Používáte aktivně krbovou vložku v pasivním domě? mohla by se v takovém domě používat krbová vložka jako hlavní zdroj tepla nebo to není vhodné?

od Patrik Čermák » 10 úno 2020, 18:26

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jaké máte zkušenosti s krbovou vložkou v pasivní dřevostavbě? podle čeho bych měl vybírat kvalitní krbovou vložku do dřevostavby?

Jde o to s jakými ztrátami je dům navržený. Pokud do cca 3 kW, tak jakákoliv krbová vložka je "velká" a tudíž "zbytečná".

Podle svých zkušeností, bych Vám mohl doporučit stejnou krobovu lvožku, jako jsem kupoval já BEF ROYAL 8 od firmy krby-bef .cz, když se podíváte na jejich stránky, tak si ji tam můžete dohledat. A ano to jste se díval dobře, pokud krbová vložka splňuje blower door test, tak je to vložka přímo určená a vyráběná do nízkoenergetických domů.

Díval jsem se na ten blower door test, tak to znamená, že máte krbovou vložku vyráběnou přímo do pasivního domu?

Krbová vložka se většinou vybírá podle velikosti domu, kde si necháte vypočítat jak výkonná krbová vložka je potřeba, v našem pasivním domě o velikosti 1960 m3 obestavěného prostoru mám 8 KW krbovou vložku, která splňuje i blower door test.

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jaké máte zkušenosti s krbovou vložkou v pasivní dřevostavbě? podle čeho bych měl vybírat kvalitní krbovou vložku do dřevostavby?

Dobrý
Tu je dobrý článek o vytápění do pasivních domů https://www.levnekrby.cz/zajimavosti/kr ... -vytapeni/
Koukněte

macabe píše:Úpravou vložky lze upravit výkon, ale primárně do vzduchu.... Nemyslel jsem že omezí kompletní výkon jak do vzduchu tak i vody.

Dobrý den , jakou máte zkušenost s panem, Šmahajem popřípadě krbem ??
Děkuji

Dobrý den, pane Štrunc. Jaký CO2 čidlo používáte a máte v každé místnosti? Díky za odpověď-

Bydlel jsem léta v domě s rodiči a nikdy jsme žádnou vzduchotechniku neměli, bydlelo se dobře až do doby, kdy jsme zateplili a hlavně vyměnili okna. Pak se objevila i plíseň na ostění, okna se rosila. Oknaři říkali, musíte víc větrat a topit. Výsledkem byla stejná nebo větší útrata za topení, jako byla před rekonstrukcí. Vyřešilo se to až s instalací vzduchotechniky. Plíseň zmizela a dříve do ¼ mokrý okna jsou suchý, jen zcela ojediněle mají slabý asi centimetrový proužek.

Když jsem stavěl já, vzduchotechnika už byla samozřejmě v projektu. Rozdíly s větráním a bez jsou markantní. Možná mám na rozdíl od Zumika výhodu, že mám nainstalovaný čidlo CO2. Používám týdenní program a běžně ve všední den se dopoledne a až do dvou odpoledne nevětrá. Když byl náhodou svátek a rodina zůstala i ve všední den doma, vzduchotechnika nezapnula a hodnoty vylétly nad 1500 ppm, pak se zaplo automatické zvýšené provětrání. Ono těch 1400 – 1600 ppm nikoho nezabije a běžně to asi bez měření opravdu nepoznáte. To, že zíváte, cítíte se unaveně nebo pobolívá hlava, nepřisuzujete málo kvalitnímu vzduchu. Moje dcera dost trpí na migrény a vysledovali jsme, že právě málo čerstvého vzduchu má na ní dost vliv. Přesně se objeví, když čekáme někde v autě, jsme na návštěvě u švagra, který větrá jen tak občas jako asi většina lidí. Není to nic o sugesci, protože koncentraci a vůbec jednotku sleduji jenom já, takže ostatní členové rodiny nemají šajn. Když někdo u televize začne zívat, obvykle to není jen obsahem. Jak ale říkám, léta nikdy nikdo žádné koncentrace nesledoval a nesleduje. Větrá se jen odhadem a proto nikdo žádné zásadní rozdíly nepociťuje.
Ještě jednu poznámku k tomu letnímu větrání. Je počátek dubna a teploty lezou přes 22°C. V pasivním domě to celkem ohřívá interiér. Slunce je ještě poměrně nízko a podsvítí to i v létě běžně přesahem střechy zastíněná okna. V noci je zase dost chladno a tak se dá i dům udržet v příjemných teplotách. Zkušenosti z posledních 3-4 opravdu horkých letních sezón, jsou jiné. Otevřené okno nestačí, spím přikrytý jen prostěradlem a bez chladného přívodního vzduchu si pohodlné spaní nedovedu představit. Když jsme o víkendu na chatě (zděné), spí se s oknem úplně dokořán a stejně vedro. Neskutečný rozdíl, když se vrátíme domů. To kvituje celá rodina a není třeba si nic potvrzovat měřením.

Ferin: Hlavní je že jste spokojení. Já bych za ty Tonwerky ty peníze taky dal, kdybych je měl .

Cronello: Důležité je řešit ohřev TUV společně s vytápěním. Jinak to nemá smysl.
Rozumných řešení je spousty, je to o preferencích a taky to závysí na domu. Neexistuej žádné řešení které by se hodilo do každého domu.
Třeba řešení krb + luft bojler zní rozumě. Samořejmě záleží jak to bude celé řešené.

Pokud jde o vzduchotechniku tak já bych bez ní dům nestavěl, ale měl jsem cca měsíc VZT mimo provoz a v zásadě jediný kde vidím opravdu problém je ložnice respektive místosti kde se spí a zvlášť když jsou zavřené dveře. Přes den jsem dvakrát za den vyvětral a nepoznal jsem rozdíl.
Když vypadne proud větráte okny - ušetřit na oknech a udělat je neotvíraná mi přijde jako krok zpět v komfortu bydlení a halvně nevidím důvod proč v létě větrat strojově.

Jj, z ceny se nám taky nejdřív protočily panenky.
Ale pak jsme si řekli, že nejsme tak bohatí, abychom si kupovali levný/levnější krb, který pak nebudeme používat. To by pak vyšlo jedno zatopení podstatně dráž.
A naštěstí se nám podařilo sehnat slevněný výstavní kus.

Ferin píše:Naštěstí to neplatí absolutně a musím/mohu to rozporovat.
Na trhu jsou akumulační krbová kamna (např. značek Tonwerk nebo Tulikivi) vhodná/akceptovatelná i do PD.

Ono absolutně neplatí nikdy nic .
Na tyto dvě značky jsem také koukal, vypadají skvěle, parmetrově by opravdu šli do pasivu dát, ale ta cena.

Zdravim,

jak mate panove v pasivech reseny ohrev TUV?

osobne bych to vztahoval take na kontext domu a jeho setrvacnosti.., jestli to bude nejaky "drevotriskach" nebo izolovany (VPC) bunkr.
Z dlouhodobeho rocniho hlediska nemaji problem byt oba typy pasivni, z kratkodobeho se kazdy bude chovat jinak na aktualni tepelne zisky (lide, vareni, slunicko, krb).
Dalsi otazkou jsou pouzite technologie a "papirove limity a vypocty" vs. realne chovani a uzivani domu s lokalnim vnejsim kontextem "zastavby".

Driv mi prislo zvlastni u luftbojleru, ze nektere nemaji napojeni na vzduch. rozvody a ochalzeny vzduch fici rovnou zpet do mistnosti.
Na druhou stranu, pokud napojim luftbojler jen na vnejsi vzduch (v zime to ma take sva omezeni), proc nejit rovnou do plnotucneho tepelneho cerpadla? ..jasne cena, ale nejak vytapet musim, ale i jina technologie neco stoji.

Takze se mi celkem zalibila kombinace drevopal + luftbojler v mistnosti
Drevo je stale celkem laciny zdroj tepla a kdyz ty prebytky z krbu diky luftbojleru ulozim do vody ohreju vodu za tretinovou cenu nez klasickym bojlerem a mohu si dovolit v tom krbu na chvili zatopit, kdyz to teplo od krbu mam rad.

Hmm a co ted vetrani a aktivni rekuperace?
Vicemene aktivka udela to same, rozdil je v tom, ze vzduch odvede ven a z venku privede jiny.
V zime asi OK, z venku bude studeny, i kdyz na druhou stranu se ho bude vetracka snazit dohrat..
V lete? hmm nevim presne, vetsinou chci uvnitr chladit, tak predpokladam, ze odebere teplo z vnejsiho a ten chladny privede do domu.
Je ta investice do vzduchotechniky opravdu tak nutna? njn, nejak to vetra a nemusim chodit kazde 2 hod. (i v noci) otevirat okna na par minut a potrebuju stempl o pasivu, abych dostal dotace, vetsinou stejne max. na nakup te technologie..
Jak resite vetrani, kdyz vypadne proud?

zumik píše:Jakožto vlastník pasivního domu a zároveň milovník ohně v obýváku musím říct že krb je s pasivem neslučitelný. Nejde o cenu provozu/nákupu, ale o reálný provoz.

Naštěstí to neplatí absolutně a musím/mohu to rozporovat.
Na trhu jsou akumulační krbová kamna (např. značek Tonwerk nebo Tulikivi) vhodná/akceptovatelná i do PD.
Máme dům na samém rozhraní PD a NED, s třesoucím se srdcem jsme šli do prvně uvedené značky, s ještě většími obavami krb poprvé zapalovali a ... nic. Nic z popisovaných negativních jevů se nedostavilo (a to jsme na přetopení oba citliví). Doteď se mi tomu nechce věřit, ale dokonce není třeba ani otvírat dveře dále do baráku, natož pořizovat ventilátor, jak jsem počítal, nebo otvírat okna. Teplota za večer stoupne zcela nepatrně, na komfortu se to rozhodně nijak nepozná. Vaření, návštěva, neřkuli sluníčko interiér vyhřeje podstatně víc.
Krb nedusíme, před večerním zatopením odpoledne vypínám topení (a zapínám obvykle až večer další den, někdy ani to ne). Nad krbem je přívod vzduchu z rekuperace.

Jakožto vlastník pasivního domu a zároveň milovník ohně v obýváku musím říct že krb je s pasivem neslučitelný. Nejde o cenu provozu/nákupu, ale o reálný provoz.

Radost z krbu rázem pomine když zjistíte že i při venkovních mrazech musíte otevřít okno, jinak tam máte hnedka neobyvatelno. Tu fyziku prostě neoblbnete. Už vám to tu psalo mnoho lidí.

U nás dom když se v obývacím pokoji (40 m2) sejde v zimě 6 lidí tak vypínám topení (většinou už den předem než čekám návštěvu) a otevírám trvale balkónové dveře po celý večer co tam jsme a je v podstatě jedno jestli je venku -10 °C a nebo 0 °C. P pár hodinách tam je prostě přetopeno od těch lidí. A kdybych do toho zapálil krb, to by k nám nikdo nechtěl ani jezdit. Už takle mi tam návštěvy stepují u těch otevřených dveří.

JInak tepené ztráty při -17 °C jsou u našeho domu 1,8 kW v obývacím pokoji s kuchyní nějakých 800 W. Takže během mrazivých dnů, kdy je venku -10 °C je to stěží 0,5 kW a pokud odečtete tepeně zisky z osob, spotřebičů, tak tam prostě pro ten krb není prostor. I obyčejné pečení masa v troubě je kolikrát nepříjemných.

Osobně jsme při návrhu domu pořád přemýšlel, jak tam ten krb napasovat, nakonec jsme měli v plánu interiérový kotel od Verneru (výkon do vzduchu pouhých 1,5kW) a masivní obestavbu z akumulačních cihel. Nakonec jsme to z důvodu vysoké investice zrušili. Teď děkuji že jsme na to neměli peníze.

Znovu se vracím k 15 kWh/m2/a, kde "a" znamená rok (annus). Reálně u pasivního domu budete topit 3 měsíce, pro jednoduchost výpočtu 100 dní. Průměrně veliký pasivní dům cca 150-170 m2 spotřebuje ročně max. 2200-2500 kWh tepla. 100 dní x 24 hodin = 2400 hodin. Z toho vidíte, že v průměru budete potřebovat výkon kolem 1 kW. Je to průměr, to znamená, že realita je pro topení krbem ještě nepříznivější. Mrazivé dny se koncentrují do 2-3 týdnů v roce, kdy budete potřebovat možná tronájsobný výkon, ale po celý zbytek topné sezónu bude i ta 1 kW topného výkonu nadbytečná. Lidé nejsou zvyklí na pasivní domy a pletou se tím, že zateplený Šumperák se už blíží. Neblíží. Nízkoenergetické domy mají až třikrát, čtyřikrát větší roční potřebu energie na vytápění než skutečný pasivní dům. Proto tam krb snesou.

Úpravou vložky lze upravit výkon, ale primárně do vzduchu.... Nemyslel jsem že omezí kompletní výkon jak do vzduchu tak i vody.

Díval jsem se na vzduchové krbové vlžky firmy Šmahaj a mají výkon 5-17kW. To je obvyklá klasika. Snížit na 2 kW si nedovedu představit. Už jsem poptával hodně krbařů a nikdo takové krby nemá. Podle krbařů je problém i v typizovaných komínech. Neumím to technicky reprodukovat. Jedná se o nějaké omezení tahu do velkých komínových průměrů. Vysvětlovali mi, že celý komín musí mít revizi a tomu podléhaji typizované a schválené prvky. Údajně nelze jen tak redukovat komínové zústění netypizovaným prvkem. Nelze ani příliš zmenšovat ohniště a musí vzájemně odpovídat tahové poměry. Tak nějak zhruba. Všichni mi doporučovali místo klasického krbu, akumulační pec, kde se topí jen chvilku nebo biolihové krby. Krby na dřevo pod 2 kW, nemají smysl z hlediska obsluhy. Musí být malé kousky dřeva a velmi časté přikládání. Zásadní chybou je u krbu omezovat výkon topení škrcením přívodu vzduchu. Krb musí hořet, dušení většího dřeva, aby déle vydrželo, nepřinese nic. Krb se začoudí, komín zanese.

Ve Vlčnově p. Šmahaj dělá krbové vložky na zakázku z nerezu. A dokáže snížit výkon do vzduchu na cca 2kW. Mám velký prostor a centrálně krbové kamna. Takže teplo se rozprostře do více než poloviny domu.