Jak je to s účinností rekuperačních výměníků /jednotek.

[Racochejl]

Vidím, že se zatím nikdo k diskuzi nepřidal. Mezitím jsem hledal dál a našel toto vyjádření na stránkách qpro.cz
...skutečná celková účinnost také závisí na konkretních podmínkách, zejména na průtokových poměrech a kondenzaci vzdušné vlhkosti...
Na kondenzaci jsem se již ptal, snad ještě někdo přidá svůj názor. Jak mám rozumět průtokovým poměrům? Myslel jsem že dovnitř i ven teče stejně, nebo to opět souvisí s rozdílným energetickým potenciálem odtahu a sání?

[Ondřej Letohradský]

Pokračuji diskuzi http://forum.tzb-info.cz/121519-rekuper ... ji-rozvody vzhledem k rozpracovanosti tématu zde.

Jeden z termodynamických zákonů: Teplo nemůže samovolně přecházet z tělesa studenejšího na teplejší.
Při rovnosti teploty se prostě přenos tepla zastaví.
Energetická účinnost každého výměníku je závislá na rozdílu teplot médií.
Stěna výměníku je analogií stěny objektu (stavby) s rozdílnou venkovní a vnitřní teplotou. Platí stejné zákonitosti. Teploty se nikdy zcela nevyrovnají ani za dlouhou dobu (ve velkém a dlouhém výměníku). Při malém rozdílu teplot přechází málo energie na dané ploše.

Podle mě účinnost výměníku může být závislá na rozdílu teplot, pokud jej konkrétní teploty nebo jejich rozdíl ovlivňují konstrukčně. To znamená, že se například roztažením lamel změní teplosměnná plocha, nebo dojde k ovlivnění struktury lamel a ke změně vodivosti (námraza, jinovatka). To je zcela něco jiného než závislost matematická. Vy totiž vycházíte při určení účinnosti z teplotních rozdílů. Když bude venku 0°C a uvnitř také 0°C (to může být při spuštění rekuperace v nevytopené novostavbě v prosinci), tvrdíte, že má rekuperace účinnost 0 % (nebo 100% ?). To samé může být na jaře, kdy venku bude 15°C a uvnitř také 15°C. Zkrátka měnila by se účinnost rekuperace podle delta vnitřních a vnějších teplot. To podle mě není správné. Nehodnotíme aktuální proces (na kolik dochází k rekuperaci), ale měli bychom hodnotit účinnost jednotky a samozřejmě by to měla být účinnost nominální popřípadě průměrná. Opět použiji častou analogii s automobilem. Nezajímá mě při nákupu vozidla, jakou má spotřebu, když jede po rovině z Čáslavi do Kolína, nezajímá mě jakou má spotřebu, když jede z kopce ze Srní do Čeňkovy Pily. Může mě zajímat jaká je průměrná spotřeba a možná ani to ne, pokud nebude definováno měření. On totiž stejný řidič bude mít jinou spotřebu, když bude jezdit v šumavských kopcích na Srní nebo v rovinkách kolem Kolína. Stejně tak by účinnost jednotky postavená na teplotních rozdílech byla různá podle podnebných pásem a také podle teplot v různých domácnostech. To se mi nezdá metodicky správné. Podle mého by měla být účinnost definovaná jako poměr mezi energiemi zpět navrátitelnými a skutečně navrácenými za pevně a jasně stanovených podmínek.

[Ondřej Letohradský]

Já nejsem zastáncem určování účinnosti pomocí teplot na vstupu a výstupu. Možná jsem se špatně vyjádřil nebo jsem vámi špatně chápán.
Je ale neoddiskutovatelný fakt, že se lidé včetně mě ptají, co rekuperační jednotka dokáže a nakolik mi vrátí teplo z odvětrávaného vzduchu zpět. Moje představa o účinnosti vychází z poměru mezi tím, co lze navrátit, ušetřit, zpětně získat, nevyhodit , znovu využít, atd. - a co skutečně navracím, ušetřím, zpětně získám, nevyhodím, znovu využívám, atd.
Jak čtu vaše příspěvky, máte oblíbené joule. Analogicky by to znamenalo, že z domu vypouštím v m3 určitou energii v joulích. Ideální rekuperační jednotka by měla dokázat všechny joule v daném množství odpadního vzduchu předat stejnému množství přívodního. Je pro mě už nepodstatné, co to udělá s teplotou přívodního vzduchu. Je klidně možné, že teplota suššího přívodního vzduchu absorbujícího všechny joule z výfuku bude vyšší než teplota samotného výfuku. Takový (byť imaginární) stroj by byl určitým etalonem pro porovnání s konkrétním větracím zařízením. Obecně porovnání možného s reálně dosaženým.

[Pedro]

Ale nepřeskakujte 0. až 2. zákon termodynamiky, to fakt neéééé!

To byste Ondřeji musel vsadit na aktivní rekuperaci, pak můžete mít vzduch teplejší na přívodu než na odtahu u pasivní rekuperace vás to opravdu nepustí. I když vás pan Hnízdo trochu stírá, nevzdávejte to .
Teplotní účinnost je obecně rozšířená metoda, dokonce všichni auditoři s takto vycucanou účinností počítají. Úplně se ignoruje fakt, že pasivní výměníky zamrzají, nikdo o tom nepřemýšlí, hlavně že si mohou v PHPP vyplnit kolonku účinnost rekuperace. Když má jednotka certifikát, doplňují tu hodnotu, když výrobce nezaplatí (potažmo si to nevybere od zákazníků), ubere se šmahem 10%. Nenaděláte nic.
Měli bychom vyhlásit soutěž o hledání hodnotícího kritéria kvality rekuperačních zařízení z hlediska zpětného zisku energie. Má to být účinnost? Nebo výkon ohřevu přívodního vzduchu nebo schopnost zadržení energie v domě (to ani netuším, o jakou jednotku /SI/ by šlo) nebo úplně něco jiného?
PS. Bohužel je těžší lidem z hlavy vyhnat zavedený blbý mýtus a přeškolit je, než je naučit něco správného hned od začátku.

[Ondřej Letohradský]

To byste Ondřeji musel vsadit na aktivní rekuperaci, pak můžete mít vzduch teplejší na přívodu než na odtahu u pasivní rekuperace vás to opravdu nepustí.

Mně je jedno, jaký použijete k rekuperaci nástroj. Když jde z domu v odpadním vzduchu víc energie, než potřebuje vzduch přívodní na dosažení stejný teploty, buď svoji teplotu zvýší nebo nedochází k využití celkové odpadní energie.