od Zohan » 24 dub 2016, 11:45
Neřekl bych, že se jedná o klišé, pokud se budeme bavit o izolaci rozvodů. I když co je klišé? Klišé neznamená, že bychom danému často opakovanému rčení neměli věnovat pozornost. Dávej přednost vozidlům přijíždějícím zprava je také klišé.
Věc se má tak, foukat to bude, dokud se to neucpe. Pokud tedy jako primární vidíme rozvodnou soustavu jako vedení od jednotky někam, je izolace druhořadá věc. Dokonce i jakékoliv diskuze jesli pevné, flexi, spiro, sono, etc. jsou vedlejší, protože ono to nějak foukat bude. Tlakové ztráty také mohou být klišé.
Izolaci potrubí bych rozdělil po větvích.
Sání z exteriéru až k jednotce se izolovat musí klišé neklišé. Otázko je kolik a jak nikoliv jestli. Výfuk z jednotky zpět do exteriéru je to samé v bledě modrém. Nesmí se zapomínat na mimoprovozní hlediska. Díra v domě je vždycky problém a to jak ve směru dovnitř tak ven. Nejde jen o to, že jednotka umístěná ve vytápěné a vlhké technické místnosti, která zároveň slouží jako prádelna a sušárna, je úplně jiné prostředí než nějaká rekuperaci vyhrazená suchá suterénní místnost. prakticky vždy jde o most mezi vnitřním a vnějším prostředím, kde jevy robíhající na obvodových stěnách a fasádách přenášíme, posouváme dovnitř domu. Proto i výfukové potrubí z jednotky včetně stěnového prostupu je potřeba izolovat a těsnit.
U odtahu vedeného interiérem je relativně nejméně starostí. Odtahuje se ten samý interiérový vzduch, a v praxi se neizoluje.
U přívodu do místností je to už jinak. Opět záleží na tom, jaká je teplotní diference mezi místností a prostorem v podhledu. Mnohokrát jsem se setkali s tím, že i jen samotný sádrokarton dokáže vytvořit dostatečný rozdíl k tomu, aby ovlivnil teplotu přívodního vzduchu. Nemusíme hned mluvit o kondenzacích. Klienti si ale stěžují, že chtěli noční chlazení (u pasivních jednotek) a byť z venku sají 15°C, mají 100% by-bass na výměníku, tak do místnosti jim jde 25-30°C vzduch. Pak se ukáže, že mají betonový strop, ke kterému jsou páskem kotvené plastové hadice, že v podhledu se teplota po rozpálených dnech prakticky nemění. Ani neizolovaný pozink na tom není lépe, byť není v přímém styku s akumulační hmotou stropu. Samostatnou kapitolou jsou pak vedení v podlaze, která slouží pro přívod vzduchu do patra pod vedením. Zalité přímo do betonu a mnohametrových délkách způsobují výrazné teplotní ovlivnění přiváděného vzduchu.
Neřekl bych, že se jedná o klišé, pokud se budeme bavit o izolaci rozvodů. I když co je klišé? Klišé neznamená, že bychom danému často opakovanému rčení neměli věnovat pozornost. Dávej přednost vozidlům přijíždějícím zprava je také klišé.
Věc se má tak, foukat to bude, dokud se to neucpe. Pokud tedy jako primární vidíme rozvodnou soustavu jako vedení od jednotky někam, je izolace druhořadá věc. Dokonce i jakékoliv diskuze jesli pevné, flexi, spiro, sono, etc. jsou vedlejší, protože ono to nějak foukat bude. Tlakové ztráty také mohou být klišé.
Izolaci potrubí bych rozdělil po větvích.
Sání z exteriéru až k jednotce se izolovat musí klišé neklišé. Otázko je kolik a jak nikoliv jestli. Výfuk z jednotky zpět do exteriéru je to samé v bledě modrém. Nesmí se zapomínat na mimoprovozní hlediska. Díra v domě je vždycky problém a to jak ve směru dovnitř tak ven. Nejde jen o to, že jednotka umístěná ve vytápěné a vlhké technické místnosti, která zároveň slouží jako prádelna a sušárna, je úplně jiné prostředí než nějaká rekuperaci vyhrazená suchá suterénní místnost. prakticky vždy jde o most mezi vnitřním a vnějším prostředím, kde jevy robíhající na obvodových stěnách a fasádách přenášíme, posouváme dovnitř domu. Proto i výfukové potrubí z jednotky včetně stěnového prostupu je potřeba izolovat a těsnit.
U odtahu vedeného interiérem je relativně nejméně starostí. Odtahuje se ten samý interiérový vzduch, a v praxi se neizoluje.
U přívodu do místností je to už jinak. Opět záleží na tom, jaká je teplotní diference mezi místností a prostorem v podhledu. Mnohokrát jsem se setkali s tím, že i jen samotný sádrokarton dokáže vytvořit dostatečný rozdíl k tomu, aby ovlivnil teplotu přívodního vzduchu. Nemusíme hned mluvit o kondenzacích. Klienti si ale stěžují, že chtěli noční chlazení (u pasivních jednotek) a byť z venku sají 15°C, mají 100% by-bass na výměníku, tak do místnosti jim jde 25-30°C vzduch. Pak se ukáže, že mají betonový strop, ke kterému jsou páskem kotvené plastové hadice, že v podhledu se teplota po rozpálených dnech prakticky nemění. Ani neizolovaný pozink na tom není lépe, byť není v přímém styku s akumulační hmotou stropu. Samostatnou kapitolou jsou pak vedení v podlaze, která slouží pro přívod vzduchu do patra pod vedením. Zalité přímo do betonu a mnohametrových délkách způsobují výrazné teplotní ovlivnění přiváděného vzduchu.