Airforum.cz

Můžete mi vysvětlit, jak se projeví účinnost rekuperace na celkový spotřebě domu na vytápění?

Láďa Jaskva na TZB-info píše:Dobrý den. Za vlastní provoz vzduchotechniky utratíte podstatně méně, než je vypočtená úspora tepla. Nicméně u vzduchotechniky nejde jenom o úsporu tepla, ale i o pravidelnou regulaci vnitřní vlhkosti a taktéž komfort ve stále čerstvém vzduchu. Takové cipoviny co píše DPK, je lepší ani nečíst. Úspora nákladů na topení nikde není stanovena a ani ji nelze nějak paušálně určit. Je to pouze úspora tepla, které jinak vypustíme otevřeným oknem ven. Jinak kolik uspoříme , je dáno účinností rekuperace. Čili , když větrání dělá třeba 30 % celkových TZ, tak při 50 % účinnosti rekuparční jednoty to snížíme na polovinu, což v celkových úsporách dělá 15 %.
S pozdravem Laďa

Láďa Jaskva na TZB-info píše: Jinak kolik uspoříme , je dáno účinností rekuperace. Čili , když větrání dělá třeba 30 % celkových TZ, tak při 50 % účinnosti rekuperační jednotky to snížíme na polovinu, což v celkových úsporách dělá 15 %.
S pozdravem Laďa

S tímto výrokem moc nesouhlasím. Je to hodně zavádějící a takto se nechá nachytat mnoho lidí. Celkové tepelné ztráty TZ se počítají podle teplotního pásma při určité vnější a vnitřní teplotě. Například pro Prahu platí -12°C a interiér si zvolíme 21°C. Za těchto podmínek je celková tepelná ztráta objektu opět například 5kW. Jinými slovy to znamená, že pro udržení 21°C uvnitř domu při venkovních -12°C potřebuji topení o výkonu minimálně 5kW. Když připustíme, že u daného objektu tepelné ztráty větráním za daných teplot venku a uvnitř dělají 30%, je potřeba velmi zvážit, zda vůbec mohu počítat s nějakou účinností rekuperace. Účinnosti rekuperačních jednotek jsou totiž výrobci udávány za úplně jiných teplotních podmínek a nejrozšířenější pasivní rekuperační jednotky s deskovými výměníky by při venkovních -12°C zamrzly. Pan Jaskva píše, že má jednotku právě pasivní, která rozmrazení řeší rozdílným chodem ventilátorů. Jinak řečeno, za daných teplot pouští teplý vzduch ven a nerekuperuje. Na oko nezamrzne, ale také nic na nákladech za vytápění nešetří. Ani předehřev vzduchu na tom nic nezmění. Opět mylně si lidé myslí, že je jedno, když se vzduch pasivní rekuperační jednotce předehřeje, protože teplo jde do domu. Teplo jde skutečně do domu a zdánlivě to nevadí. Chyba lávky je v tom, že zvednutím teploty přívodního vzduchu do deskového výměníku automaticky ztrácí schopnost odebírat teplo odpadnímu vzduchu. Čím více zvedenete teplotu přívodu, tím méně tepla zachytíte. Pro lepší představu: když by teplota na vstupu dosáhla 21°C, neodebere odpadnímu o teplotě 21°C vůbec nic a účinnost je 0%. Vy tak zůstáváte na původních celkových tepelných ztrátách, které jsme si pro zvolený dům namodelovali a rekuperace s pasivním deskovým výměníkem nešetří nic.

Vždyť ty máš taky rekuperaci, tak proč sis jí tedy pořizoval?

V první řadě potřebuji ventilaci pro odvětrání domů. Je to určitá daň za celkově nízkou spotřebu domu, kterou jsem docílil zateplením a U T Ě S N Ě N Í M . Nemusím se zabývat větráním. Až v druhé řadě jsou to ty úspory a zvolil jsem jiný princip rekuperace. Nepoužívám klasický deskový výměník ale propojení aktivní rekuperace a tepelných trubic. S namrzáním žádný problém nemám a mohu počítat se slušnou účinností i při mrazech pod -12°C.

Leon píše: při venkovních -12°C

Take by stalo za obdobny popis ucinnosti pri teplotach vyssi, jak -5. Takova teplota je v 90% casu v topnem obdobi. Alespon tu u nas v nizine. Take je nesmyl predehrivat privodni vzduch na 20 stupnu - staci prece neco malo nad 0.
Takhle to vypada jak reklama na aktivni rekuperaci :-)

.

Ohřívat přívodní vzduch na 20°C je bohužel smutná realita neregulovaných předehřevů. To byste viděl, s čím se lze v praxi setkat. Firma nainstaluje úplně běžně 0,8kW předehřev, aby zvládl maximální průtok 300m3/h i při -10°C (výstup kolem -3°C) se spínáním při poklesu pod 0°C. Jenže to znamená, že při teplotě 0°C a stejném průtoku je výstup cca 8°C a když ubere na běžných 100m3/h je výstup skoro 23°C. A že těch předehřevů bez regulace je namontovaných. Lidi jsou spokojeni, jak jim to pěkně teplé fouká dovnitř. Že to fučí teplé ven, to už se tak moc neřeší.
Samozřejmě, že stačí ohřívat něco nad 0°C, ale to už chce regulaci, která reaguje na teplotu a průtok. To se dost prodraží.
Nejenom z těchto důvodů jsem si pořídil domů aktivní rekuperaci s "pasivním" prvkem tepelných trubic a samozřejmě si své řešení obhajuji, nebo i chválím. Co se týče vyšších teplot, opět je na tom aktivní rekuperace s účinností líp a pro celoroční provoz ideálně v kombinaci s pasivní a ohřevem vody. Což bohužel není můj případ, protože jsem původně zamýšlel úplně jiné řešení a na ohřev vody si pořídil bojler s TČ.
PS: Nicméně nejde o srovnání pasivní vs. aktivní. Chtěl jsem jen upozornit na některá zažitá klišé, která se často prezentují ohledně úspory rekuperací.

Projevit se nemusí téměř vůbec, když budete větrat rozumně.
Jsou instalace perfektních, výkonných rekuperací, perfektně běží, nejlépe pořád atd... - načež majitel následně řeší problémy s odvhlčením (takže ještě lépe osadíme jednotku s rekuperací vlhkosti - ať je co udržovat :-)

), řeší, zda má jednotka 90 nebo 91 % účinnost atd...
Nebo se osadí levnější jednotka, a zase řeším co s namrzáním.
A čím víc ji používám, tak ji taky musím čistit (nejen výměník, vyměnit filtr, ale někdy je dobré se podívat co vše mám v potrubí...)

Nebo, pro běžný RD v běžném režimu (nemám dvakrát týdně doma party pro 12 lidí), osadím jednoduchou pasivní rekuperaci, řídím ji tak, aby větrala POUZE když je skutečně potřeba, a třeba i těch několik dní s většími mrazy se bez ní obejdu a vyvětrám oknem.

Je potřeba přemýšlet, PROČ větrám - vlhkost, "zdravý" vzduch (tj. typicky hladina CO2), nebo nějaké specifické pachy, jaký je obvyklý režim domu a podle toho řešit rekuperaci a hlavně její řízení...
a pak třeba vůbec nemusím řešit, jestli má výměník 75 nebo 90% účinnost, jestli mám obyč ventilátor s async. motorem nebo EC atd... (i když samozřejmě nic proti každé úspoře - ALE musí mít smysl)

Já si myslím, že to pan Kubec napsal úplně správně. Vzduchařina je moje profese a jsou provozy (zimní stadióny, nemocnice, výškové budovy, obchodní centra atd.),kde to zkrátka bez větrání nejde. U rodinných domů se podle mého z toho dělá víc, než to skutečně je a hlavně otáčí se význam vzduchotechniky. Vzduchotechnika není primárně o úsporách. Vůbec netuším, kde se tenhle aspekt vzal. Vzduchotechnika není ani nic nového, novum je to jen v rodinných domech. Nevím, jestli je to dílo marketingu nebo koho, že potřeboval dostat řízené větrání do domu a místo toho, aby lidem vysvětlil skutečný význam, přehodilo se to do šetření. Skutečně je potřeba se dívat na řízené větrání jako nutnost pro těsné domy. Já bych rozdělil větrání a rekuperaci úplně od sebe. Podobně jako podlahovku nebo radiátory od kotle. Těsný dům se super okny potřebuje větrat a tak rozvodnou soustavu s dvěma ventilátory beru jako nutnost, jinak se v tom nedá žít. Stačí si skutečně opatřit měřák CO2 a hned by bylo jasný, proč se lidi taky usínají u telky, proč se jim špatně spí, když nevětrají, proč je často bolí hlava... Teprve až krok 2 je o úsporách. To je fáze výběru systému rekuperace nebo rekuperace vůbec. Já mám takový pocit, že projektanti pasivních domů potřebují, aby jim dům "vyšel" a tak tam osadí pasivní rekuperačku, honí se za % účinnosti a úplně přehlížejí, že ty výpočty jsou špatně. Já se dost často bavím s majiteli výpočtově pasivních domů,kteří si stěžují že mají i 3x větší spotřebu, než se plánovalo. A to víte, že se vždycky najde nějaká výmluva ze strany projektanta. Jednou za to může stavební firma, podruhý přesné nedodržení projektu, potřetí zase něco jiného.
Podle mě by se mělo na větrání dívat jako součást domu a už se opakuji asi po padesáté..řešit technologii domu najednou s rozumem. Určitě potřebuji ohřát vodu, vyřešit topení a s tím se dá řešit větrání. Když to pořeším najednou (ne jako jsem to řešil já), skutečně se dá najít řešení, který do sebe zahrne i to zmíněné větrání a nemusí to stát žádnou zásadní částku navíc. Je mi jasný, že při stavbě nejsou nebo rychle dojdou peníze, ale právě na technologii by být v první řadě. On často stavebník ohřívá vodu nejdražším způsobem elektřinou, ale digestoř je z nerezu za 50 tisíc Kč, vypínače světel za 400 Kč kus, nutně musí být krb za 100 tisíc (topí se v něm jen v prvotním nadšení) a vyjmenoval bych deset dalších věcí, které by mohly počkat víc než systémy na ohřev TUV a vytápění.

Leon,
Tak Vas berem za slovo. Tento rok budeme stavat dom. Projekt sme si vymysleli vlastny, bungalov 13x11 m so sedlovou strechou, Obvodove steny: zrubovy profil 8 cm + z vnutra cca 160 cm fukana celuloza alebo fukane drevovlakno + 6cm vzduch + fermacell. Okna asi dvojsklo, mozno reojsklo, zalezi od toho za aku dobu sa vrati rozdiel investovany do trojskla (a on aj ten argon casom vyprchava). Tepelne straty: netusim, budem musiet spocitat. Preco takto? No za prve sa nam to paci, za druhe chceme co najviac robit svojpomocne a ono poskladat zrub podla navodu ako lego je jednoduchsie, rychlejsie a moano aj lacnejsie ako to murovat zvonka zateplovat + obhadzovat.
Kazdopadne nie je nasim cielom postavit pasivny dom za 150 tisic EUR. Skor nizkoenergeticky s hrubous stavbou do 50 tisic EUR.
A teraz babo rad.
Co vychadza ako najplesia kombinaci na vykurovanie+TUV+vetranie.
Podlahovku nebudeme mat, lebo vsade bude smrekova palubovka a ani ju nechceme. Takze klasicke radiatory, alebo Verner SPIRO (ak ma niekto presvedci ze je to omnoho lepsie)
Uz v lete budeme 4 clenna rodina

Moznosti:

A)

http://www.poujoulat-cz.cz/comfort/

B)

http://www.kotle-verner.cz/produkty/interierove-kotle-a-krbova-kamna-s-vymenikem/verner-13102

C)

D)

Akekolvek riesenie, ktore mi prislo na zaciatku dost lacne ked som zacal pocitat vyslo draho. Najradsej by som si co najviac urobil sam.
Podmienka je ze kachle (aj ked male) v dome urcite budu (skore televizor tak ako ani teraz nebude).
A viem ze prave prebieha Infotherma v Ostrave kam som sa chystal ale celu rodinu skolila chripha.

Budem velmi vdacny za odpoved, a nejake postrcenie kam dalej.
Michal

K domu bych je dodal udělat vnitřní příčky z nepálených cihel kvůli akumulaci a stabilizaci vlhkosti.
Škoda jen, že kachle neznamenají kachle ale kamna. Masivní kachlová kamna obdivuji a pro nízkoenergetické domy, kde majitel trvá na kamnech, jsou zajímavou alternativou a zdrojem jedinečné tepelné pohody.
Když chcete kamna a kamna Verner...známý je má a to model se zadním přikládáním. Do domu vstupuje technická místnost, ze které přikládá do kamen. V obýváku je čisto, žádné dřevo, žádný popel a prach. Vše se odehrává v technické místnosti, která má vstup z venku a také dveře z vnitřní chodby. V technické je i umyvadlo. Když se zašpiníte při přikládání nebo při čistění a vybírání popela. Neskutečná vychytávka.
Plyn a otevřený oheň není ta ideální kombinace a u nás v Česku se obecně tolik plynu nefandí jako na Slovensku. Ani já nejsem příznivcem placení dalších monopolů, paušálů, vystačím si s ČEZem. Když není podlahovka, ještě to neznamená definitivní zavrhnutí TČ a při nízké tepelné ztrátě padá i mýtus o nutně obrovských radiátorech. I při menším teplotním spádu a malé ploše se dá přenést dostačující tepelný výkon pro vytopení moderních domů. Obří akumulační tankery jsou mastodonti a v domě obvykle jen zbytečně zabírají místo. Plochu na střeše bych šetřil na fotovoltaiku a nebo bych ji ušetřil té "nádhery" úplně. Neznám nic poetičtějšího než roubenku či srub pokrytou soláry a ve štítě zapíchnutý satelit.
Teď ke zdroji vytápění. TČ má význam od určité tepelné ztráty. Při dnešních cenách se dá vysledovat shoda na hodnotě tepelné ztráty kolem 5-6kW. Prodavači tepelných čerpadel to tlačí níž, prodavači infrapanelů, el. topných rohoží nebo elektrokotlů to drží výš. Kolem těch 5kW to bude tak asi nejblíže pravdě. Podle toho volte zdroj. Na teplou vodu a větrání bych použil aktivní rekuperaci a držel bych se klasiky Nilan VP18 určitě s chlazením. To v roubence oceníte. Když si rozvody vzduchu uděláte sám, vezmete mi nebo spíš nějakému mému slovenskému kolegovi job, ale dá se na tom dost ušetřit. Udělejte si to z klasického spira, ale zase lze použít i pevné odpadní trubky. Naprosto bez obav. Doporučil bych si nechat udělat prováděcí projekt. Zbytek zvládnete sám.
Infotherma a další výstavy mě za poslední dobu zklamaly a už to považuj za ztracený čas i peníze. Podle mého by se měl konat jeden tématický veletrh ročně nebo i jednou za dva roky. Takhle je to Infotherma, Dřevostavby a vytápění, Coneco, Forarch, Aquatherm, Forpasiv...co asi tak výrobce nového stihne připravit? Pořád dokola to samé. Podle mě je to jenom tahání peněz lidem z kapes novými názvy výstav a nic nového to nepřinese.

Dakujem za odpoved.
Nepalene tehly do stien su v plane, mozno aj hlinene omietky (a pripadne slamene ekopanely namiesto fermacelu) ale vsetko bude zalezat od penazi. No suhlasim, ze solar na drevenici vyzera divne, ale ideme to riesit skor v takom triezvom style a nie ako uplne klasicku drevenicu, a hlavne to nebude v horach, ale na nizine, medzi murovanymi domami, ale ked bude nalazurovana do biela/siva tak to bude ok... Vsetko je otazka vkusu. No s tym Vernerom a prikladanim zo zadu by to vychadzalo na splanu a to by ma manzelka asi nepochvalila

Kachlova pec je pekna a aj funkcna, ale neviem si predstavit ako by som s nou vykuril izby na opacnom konci domu a zabera dost vela miesta...
Plyn si do domu dam uz len kvoli vareniu...
Fotovoltaiku nechcem.

No ked vychadzam len z cien jednotiek na webe
NILAN ECO cca 1600 EUR
VP 18 K EK9 WT cca 8200 EUR
Rozdiel cca 6600 EUR je povedzme cena za solarne panely + plynovy kotol a prislusenstvo
z toho pohladu sa oplati priplatit za drahsiu rekuperaciu. Na druhej strane mi ten plynovy kotol da daleko viac tepelneho vykonu.
Otazka je, ci riesit potom ten system tak, ze VP 18 K EK9 WT + Verner (a ci tomu Verneru bude stacit ta nadrz 180 L, ci nebude potrebovat vacsiu).

Jedna vec co ma desi na VP 18 K EK9 WT je 9kW elektrokotol. Ten sa spusta kedy?

Dakujem,
Michal

P.S: Ako je Vas znamy spokojny s tym Vernerom. Jedna vec je marketing na ich stranke, druha vec skusenosti. Pride mi trochu drahy oproti inym vyrobcom, cize stoji to za to?

MVO píše:Kachlova pec je pekna a aj funkcna, ale neviem si predstavit ako by som s nou vykuril izby na opacnom konci domu a zabera dost vela miesta...

Kachlová kamna by měla stát uprostřed domu a vlastně procházet celým středem tak, aby se teplo dostalo do maximálního počtu místností. Když vernera nenapojíte na teplovodní rozvod, taky od něj teplo jen tak nikam nepůjde.

MVO píše:Plyn si do domu dam uz len kvoli vareniu...

Ptám se jako laik, ono je nějaké jiné vaření na plynu a na el. sporáku? Podle mě jde jen o zvyk a také technologii. Možná nějaké starší el. plotýnky nereagovaly tak rychle ale dnes? Nebo v čem je háček?

MVO píše:Jedna vec co ma desi na VP 18 K EK9 WT je 9kW elektrokotol. Ten sa spusta kedy?

Spouští se, když je potřeba topit.

Pedro píše:Kachlová kamna by měla stát uprostřed domu a vlastně procházet celým středem tak, aby se teplo dostalo do maximálního počtu místností. Když vernera nenapojíte na teplovodní rozvod, taky od něj teplo jen tak nikam nepůjde.

Ano suhlasim a preto som kachlovu pec zavrhol. Pretoze by nam to do stredu nevychadzalo a je mohutna. A toho vernera samozrejme zapojim na teplovodny rozvod.

Pedro píše:Ptám se jako laik, ono je nějaké jiné vaření na plynu a na el. sporáku? Podle mě jde jen o zvyk a také technologii. Možná nějaké starší el. plotýnky nereagovaly tak rychle ale dnes? Nebo v čem je háček?

Doma vacsinou varim ja. Nie som profi kuchar, ale mal som aj 2 roky moznost robit v kuchyni v zahranici a varil som na plyne. cital neskutocne mnozstvo diskusii PLYN vs. INDUKCIA, kde 90% ludi si chvalilo indukciu ako je super a ako po prvom vareni nechceli nic ine. Ja som skusil prvy krat asi pred 4-5 rokmi a povedal som nikdy viac. Rodicia postavili pasivny barak a nedavali si tam plyn a maju indukciu, na vianoce som ju skusal a znova som sa presvedcil, ze na zohrievanie vody fajn, na varenie nie. Ale moze to byt otazka zvyku. Ja osobne by som si chcel vyskladat varenie 1XWok horak plyn, 2xplyn horak, 2xindukcia (system domino od Bosch alebo Siemens). Vsetko je to asi od osobnych pocitov. Netvrdim ze indukcia je zla a verim ze je efektivnejsia ako plyn, ale mne sa plyn viac pozdava. To je ako ked si niekto kupi Toyotu Hilux vs. Prius. Do roboty vas odveze rovnako kazda, ten prius ekonomickejsie a mozno komfortnejsie, ale ja by som bral ten Hilux

a za dalsie by som si aj tak nechal natiahnut plyn pre pridad, ze sa v buducnosti rozhodnem pre Plyn Kotol.

Pedro píše:Spouští se, když je potřeba topit.

Takze ak mam izbovy termostat nastaveny na 20 stupnov a vo vernerovi uz dohorelo a mam len ten 180 litrovy zasobnik v nilanovi, tak ked mi v izbe klesne teplota na 19 stupnov a manzelka si zacne umyvat hlavu a predtym umyla riad, takze v zasobniku je malo teplej vody, tak sa mi zapne 9 kW elektrokotol a na elektohodinach sa roztocia vsetky kolecka. Spravne? (kedze predpkladam ze cisto z rekuperacia a TC vzduch-vzduch dostatok tepla neziskam). Alebo sa mylim? Necham si poradit, kym sa da

Ale zmysel ma podla man cokolvek kde navratnsot je do 5-10 rokov.

MVO píše:cital neskutocne mnozstvo diskusii PLYN vs. INDUKCIA

Tomu nerozumím a věřím vám, mně je to na vajíčka úplně fuk :-)

A víc nezvládám.

MVO píše:Takze ak mam izbovy termostat nastaveny na 20 stupnov a vo vernerovi uz dohorelo a mam..

Tu nádrž neberte jako akumulaci na topení. Pokud za hlavní zdroj chcete topit kamnama, pak musíte mít obří nádrž. Záleží na TZ domu. Ale pro představu. Dům o TZ 6kW by 100 l nádrží vydržel topit cca hodinu při -10°C venkovní teploty. Když budete chtít vydržet do dalšího zatopení a jedinou akumulací budou ty cihelné příčky, obávám se že se bez minimálně 1000 l nádrže neobejdete.

No s takym niecim som +- aj pocital, nehovorim, ze zrovna 1000L ale budiz a dostavame sa k vete

Leon píše:Obří akumulační tankery jsou mastodonti a v domě obvykle jen zbytečně zabírají místo.

Takze ako to vyriesit. Aky vykon by muselo mat tepelne cerpadlo, aby mi to v pripade, ze nebudem kurit drevom utiahlo kurenie (napriklad ked pojdem na dovolenku na 2 tyzdne a budem chciet temperovat na 10 stupnov). Aby mi potom bezal 9 kW elektrokotol a dokuroval, tak to dakujem pekne, nechcem skrachovat na uctoch za elektrinu. Chapem, ze bez znalosti tepelnej straty baraku sa dalej s nejakymi presnymi cislami nedostanem, len by som rad vedel, ci fakt ta kominacia Nilan + Veber bude o tolko vyhodnejsia ako Veber + Plyn kotol. Este by som mohol mat kotol na biomasu a kurit v nom psenicou, alebo kukuricou, co vychadza najlacnejsie, ale to sa mi zda chore (chudoba v afrika hladuje a bohaty europania kuria kukuricou, lebo je to tak lacne... a vlastne pole nemam, ze by so msi ju tam dopestoval) a pelety su sice lacnejsie ako plyn, ale tiez treba niekde do sucha ulozit 4 tony na sezonu...

Já považuji za krok zpět už topení dřevem. Není mi známo, ze které části Slovenska píšete, ale pro většinu civilizace je topení dřevem nereálné. Jsem již v letech a rozhodně bych si řeholi v podobě topení na pevná paliva na bedra nebral. Zcela mimo mi přijde srovnávání moderní techniky a technologie se topením na pevná paliva. Není to porovnatelné ani ekonomicky, leda byste ocenil svoji práci cenou obvyklou. Elektrokotel, plynový kotel nebo tepelné čerpadlo jsou plně automatizované systémy bez nutnosti další investice do práce. Zkuste si ale zaplatit člověka, který nařeže v lese dřevo, přiveze vám ho na dvůr, složí, naštípe, znovu složí a každý den vám bude topit a uklízet kolem kamen. Pak porovnávejte. Nezapomeňte započítat pořízení a amortizaci nářadí, pronájem skladovací plochy, svoz odpadu. Jednoduše nejde porovnávat s již uvedenými plně automatizovanými systémy. Není smysluplné zabývat se obří nádrží s poválečným způsobem vytápění domů. Určitě nejste typickým představitelem slovenského stavebníka, tolik let za námi nezaostáváte.

Suhlasim v zasade so vsetkym, a preto som sa zacal pytat aj na tomto fore. Ano rozhodne sa nechcem stat otrokom kachiel na drevo preto som spominal plyn. Ked sa mi bude chciet budem nakladat do kachiel kurit drevom. Ked sa mi nebude chciet prepnem na plyn. Jednoducho cheme mat v obyvacke miesto televizora pohlad do ohna, ale kludne to moze byt aj pohlad cez sklicko 15 x 20 cm na nejakych norskych liatinovych kachliach

On ten Verner tiez nie je lacny a zacal somsa viac priklanat k teplovzdusnym rozvodom, ale ked som to zacal vsetko pocitat len zhruba dopracoval som sa k podobnej cene. No a ked mam dat za Verner 4000 Eur + 2000 za plyn kotol + nadrz 1000 + 1600 za pasivnu rekuperaciu + 3000 solar na leto = 11600 eur + material na rozvody a praca okolo... To je vsetko velmi na hrubo a zrychlika spociane.
Anakonda podla ceny na webe stoji 14100 Eur 6kW verzia, ja budem potrebovat asi vyssi vykon. No z tohoto pohladu to vyzera ako rozumnejsia investicia...
A este detail vsetko chcem naprata do 1,6 x 1,6 m

Mohu se zeptat jen tak mimo soutěž :-)

Jak se slovensky řeknou kachle jako kachlíčky..dlaždice, obkladačky?

Kachle v zmysle obklad kachlovej pece? Myslel som si ze kachlica aj to tak udavaju vyrobcovia, ale podla slovnika slovenskeho jazyka:
kachľa -e -chieľ/-chlí ž.
keramikový výrobok z pálenej hliny používaný na stavbu kachieľ, kozubov, na obkladanie stien, podláh ap.;
Co som este nepocul. Pedstava ako nejaky dlazdic, co lepi dlazbu zakrici na pomocnika: Hej Fero podaj mi jednu kachľu. je celkom mila...

Ale vtipne je to aj so zeleninou, lebo nas kel je vasa kapusta a nasa kapusta je vase zeli...

Ale aby som uzavrel tematiku kurenia, tak u nas sa zvykne hovorit vsetkym pieckam kachle cize vase kamna a vasim kachlim hovorime kachlova pec. Lenze ja som Bratislavy z panelaku a urcite by ma niekto z inej casti Slovenska z dediny mohol opravit...

Airforum.cz

Jak se projeví účinnost rekuperace na spotřebě za vytápění?

Jak se projeví účinnost rekuperace na spotřebě za vytápění?

Re: Jak se projeví účinnost rekuperace na spotřebě za vytápě

Re: Jak se projeví účinnost rekuperace na spotřebě za vytápě

Re: Jak se projeví účinnost rekuperace na spotřebě za vytápě

Re: Jak se projeví účinnost rekuperace na spotřebě za vytápě

Re: Jak se projeví účinnost rekuperace na spotřebě za vytápě

Re: Jak se projeví účinnost rekuperace na spotřebě za vytápě

Re: Jak se projeví účinnost rekuperace na spotřebě za vytápě

Re: Jak se projeví účinnost rekuperace na spotřebě za vytápě

Re: Jak se projeví účinnost rekuperace na spotřebě za vytápě

Re: Jak se projeví účinnost rekuperace na spotřebě za vytápě

Re: Jak se projeví účinnost rekuperace na spotřebě za vytápě

Re: Jak se projeví účinnost rekuperace na spotřebě za vytápě

Re: Jak se projeví účinnost rekuperace na spotřebě za vytápě

Re: Jak se projeví účinnost rekuperace na spotřebě za vytápě

Re: Jak se projeví účinnost rekuperace na spotřebě za vytápě

Re: Jak se projeví účinnost rekuperace na spotřebě za vytápě

Re: Jak se projeví účinnost rekuperace na spotřebě za vytápě

Re: Jak se projeví účinnost rekuperace na spotřebě za vytápě

Re: Jak se projeví účinnost rekuperace na spotřebě za vytápě