Rekuperacia so zemnym výmenníkom tepla na glykólovej

[Návštěvník]

Pane Zohane, ještě jste nepřipočítal zemní práce. Běžně lidé nemají hotové studně, do kterých by bylo možné uložit výměník. Cena takové studně, vrtu nebo plošného registru bude v řádu další desítek tisíc Kč. Naprosto nesmyslné mrhání prostředky. Taková stará studna nebo podobný registr by šel využít pro celé vytápění a i chlazení v případě využití tepelného čerpadla a podlahového vytápění. Pan BOJO bohužel naprosto nedopočítal investované peníze, možná v tom má ruce dodavatel nebo špatný projektant sledující svoje vlastní zájmy nikoliv zájmy klienta. Doufám však, že se jedná o skrytou reklamu a ve skutečnosti se nenechal nikdo tolik napálit.

[Bojo]

Zdravím.
Ďakujem páni,za Vaše úprimné zhodnotenie mojej investície.Neviem ,kde beriete presvedčenie ,že som zle investoval a že to nesplní moje očakávanie,máte skúsenosti s prevádzkou takého výmenníka?Ak nie,tak nie som zvedavý na Vaše teoretizovanie a radšej počkajme na letné horúčavy a ja Vám slubujem,že budem informovať ako glykolový zemný výmenník zabezpečil chladenie domu,Napíšem presne aká bude vonkajšia a vnútorná teplota a podľa toho budeme hodnotiť.

Bojo.

[Zohan]

I pokud najdete v sobě dost férovosti k hodnocení, nebude to jednoduchý úkol a bude potřeba dost diferenčních měření (s a bez výměníku). Najít objektivně shodné podmínky také nic snadného. Můžete uvést, co máte za typ domu? Dřevostavba nebo masivní? Máte nějakou akumulační hmotu? Zemní výměník není špatná věc, hlavně na předehřev v zimě. I to předchlazení se může využít, jen výkon za ty peníze je prostě nesmysl. Větrná elektrárna také vyrábí elektřinu, to beze sporu ano. Ale zkuste si ji postavit na zahradu. Vyplatí se? Myslím samozřejmě výkonově úměrnou domu. Nenajde se lepší řešení v podobě fotovoltaiky či jiných technologií? Už těch 1000litrů a vakuové kolektory pro vytápění budí ve mně otázky. Jakou máte TZ domu? Můžete trochu přiblížit lokalitu? Já narozdíl od kolegy věřím, že jste skutečně tyto technologie pořídil, jen pochybuji, rozumnosti daného řešení. Ve finalé mě nejde o kritiku vašeho rozhodnutí nebo poukazovaní, že neumíte počítat. To ne. Jde o diskuzi a poučení, aby případné chyby neopakovali další.

[Bojo]

Zdravím.
Bývam pri Trnave,teda v najteplejšej časti Slovenska.Mám už 5 rokov postavený NED podľa energetického certifikátu zatriedený do B.Je to drevodom a som zatial veľmi spokojný,ako som už napísal, elektrická energia je jediná energia ktorú platím a priemerné mesačné náklady na celú prevádzku domu +polievanie záhrady boli v minulom roku 63,5 Eura.Merať teplotu bez glykolového zemného výmenníka v letných mesiacoch nemusím,to mám už zistené a keď som chcel v nočných hodinách ako tak vychladiť dom,tak som musel mať otvorené okná a počúvať miesto spania uličný ruch.Neviem či ste si pozreli,že výmenník pracuje /teda zapne sa obehové čerpadlo/,keď vonkajšia teplota klesne pod 7°C a keď vystúpi nad 23°C ,teda v zimných mesiacoch nemusí rekuperátor vyrovnávať veľmi nízke teploty privádzaného vzduchu a v lete cez baypas v rekuperátore bude prúdiť ochladený vzduch z výmenníka.Už sa teším,že v letných mesiacoch budem spať pri zatvorených oknách.

Bojo.

[Zohan]

Zapínání při +7°C je jedna věc, ale druhá je, jak teplý vzduch za dané teploty je vzduch přiváděn do domu. Pokud bude topný výkon kolem 500 W, pak by výstupní teplota při 100 m3/h mohla být kolem 20 °C a celý pasivní výměník je k ničemu. To už jsem popsal výše. Nic neušetříte, protože teplý vnitřní vzduch se nemůže o nic ochladit, nemá čemu předat energii. O bonusu nemůže být řeč. Dokonce je tu ještě jedna okolnost, která může znamenat i energetický prodělek. Ven z domu jde totiž vlhký vzduch, dovnitř vháníte suchý. Ohřátím znemožníte kondenzaci ve výměníku a přicházíte i o kondenzační teplo. Chlazení uvidíte sám, zázrak nečekejte, ale určite to pomůže. Já netvrdím, že to nebude fungovat vůbec. Znovu opakuji, že jde o velký nepoměr mezi cenou a získaným výkonem.
Díky tomu, že dům nemá akumulaci, budou výsledky dobré jen v noci. Není hmota, kam si se chlad naakumuloval.

[Ferin]

Vy totiž potřebujete maximálně studený vzduch, který ochladí odpadní vzduch, jinak jde teplo z domu ven. Proto se nemůže jednat o žádný bonus. Vy neskutečně drahým zařízením pouze dodáváte do domu teplo a přesně o to samé snižujete účinnost pasivní rekuperační jednotky. Protože máte teplo z výměníku zdarma, můžete si dovolit jiné teplo vyhazovat oknem ven. Jen byste měl pochopit, že tím nic nezískáváte.

To jsou ale přece jen matematické hrátky, pro uživatele se vůbec nic nemění. To teplo mu z domu odejde tak jako tak (ať je použito na rekuperaci teploty z větší, nebo menší části). A účinnost rekuperace mu může být v této situaci zcela šumák (pokud se nevyžívá ve statistikách).

[Ferin]

Celé chlazení bude o těchto výkonech, to sám snad uznáte, že nemůže konkurovat klimatizaci. Takže jste zaplatil 90.000 Kč za přichlazení přívodního vzduchu. K tomu připočítat rekuperační jednotku. No potěš. Takhle bych chtěl taky vydělávat!

Konkurovat to určitě nemůže, nehledě na to, že k chlazení je lepší vzduchový, a ne solankový ZV.
Nicméně...nejspíš to není případ Slovenska, ale jsou země, kde prostě klimatizace přes certifikaci/energetický pas neprojde. ZV je pak jednou z velmi mála možností, jak mít možnost alespoň trochu chladit.

[Zohan]

A účinnost rekuperace mu může být v této situaci zcela šumák (pokud se nevyžívá ve statistikách).

Souhlasím, ale uvažte, že si pořídil drahý předehřev, aby s ním nahradil funkci rekuperace, kterou má také. Něco jako by položil dva fotovoltaické články na sebe s tím, že mu nevadí, že jeden stíní druhému. Ve finále má efekt jen jednoho zařízení a to druhé ztrácí smysl.

ZV je pak jednou z velmi mála možností, jak mít možnost alespoň trochu chladit.

Opět souhlas, ale tvrdím, že efekt bude malý a za ty peníze dost nenávratný. Hodně špatná klimatizace potřebuje na chladící výkon 500 W zhruba 250 W příkonu, lepší to zvládne za 180 W. Bojo chce chladit hlavně v noci. Započteme mu 12 hodin x 0,180 x 3 Kč = 864 Kč za měsíc, kdyby nonstop klimatizoval 3 měsíce v roce bude to spotřeba za cca 2600 Kč. 90.000 Kč (investice) = klasickou klimatizací by klimatizoval 34 let. Pro objektivitu je potřeba odečíst náklady na klimu. Nenašel jsem cenu tak málo výkonné klimatizace.
Proč to ale dělat takhle blbě? Normální klimatizace o výkonu 2,5 kW (což je několika násobně větší výkon, než vytlačí z glykosolového výměníku) vyjde na 25.000 Kč http://www.s-klimatizace.cz/cenik/jednotky.php Najděte si klidně jinýho dodavatele - je to první odkaz, co mi google nabídnul. Aby to běhalo zdarma, potřebujete asi 1 kW příkonu. Zase si zadejte do googlu FVE výkon 1kW a cena. http://www.solar-elektro.cz/?action=detail&id=ID883 Našel jsem do půl minuty. Cena 60.000 Kč. Sečteno: za stejný peníze (možná i levněj) lze pořídit zařízení,který bude dávat 3 x větší výkon a taky zcela zdarma.

[Ferin]

OK.
O solankovým výměníku jsme taky uvažovali (hlavně kvůli chlazení), nicméně právě minimální chladící efekt nás v kombinaci s cenou odradil.
Škoda, idea pěkná, nicméně za daný přínos asi příliš drahá. Zvlášť, když ne každý má možnost si to sám (nebo jinak levně) položit.

[Bojo]

Zdravím.

Páni,nie som teplofyzik,takže do odbornej debaty sa nemienim zapájať a ani nebudem zisťovať aký má zemný výmenník výkon vo watoch.S praktického hladiska,keď vonku bola teplota mínus 9°C a po prechode cez výmenník sa privádzaný vzduch do rekuperačnej jednotky predohrial na plus 7 °C,tak určite ten rozdiel 16°C mal priaznivý vplyv na teplotné pomery v dome.Podobne to bude v lete,keď teplota bude vyššia ako 23°C,tak sa zapne obehové čerpadlo vo výmenníku a keďže i rekuperátor je tak nastavený,že pri tejto teplote sa vyradí rekuperácia a cez tzv.baypas bude nasávaný ochladený vzduch výmenníkom priamo vháňaný ventilátorom rekuperačnej jednotky do jednotlivých miestností počas celej doby,kedy bude vonkajšia teplota nad 23 °C.Som presvedčený,že určite to bude mať priaznivý vplyv na zníženie teploty v dome.Aké konkrétne parametre ,teda rozdiely medzi vonkajšou a vnútornou teplotou namerám,ako som slúbil ,tak ich uverejním.

Bojo.

[Zohan]

Tak ještě jinak. Má vaše rekuperační jednotka teplotní čidlo na přívodu vzduchu do místnosti? Nebo jste schopen změřit teplotu přívodního vzduchu hned za jednotkou v potrubí? Znáte již tuto hodnotu při nějaké konkrétní venkovní teplotě?

[Bojo]

Zdravím,
Samozrejme,že rekuperčná jednotka pomocou čidla meria teplotu privádzaného i rekuperovaného vzduchu.Rekuperačnú jednotku VX 90 SE mi namontovala firma Multi Vac.

Bojo.

[Zohan]

Díval jsem se na tu jednotku, má elektrický dohřev 900W. Máte ho také instalovaný? Můžete změřit teplotu vzduchu výstupu ještě před tím, než ho elektricky dohřejete? Případně nějakou takovou uvést při např. 0°C?

[Bojo]

Zdravím.
Samozrejme,že ohrev to má a keď som nemal zemný výmenník,tak som ho mal počas zimy zapatý.Pametám si,že pri mínus 15°C,to predohrialo vzduch na 2°C,pri zapätom stupni 1,kedy každú hdinu sa vymení asi polovina vzduchu v dome / má to až 7 stupňov/.

Bojo

[Ferin]

Zohan se ale ptal na dohřev, nikoliv předehřev.

Jinak ty zkušenosti s letním chlazením jsem zvědavý. Přeju Vám, ať nejste zklamaný. Snížení o kolik stupňů od toho čekáte?

[BOJO]

Zdravím.
Podľa skúsenotí pracovníkov,ktorí mi to montovali,tak môžem očakávať,že v najteplejších dňoch teplota v dome neprekročí 25°C.I ja som zvedavý,či sa potvrdia ich informácie a podľa mňa by to bolo OK.
Bojo.

[Zohan]

Já mám pocit, že pan BOJO ani neví, co vlastně má.

pri zapätom stupni 1,kedy každú hdinu sa vymení asi polovina vzduchu v dome / má to až 7 stupňov/.

Podíval jsem se na tu jednotku a má provozních stupňů celkem 8.

Na první provozní stupeň dává někde kolem 40m3/h. Pokud to má být polovina objemu vzduchu, tak mi vychází, že pan BOJO má asi 80m3 dům, při předpokládané výšce 2,60m je to 30 m2. To odpovídá garsonce nebo velmi malému bytu. Už je mi jasné, proč má tak "malou" spotřebu.

[Bojo]

Zdravím.
Pán Zohan,o čo Vám vlastne ide.Stále len urážate /to môžu urobiť len na Slovensku a podobné kecy /.Bavíme sa o glykolovom zemnom výmenníku,či to bude ,alebo nebude mať vplyv na teplotný režim v dome.Napísal som na zaklade skutočnosti /nie fantazírovania /,že pri vonkajšej teplote mínus 9 °C,že takto studený vzduch prechodom cez výmenník sa zohrial a vstuné čidlo na rekuperačnej jednotke vykazovalo teplotu 7 °C,čo dokazuje,že v zimnom období zemný výmenník splnil očakávania.Ako to bude ovplyvňovať teplotu v letných mesiacoch,som sa ponúkol,že budem informovať,lebo nechcem klamať,i keď pracovníci čo mi to montovali na základe skúseností mi tvrdili ,že teplota v dome v najhorúcejších dňoch nevystúpi nad 25 °C.
Nepíšme nepodložené dohady a domienky ,keď to využívajú inde vo svete /tí pracovníci čo mi to namontovali sa to učili v zahraničí a i ten výmenník vyrobili v Holansku /,tak určite to bude funkčné ako na Slovensku tak i v Česku. Samozrejme ,že i ja si myslím,že by to mohlo byť lacnejšie,ale za komfort sa musí vždy platiť .Vyčítať mi,že na zemný register som využil studňu,aby som znížil náklady je úsmevné.Každý rodinný dom zo záhradou musí mať vlastnú studňu na polievanie,lebo polievať z verejného vodovodu je veľmi nerentabilné.

Bojo.

[Zohan]

Omlouvám se za to Slovensko, pokud se vás to nějak dotklo. Mám takový zažitý a určitě nesprávný pohled na blbost spojenou se zeměpisnou polohou. Čím víc na východ, tím je to nějak horší. Berte to s nadhledem, všude jsou výjimky a pokud budu parafrázovat našeho klasika, když se vydám za blbostí na východ, za čas přijdu na stejné místo ze západu.
Všimněte si ale, že i vy vzhlížíte na západ jako k autoritě

pracovníci čo mi to namontovali sa to učili v zahraničí a i ten výmenník vyrobili v Holansku

. To už je taková naše klasika, jakmile se to někdo učí v zahraničí, už má patent na rozum a z Holandska to musí být super. Mimochodem podívejte se na film Michiel de Ruyter, vypráví o složitém období holandské historie. Je to drsné, ale člověk dozná, že svině měl snad každý národ.
Proč s vámi diskutuji? Jde o to, že prezentujete řešení, které je velmi neefektivní. Bohužel vypadá, že by na něm něco mohlo být. Je jednoduché a tím pro mnoho lidí pochopitelné. Tím je také nebezpečné. Na taková řešení se chytají důvěřivci, důchodci a další nešťastníci. O to hůř, když se s tím pak chtějí chlubit. Začnou plácat nesmysly, vytrhávat věci ze souvislostí a tím vytvářejí delší a širší pás mucholapky, na kterou sedají další a další.
Vy zřejmě vůbec netušíte, co máte za zařízení, pletete předehřev s dohřevem. Nechápete jak funguje deskový výměník, co máte v jednotce. Napíšete sem, že na první provozní stupeň vyměníte půl vzduchu v domě. To máte opravdu tak malý dům nebo vám to také řekli ti odborníci? A že to museli být odborníci. Udržení teploty v domě s výměníkem sice souvisí, ale je tam tolik ale, že odborník by sotva ze sebe vysoukal na první dobrou hodnotu 25°C. Jak už jsem vám uvedl v předchozích článcích, chladící výkon výměníku podle jejich údajů je velmi malý. Vy jste limitován výkonem vaší jednotky, ta je sice cca 300 m3/h, ale povšimněte si tlakových výkonů. Vše, co postavíte jednotce do cesty, ji bude zatěžovat. Tím poroste tlaková ztráta, jen výměník zase podle jejich údajů bude mít kolem 30 Pa. pokud tedy nechcete jednoku po dvou sezónách zamést a vyměňovat ventilátory, víc jak 200 m3/h ji nepoženete. To je limit vašeho chladícího výkonu. Proto se bude pohybovat někde mezi 0,5 -1 kW. Do vašeho domu pere slunce, vy musíte chladit všechny solární zisky. To máme velký okna, malý okna, střechu, na tu nezapomenout a to vše vám dělá to peklíčko, které už znáte. Když do toho pustíte ještě teplý vzduch z venku větrací jednokou, jen v pekle přitopíte. Vy tedy musíte elmininovat solární zisky a zároveň ochladit ten přívodní vzduch. V lepším případě tyto výkony stačí na ochlazení vzduchu, ale jak se to projeví na celkové teplotě v domě, to je zcela něco odlišného. To záleží na vlastnostech domu a v různém domě se to projeví různě. V nezastíněném skleníku to ani nevrkne a nepoznáte nic, v dobře zaizolovaném a hlavně zastíněném pasivním domě to může být docela dost znát. Vy ale máte béčkový dům, to není pasivní. Na druhou stranu určitě na tom budete líp než bez toho výměníku a jestliže vám to malé líp stojí za VAŠE peníze, pak jenom dobře. V každém případě vám přeji, abyste byl spokojen. Ona taková vlastní spokojenost je víc než reálné vedro nebo chládek.

[MMM]

Zdravím.
Ja som to potrubie umiestnil v kopanej hlbokej studni,v ktorej je na výšku najmenej 2 m vody.Dali sme tam asi 5O m stočeného potrubia z cekového množsta 100 m.Zbytok po tepelnom zaizolovaní sme zakopali v ryhe asi 19 m dlhej a O,5 m hlbokej ako prívod do technickej miestnosti.

Když už jste pánové narazili na tu blbost od východu. Není také blbostí 50% výměníku dát do zámrzný hloubky? 50 cm pod zemí se mi zdá dost málo. Taky se mluví o rýze, to dam dali dvě až tři smyčky k sobě? Návštěvník píše, že nejvyšší teplota země v 50 cm byla 26 st. C. Kdyby tedy běžná byla 20 st. C, nebude to srážet výkon chlazení? Známýmu dělali zemní výměník na zahradě k tepelnýmu čerpadlu a dávali to do hloubky určitě přes metr a odhadem metr a půl od sebe.