Zajímalo by mě jak byla hlučná, příp. jestli Vás na ní něco štvalo. Resp. proč jste jí prodával. Na jak velký dům jste jí měl a kolik větral? Díky.

Já ji mám (a na prodej viz vlákno vedle) co by vás zajímalo? Nemám ale zkušenost s jakoukoliv jinou takže nemůžu porovnat (což asi moc lidi obecně nemá).

Zdravím,
má někdo nějaké nové zkušenosti s jednotkou Regulus SENTINEL KINETIC B ? Kdo jí máte doma?

Skoro bych s vámi i souhlasil, ale je zásadní problém pokud se budeme držet definice pasivního domu. Pasivní dům nelze udělat jen s.elektrickym vytápěním pokud na střechu neumistime kolektory za x00 000Kč. Primární neobnovitelnou energii je nutné tlačit výrazně dolů.

....

Docela se divím, co jsou lidi schopní vymyslet a vůbec se nezarazí nad tím, jestli to přinese požadovaný užitek. Ale asi i já bych se těžko loučil se svým "vynálezem" a nepřipustil bych si, že jsem přišel na hloupost.

BaR

Dobrý den,

musím souhlasit s Mirasem. Také jsem se setkal s několika lidmi, kteří uvažovali o stavbě pasivního domu a do něj chtěli cpát TČ a jiné naddimenzované technologie. Zde ale nevidím vinu na straně investora, ale na straně projektanta, který se zasekl někde v minulosti a není schopný akceptovat aktuální trendy a řešení. Spousta investorů se v této oblasti nevyzná a tak nechají vše na projektantovi nebo realizační firmě, kterým slepě důvěřují. Neříkám, že to jsou všichni, ale je jich stále dost. „Těžko“ říci, čím jsou motivováni.

Pane Macabe, naopak si myslím, že systémové řešení lze vytvořit a měla by se stále hledat lepší a lepší. Pokud stavím pasiv, určitě můžu vyloučit TČ, kdy investice do něj se mi po dobu životnosti nevrátí. Pokud tedy nemám peněz na rozdávání nebo nechci nízký tarif, případně dosáhnout na dotaci. Nejde ani o hlučnost. Dnes jsou splitové jednotky pro TČ velmi tiché. Obzvlášť dnes, když se nás snaží stát vychovávat a chránit kde se dá, tak musí skoro vše splňovat nejen hygienické a bezpečnostní normy. Navíc nikdo neříká, že musí být hned u domu. Myslím, že se pro pasiv nejvíce hodí nějaká el. podlahovka, infrapanel nebo i přímotop kvůli regulaci. Určitě bych si do pasivu nedával teplovodní otopnou soustavu napájenou tepelným čerpadlem. Stejně bych v dnešní době eliminoval plynovou přípojku. Nejvíce se mi líbí u dnešních pasivů kombinace právě elektrických rohoží do podlahy a aktivní rekuperace, díky které můžu v mezidobí a zimě přitápět a v létě alespoň trochu chladit. Za posun dopředu považuji využití rekuperace i pro ohřev TUV. Zde vidím, že z toho domu maximum dostanu a zároveň ho vněm udržím. Z toho vyplývá i úspora. Pasivní rekuperaci už bych při srovnání cen a nutnosti instalovat předehřev nedoporučoval.

....

Co je systémové řešení? Tepelné čerpadlo za 200 000Kč s hučící krabicí vedle domu?
Nejsem stejného názoru, že lze vytvořit systémové řešení, které lze vždy aplikovat.
Každý uživatel má jiné požadavky.
Systémové řešení byly panelové domy , ale k nim bych se vracet nechtěl.

Jsem poněkud jiného mínění. Systémová řešení by se naopak měla hledat, měla zkoumat a nakonec doporučovat. Jinak lidé vytváří pasivní kočikopejskovské domy.
Když chtějí plavky s kožešinou uvnitř, protože jsou na kožešinu z kabátu zvyklí a považují ji za znak pohodlí, je systémové poradit, že tato kombinace není ta správná.

Pasivní dům má své zásady stavební, má své zásady dispoziční, proč by nemohl mít své zásady TZB?

Topení v pasivním domě není zásadní otázka. Při běžné velikosti u nás stavěných domů se dle PHPP bavíme o zhruba 2000-3000 kWh roční potřeby energie. Čím kvalitnější dům, tím menší spotřeba.
TUV – při 4 osobách a normové spotřebě se s mírnou rezervou jedná o 3300-3500 kWh roční spotřeby. Spotřebu TUV příliš změnit nelze.
Zbývá větrání a případně chlazení. Spotřeba větracích jednotek čistě na větrání je velice podobná a díky ekodesignu i srovnatelná. Zadání je tedy jasné, proč nehledat systémové řešení, když technologie jsou?

Obecně si myslím, že nejde vytvořit systémové řešení, které je univerzálně platné. Každý klient má nějaké návyky a požadavky a těch se nechce vzdát.
Studnu jsem měl na pozemku při koupi, tak ji zkusím použití.
Stavím si to pro sebe, tak chci trochu i experimentovat ať získám další poznatky z reálného provozu.

Vyřadil jste předehřev, to souhlasím a studna nemusí být špatná náhrada za zemní kolektor. Nevidím to systémové řešení pro pasivní domy. Studnu nemá každý a navíc je to svým způsobem experiment. Pokusů na toto téma jsem řešil s kutily, kteří se o to pokoušeli již několikrát, nikdy to nebylo dost dobré. Neznám firmu, která by takový výměník vyráběla za rozumné a efektivní ceny. Studnou jste mě přivedl ještě na další aspekt, kterým je chlazení. Zkušenosti majitelů pasivních domů, kteří si nechtějí lhát, jsou takové, že se většinou přehřívají a zejména dřevostavby. Tím se dostávám oklikou ke zkušenostem, které jste vzýval na začátku diskuze. Jen zlomek lidí má srovnání, je tedy logické, že svoje řešení považují za dobré. Jsou lidé, kteří pasivní dům považují za něco, čím utekli sousedům. Bohužel jsou často neobjektivní v hodnocení svých pasivních miláčků, kteří jim pomohli na krátkodobý piedestal slávy. Tato neobjektivní hodnocení naleznu občas i zde a dokonce od lidí, kterým jsme dělali projekt. Jsou tak čitelní, jak opakují svá naučená klišé, že to nezamaskuje sebelépe vymyšlená přezdívka- Tím se mezi lidi šíří stále stejné hlouposti a chyby. Někdy i chyby naší projekce.

Hlavní problém krbu ve skutečně pasivním domě je jeho výkon.
Pasivní domy běžné velikosti kolem 150 m2, mají tepelnou ztrátu kolem 3 kW a to pří teplotách -12°C. Kolik takových dní v topné sezóně je? Při průměrné zimní teplotě kolem 0°C jsou tepelné ztráty domu pod 2 kW. Na obývací pokoj připadá přibližně 30% plochy, poměrově by tedy stačil výkon 0,5-0,6 kW, cokoliv víc znamená neskutečné přetápění. Malé krby znamenají menší ohniště, menší kusy dřeva a častější přikládání. To já jako relax nevidím. Podstatnější však je, že se bavíme o domě, který má mít topný zdroj pro každodenní použití. To rozhodně není pro většinu zaměstnaných lidí krb. Souhlasím s tím, že ideální je elektrický přímotop (může být i skrytý), primární energie mohou vyjít při kompenzaci FV. Je však otázkou, jestli stavíme pro dotace nebo zdravým rozumem. Odborná veřejnost by měla tlačit na změnu dotačních systémů, měly by se stavět úsporné domy především.
Krb bych do pasivního domu nedoporučoval nikomu. Rozhodně ne jako hlavní topný zdroj.
Solární systém s nádrží také nevidím jako ideální. Zabírá poměrně dost místa, nejen samotná nádrž, ale celá hydraulická sestava. V zimě se stejně ohřívá voda elektřinou, takže celkové úspory se o toto období výrazně sníží. V létě je naopak teplé vody nadbytek. Dimenzování solárního systému tak, aby mohl ohřívat TUV i v zimě, způsobí naprostý nadbytek teplé vody v létě. Celé se to dá technicky řešit, ale není to levné a už vůbec ne jednoduché.

Jestli krb ano nebo ne je vždy na zvážení investora. Mě se to třeba líbí a chci ho už kvůli tomu, že je to interiérový prvek a chci sledovat jak oheň hoří, je to lepší než telka . Samozřejmě ne každému to vyhovuje. Dům se vždy musí přizpůsobit investorovi a ne naopak.
Akumulační nádrž 35 000Kč vč zásobníku TV, elektrické patrony 8000Kč. Solární kolektory 60 000Kč vč regulace. Krbové kamna beru, tak že bych si je dal i kdybych měl tepelné čerpadlo za 200 000Kč. Nechci mít hučící krabici vedle domu a čerpadlo země-voda je cenově mimo.
Jinak krbové kamna + komín 60 000Kč. Jít si udělat dřevo do lesa beru jako relax.

Proto se ptám vím, že Zehnder je kvalitní, ale proč dávat za 75 000Kč když stejnou funkci splní třeba Domeo za 35 000Kč. Rozdíl v účinnosti při celoroční bilanci 00nic. Jde hlavně o hluk a provozní náklady (elektřina + filtry) + zkušenosti z provozu.
Předehřev si budu řešit přes studnu, kterou kvůli kvalitě vody nebudu využívat. Mám velký vodní sloupec a dle měření v létě až v zimě je teplota vody víceméně konstantní.


Samozřejmě pro pasiv jsou nejlepší elektrické konvektory na celý dům za cca 30 000Kč, ale kdo se na to má koukat, a nesplní se požadavek na primární neobnovitelnou energii.

Projektování pasivních domů se také věnuji již několik let. Považujete krb jako optimální řešení pro pasivní dům?
Vycházím-li z toho, že musím topit, ohřívat TUV, větrat.
Cena vašeho zařízení mi nepřijde příliš výhodná. Na topení krb, komín, sklad paliva, vše neautomatické a vyžadující obsluhu. Ohřev TUV nebude celoroční a také při současných cenách kolektorů a nádrže nic levného ani nic jednoduchého. Jednotky nechci rozebírat typově, ale cenově lítáte od Trabanta k Mercedesu, prestože chcete jen větrat. Zajímá mě ještě zabezpečení zimního provozu, předehřev nebo zemní výměník? Když vše posčítám, vychází mi vaše koncepce naprosto v rozporu s tvrzením o levném a rozumném řešení.

Jsem projektant TZB a dlouhodobě se zabýváme pasivními domy v naší kanceláři, tak jsem si s tím vyhrál. A už jen vybírám jednotku. Uvažuji i o novém Zehnderu, případně Domeo (levnější varianta). Od vzduchotechniky očekávám aby větrala nic víc

V domě budu mít krbové kamna 3 solární kolektory a zbytek elektřina. Nechci TČ, je to hloupost do pasivního domu.
Budu mít centrální nádrž, kde budu ukládat vodu dle její teploty, buď do horní nebo spodní části nádrže. Chci mít co nejlevnější systém. Je zbytečné do toho valit prachy, potom ztrácí smysl pasivní dům. Když do něho vložím prachy, které mi ani neuspoří. Vyřídil jsem si na to i dotaci.

Není umění postavit drahý a úsporný dům, ale postavit levně a úsporně to už není tak snadné.

Jak jste vymyslel ostatní TZB pro váš pasivní dům?

Jake máte zkušenosti se Sentinelem? Přemýšlím, že bych ho použil do pasivního domu. Škoda že jsem ho nenašel na PHI abych viděl měřené hodnoty a účinnosti.

Předevčírem jsem poslal e-mail na všechny čtyři prodejce s dotazem, zda je možné ty jednotky někde vidět v provozu...zatím se nikdo neozval, tak uvidíme...

Alespoň se shodli na účinnosti podle EN 308. Jen nevím, jestli skutečně všichni výrobci udávali účinnost právě podle této normy. Lepší než na NZU je hledání na http://www.passiv.de/komponentendatenba ... _lueftung/
Moje rada pro výběr RJ je především spoléhat na kvalitu zařízení. Kvalitní konstrukce, nízká hlučnost, životnost - to jsou nejdůležitější parametry. Když uvážíte rozdíl účinnosti 5% nebo spotřebu + - 10 W (den 240 W x 365 = 88 kWh ročně při nonstop provozu = 250 Kč / rok). Co je horší? Když se v jednotce rozsype ventilátor po 5 letech? A výměna přijde na 5-6 tisíc? Co je podstatnější, rámusící plastový výlisek nebo neslyšný, stabilní "dělník"? Jednotku bych doporučoval si prohlédnout. Vidět, slyšet je víc než popisky v propagačních letácích. Spoléhal bych se i na doporučení dobrých přátel, které bych upřednostnil před doporučením na prodeji zainteresovaných stranách.

Tohle je mi jasné - já jen naivně předpokládal, že jednotky certifikované pro NZÚ budou pro měření používat stejnou metodiku. Jestliže to tak není, pak nechápu, na co NZÚ chtějí od výrobců vůbec nějaké zkoušky pro registraci...to v té zkušebně měřili jen "nějakou účinnost" ke které se člověk nedozví ani za jakých podmínek byla naměřena?

Luděk píše:jenže KorDa mě docela znejistěl, jak je to s těmito grafy ve skutečnosti...

Doufám, že znejistění není nijak trestné.
Rád bych vás také uklidnil, snad by mi to mohli přičíst k dobru. Hledal jsem něco, co je podobné ventilátoru. Napadl mě ruční šlehač. Je to svým způsobem také vrtule poháněná motůrkem. Představte si, jak se změní parametry šlehače puštěného jen tak ve vzduchu, nebo pokud šlehač bude ponořen do mléka, smetany a jak při ponoření do husté krupicové kaše s málem. Myslím si, že si každý dovede představit, co způsobí zatížení "vrtule".
U ventilátorů, resp. u hustoty vzduchu nejsou rozdíly až tak markantní, ale jsou.
Příklad opět u mě známých dat změna tlaku z 961 mbar (hustota 1,129 kg/m3) na 966 (1,149 kg/m3) mbar udělá zvýšení příkonu o 3,7 W při poklesu výkonu 3,4 Pa a objemového průtoku o 7,6 m3/h.