Zajištění chodu jednotky v zimě

[jzap]

šak jo.
měl jsem na mysli vyhodit z vlastní rekuperační jednotky původní výměník. totéž pro lidi, co si to staví z výměníku a ventilátorů sami.

[Leon]

šak jo.
měl jsem na mysli vyhodit z vlastní rekuperační jednotky původní výměník. totéž pro lidi, co si to staví z výměníku a ventilátorů sami.

Proč bych to dělal? Když koupím větrací jednotku, tak HP jenom předřadim.
HP jsou výměník do mrazu, při teplotách od 5°C výš je už s účinností lepší deskový výměník. S rostoucí teplotou klesá účinnost i deskovýho výměníku. Při +10°C ještě pořád musím topit, ale ani HP ani deskový výměník zase nejsou tak účinný jako aktivní rekuperace. Optimální je kombinace HP a aktivní rekuperace, protože nesmíte zapomínat na to, že sice HP při mrazech zvednou teplotu sání, ale zase srazí teplotu odtahu. S tim uz dál deskový výměník nic moc nenadělá. Proto to já mám spojený s aktivní rekuperací a dokážu ještě z toho zbytku a s pomocí kondenzačního tepla zvedat teplotu na výstupu se slušným COP. Podle mýho měření mi vychází i v těhle mrazech COP kolem 3.
V každým případě má jzap pravdu v tom, že je lepší rekuperovat i jenom pomocí tepelných trubic než vůbec. Bednu to má a teoreticky si dovedu představit, že bych tam dostal i dva ventilátory a měl bych rekuperačku pořád za slušný peníz. Nebude to řešení pro každého, ale jako taková úvaha to není špatný.

[mirek]

Optimální je kombinace HP a aktivní rekuperace

Tomu moc nerozumim - pan Sperl tu neustale omila, ze aktivni rekuperace nezamrza, proc tedy pouzivate ty trubice?

[Leon]

aktivni rekuperace nezamrza, proc tedy pouzivate ty trubice?

Pro zvýšení výkonu.

Z českých stránek je tabulka pro HP15:

Ze švýcarských stránek jsem stáhnul tabulku pro NILAN VPM240. Podstatný je vidět, co s výkonem větrací jednotky předřazení HP udělá.

NILAN VPM240

[jzap]

Věc je, že mám sklep obsazený počítači - staříky nacpanými kvůli pasivnímu větrání obrovskými HP chladiči, takže si říkám (aniž bych to zatím hlouběji studoval), jak dva spojit tou plochou určenou pro procesor a vytvořit si tak vlastní chladič-chladič spojený HP trubicemi. Předpokládám/doufám,že když je budu mít svisle a jeden z chladičů bude proti standardní konfiguraci vzhůru nohama, že by to funkci jeho HP nemělo škodit. Samozřejmě přicházím o značnou část efektivity tím,že tu HP "cestu" uprostřed přeruším těmi ploškami pro styk s povrchy procesorů.

P.S. takhle z hlavy velikost vlastní žebrové části takovhé chladiče je 10x10x15cm.

[jzap]

aha, ted jsem pochopil, proc je to COP tak vysoko, protoze to HP posouva teplotu vzduchu jdouciho do tepelneho cerpadla do teploty, kde to cerpani funguje s vyssi ucinnosti.

[jzap]

re: proc vyhazovat puvodni vymenik, kdyz tam uz tam je a staci predradit HP...

No, kdyby to HP melo stejnou ucinnost pro dane m3/h, tak minimalne by to tlakova ztrata mohla byt mensi a u typicky slabych motoru bych potom mohl predradit nejake industrialni filtrovadlo s aktivnim uhlim bez nutnosti pridavat motory?

[Leon]

aha, ted jsem pochopil, proc je to COP tak vysoko, protoze to HP posouva teplotu vzduchu jdouciho do tepelneho cerpadla do teploty, kde to cerpani funguje s vyssi ucinnosti.

Přesně tak.

[Leon]

No, kdyby to HP melo stejnou ucinnost pro dane m3/h, tak minimalne by to tlakova ztrata mohla byt mensi.

To má logiku, dokonce se soustavě uleví, protože výměník bude mít určitě větší ztrátu.

[jzap]

na druhou stranu, je to opravdu řešení? kdyz je HP tak účinné, proč by vlastě nedošlo k zamrznutí také? Když budeme chtít, aby žebra na HP zvládaly 300m3/4, nebudou muset být tak jemná a blízko sebe, že to vyjde nastejno?

[Unstrech]

na druhou stranu, je to opravdu řešení? kdyz je HP tak účinné, proč by vlastě nedošlo k zamrznutí také? Když budeme chtít, aby žebra na HP zvládaly 300m3/4, nebudou muset být tak jemná a blízko sebe, že to vyjde nastejno?

Představuju si to podle obrázku.

HPmax.png (6.99 KiB) Zobrazeno 21722 krát

V horní části kondenzát vznikat nemůže, tam nic nezamrzne.
Ve spodní ano, ale střídá se ve výměníku teplá a studená trubka, by zamrznul možná až při hodně nízkých teplotách. Neustále ho ohřívá otdahový vzduch o 21°C. Co podle mě může namrznout je voda v kondenzační misce, protože i v tý tabulce má Leon výstup -3°C, na to ale stačí kus topnýho kabelu, asi jako u běžných tepelných čepadel.

[4technik]

Optimální je kombinace HP a aktivní rekuperace, protože nesmíte zapomínat na to, že sice HP při mrazech zvednou teplotu sání, ale zase srazí teplotu odtahu. S tim uz dál deskový výměník nic moc nenadělá. Proto to já mám spojený s aktivní rekuperací a dokážu ještě z toho zbytku a s pomocí kondenzačního tepla zvedat teplotu na výstupu se slušným COP.

Teď mě tak napadla myšlenka, jaká vlastně bude teplota přívodu do místnosti, jestliže předřadíme HP15 před např. pasivní Nilan ECO jednotku a teplo např. 20°C z odtahu vlastně využijeme na předehřátí vzduchu do sání pasivní jednotky? Nebude pak hlavní problém, že nám do přívodů a tedy místností bude vnikat příliš chladný vzduch?
Nebude při venkovních -10°C a řekněme při 150m3/h dělat nepříjemný studený průvan

[Jan Š.]

Tak jsem si do dal do souvislosti, pokud předřadím tepelné trubice podle vačich schématů, sice zamezím zamrzání rekuperátoru, ale dost snižuji celkovou účinnost rekuperace.

Např. když je venku -3° (VZT jaednotka ještě nezamrzá) a odtahuji z domu 21°, po rekuperaci se 70% účinností mám na přívodu cca 17° a na výstupu 5°C. Pokud ale vřadím tepelné trubice, na vstupu do VZT mám ohřáto na cca 4°C, ale odtahový vzduch je ochlazen na 15°C. Pokud to proženu deskovým výměníkem jednotkz VZT, na přívodu mi foká 12° a na výstupu z domu mám 8°C. (všechny hodnoty cca).
Účinnost tedy dost klesá.

Nebo dělám někde chybu?

[koutnak]

Marně jsem se snažil na netu nějaké tepelné trubice najít (nebo jsem hledal špatně). Neměli byste nějaké tipy (tedy mimo Nilanu, o tom vím). Díky

[Unstrech]

teplo např. 20°C z odtahu vlastně využijeme na předehřátí vzduchu do sání pasivní jednotky? Nebude pak hlavní problém, že nám do přívodů a tedy místností bude vnikat příliš chladný vzduch?

Toho bych se nebál. Představte si, že existují decentrální systémy jako NIBE Fighter 640, kde se do domu vhání přímo studený vzduch z venku. Samotné HP nestačí, ale i tak je rozdíl, jestli větrám -12°C nebo 0°C. Bohužel netušim, o kolik se sníží teplota výfuku. Předpokládám, že to bude o stejný teplotní delta jako se ohřeje přívod. Předpokládám, že by tedy pokles teploty odtahu při venkovních -12°C a vnitřní 21°C, byl na 9°C. Měl bych proti sobě 9°C na odtahu a 0°C na přívodu rekuperace. Podle účinnosti by se přiváděný vzduch mohl pohybovat přibližně kolem 7°C. To už je jarní teplota vzduchu. Určitě lepší než mrazivých -12°C. Jenom tak odhaduju.

[Pajax]

Např. když je venku -3° (VZT jaednotka ještě nezamrzá) a odtahuji z domu 21°, po rekuperaci se 70% účinností mám na přívodu cca 17° a na výstupu 5°C.

Když má rekuperace účinnost 70%, znamená to, že se přívodní vzduch ohřeje na 70% odtahovýho? Nebo ne? 70% z 21 je 14,7 (st.C).
Taky by šlo říct, že uteče z domu jenom 30% tepla ven. 30% z 21 je 6,3 (st.C)
Jak jsi došel k těm 17 a 5 st.C?

[Atgoho]

dost snižuji celkovou účinnost rekuperace.

To se mi nějak nezdá.
Vezmu to jako blokový schéma (rekuperace A + rekuperace B).
Když obě rekuperace mají fixní účinnost (teplotní zisk), tak mi není jasný, jak by moho platit A>A+B.
Už jdu ale spát a vždycky si říkám, že už se sem nejdu podívat, protože mi tu pokaždý nasadíte nějakýho brouka do hlavy a já se melu v posteli a nemůžu zabrat.

[Jan Š.]

To se mi nějak nezdá.
Vezmu to jako blokový schéma (rekuperace A + rekuperace B).
Když obě rekuperace mají fixní účinnost (teplotní zisk), tak mi není jasný, jak by moho platit A>A+B.

Tady jde právě o to, že je zapojení špatně. Ono je asi dobře pro příprat protimrazový, ale jinak ne.

Když má rekuperace účinnost 70%, znamená to, že se přívodní vzduch ohřeje na 70% odtahovýho? Nebo ne? 70% z 21 je 14,7 (st.C).
Taky by šlo říct, že uteče z domu jenom 30% tepla ven. 30% z 21 je 6,3 (st.C)
Jak jsi došel k těm 17 a 5 st.C?

Použil jsem výpočtový program, který zohledňuje i kondenzaci:
http://www.qpro.cz/?id=48_1_7_0

V příloze obrázek, jak to vychází. Zadal jsem to už přesněji, tak ten rozdíl na přívodu už není tak markantní, ale pořád to jsou 3°C v neprospěch tepelných trubic. Procentní hodnoty jsou reletivní vlhkost.
Teplty za tepelnými trubicemi jsem interpoloval tak, aby byl jeho výkon 400W při průtoku 150m3/h (viz tabulka v jednom z přechozích diskuzních příspěvků pro HP15).

[Crazy]

Zapojil jsem se do diskuze na tzb-info. http://forum.tzb-info.cz/121527-hodnoty ... ?idtext=19
Jde o to, že jsou předloženy k posouzení obrázky pasivní rekuperace, která by měla mít zvláštní hodnoty.

Původní obrázek z TZB.

V takovým případě někde něco nefunguje nebo je to jenom zkouška naší pozornosti. Když je odtah 16°C, nemůže být přívod 18°C bez dohřevu. Jestliže to má jenom pasivní rekuperaci a skutečně vstupuje do výměníku -9°C, zamrzlo by to během pár minut. Vysvětlení je několikeré. Jsou porouchaná nebo přeházená čidla, je zapnutý dohřev vzduchu, bedna neizoluje a bere si teplo z prostoru, čidlo se dotýká horkého ventilátoru...nebo to čidlo někdo ohřál v ruce a teď nám to sem dává jako rozcvičku, nebo je to jenom jako na mém obrázku (3 min práce, jde to i mnohem lépe).

Malinko jsem do obrázku sáhnul :-)

Koneckonců, co na ty teploty zdejší odborníci? Tušíte za tím čertovinu?

[František Klocnar]

Koneckonců, co na ty teploty zdejší odborníci? Tušíte za tím čertovinu?

Nerozumím diferenci teplota v místnosti 21°C a teplota odtahu 16°C.