Leon píše:metball píše:1) zapomeňte už konečně na objemové průtoky a MeteleskuBlesku k průtokům hmotnostním
... Objemový průtok ...
Damstvo a Panstvo, Vy si fakt myslíte, že
stejných 250 m^3/h dovnitř a ven při teplotách
Te = 261.15K a Ti = 295.15K lze realizovat?Vždyť toho venkovníhi vzduchu bude po ohřátí v pastóšce přesně 295.15/261.15 =
1.13x více.Kampak asi uteče?
Nebo se ho prostě venťáskama nasaje cca 225 kubíků,
tzn. o nějakých 10% méně
a 3% se přetlakově exfiltrují po cestě a především "pod střechou",
až se vzduch průběžně dohřeje.
Nebo, když se jinde uvnitř ochladí, tak se to zvenku infiltrací zase dorovná (dodejchne si to spárami a jinými netěsnostmi).
To bude asi správnější model "r/h-ovnotlakého větrání".
Nebo se někde stavová rovnice plynu plete?
Proto začínám být čím dá tím víc alergický na rovnotlaké větrání, ono specifikum CZ a občas blízkého okolí.
pěvecký sbor středověká duchovní hra
P.S.:
Leone, diference hmotnosti z titulu vlhkosti při p,T = const jsou řádu promile.
Houston tkví v rozdílu teplot a jeho vlivu na objem
(změny klíďo 15% u objemových toků)
a také barický stupeň v kombinaci s Archimédem a dynamickým tlakem.
A jak jsem se Vás kdys v SZ ptal: skutečně regulátory měří tlakové diference? A kde? Na kolika místech mezi exteriérem a interiérem?
Tuším, že jste mi tenkrát odpovídal, že jen velké profijednotky něco podobného dělají.
Skládačky že měří tlakové diference jen velmi ojediněle, např. kvůli znečistění filtrů.
Já bych si dospekuloval, že diference dopočítavají z Qh charakteristik ventilátorů a na drahá čidla prostě prdějí jk na placatý kameň.
Umím si představit, kde všude se uvnitř jednotky mohou čidla skutečně měřit tlakové diference (zamrzání, pulzace, mechanické problémy ventilátoru a jeho motoru ...)
ale "větrací rovnotlak" není o diferencích v jednotce,
dokonce ani odiferencích jen na koncích jednotlivých větví přívodu nebo začátku odvodů, v podřezaných brankách ...
Aspoň tak se na to koukám jako fluidní postgraduální teoretik.
A vystudovaný počítačník a MaR-ák.
SFO iGoNY