Hodně zajímavá diskuze, pánové, moc děkuji. Jsem na samém začátku, řeším projekt a podepisuji již napsané. Chci pasivní dům a musím říct, že samotný výběr projektanta byl oříšek. Jak píše pan Hájovský, někteří "specialisté" už nevědí, co by si měli za projekt říct. Postrašili mě, že ostatní neumějí řešit detaily a že na PD musí být projektant certifikovaný. Přijde mi, že se z výstavby PD stal neskutečný byznys, kde se nějaké skupině podařilo zmanipulovat celý trh a ještě šikovně propojit se státními organizacemi, které přidělují dotace.

Našel jsem výborného projektanta pana J.M. (nechci snižovat svůj příspěvek na úroveň laciné reklamy, proto jen iniciály), kterému vděčím za kvalitní projekt. Neoddiskutovatelnou pravdou je, že v projekt může vést k zásadním úsporám i prodělkům. Náš dům bude technicky pasivní, ale výpočtově díky nesmyslným koeficientům přepočtu EE jen nízkoenergetický. Neznám přesně legislativu, ale pokud by současný násobek 3 u přepočtu EE by změněn na 2,6 nebo podobně jako u plynu 1,1, byl by dům pasivní, protože by splnil i kritérium primárních energií. Čeho jsme se nejvíce obával, byl stavební úřad. Podával jsem žádost letos v červnu a bál jsem se, že díky topení na elektřinu nebudu smět stavět. Nakonec to asi nikdo neřešil, ale nevím, jestli to bylo díky doložené dokumentaci včetně výpočtu energetické náročnosti nebo jen (ne)zájmem úředníka. Topení je řešeno prakticky stejně jako má pan Hájovský, jen mám rohože i panely od Fénixu. Celkové náklady na technologii vytápění jsou spočítané dle CN dodavatele na 60.000 Kč. Já si ale myslím, že největší problém je v hlavách. Moje manželka nechtěla o nějakých radiátorech ani slyšet. Dnes je trend mít topení ukryté a hlavně teplo od nohou. Pověsit cokoliv na zeď byl boj a nebylo snadné vysvětlit, že podlaha teplá nebude ani s podlahovým topením. Možná by šlo mít teplou podlahu lokálně, ale rozhodně ne v celé ploše, jak manželka původně očekávala. Museli jsme i změnit podlahové krytiny. Z původně uvažované dlažby bude většinou dřevěná plovoucí podlaha a koberce. Dotaci NZÚ jsme zavrhli v prvním kroku, ale uvažujeme až dodatečně s dotací na FV.

Vaše ceny jsou zajímavé a tam bude ten základní rozpor.

50 000 Kč za rozvody vzduchotechniky ?? Mohu sem dát několik nabídek různých firem, ale pro patrový dům o celkové výměře 172 m2 jsem se kompletně s projektem, materiálem, prací, dopravou a DPH nedostal pod 109 000 Kč! To byla nejnižší nabídka a ještě z PVC hadic. To jsem samozřejmě nechtěl a celkový náklad z kvalitního spira se komplet vyšplhal na 132 000 Kč!!

100 000 Kč za komplet podlahovku pro dům 180 m2 ?? Zase zázrak a asi máte na Vysočině ceny, které vám mohou ve středních Čechách jen tiše závidět. Samozřejmě, že můžete vzít nejnižší kvalitu a natáhnout nějaké pivovarské trubky od noname výrobce rovnou na polystyren, ale pokud půjdete do kvalitních materiálů zase budete nejméně na dvojnásobku. Nechal jsem si nacenit opět kompletní dodávku a to včetně všech (opravdu všech náležitostí, regulaci, rozvodný box, termostaty atd.) a pro můj dům jsem s DPH začínal na 213 000 Kč od začínající firmy s materiály Revel až po 318 000 Kč, většino vše postaveno na Rehau. Nevěřím, nevěřím, že někdo včetně všeho a s DPH je schopen pro váš dům udělat podlahovku za 100 000 Kč, jen samotné trubky (materiál) se pohybuje kolem 600 Kč /m2 a na něco se to musí dát, přičemž systémové desky od Rehau jsou kolem 700 Kč (s DPH) /m2, kde je práce, kde je doprava, kde je regulace, termostaty. Zkrátka to za 100 000 Kč komplet nelze. Promiňte, že jsem se tak rozepsal, ale stavěl jsem poslední tři roky a nezůstalo to bez následků.

Vyřešil jsem to tedy úplně jinak. V koupelnách je podlahovka elektrická a elektrické žebříky. V podlahách jsou celkem 3 kW topné rohože a 600 W dvě topné tyče v žebřících. Teoreticky bych tím vytopil celý dům, ale není tomu tak. K cenám. Topné rohože Devi 12 000 Kč + 2x regulátor 3 800 Kč topná tyč 2 x 1200 Kč, žebřík 2x 2200 Kč = 26 000 Kč. Do místností jsem dal celkem 8 designových infrapanelů Klarstein 8 x 600 W, ks za 3300 Kč =celkem 26 400 Kč. Jsou bílé, nerušivé, tiché a hlavně funkční, včetně regulace. Celkově nainstalovaný topný výkon je 9 kW za 52 400 Kč s DPH!!

Takže moje kalkulace zasazená do vašeho vzorce by vypadala takto:
1) Nejít do NZÚ - tedy vynaložit své zdroje 219 000 Kč RJ + 132 000 Kč rozvody + 52 400 Kč elektrické topení, tedy zaplatit 403 000 Kč

2) Jit do NZÚ - 219 000 Kč RJ + 230 000 Kč TČ země-voda + 250 000 teplovodní podlahovka + 132 000 Kč rozvody, tedy zaplatit 831 000 Kč- 450 000 Kč NZU = 381 000 Kč, resp. 531 000 kč při nižší dotaci.

Pro mě jednoznačně dotace neměla smysl, pro dosažení B2 bych musel doinvestovat do stavby a při nižší B1 jsem byl už 131 000 Kč mínus! U PD je reálná spotřeba minimální, za topení jsme za loňský rok (více vyúčtování zatím nemáme) za topení spotřebovali 3096 kWh. Mám inteligentní systém v domě a mohu změřit každý topný prvek sólo. V domě je trvale kolem 23 °C. Abych to uzavřel. Pro mě neměla dotace žádný význam, když se vám podaří vše obstarat v uvedených cenách (což silně pochybuji), asi do ní jděte.

Souhlasím s tím, že TČ a podlahové vytápění do pasivu je nesmysl. Píšete, že máte dům 180 m2. Patrně nebudete vytápět celou plochu, ale i při odečtení 1/3 zbývá 120 m2. Při TZ 3 kW je to 25 W na m2. To opravdu nedává smysl na teplovodní podlahu, topná voda bude jen mírně nad teplotou pokoje a podlaha zůstane fakticky pocitově studená. Stavěl jsem také a dotaci jsem si rozmyslel na poslední chvíli. Celou stavbu musíte mít doloženou fakturačně, což eliminuje určitá zvýhodnění nákupu bez DPH, práce bez dokladu atd. To je nutné si uvědomit, že pro někoho to mohou být významné položky. Už na samém začátku po mě chtěl specializovaný projektant na pasivní domy o 80 000 Kč víc, než stál projekt od běžného projektanta, přitom se nezměnily materiály, okna zůstala stejná, mírně jsme snížil sílu izolace. Do domu jsem měl navrženou rekuperaci,tepelné čerpadlo, podlahové topení a při B2 chtěli ještě několik panelů FV.

Dekuji za odpovedi se kteryma musim souhlasit. Takze polozim otazku jeste jinak. Co byste zvolili

1) Nejit do NZU - tedy vynalozit sve zdroje na NIlan compact + elektrickou podlahovku ci odporovy drat ci cokoliv. Cena cca 209.000 + 50 000 rozvody + 50 000 podlahovka

tedy zaplatit cca 300t

2) Jit do NZU - nilan gott2600 + TC zem-voda + teplovodni podlahovka
Cena cca 130.000 + 50 000 rozvody + 230.000 TC i s registrem a TUV +100 000 podlahovka

tedy zaplatit 510t - 450t NZU = 60t

kdyz jiz stavim tak kvalitni zatepleni a dobra okna budu brat tak i tak. VPC 175+28cm grey EPS + reseni dalsich detailu

Kazdopadne souhlasim ze dotace to cele pokrivuji.......

neznámé slovo

je opět výmysl zdejších ...

napsáno bylo bez mezer, ale je to:
P L A C E N K A

Martin Drozd píše:... sníží roční potřebu o 5 kWh na m2/rok, ušetří u 180 m2 (180 x 5) = 900 kWh, což je ekvivalent 2700 Kč ročně ...
... o dalších nákladech, které jste nucen pro získání dotace vynaložit.

Ave, pregnantní odpovědi na milionkrát propírané téma
leč tak už tomu (v OvisoKratických Zřízeních) JE!

Dodám další z monoha úhlů pohledu na ZELENÁČSKÉ FORZÝROVÁNÍ
používání kompresorových cyklů na přečerpávání tepla:

Chladničky a mrazáky? OK, zabydlely se, mají "vert", ale především
VE VELKÉM MNOŽSTVÍ INSTALACÍ odebírají v podstatě KONSTANTNÍ VÝKON (např. z celoevropské, americké, čínské, jihokorejské, ...) ROZVODNÉ ELEKTROSÍTĚ.

Narozdíl od toho
ČERPADLA TEPLA
mezi exteriérem a interiérem
(TČ, "pidi-klimky")
jsou svou energetickou ÚČINNOSTÍ extrémně závislá
N A _ P O Č A S Í !

Tedy?
Když potřebuji zvyšovat MNOŽSTVÍ přečerpávaného tepla,
nelineárně/výrazně/brutálně roste odběr elektrické energie z rozvodné sítě.

Tak se stávají tato zařízení (v zelenáčském BuranKetINGovém podání)
jedním z mnoha
DESTABILIZUJÍCÍCH PRVKŮ.

Jak to tak dlouhodobě sleduji,
destabilizační potenciál je nejen pro elektrické sítě, ale i pro politicko-kuturno-vzdělanostní vazby v tzv. rozvinutých demokratických společnostech.

iGIN z Nového Dvora
(alias z Centrálky, aka z Loděnic)

Douška?
To takový NILAN-ňácký COMPACT
je trošku jiná koncepce.

Užívá odpadní teplo.
Má-li toto teplo dostatečný TEPLOTNÍ POTENCIÁL,
použije se pasivní výměník tepla.
Když už rozdíly teplot a POŽADAVEK NA TEPELNÝ VÝKON
nestačí, holt nastoupí neznámé slovo!!! Srandovních max 700W, nebo zapnutí odporových spirál.
Pořád SE ale neřeší scénář,
kdy není
kam to
UKRADENÉ TEPLO NACPAT.

DO STROŽOCHU SI HO NENARVETE ....

Určitě lze s Grabem souhlasit, do pasivních domů jsou tepelná čerpadla ekonomickým nesmyslem a fyzikálně problematické je i podlahové vytápění, pokud očekáváte teplou podlahu. Systém podpory NZÚ deklaruje dotace B1 a B2
Výstavba rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností
B.1 Měrná roční potřeba tepla na vytápění ≤ 20 EA [kWh.m-2.rok-1]
B.2 Měrná roční potřeba tepla na vytápění ≤ 15 EA [kWh.m-2.rok-1]
Logicky by je tedy nemělo zajímat, čím se v takovém domě bude topit. Pokud je to zajímá, mělo by se ta podpora jmenovat jinak.Nelogické je to i v tom, že oblast podpory C.1. Výměna zdrojů tepla na tuhá a vyjmenovaná kapalná fosilní paliva za efektivní, ekologicky šetrné zdroje (při současné realizaci opatření z oblasti podpory A) je právě určena na technologie s ohledem na životní prostředí. Dotace B by se tedy měly přejmenovat na výstavbu domů s nízkou spotřebou elektrické energie ze sítě.
Je dobré se také zamyslet nad tím, co vše stavebník musí pro dotaci investovat navíc a jaký to dává smysl. Když sníží roční potřebu o 5 kWh na m2/rok, ušetří u 180 m2 (180 x 5) = 900 kWh, což je ekvivalent 2700 Kč ročně při topení provozně nejdražším elektrickým přímotopem. Rozdíl dotací B1 a B2 je 150 000 Kč, to znamená, že takový rozdíl protopí za 56 let. Jaký to dává smysl? A ještě dále.
Když rezignujete na dotace úplně. Nezískáte 350 000 Kč, ale zase nebudete nucen do zbytečné investice 200 000 do TČ a odpadne i to podlahové vytápění, které v pasivním domě stejně tepelnou pohodu neovlivní, protože podlaha bude pocitově stejně studená. Do 180 m2 podlahové topení znamená nejméně těch 150 000 Kč. Nemluvě o dalších nákladech, které jste nucen pro získání dotace vynaložit.

U tepelných čerpadel země-voda nesmíte zapomínat na cenu vrtu nebo zemního kolektoru, je to nezbytná součást. K čerpadlu od Atrey tedy připočítejte přibližně dalších 100 000 Kč, co vás bude stát vše kolem zemního registru a jste nejméné na dvojnásobku. U eltexu nebudete o moc níže, máte tam základ za 92 000 Kč a celé je to tak trochu nehotová stavebnice a dokud nebudet mít kompletní nabídku včetně všeho, nejásejte. Podle mě se s montáží TČ země-voda kompletně a s DPH ani náhodou nedostane pod 200 000 Kč. Daleko větší šanci na levné TČ byste mohl mít s tím třetím TČ vzduch-voda. Ale ani tam nepočítejte s cenou do 110.000 Kč a to budete teprve na vyrovnaných nákladech. Problém je v tom, že elektrokotel stojí zlomek ceny TČ a tím i případné opravy nenaruší váš rodinný rozpočet. Zkuste se u vašeho dodavatele TČ zeptat na cenu výměny kompresoru nebo třeba venkovního výparníku TČ. Když už nic neušetříte, je prozíravé započítat i případné opravy a nebo doufat, že TČ pošlape 15 let bez poruch. Hodně štěstí.

Lokalita Vysocina, cca 180m2.
Jiz jsme rozhodnuti do teplovodni podlahovky z duvodu pripadne zmeny zdroje.
Ac vim ze je to vse pokrivene tak pokud to pujde budu chtit vyuzit NZU bud B1 nebo B2.

Jsem jiz rozhodmuty pro aktivni rekuperaci jak sem psal bud NILAN compact s ohrevem TUV + TC nebo nilan gott2600 + nejake TC s ohrevem TUV. Idealni by bylo vyuzit compact s elektrokotlem - nicmene to uz by neslo s dotaci.

TZ jsou zatim spocitany na 3.3kw. Predpokladam ze aktivni rekuperka mi ty TZ taky trosku snizi - takze by zrejme stacilo malo vykone TC

prave kouakm ne cerpadla:
https://www.eltex-km.cz/ceny-tc-etx
https://www.atreaeshop.cz/atrea-tepelne ... 55/produkt
https://www.vaillant.cz/pro-partnery/pr ... #downloads

Diky

Tepelná ztráta pro určení vhodného topného zdroje není úplně nejlepším parametr. Stejný dům můžte mít v Praze a také v Krušných Horách, oba budou mít TZ 3,5 kW, ale roční spotřebu velmi rozdílnou. Samotné určení, že se jedná o pasivní dům také nestačí, protože nevíme rozměry. Zkusím tedy něco odhadnout. Pasivní dům má roční spotřebu determinovanou parametrem 15 kWh. Běžný dům je velikostně 150-200 m2 a tedy spotřeba je někde mezi 2300 - 3000 kWh na vytápění. Při současných cenách je to roční náklad na vytápění cca do 10 000 Kč. Počítejte se životností bez jediné další investované koruny do servisních prohlídek a oprav 15 let, vyjde vám částka 150 000 Kč provozních nákladů při vytápění el. přímotopem (elektrokotel, topné rohože, infrazářiče - vše jsou přímotopy). Při topení TČ v ideálním případě ušetříte 2/3 nákladu, tomu odpovídá cena 100 000 Kč. Když vezmeme běžné ceny elektrokotlů na trhu 10 000 Kč např. Mora -top elektra 6kW (rozvodná soustava zůstává stejná jako u TČ), musel byste sehnat malé TČ do 110 000 Kč, abyste byl alespoň na svých. Pokud o nějakém takovém víte, dejte sem odkaz.

Ahoj vsem,
chtel bych se zeptat na nazor jak nejlepe a nejucineji vyresit topeni , rekuperaci a TUV.
Ktera varianta se vam zda smysluplnejsi Pasiv TZ 3,5KW

1)NIlan compact + levnejsi TC(zeme-voda) jen pro topeni - podlahovka

2)GoTT2600 + TC(zeme-voda) , ktere ohriva TUV a topi do podlhovky

Nekde ctu ze ohrivat TUV TC ,ktere pouzivam i do nizkoteplotni podlahovky neni uplne ono. Neni lepsi treba i s lepsim COPem pouzit pro ohrev vody compact a k tomu koupit levnejsi cca (100t) cerpadlo jen na topeni do podlahovky? (navic compakt jede cely rok stejne tak i TUV a TC do podlahy by se poustelo jen v zime)
diiky