podlahového vytápění a i odtávání kondenzační jednotky za pomocí časového relé není dokonalé. Jak vtipně podotkl jeden s diskutujících, je to v nedostatečné MaR. Při vlhkém počasí dochází k námraze při nižších teplotách dříve, než je nastavený pevný čas, ale to už si pohlídám a vzduchotechniku vypínám a přecházím na podlahové topení.
Výpočtové tepelné ztráty RD jsou něco přes 6kW.
Domnívám se, že tehdy Atrea experimentovala s podobnou myšlenkou, dokonce na něčem s Fujitsu spolupracovala, ale v době realizace mého zařízení bylo vše ještě v plenkách.
Sám se divím proč není tak jednoduchá a úsporná technologie vytápění více rozšířená.
Na závěr bych chtěl sdělit, že se nehodlám zúčastňovat jakékoliv rádoby moudré a tlachající diskuze. Nejsem topenář ani chlaďař, jenom rozumím elektru. Na konstruktivní a rozumné dotazy, pokud mě to vědomosti dovolí, rád odpovím. Ale od původní diskuze už uplynul delší čas, tak se ani nebudu divit, když můj příspěvek zůstane bez odezvy.

a není tady náhodou možnost požádat o grant nebo tak něco, tedy jestli se má jednat o zelenou technologii. (jenom se ptám).

Ďakujem.

Ja sa stále nemôžem ubrániť pocitu, že robiť ďalšie diery do domu, ktorý prešiel Blower door testom, nie je to pravé orechové. (Jedine, ak by som našiel firmu, ktorá mi to potom adekvátne utesní späť.)

Skúsim najprv vyriešiť plášť domu, aby mal vyšší fázový posuv. A keď to nebude stačiť, skúsim vymyslieť, ako dostávať von vzduch mobilnou klimatizáciou bez otvorených okien a dverí...

Beh na dlhé trate. Ale z môjho pohľadu koncepčne správny.