Energetický zázrak?

[divizna]

Díky pánové Peter a Rovi, ten pán byl natolik přesvědčivý, že se mi i snad chtělo chvilku mu věřit. Díky, že jste mě vrátili na zem.

[jackjudo]

Vidím, že se zde začalo počítat na setinky a já psal “cca”– takže bude nutné udělat určité korekce- i když asi nebude prioritou hádat se o drobné.
Nejdříve k tepelnému výkonu získanému z rozdílu teploty vzduchu
P=0,0555[m3/s] · 1,29 [kg/m3] · 1,01[kJ/kg ·K] ·36,5 [K]= 2,64 kW
s tím , že jsem si ověřoval hodnotu měrné hmotnosti vzduchu na portálu TZB info a je tam vskutku 1,29. V podstatě se nic něděje, pokud budeme používat stejné číslo i pro tepelný výkon nutný pro ohřev přiváděného vzduchu - takže se to na druhé straně odečte. Poté zcela evidentně se nebude nejmenší problém dostat k výkonu 2,7 kW – stačí počítat s teplotou vzduchu do tepelného čerpadla o 0,5 °C vyšší, případně si přidat nějaký kubík vzduchu.
Výpočet od Petercha na zisk tepla z odtahované vlhkosti se jeví jako mírně poddimezovaný a bude nutné zahrnout do jeho výpočtu skupenské teplo, ať se mu to líbí nebo ne- “ konat se bude” To znamená, že se dostane na úplně jiné číslo, než které ve svém příspěvku uvedl - zase bude záležet jak přesně odečte hodnoty z Mollierova diagramu ( jen tak mimochodem - těch 17,34 gramů vody g/m3 je v nasyceném stavu 100% relativní vlhkosti),– v konečné fázi se dostane při již výše uvedných podmínkách na vyšší hodnotu cca 0,65 kW.
V konečném důsledku bude tedy činit výkon získaný ze vzduchu 3,29 kW

Takže se nyní můžeme opětovně vrátit k tomu” jak perfektní bude funkce přímotopu”

Ve vašich úvahách o otužování a tepelném výkonu, který je k dispozici, jste nějak opomenuli zahrnout tepelné zisky z domu ( cca 500W – osoby, počítače, televize atd)), které se projeví na snížení potřeby tepla pro dohřátí vzduchu, a které nevyužije jiné zařízení efektivněji. Ale určitě jste neopomenul v předchozím textu najít poznámku, že v kritických podmínkách je k dispozici bivalentní zdroj tepla. Jako odborník jistě víte , že počet dnů v roce, kdy venkovní teplota klesá pod – 15 °C není mnoho, což v konečném důsledku znamená, že i čas, kdy tepelné čerpadlo Comfortzone pracuje jako “ přímotop” uživatele nijak nepoloží. ( v případě nouze je možné např. si občas zacvičit, aby byly tepelné zisky o něco vyšší- skloubí to jak lepší fyzickou kondici, tak i vyšší tepelnou pohodu v domě... třeba můžete snížit teplotní odolnost kimona)
Když si uvědomíme , že průměrná venkovní teplota v zimním období se pohybuje kolem 4°C, ( tepelný výkon nutný pro ohřev venkovního přiváděného vzduchu bude 1,3 kW )potom si snadno vypočtete, že jenom kompresorem dostaneme ze vzduchu nějaké 2 kW ( tahle hodnota je očistěna od výkonu potřebného na ohřátí přiváděného vzduchu)s nádherným topným faktorem 3 a více - tak to není zase v průměru (pokud uvažujeme chod 20 hodin denně) za celé zimní období málo. Určitě více, než Vámi v diskuzi zmiňovaná zařízení.

[jackjudo]

Vidím, že se zde začalo počítat na setinky a já psal “cca”– takže bude nutné udělat určité korekce- i když asi nebude prioritou hádat se o drobné.
Nejdříve k tepelnému výkonu získanému z rozdílu teploty vzduchu
P=0,0555[m3/s] · 1,29 [kg/m3] · 1,005[kJ/kg ·K] ·36,5 [K]= 2,63 kW
U tohoto výpočtu se budeme lišit pouze vminimálně. Zřejmě byl použit nižší koeficient pro hustotu vzduchu. Těch 0,07 kW skutečně není problém dohnat, buď zvýšenou teplotou odtahovaného vzduchu v místnosti nebo nějakým menším množstvím vzduchu navíc
Výpočet od Petercha na zisk tepla z odtahované vlhkosti se jeví jako mírně poddimezovaný a bude nutné zahrnout do jeho výpočtu skupenské teplo, ať se mu to líbí nebo ne- “ konat se bude”. To znamená, že se dostane na úplně jiné číslo, než které ve svém příspěvku uvedl - zase bude záležet jak přesně budou odečteny hodnoty z Mollierova diagramu ( jen tak mimochodem - těch 17,34 gramů vody g/m3 je v nasyceném stavu 100% relativní vlhkosti),– potom se dostane při dříve uvedných podmínkách na vyšší hodnotu - cca 0,65 kW.
V konečném důsledku bude tedy činit výkon získaný ze vzduchu 3,28 kW

Takže se nyní můžeme opětovně vrátit k tomu” jak perfektní bude funkce přímotopu”

Ve vašich úvahách o otužování je pravdou, že k tepelným ziskům získaných z vlhkosti odtahovaného vzduchu současně se může připočíst pouze přeměna el. energie v kompresoru na tepelnou cca 1,7 kW To znamená, že k dispozici budeme mít 2,4 kW po odečtu potřeby energie na ohřev přiváděného vzduchu při venkovní teplotě – 15 °C. Pochopitelně to stačit na pokrytí všech potřeb nebude. Určitě jste neopomenul v předchozím textu najít poznámku, že v kritických podmínkách je k dispozici bivalentní zdroj tepla. Jako odborník jistě víte , že počet dnů v roce, kdy venkovní teplota klesá pod – 15 °C není mnoho, což v konečném důsledku znamená, že i doba, kdy tepelné čerpadlo Comfortzone pracuje jako “ přímotop” s topnými spirálámi uživatele nijak nepoloží. ( v případě nouze je možné např. si občas zacvičit, aby byly tepelné zisky z domu o něco vyšší- skloubí to jak lepší fyzickou kondici, tak i vyšší tepelnou pohodu v domě... třeba můžete snížit teplotní odolnost kimona)
Když si uvědomíme , že průměrná venkovní teplota v zimním období se pohybuje kolem 4°C, ( tepelný výkon nutný pro ohřev venkovního přiváděného vzduchu bude 1,3 kW )potom si snadno vypočtete, že jenom ze vzduchu dostaneme nějaké 2 kW ( tahle hodnota je očistěna od výkonu potřebného na ohřátí přiváděného vzduchu a nezahrnuje tepelný výkon kompresoru ) “zadarmo” - tak to není zase v průměru (pokud uvažujeme chod 20 hodin denně) za celé zimní období málo.

[jackjudo]

Vidím, že se zde začalo počítat na setinky a já psal “cca”– takže bude nutné udělat určité korekce- i když asi nebude prioritou hádat se o drobné.
Nejdříve k tepelnému výkonu získanému z rozdílu teploty vzduchu
P=0,0555[m3/s] · 1,29 [kg/m3] · 1,005[kJ/kg ·K] ·36,5 [K]= 2,63 kW
U tohoto výpočtu se budeme lišit pouze vminimálně. Zřejmě byl použit nižší koeficient pro hustotu vzduchu. Těch 0,07 kW skutečně není problém dohnat, buď zvýšenou teplotou odtahovaného vzduchu v místnosti nebo nějakým menším množstvím vzduchu navíc
Výpočet od Petercha na zisk tepla z odtahované vlhkosti se jeví jako mírně poddimezovaný a bude nutné zahrnout do jeho výpočtu skupenské teplo, ať se mu to líbí nebo ne- “ konat se bude”. To znamená, že se dostane na úplně jiné číslo, než které ve svém příspěvku uvedl - zase bude záležet jak přesně budou odečteny hodnoty z Mollierova diagramu ( jen tak mimochodem - těch 17,34 gramů vody g/m3 je v nasyceném stavu 100% relativní vlhkosti),– potom se dostane při dříve uvedných podmínkách na vyšší hodnotu - cca 0,65 kW.
V konečném důsledku bude tedy činit výkon získaný ze vzduchu 3,28 kW

Takže se nyní můžeme opětovně vrátit k tomu” jak perfektní bude funkce přímotopu”

Ve vašich úvahách o otužování je pravdou, že k tepelným ziskům získaných z vlhkosti odtahovaného vzduchu současně se může připočíst pouze přeměna el. energie v kompresoru na tepelnou cca 1,7 kW To znamená, že k dispozici budeme mít 2,4 kW po odečtu potřeby energie na ohřev přiváděného vzduchu při venkovní teplotě – 15 °C. Pochopitelně to stačit na pokrytí všech potřeb nebude. Určitě jste neopomenul v předchozím textu najít poznámku, že v kritických podmínkách je k dispozici bivalentní zdroj tepla. Jako odborník jistě víte , že počet dnů v roce, kdy venkovní teplota klesá pod – 15 °C není mnoho, což v konečném důsledku znamená, že i doba, kdy tepelné čerpadlo Comfortzone pracuje jako “ přímotop” s topnými spirálámi uživatele nijak nepoloží. ( v případě nouze je možné např. si občas zacvičit, aby byly tepelné zisky z domu o něco vyšší- skloubí to jak lepší fyzickou kondici, tak i vyšší tepelnou pohodu v domě... třeba můžete snížit teplotní odolnost kimona)
Když si uvědomíme , že průměrná venkovní teplota v zimním období se pohybuje kolem 4°C, ( tepelný výkon nutný pro ohřev venkovního přiváděného vzduchu bude 1,3 kW )potom si snadno vypočtete, že jenom ze vzduchu dostaneme nějaké 2 kW ( tahle hodnota je očistěna od výkonu potřebného na ohřátí přiváděného vzduchu a nezahrnuje tepelný výkon kompresoru ) “zadarmo” - tak to není zase v průměru (pokud uvažujeme chod 20 hodin denně) za celé zimní období málo.

[Rovi]

Judo ani při 4°C to nebude topit o moc líp než přímotop. Do baráku fučí 300m3/h bereš? Na ohřátí teěhle kubíků budeš potřeboavt výkon 1,8kW. Nesouhlasim s výpočtem ale nebude se hádat ovýkon získaný ze vzduchu a uznam tvych 3,28kW = 1,48 kW. Judo řeknimi chlape, jakej dům chceš vytopit 1,48kW? Ještě píšeš 3v 1. Chlape jak ti bude stačit 1,48kW i na ohřívání vody? Proč tu věšíš bulíky a neřekneš rovnou že voda a většina topení jede na to nejdarží ato je přímotopná elektirka?

[jackjudo]

Je evidentní, že každý počítáme jinak. Pokud nesouhlasíš s výpočtem tak ho napadni. Třeba to uzná i zkušebna ve Švédsku- ale těžko bude upravovat skutečně naměřené hodnoty při zkouškách. Pokud výpočet chceš akceptovat, tak pokračujeme dále. Stále nevím co máš pořád s nějakými 300m3/hod. Kde jich prosím Tě bereš? Podívej se na výpočet ještě jednou a uvidíš , že je tam 200m3/hod. Mám k dispozici 2 kW pouze ze vzduchu a to po odečtu energie na větrání a ne 1,43 kW jak tvrdíš. A ty 2 kW jsou “grátis”, k tomu ještě musíš přičíst 1,7 KW z kompresoru a tak mám k dispozici 3,7 kW s tím že mám plně pokryté ztráty na větrání ve výší cca 1,3 kW . A mít k dispozici 3,7 kW v níkoenergetickém domě již vskutku není k zahození
A to jsem ještě nazačal vůbec uvažovat s teplotními zisky v domě. Samozřejmě na druhé straně bude účinnost celého zařízení.

[Rovi]

Judo tak to rozbetlujem. Vyjdeme z teploty venku 4°C a vnitřní 21°C objem větrání 200m3/h.
Doplň sám:
- jak velkejh výkon (zisk) dostanu z 200m3/h 21°C odtahovanýho vzduchuc?
- kolik budeu potřebovat tepla k dohřátí venkovního 200m3/h vzduchu při 4°C?

[jackjudo]

Rovi, začínám nabývat dojmu , že se “rozbetlovaváš” vcelku i sám. Ten vzoreček je uvedený v předcházejících příspěvcích i s výpočítanou hodnotou. A stačilo, pokud by si se na něj podíval jenom selským rozumem. Vidíš, že prakticky všechny hodnoty jsou konstanty a jedině, kde jsi něco schopen měnit, je rozdíl mezi pokojovou teplotou vzduchu a teplotou přívaděného vzduchu. Když si uvědomíš, že tento rozdíl je prakticky poloviční, tak zákonitě musí být i množství energie poloviční. Nechci nikomu nic podsouvat, ale myslím si, že došlo i k záměně znamének v závorce. Když je “-” a “-” tak se znaménko mění na plus – to znamená (21,5-(-15))= 36,5 a v druhém případě (21-4 =17) a ještě si použil pravděpodobně pro měrnou hmotnost koefiecient 1,2 - potom se totiž dostanu přesně na hodnotu 1,8KW) V našem vzorečku je koeficent 1,29, protože pracujeme s nízkými teplotami vzduchu, při kterých se měrná hmotnost zvyšuje. Ale v podstatě se nic hrozného až tak neděje, když to použiji pro oba výpočty rozdíly budou minimální.
Pánové je velmi jednouché krtizovat - někdo donese zprávu z výstavy o nějakém zázraku a všichni se do něj začnete trefovat bez toho, abyste detailně znali princip a podstatu jeho funkce (viz např. poznámka o úplně blbém funkčním schéma, vyhodnoti výrobek jako “shit” za čtyřicet tisíc atd.).
Ukončím to kecama prodavače. Chtěl bych Vás ubezpečit, že firma Nativa nikdy žadný “shit” neprodávala a doufám ani prodávat nebude. Skutečně nemám informace o žádném jiném zařízení, které lépe využije energii z odtahovaného vzduchu. Samozřejmě vývoj půjde kupředu, budou vyvíjena stále účinnější zařízení. I tepelné čerpadlo prochází průběžně inovacemi a vylepšeními. Samozřejmě má své limity, ale v současné době využije z velmi malého množství energie maximum. A vzhledem k účinnosti zařízení dodávaných na trh konkurenčními výrobci (a to určitě nemluvím o elektrickém kotli) tento dosažený limit rozhodně není málo.

[peterch]

Jackjudo ,

len strucne par pripominek, ked dovolis!
Suhlasim s mnozstvom tepelnej energie ziskanej zo vzduchu.
Nesuhlasim s mnozstvom ,ktore uvadzas ako tepelna energia ziskana z vodnej pary. Ze preco, velmi jednoducho. To je v poriadku, ze podla tabulky vo vzduchu pri 100%-nej relativnej vlhkosti je 17,34g vodnej pary, ale ako si uvadzal pri vypoctoch, tak ratas len s vlhkostou 37%, potom je tam len 6,415g vody, ale aj cerstvy vzduch ma v sebe okolo 1gr vodnej pary, tak ze tieto mnozstva musime odratat, a potom dostaneme skutocne mnozstvo tepla z vodnej pary.
Dalsia vec, ked ratate do zisku skupenske teplo, tak Vas graf je o nicom, nakolko skupenske teplo je mnozstvo tepelnej energie ziskane pri premene skupenstva, a to pri 0°C. A na vasom grafe ziaden skok neni zakresleny pri 0°C, a pritom je to mnozstvo na 1kg, ked sa nemylim, okolo 0,615kWh.
Keby som aj suhlasil so zapocitanim skupenskeho tepla, tak mi prosim vysvetlite, ako sa zabezpeci, aby vodna para po kondenzacii, nezamrzla na vyparnik, nakolko vyparnik podla vsetkeho ma povrchovu teplotu okolo -20°C, aby mohla vzduch ochladit na -15°C. Pokial je tam odtapaci cyklus, tak potom velke mnozstvo energie stratime na tuto cinnost. Potom vypocet znova nesedi.
Mozem Ta poprosit o vysvetlenie?
Ako som pisal, som laik, ale uspora energie v dome je moj konicek.

S pozdravom Peter.

[Rovi]

...bez toho, abyste detailně znali...

JUdo ještě než to sbalíš a poopradavačsku pláchneš můžeš mi odpovědět a sám doplnit ?
Kolik získám podle tvýho výkonu z odpadního vzduchu o teplotě 21°C z 200m3/h? Jestli paltí ten původní výpočet (P=0,0555[m3/s] · 1,29 [kg/m3] · 1,005[kJ/kg ·K] ·36,5 [K]= 2,63 kW), získal jsem z odpadního vzduchu výkon 2,63kW, do baráku mi současně vlítlo studených 200m3 a ty musim nějakým výkonem dohřát z 4°C na 21°C . Já to spočítal na 1,2kW. Jestli ty to počítáš jinak sem s tim. Když to od sebe odečteš máš 1,4kW zisku nebo to vidíš jinak.?

[Radek Bláha]

Moc by mě zajímalo vyjádření výrobce k poslednímu výpočtu od ROVI. Můžete prosím dokončit diskuzi, vážně jsem uvažoval o koupi zařízení po výstavě v Holešovicích. Když se dívám na zařízení po přečtení této diskuze, nabývám dojmu podvodu. Prosím proto výrobce o vyjádření. Neodepsal již více pan Toman, nepoužívá-li jinou přezdívku. Vynechte reklamní deklarace a odpovězte na celkem logický výpočet diskutujícího ROVI. Děkuji.
S přátelským pozdravem
Radek Bláha, Příbram.

[Rovi]

Nebuď bláhovej Ten se tu už neobjeví. Musel by přiznat že je to na půl podvod. Milej Bláho tam kde to dělaj k tomu obvykle dávaj úplně jiný výklady než mistři co to prodávaj u nás. Nechaj něco otestovat a u nás se to překroutí. Když někde otestujou vývrtku naši chytráci to prodají jako vrtačku spříklepem. Chtělo by to sajtku na výrobce.

[jackjudo]

Rovi, postupně se dopracováváš k výsledku mého výpočtu. Pořád nejsi na konci ale věřím, že to zvládneš. Nějaké drobné sem nebo tam to je vcelku jedno, to zkousneme ostatně Peterch potvrdil správnost výpočtu taktéž. Problém je dosud v tom, že to, co jsi vypočítal, je pouze energie získaná rozdílem teplot. V tomto stále ještě není energie získaná z vlhkosti. Peterch zase ve svém příspěvku napadá množství energie získané z vlhkosti. Samozřejmě má pravdu v tom, že obsah vody ve vzduchu o relativní vlhkosti 37% se pohybuje kolem 6,45g/m3. Jenže nějak opomenul počítat kolik g vody osahuje odchozí vzduch při teplotě – 15 °C. Nu a když si vezmeme do úvahy tato dvě čísla, skupenské teplo kondenzační a množství vzduchu, tak dostaneme zcela jinou hodnotu, než kterou uvedl ve svém prvním výpočtu. Propočtem se dostanete na hodnotu, kterou jsem uvedl ve svých odpovědích cca 0,7 kW. Nyní se nám vzdušná vlhkost přeměnila na vodu. A můžete pokračovat dále. Jen si zkuste ty své hlavičky trochu namáhat.
Jinak si myslím, že by Vám neuškodilo trochu sebereflexe. Hned v prvním příspěvku, jste se pasovali na odborníky na fyziku na slovo vzaté. Jediné co člověk od Vás čte jsou neustálé výpady o podvodech, “shitech” a podobně - nic konstruktivního.
Zatím jsem od Vás bohužel neslyšel ani jeden dílčí závěr, že Comfortzone je alespň v něčem lepší než jiné konkurenční výrobky. Vaše “úsilí” neusále spočívá v tom “poplivat” výrobek za každou cenu. Vy si snad myslíte, že ve Švédsku by se nenašel nikdo, kdo by napadl tovární údaje? Vy si snad myslíte, že dva patenty , kterou jsou řádně registrované na konstrukci výparníku a řízení chladiva jsou jenom nějaký výmysl. Jsem zvědav , k jakým výpočtům dospějete nyní.

[peterch]

Jackjudo ,

prepac mi, ale nikdy som netvrdil, ze som znalec problematiky, ale prave naopak, som pisal aj viackrat, ze som laik. Vyrobok som neoznacil za podvod.
Len som podla svojich najlepsich poznatkov rozoberal temu. Ano vypocet tepelnej energie obsiahnute vo vzduchu je z Tvojej strany je spravny, ale ani moj vypocet nebol daleko, niejakych 200Wh menej. Ale na moju otazku, ze co spravi Comfortzone s vodnou parou po kondenzacii a po odobrati skupenskeho tepla, ked je zneho lad, som este stale nedostal. Len utocis na mna, namiesto toho, aby ako odbornik a znalec problematiky vysvetlil tuto otazku. Keby si tak spravil, potom by sme vsetci boli spokojny. Ale do tej doby si myslim, ze zariadenie skupenske teplo vobec neodobera, lebo ani graf to neukazuje. Potom ani tepelna energia ziskana pri zmene skupenstva sa nevyuziva.
Inak keby si klude precital moj predchadzajuci prispevok, tak som tam pisal, ze vzduch z domu ma v sebe 6,45gr vody, a cerstvy vzduch pri -15°C je cca. 1gr. Preto som ratal len s mnozstvom 5,45gr. Predsa vodu v cerstvom vzduchu treba rovnakou teplnou energiou zohriat na +21,5°C, ako co ziskame z odpadoveho vzduchu.

S pozdravom Peter.

[jarda]

milý judo
to že něco opatentuji, říká jenom , že je to ojedinělé
to ale nic neříká o tom, o čem se tu bavíme.
Platí to nejenom o Comfortzone, ale o všech podobných zařízeních
(pod několika značkami jeden výrobce)

[jackjudo]

Peterch, za prvé s tím skupenským teplem počítat musíš. Vždyť do tepelného čerpadla jde vzduch relativní vlhkosti 37%, což je 6,42 g/m3. Vzduch z tepelného čerpadla odchází o teplotě – 15 °C , přičemž obsah vody je cca 1,21 g/m3. Ty vodní páry musí někde zkondenzovat a přitom se uvolní teplo. Jen tak mimochoden – vzduch o teplotě 5 °C bude mít obsah vodních par v nasyceném stavu ještě o něco málo vyšší než vnitřní vzduch o relativní vlhkosti 37% - viz Mollierův diagram. A to že něco ohřeji, ještě neznamená, že potřebuji někam kalkulovat skupenské teplo. Na to mám energii nutnou pro ohřev vzduchu změnou teploty. Se skupenským teplem kalkuluji, až když se mění plyn na kapalinu ( při stejné teplotě) , nebo kapalina na pevnou látku a naopak.
Ještě jednu poznámku k Jardovi pokročilém- pořád se bavíme o jednom a tom samém- jen někteří z Vás si melou pořád svou a trvá nějaký čas než dospějem ke společným závěrům. Vždyť si přečti Tvůj první příspěvek – vždyť je to vlastně přímotop , který větrá během zimního období...a já Ti říkám, že tenhle přímotop mi během zimního období dá cca 2,1 kW “gratis”
Po několikadenní diskuzi jsme se shodli na množství energie získané rozdílem teplot mezi přiváděným a odtahovaným vzduchem v průběhu zimního období, přičemž jste se stačili nesčetněkrát otřít o mizerné parametry čerpadla odpovídající el. přímotopům.

[Martin Šperl]

...a já Ti říkám, že tenhle přímotop mi během zimního období dá cca 2,1 kW “gratis”...

Judo, já nemám s Vaším výkladem problém, jen se obávám jiné věci. Mluvíme o ziskovém výkonu 2,1kW. Ten já Vám neberu, ale takového výkonu jsem schopen dosahovat při větracím objemu 200m3/h a vyšším. Tady já vidím zádrhel. Běžně velký dům kolem 150m3 takto intenzivní výměnu vzduchu nonstop nezvládne, resp. velmi brzy se vyčerpá vlhkost a bude ji nutné doplňovat. Což výrazně sníží deklarovaný zisk. Zkuste se zamyslet nad tím, kolik vlhkosti je průměrná 4 členná rodina vyprodukovat a dále je potřeba počítat s tím, že se může počet obyvatel v domě snížit. Reálněji bych doporučoval počítat s intenzitou větrání (a to jsem fanda vyšší intenzity)kolem 100m3/h. Pro 150m2 je normová hodnota 117m3/h i pro větší domy 200m2 obytné plochy se dostáváme k 150m3/h. Zisk pak bude při polovičním objemu odváděného vzduchu o dost nižší (cca 1,3-1,1kW). Když dále započítám nutnou potřebu pro ohřev vody, deklarujete-li 3v1, a rozpočítal bych ji do 24h budu potřebovat dalších cca 400W, na vytápění skutečně mnoho nezbyde cca 600W a to při 4°C. Ač jsem velký zastánce aktivní rekuperace a rád bych Vás podpořil, na vytápění se uvnitř domu při současném ohřevu vody skutečně příliš energie sehnat nedá.

[MilanT]

Tak jsem po pár dnech zpět. Myslel jsem si (jak jsem však zjistil, tak velice naivně), že stručné vysvětlení funkce postačí alespoň k ukončení nesmyslných útoků na produkt i na lidi do ČR jej dovážející, distribuující a v neposlední řadě toto tepelné čerpadlo též instalující. Hodně jsem se spletl. A nemyslím tím to, že se např. Peterch chce dobrat přesných principů. Avšak patrně ne všichni mají tento cíl. Zde mám na mysli zejména specialistu přes termomechaniku a sdílení tepla pod jménem Rovi a dalšího pana „nejchytřejšího“ vlastně pana „pokročilého“ Jardu. Pan „pokročilý“ Jarda nepřinesl do diskuze jediný propočet (tedy když neberu jeho první odborný bilanční výpočet s výsledkem topný faktor 1), ale projděte si zpět jejich příspěvky a zjistíte, že není zde za mák ochoty argumenty protistrany přijmout nebo oponovat odborně. Stále dokola je zpětně omíláno, co již předtím bylo zcela jasně zargumentováno v příspěvcích Jackjuda.
V posledním svém příspěvku určitě neměl Jackjudo na mysli Vás, Peter. Snad jako jediný jste své pochybnosti vždy argumentoval. Myslím, že dokonce i většina z ostatních diskutujících se pohybovala v mezích slušnosti. Dokonce někteří, jako právě Vy, byli ochotni přiznat (snad jsem to pochopil dobře), že možná na tom něco je. Ale jak jsem již řekl, jsou tu tací, kteří se nestydí shodit svými „odbornými“ příspěvky produkt, který by si skutečně zasloužil spíše ocenění. Když si projdu příspěvky zpětně, a zkuste to také udělat, některé lidi nezastaví patrně nic od toho, aby shazovali práci druhých. Tím myslím zejména práci lidí, kteří se na vývoji tohoto jednoznačně unikátního ventilačního tepelného čerpadla podíleli. Nic pro ně neznamenají výsledky měření autorizované osoby – zkušebny, nic pro ně neznamenají posudky odborných pracovišť. Prostě je to kotel a hotovo. Ale k věci.
V jednom ze svých příspěvků se Jarda Pokročilý ptal, co že mám doma za vytápění a čím větrám. Jardo, já vím, že tomu nebudete věřit (to přeci již z principu), ale topím, větrám a ohřívám vodu (prostě 3 v 1) přímotopným kotlem ComfortZone. Představte si, v říjnu loňského roku jsem se přestěhoval s rodinou do nového domku a na základě zkušeností s instalacemi, které jsme dělali, nainstaloval jsem ComfortZone. A představte si, že jsem byl ochoten do tohoto shitu za 40.000,- Kč, jak byl tento produkt na zdejším fóru oceněn, investovat. Víte proč? Protože toto zařízení, jak jsem se zase na tomto fóru dozvěděl, je podvod. Já vím, patřím k těm tupcům (že Rovi), co nejsou schopni, na rozdíl od Vás, poznat, co za shit koupili. A představte si, pánové Rovi a Jardo, mohu říci, že po letošní velmi nepříjemné zimě jsem velmi spokojen. To jen k Vašemu dotazu.
Mezitím co jsem psal tento příspěvek, objevil se další názor, tentokrát od p. Martina Šperla, který mě již na začátku této diskuze vyzval mailem k vyjádření. Pane Šperle, Váš příspěvek je, myslím, rozumný. Ten suchý vzduch při velkých mrazech je určitě problém, vím to i z vlastní zkušenosti. Ale řekněte sám, kolik těchto dnů bude. Koneckonců tento problém se zde již v předchozích příspěvcích uváděl. A řekněte sám, má i klasické tepelné čerpadlo typu venkovní vzduch – voda nějaké dny, kdy nejede na plný výkon? Jistě si odpovíte sám. Nikdo z nás, co ComfortZone distribuuje na trhu ČR, nikdy netvrdil, že je to energetický zázrak. Ovšem tvrdíme, že s přihlédnutím k současnému stavu tepelné techniky určitě toto ventilační čerpadlo stojí za povšimnutí a tvrdíme, že je na špici současné techniky a že se jedná o unikátní produkt.
Něco na závěr. Z dosud probíhající diskuze doporučuji všem, kteří nevěří výpočtům, které zde předložil Jackjudo, dejte si to sami zkontrolovat nějakým odborníkem, přeci nemůžete věřit autorizovaným osobám - zkušebnám, odborným pracovištím, natož prodavačům. Já s Vámi naprosto souhlasím. Bude to asi jediná cesta z této diskuze.
Pro ty, kteří projevili po mně stesk, uvádím, že je to příspěvek od původního Milan298. Zapomněl jsem totiž, jak jsem se registroval, takže jsem musel udělat registraci novou a nevím pod čím se zobrazím. To jen na vysvětlenou, budu-li uveden pod novým jménem. A že jsem se více nezapojil do diskuze? Víte, necítím potřebu reagovat na každé "moudro"...
Milan 298

[jackjudo]

Reakce na příspěvek pana Šperla
Než jsme uvedli tento typ tepelného čerpadla na trh, tak jsme ho testovali prakticky jedno roční období. Nízká vlhkost je obecným problémem pro všechny prostory řízeného větrání , pokud se nepoužívají nějaká přídavná zvlhčovací zařízení. Testování probíhalo v domě o větrané ploše cca 165m2 – což obnáší cca nějakých cca 420m3 obytného prostoru a větrací výkon je zaregulován na 176m3/hod. Dům má stěnu o tloušťce 44 cm + 5 cm venkovní izolace Climatizer. Měření vlhkosti se provádělo průběžně. V těch nejkritičtější podmínkách jsme naměřili hodnoty kolem 34 % relativní vlhkosti v prostoru , u odtahových vyústek byla tato hodnota o cca 2% vyšší , aniž by bylo využito přídavných pasivních nebo aktivních zvlhočovačů, s tím , že v domě není žádné akvárium nebo jiný “aktivní” zdroj vlhkosti- kromě pokojových květin. V ložnici nikdy neklesla hodnota relativní vlhkosti pod 44% , a to je prosím je neustále otevřené okno za i největších mrazů( z technických důvodů není možné vybudovat druhý přívodní prvek vzduchu.
Vhodné množství výměny vzduchu bude otázkou dlouhých polemik nejen zde. Skandinávské státy běžně doporučují 0,5 – 0,6 násobnou výměnu vzduchu ( je pravdou , že neznám ve světě zemi, ve které by se kladl větší důraz na větrání než ve Finsku) a dožívají se nejdelšího věku ( nemyslím si , že je to jenom díky větrání)
Jinak s Váma naprosto souhlasím a domnívám se, že jsem to uvedl i ve svém příspěvku, že čím nižší množství přiváděného vzduchu, tím je i nižší výkon tepelného čerpadla ( ostatně je to evidentní z výpočtu). Je otázkou, pokud by mělo být množství větraného vzduchu kolem 117m3/hod, zda nezvolit jiné zařízení na pokrytí energetických potřeb domu. Naprostá většina domů je nad 120 m2 obytné plochy, což by v našem případu odpovídalo těm 150m3/hod větraného vzduchu.
Říkáte , že jste zastáncem vyšší výměny vzduchu – trochu si přehřeji polívčičku...možná tomu ani nebude věřit ale i tomto domě dochází během zimním období k otevírání oken, z důvodu nedostatečné výměny vzduchu a údajného “smradu”.
Comfortzone v tomto případě nahradil elektrický kotel s radiátorovým systémem vytápění. Dle všech uživatelů se vnitřní klima zlepšilo a nikdo za poslední 4 roky nezačal trpět chorobami dýchacích cest vlivem nízké vlhosti atd.
Je otázkou každého potenciálního uživatele, zda zvolí vyšší výměnu vzduchu za nutnosti možná občasného zvýšení vlhosti ať již pasivně nebo aktivně) a nebo bude preferovat “teploučko a smrádeček”

[peterch]

MilanT,

mal by som jedinu otazku, na ktoru som doteraz nedostal odpoved ! To je samozrejme, ze skupenske teplo ako take je pri premene skupenstva vody. Ale moja otazka bola, co Vase zariadenie robi, aby sa skondenzovana voda nezamrzla na vyparniku, ked ochladzuje vzduch az na -15°C?
Svoj dom mam z plnych cihel o hrubke 50cm. Izolacia na stenach 20cm, a na povale 35cm Nobasil MPN. Vetram narazovo, alebo podla potreby . Mam v dome kvety,manzelka cez zimu susi pradlo v dome, zijeme v dome dvaja . Ale vlhkost za kazdu zimu, co mame pasivne vetranie s rekuperaciou tepla, je dlhodobo okolo 37%. Keby som vetral plynule, tak si myslim, ze za prvy mesiac v zime , ked su teploty okolo nuly, tak by klesla na hodnotu, ktora je zdraviu skodliva, ved aj teraz sme na hranici unosnosti. Potom by som musel aktivne zvlhcovat vzduch, co by spotrebovalo to " zazracne " skupenske teplo. Co by som potom ziskal? Len teplo vyprodukovane kompresorom. To teplo je ako z primotopu.
Keby bolo Vase zariadenie v prevadzke v blizkosti Slovenskych hranic, velmy rad by som sa na to pozrel, lebo ako som uz pisal, uspora energie v dome je moj konicek.

S pozdravom Peter.