Princip aktivní rekuperace

[peterch]

Racochejl ,

samozrejme ze ste si kupily TC a funguje. Nikdy som netvrdil, ze nie, ved aj ja pouzivam na kurenie klimu. Ale ako pisete, aj na vasom TC sa pri nizsich vonkajsich teplotach sa vytvara povlak z ladu, a ako pisete TC, vam na minutu zapne odmrazenie, a potom vsetko ide dalej. A prave toto som pisal, ze nad +5°C je vsetko o.k. aj ucinnost,tedaCOP. Ale ked je uz nizsia vonkajsia teplota a vlhky vzduch, tak z jednej strany je to vyborne, a to ztej, ze viac tepla je schopne TC odoberat zo vzduchu, lebo vodna para ma v sebe vetsie mnozstvo tepla, ako len vzduch. Ale prave od +5°C a nizsie sa stava ze na vyparniku vznikne povlak z namrznutej vody, teda lad. A tento povlak je dobry izolant, co aj riadiacia elektronika zbada, nakolko sa nevyparuje chladiaci medium v takom mnozstve, ako by malo pri tych vonkajsich teplotach. Preto sa prepne na odtavenie, aby zabezpecil bezpecny a efektivny rezim. A prave pre tieto odmrazovacie cyklusi som pisal, ze pod teplotou +5°C uz pomalicky ale stale klesa ucinnost tychto zariadeni. Len si pozrite diagramy COP ako vyzeraju pre TC vzduch -voda, od -15°C do +20°C a vnutorna teplota +20, alebo vo vasom pripade voda +30°C.
Pre Vas pripad je TC najlepsie riesenie, lebo okolo +10°C a vyssie, je ucinnost najlepsia. Ked treba spravit z +10°C vzduchu +30°C vodu, tak nieje problem docielit aj COP 5 a vyssie.

S pozdravom Peter.

[peterch]

Rabbit,
nikde som take nepisal, ze bude -5°C na vyparniku! Vy pisete, ze pod 0°C sa nedostane vzduch za vyparnikom. V poriadku, aj ja som si to myslel. Ale na obrazku od Nilan-u je nakresleny zamrznuty vyparnik.
Vedeli by ste mi napisat taky strucny vypocet tepelnej energie ziskaneho na vyparniku pri vnutornej teplote +22°C a prietoku vzduchu ako pisete 100m3/h a relativnej vlhkosti 40%? Cez zimu vyssie hodnoty nebudete mat pri plynulom vetrani, mozno ani tolko nie.
Dakujem,
S pozdravom Peter.

[rabbit]

Nechci dohledávat přesně ale zhruba 1kg vodní páry. Kondenzací tohoto množství vodní páry lze získat ca 2500 kJ (0,7 kWh) tepla, což by stačilo k ohřátí ca 10 l vody teplé 10 °C na nějakých 60°C.

[Racochejl]

Rabbit,
nikde som take nepisal, ze bude -5°C na vyparniku! Vy pisete, ze pod 0°C sa nedostane vzduch za vyparnikom. V poriadku, aj ja som si to myslel. Ale na obrazku od Nilan-u je nakresleny zamrznuty vyparnik..

Peter já to beru jako schéma, jako laikovi mi to pomůže pochopit funkci. Jak byste nakreslil studený a teplý? Předpokládám, že ta druhá krabička také není žhavá. Jinak píšete, že při teplotách +5°C a výše je vše v pořádku, ale do Nilanu vstupuje vzduch vnitřní a ten je nad +5°C neustále. Pánové Vám to tu několikrát píší.

[peterch]

Rabbit,
100m3 x 21°C x 0,000335kWh =0,7kWh vzduch (suchy)
100m3 x 21°C x 0,0092kg x 1,17Wh =0,226kWh vodna para
prikon kompresora 0,400kW
Do kopy nam dava tepelny vykon : 0,7+0,226+0,400 =1,326kWh . A toto je aj hodnota ,co udava aj vyrobca pri prietoku vzduchu 100m3/h, rel .vlhkost 50% a vnutorna teplota 21°C.
Tu ziadne skupenske teplo neni. Ked si zapnete ultrazvukovi zvlhcovac vzduchu, tak ani tam nieje skupenske teplo, a pritom vzduch absorbuje doseba vodnu paru, ale len do tej mieri aka je jeho teplota, a aka bola vychodiskova relativna vlhkost. Ked bol vzduch suchy, tak viac, ale ked bola na hranici ,tak velmi malo. Skupenske teplo je len ak vodu zohrievate do bodu varu, a vtedy potrebne mnozstvo tepla na odparenie vody sa pocita ako skupenske. Ked je vonku husta hmla, a vase auto je mokre, tak sa zohriala na jaku teplotu?
Mne od prvej chvile o nic ine neide len o to, ze je to podla mna velmi draha hracka na vetranie,chladenie a v lete na vyrobu TUV.
Poznam zariadenie ktore ma vykon tepelny 7kW, a taktiez vie chladit ,ohrievat vzduch, a pritom stale vyrabat TUV cena je okolo 1300eura, a ktomu ked este dokupim od Nilanu rekuperacku Nilan Comfort ECO za 1000eura, tak je to dokopy 2300 eura, co je v prepocte 56120CK. Bez montaze , co este niejake peniazky zoberu aj v jednom aj druhom pripade.
Co ziskam, vetranie s rekuperatorom s ucinnostou 90 a viac %, a chladenie alebo kurenie a stale v pohotovosti TUV 200litrov.
Viete keby v Cechah nebola statna dotacia, tak by ste rozmyslali inak, len ze nezabudnite, to musia platit aj taky, ktori dotaciu nedostanu.

[peterch]

Racochejl,

v poriadku, samozrejme to ani v Nilanu nemysleli doslovne.
Uz som vela krat opakoval, ze som nikde nepisal, ze do vyparniku vstupuje +5°C-ovi vzduch. Ukazte mi v mojich odpovediach, kde som to pisal! Nechapete este stale, o com je rec.
Uz sme dozvedeli, ze z domu na vyparnik sa dostane vzduch s teplotou 20°C a rel.vlhkostou 50% ( co je v zime pri plynulom vetrani nemozne) . Ked prejde cez vyparnik, tak sa ochladi na 0°C, a skondenzuje cele mnozstvo vodnej pary zo vzduchu( co tiez nie je mozne v praxi).
Na druhej strane ked je vonku pod bodom mrazu,napriklad -5°C, tak na kondenzator sa dostane vzduch s teplotou -5°C a rel. vlhkostou napr. 70% . Teraz treba vypocitat ziskane teplo a potrebne teplo na zohriatie cerstveho vzduchu. Ked vsetko dobre vyratate, tak Vam vyjde vysledok, co aj je korektny, ze ano, vzduch bude zohriaty a zyskali sme o 14% az 17% viac tepla ,ako je el .spotreba. Ked porovnam s vyrobkom od Nilanu rekuperator Comfort Eco a toto zariadenie, tak zistim, ze som usetril za kazdu hodinu 24% az 27% energie t.j. 265Wh s Nilan VP18 EK9 oproti rekuperatoru. Samozrejme ze som neratal spotrebu ventilatorov ako plus spotrebu v pripade rekuperatora. lebo spotreby ventilatorov su zapocitane ako plus teplo aj v jednotke VP18 EK9.
210dni x 24hx 265Wh =1335,6kWh za topnu sezonu, ak vetrame plynule s udanymi mnozstvami ,s teplotou, a rel.vlhkostou. Ale to sa neroby, tak ze tie cisla su len teoreticke.
Alebo podla Vas z 10-tich opytanych, ktori maju rekuperator vetraju takto?
Som laik, a mozno ze to chapem zle, ale dufam ze su tu aj ozajstny vzduchary, a napisu nam pravdu, ako to je v skutocnosti.

S pozdravom Peter.

[Rovi]

Hlava mi nepobírá co se vlastně řeší? TČ nefungujou nebo co? Kdyo to zase vymejšlí? Vzduch má tepelnou kapacitu, neřešim teď jestli v něm je pára. Ono to s tim zahejbe ale při nějakým větrání v zimě vlhkost pude dolů. Když budu vzduch chladit, budu z něj čerpat energii. Proč do toho nutně míchat kondenzační energii? Kondenzace je shit,kterej akorát namrzá. Určitě se nějaký teplo uvodlní ale minimum. Normální teplota výparníku u TČ stačí o pár stupňů nižší než hje vzduch ze kterýho čerpá. Jde tam fůra kubíků (u splitů), když dam výparník dovnitř a budu tam hnát podtstně míň kubíků ale o stálý teplotě, mám dvě možnosti. Buď ten vzduch ochladit o víc nebo dostanu jenom menší výkon. A tečka.

[peterch]

Rovi ,

presne je to tak, ako pisete. Prave toto tu snazim vysvetlit, ze za ten rozdiel v cene medzi pasivnym rekuperatorom, a aktivnym, sa neoplati kupit aktivny . Skor pasivny rekuperator Nilan Comfort Eco, a samostatne TC vzduch-voda s nadrzou na TUV, a v pripade NED a PD aj na podlahove kurenie.

S pozdravom Peter.

[Rovi]

Já bych to jako princip nezavrhoval. Pasivní rekuperace je v poho ale zase jenom v zimě. Jekmile teplota venku leze nahoru rekuperačce klesá účinnost, takže čerpat teplo uvnitř neni špatná myšlenka. Rekuperovat pasivně při 10-15°C už neni žádnej hit. Ještě u pasivky je potřeba myslet na zamrzání. Všechno už tu bylo napsaný.

[Martin Šperl]

Je tu priestor aby ste ukazali v cislach, ze sa mylim. Dajte Vas priklad s konkretnymi cislami , teplotami a vlhkostami, kde aspon teoreticky preukazete co tvrdite.

Dávám Vám sem přímo část zkušebního protokolu TÜV.

Tam neleznete i rozdíl enthalpie AU (venkovní vzduch) a ZU (přívodní). Můžete se dočíst o zisku. Data nemám pro 300m3/h ale pro 245m3/h.

Predsa mi nechcete tvrdit, ze v nepasivnom dome bude spotreba energie na TUV vyssia ako energie na vykurovanie !? Dajte konkretny modelovy priklad v ktorom dokazete svoje tvrdenie.

Je to jednoduché. Běžný ohřev teplé vody pro 4 člennou rodinu potřebuje cca 4-5000kWh/rok.To znamená, že velmi lehce získáte přehled, pro který dům platí, že spotřeba pro TUV bude vyšší než potřeba na vytápění. Pro pasivní je to 15kWh/m2/rok, když vezmeme 150m2 dům =2250kWh, pro nízkoenergetický dům platí do 50kWh/m2/rok= na horní hranici 7500kWh. Takže vyšší spotřeba na TUV než na vytápění bude u 150m2 domu někde kolem 30kWh/m2/rok.

[Miloš]

VV2.png

Doplnil jsem obrázek, aby bylo jasné, že ve při aktivní rekuperaci se neohřívá TUV průchodem přes výměník. To vůbec nemá souvislost. Jde o to, že účinnosti rekuperačních jednotek se měří se suchým vzduchem na obou stranách a to v reálném stavu není. V zimě se do domu nasává vzduch suchý teda energeticky "chudý" a z domu se odtahuje vzduch energeticky "bohatý". Je doplněn o ocházející odpadní páru (vodu). Kdybych měl najít nějaký příměr, tak z domu odchází boháč s plným měšcem a do domu jde chuďas s prázdným měšcem. Boháč mu naplní ze svého měšec a ještě dost bohatý odchází z domu. O to, co mu zbylo, nám jde. Bohatství je vázané i ve vlhkosti.

VV3.png

Když si dobře všimnete, tak uvažujeme s účinností rekuperace při 0°C, to znamená v situaci, kdy má chuďas přicházející do domu prázdný měšec. To se nám to předává! Jenže co v situaci, kdy už venku taková zima nebude,a to je většina roku. Chuďas už není tak chudý, měšec mu naplnilo slunce. Necháme boháče s plným měšcem peněz pláchnout z našeho domu? Vždyť i na jaře, v létě a na podzim v domě vaříme, svítíme, pouštíme TV a sedíme u počítače. Všechny tyto stroje teplo uvolňují a na jeho zpětné získání nám pasivní rekuperace nepomůže.

Logika věci mi říká, že při odvětrávání teplého a vlhkého vzduchu bych při přenosu 100% energie musel ohřát suchý venkovní na vyšší teplotu než má odtah? Je rozdíl mezi teplotní a energetickou účinností?

[metball]

Ave PT readers,

takže můj akademický pocit, doplněný o "drahně let praxe a odříkání" ...
... mne přivedl až k bodu kdy nad leností zvítězila nas...... .
Ne na diskutérstvo, na sebe sama (a pár vytrvalých spolubojovníků).
Nejsme TOTIŽ SCHOPNI objasnit některá základní fakta,
která jsou předmětem základního,
ev. středoškolského vzdělání.
A pak je tzv. dostat pod kůži čtenářstvu, aby se stále necyklilo na "prkotinách",
kvůli kterým přehlídnou ostře nabroušené nůžky, v horším případě nůž .

ÚČINNOST JE BEZROZMĚRNÉ,
tedy tzv.
PODOBNOSTNÍ ČÍSLO.

1) Jako každé takové (podobnostní číslo),
jde o matematický podíl dvou fyzikálních veličin stejných rozměrů.
(např. měřítko mapy).

2) Filipiku o problému
JMENOVATEL HORŠÍ TEKUTÉHO PÍSKU
já osobně beru za uzavřenou.
Dtto. procenta.
(Srovnej navýšení HDP, sazba/vratka DPH).

3) Druhý stupeň poznání "bídy technikovy" je tzv. algoritmus
PRVNÍHO PŘIBLÍŽENÍ.
Matematika tuto formulku moc nepoužívá (pakli vůbec),
zato Fyzika, obzvláště aplikovaná je jí plna.

Přeloženo do běžné mluvy.

a) Napíšu si fyzikální vztahy,
které budu pro stanovení principů/metod návrhu/účinnosti potřebovat.

b) Redundantně si tyto vztahy napíšu i jako FUNKČNÍ PŘEDPISY.
Tím se mi počet vztahů výrazně rozšíří o různé
soustavy rovnic, bastlkonstanty, naměřené hodnoty, tabelované, extrapolované, ...
Např. pro Reynoldsovo číslo to vypadá takto:
- viskozita je funkcí teploty,
- hustuta tekutiny je funkcí tlaku a teploty,
- rychlost je funkcí tlaku a teploty,
- hydraulický průměr je funkcí tlaku a teploty.
Jsem-li fakt frajer,
udělám si tzv. citlivostní analýzu.
Její výsledek určí, zda smím přejít ke kroku c).

c) V PRVNÍM PŘIBLÍŽENÍ se vykvajznu
* na všechny nelinearity,
** zavedu si předpoklady, co bude "skoro stejné",
*** ve zlomku MATEMATICKY brutálně pokrátím vše,
co mi příjde pod ruku.

Jó, pokud mám předtím udělanou citlivostní analýzu,
můžu zodpovedně prohlásit, že jsem se dopustil absolutní chyby

např. Re = 2.726 * 10^5 +- 17 385.25

a to mi např. koeficient odporu ovlivní o 7.28%.

Pokud toto sice znám/mám analyzováno,
ale nikomu to neřeknu, už začínají drobné problémy.


pěvecký sbor středověká duchovní hra

[metball]

AKTIVNÍ REKUPERACE

má vztah k Nultému až Druhému zákonu Termodynamiky
(zkusím si postupně pohrát v HIC fóru...).

II. ZTD má mnoho formulací, nejvíc se hodí ta dle Clausia:
"Teplo nemůže samovolně přecházet z tělesa o teplotě nižší na těleso o teplotě vyšší."

Křižák dodává,
že dokonce ani "z mírného teplotního kopečka" se mu nechce
a nepřejde, a nepřejde a ... uteče do okolí .

Dále dodává, že teplota je NEADITIVNÍ VELIČINA,
proto je nutno operovat s TEPLEM či VÝKONEM/PŘÍKONEM.
...jsem ale vztekl

Tož tak.

iGoNY

[Miloš]

Týká se ta odpověď mýho dohadu nebo ne? Stejný objem ven - dovnitř, ale ven jde směs vzduchu a páry = víc hmoty(větší hustota) = víc energie. Když jde víc energie ven a předal bych jí všechnu přiváděné hmotě, ohřeju jí na vyšší teplotu. Píšete, že účinnost je poměrové číslo. OK: ale je rozdíl mezi poměrem teplota odtah/přívod a mezi poměrem energie odtah/přívod?

[metball]

Týká se ta odpověď mýho dohadu nebo ne? ...

Trochu jo, ale spíš neééé.
A teď (zvrácená) analýza odzadu.

...
ale je rozdíl mezi poměrem teplota odtah/přívod a mezi poměrem energie odtah/přívod?

Ano, a to rozdíl zásadní.

...
Když jde víc energie ven a předal bych jí všechnu přiváděné hmotě, ohřeju jí na vyšší teplotu.
...

Odpíchněmež se z Vaší prvotní úvahy, která zcela správně
"ukotvuje" problematiku výměníku slovy "... 100% výměna energie."
Zde máme jinými slovy řečeno totéž.

Máme ale také závěr zcela korektní?
Je tam něco zamlčeno. Dost očividně zamlčeno.

Fučí-li ven z baráku 150 W při průtoku 10 g/s,
a pak bude fukot 300 W při průtoku 10+-5 g/s,
lze předpokládat, že bude také
příchozí vzduch stále třebas 13.25 + max 10 g/s.
a se stejnou vstupní telotou do sekundáru výměníku,
je úvaha O VYŠŠÍ TEPLOTĚ
PŘÍVODNÍHO VZDUCHU DO CIMRY
SKORO OK.

Jinak? Možná jo, ale spíš ne. Bude vyšší, nižší, prostě jiná.
A to stále při 100.0% tepelné účinnosti výměníku.

...
(větší hustota) = víc energie.
...

Tady už SAKRA BACHA.
Zákon zachování HMOTY A ENERGIE.
Nic víc a nic míň.
U kapalné/tuhé vody ještě ty změny objemu nejsou tak fatální,
ale u směsí plynů
a přehřátých/sytých par
je to prů...

Např. tipněte si:
Je vlhčí vzduch - uvedeno v g H2O na kg suchého vzduchu -
hustší nebo ne,
pokud má všechny (dva) ostatní parametry shodné?

...
Stejný objem ven - dovnitř
...

A tu taky raději "odstoupit od prvního přiblížení".
Už jsme si to z toho s nějakým spolubojovníkem dělali srandu, ale pro názornost:

Hoďte do cimry bombu s kilem ZKAPALNĚNÉHO VZDUCHU.
Nemyslete si, že vám ta "pidibombička"
ven vyžduchne jen těch pár deci vzduchu, kterou sama zabírá (vč. masivního "futrálu").

Kapíro?

...
ale ven jde směs vzduchu a páry
...

Už jsem to tu psal mockrát, a párkrát to i Zvojtil,
takže to někdy napíšu "načisto" do HIC subfóra.

iGoNY

P.S.:
Dík za echo. Už si připadám, že trpím SAMOPÍSMÁCTVÍM .

[Pedro]

...Už si připadám, že trpím SAMOPÍSMÁCTVÍM .

Zdravím. Vidím, že ta účinnost nedá lidem klidu.
Je to tu rozebíraný ze všech stran a pořád mám pocit, že světlo poznání nesvítí.
Chtělo by to definovat, co znamená 100% účinnost. Ani k tomu se tu jednoznačně nedošlo. Každý do výpočtu zahrnuje něco jinýho. Jakmile tohle doladíme, můžeme odpovídat i Milošovi. Ještě bych poznamenal, že úvaha hmota = energie není špatná, ale důležitější jsou skupenské změny ve výměníku. Když k sobě dáš dvě cihly o různých teplotách a jedna bude plná, druhá dutá (stejný objem), budou si předávat teplo/energii a celkem lze uvažovat, že ta plná ohřeje dutou na svojí teplotu a ještě ji kus energie zbyde. Tento princip pak aplikovat na výměnu vzduchů přívod /odtah. V rámci 150m3/h s tím ale terno nenaděláš. Když se ale zaměříš na skupenské teplo uvolněné při kondezaci, cihlový model hmota = energie už tak názorný není a přitom jde o mnohem podstatnější energetický zisk. Jen mě nenapadá žádný trefný přirovnání. Možná ta klasika s kostkou 1 kg ledu o teplotě 0°C, kterou hodíš do vody. Na roztátí spotřebuje stejné množství energie, kterým by se ohřálo 1 kg vody z 1° C na 80° C.

[metball]

...
Chtělo by to definovat, co znamená 100% účinnost
...

Ave Readers,
spolubojovníci Recht Haben!

Budu Brutus.
Tedy budu mít i 99.999% jistotu, že v našem Vesmíru mne
žádná 3D+ bytost
nenachytá v nedbalkách.

Nedopadnu ani tak blbě, jako evropští normotvůrci - Kamnáři ...
Leč budu, celkem oprávněně, považován za mentálně úchylného .

Maximum energie, které z vlhkého vzduchu mohu získat,
se skládá z energií,
které "vycucnu" z matérie
snížením její TEPLOTY na Absolutní Nulu
a
kterou získám
anihilací matérie s AntiVzduchem a AntiVodou.

Nechci být považován za úplného úleťáka (na Bytosti Vesmírné JustNow Prdím),
proto anihilaci neberu do úvah.

Dostávám se do 3D+ souřadnic Země a doufejme, že i ze zóny "Mentální úchylák".

Tady na Zemi drtivá většina lidí ví,
že zkapalnit vzduch "nejni až tak EinFach".
Proto nepůjdeme ani pod teplotu bodu varu kyslíku, dusíku, argonu, ...
ale zůstanem klíďo u teplot
těsně pod 0°C (-65°C je dost těsně vedle, tlak 70 000 Pa je taky dost nízkej ...).
a ne výš než 65°C (a taky tlak 108 000 Pa je už slušně vysokej ...).
To víte, spousta analýz musí začít AD ABSURDUM.

Vzduch je tedy
(silně) přehřátá pára
kapalin/pevných látek
(tuhý kyslík a dusík + zbytek,
ale na takové teploty a tlaky taky nepudem!).

Ale ledovku/náledí
zná v našich zeměpisných šířkách každý!
Do takových teplot a tlaků jít musíme!

AUTORITATIVNÍ FAKT #004:

1) Fázová (skupenská) přeměna - nemění se teplota, teplo se dodává/odebírá.
2) Mění se teplota = nesmí se měnit skupenství, teplo se dodává/odebírá.
3) Vše ostatní - chiméra.

Souhlasíme s tímto rozměrem hřiště?
Tož popojedem?
Asi se naštvu, a budu sem jen kopírovat ze svých předchozích filipik ... ale co už s tím.

iGoNY

[metball]

100.000 % energetická účinnost
"obrání vlhkého LUFTU" o tepelnou energii
znamená,
že jsme v rámci našeho hřiště:

1) mentálně oddělili H2O a N2+O2+"vébyt".

2) Luft Suchý - určíme Měrnou Tepelnou Kapacitu Plynné Směsi
jako funkci Tlaku a Teploty.

3) Integrujeme přes Tlak a Teplotu (to je to hnusné, jak principielně vznikne Entalpie).
Intervaly určíme dle zadání
(např. 550 metrů nad mořem, tlaková výše, tedy přepočtený tlak 1 028 hPa,
zima jak na Sibiři a zmrzlá manželka v baráku, tedy 250 K až 295 K).
Vidíte, že pro tlaky p stačí jen nějaké hraniční hodnoty (pro váš konkrétní barák).
Teploty T variují podstatně razantněji.

§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
Neuděláte zásadní chybu, když vezmete cp jako "nezávislé čísílko" na teplotě a tlaku.
Berte hodnotu

cp = 1.0 [ kJ / (kg * K) ]

Zase jedna z možností korektního zápisu rozměru .
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§

Tedy celý boj se svádí o VODU.
Vodu, původně obsaženou v luftě a na primáru výměníku.
Vodu, která si ve výměníku dělá to, co jí zákony kážou.

Vodu, která svými fázovými/skupenskými přeměnami
zahýbe jmenovatelem pro výpočet účinnosti výměníku o desítky procent.

A to budu sypat na HIC-hromadu. Tam to chce nepřeskakovat.

iGoNY


P.S.:
Zvětšení kopce pro teplo? Aha, TČ (toho času? to neéé!).
Nebo ledárenské rybníky, vinný sklep, osluněná plocha, ...

P.P.S.:
Tepelné Čerpadlo dělá teplu VĚTŠÍ KOPEC.
Je to stejné, jak když si
koupíte Bagr, Buldozer a Náklaďák
a na zahrádě budujete KOPEC.
Makáte, kupujete naftu, ...
A ta mrcha kopec se vám furt před očima sesypává.
Tož o tom je kontinuum a tepelná energie.

[MIRAS]

Tedy celý boj se svádí o VODU.
Vodu, původně obsaženou v luftě a na primáru výměníku.
Vodu, která si ve výměníku dělá to, co jí zákony kážou.

Vodu, která svými fázovými/skupenskými přeměnami
zahýbe jmenovatelem pro výpočet účinnosti výměníku o desítky procent.

O vodu....takže při teplotách pod 0°C máme problém, protože voda zamrzne a neni o co bojovat.

[metball]

...
pod 0°C máme problém, protože voda zamrzne a neni o co bojovat.

No už kdysi dávno jsem si tu dělal srandu z toho, jak vodě ve výměníku její druhou skupenskou přeměnu znepříjemnit ...

Byl tam citován i Kokršpaněl Prof. Enekla.

Nemyslím si sice, že by se tyto hrátky vyplatili dělat při luftování "Chalópky 7 Trpaslíků",
ale analýza musí být Ad Absurdum.

iGoNY

P.S.:
Jen pro představu - zamrznou polokulové kapky,
odtaje tenký film vody a krupice ledu se vyfoukne ven.
Např. takhle.
Tož tak.
V mracích je prokázána voda v kapalném skupenství při teplotách -40°C.
Takže sice dáme jen jednu fázovou přeměnu,
ale brutální podchlazení vasrůvky = další "teplé vejvar" ...
Atd., atp.