pasivní RJ + HP = problém

[strejda]

Dobrý den,
Potřeboval bych pomoci dořešit problém s rekuperací.
Jde o částečně podsklepenou novostavbu (přízemí + podkroví), 150 m2 zastavěná plocha, 700 m3 vnitřní vytápěný objem. Výpočtové TZ objektu jsou 4,5 kW prostupem a 4,5 kW normovaným (0,5/h) větráním, návrhová teplota -15 C. Vytápění je TČ země/voda s výkonem 8kW, sklep je vytápěn pouze instalovanou technologíí, všude podlahové topení bez radiátorů. Rozvod VZT i vlastní RJ je v částečne zateplené půdičce. Jedna vrstva izolace je mezi krokvemi až po hřeben (18 cm), druhá (také 18 cm je mezi kleštinami - tedy stropě podkroví). Všechny rozvody jsou zaizolovány 2cm K-FLEXEM, přívod a odtah z místností je veden po kleštinách a překryt 18 cm vaty. Výfuk i sání zatím nemá další izolaci (jen ten K-FLEX).
Tesně po začátku výstavby se bohužel poněkud změnily podmínky v našem původním bydlišti takže jsem muse začit ze stavbou chvátat (na konci března 2012 se poprvé koplo do země, a do 1. května 2013 jsme se museli stěhovat). Tím bohužel značně utrpěla promyšlenost a projektová připravenost některých profesí – podlahové topení, elektro a rekuperace. Zatímco PT a elektro celkem dopadlo (na PT toho nejde moc pokazit, elektro jsem si dělal sám – takže to šlo domyslet při realizaci), rekuperace moc ne. V rámci volby RJ jsem si ovšem v projektu nechal vnutit k plánované pasivní RJ i HP (Nilan Comfort 300 + HP/FU-15). Projekt i nákup spáchán u Nilanu (repektive v dcerce Utrácíte s.r.o.). Celé rozhodování o rekuperaci probíhalo letos na jaře a já toho měl už opravdu plný brejle, takže žádná hlubší analýza se nekonala.
Čistě teoreticky by to mělo celkem fungovat, praxe je ale poněkud jiná. Předřazené HP mají jednu značnou nevýhodu – přenos tepla z teplé do studené části HP se koná vždy a s dost značným výkonem.V praxi to znamená, že vlastní rekuperace dostává na sání i odtahu prakticky stejně teplý vzduch, takže funguje jen jako ventilátor. Teplný přenos predřazených HP je moc velký, na výstupech jde prakticky zprůměrovaná teplota. Maximální naměřená teplotní diference mezi sáním a odtahem RJ byla asi 4 C - při 300m3/h (plný výkon jednotky) a –5 C venku. Výstupní teplota z jednotky byla cca 10 C.
Tímto jsem také pochopil proč data v prospektech tepelných trubic u Nilanu končí při +3 C. Varovat mě mělo, že při 150 m3/h a vnější teplotě 0 C HP dohřejí vstupní vzduch o 6 C – a tím také ochladit odtah o totéž (SFO laskavě promine…) .
Tento stav pro mne není akceptovatelný, takže přemýšlím co s tím:
a) HP úplně vyhodit
b) Zaslepit polovinu lamel teplé části HP
c) Z teplé části HP odstranit polovinu lamel a vestavět klapku se servopohonem jako bypass. Servo by možná šlo proporcionálně ovládat přímo z RJ (signálem pro regulaci předehřehu)
d) Vyrabovat skřín HP, vestavět teplovodní výměník jako předehřev (separátní okruh naplněný glykolem).
Reálně mi nejde až tak o „úspornost“ a „ekonomiku“ jako o „komfort“.
Omlouvám se za dlouhý příspěvek, ale tak nějak si s tím nevím rady. Navíc, SFO mi tu kdysi radil pouze HP + dohřev. Já to vzdal po zjištění, že se to komerčně nedělá aniž bych si domyslel souvislosti …

Děkuji

[KorDa]

přenos tepla z teplé do studené části HP se koná vždy a s dost značným výkonem.

Přesně k tomu účelu HP slouží.

při 300m3/h (plný výkon jednotky) a –5 C venku. Výstupní teplota z jednotky byla cca 10 C.

Výsledek celé soustavy odtah 21°C (odhad - neuvádíte), venkovní teplota -5°C a do domu se vrací 10°C při 300 m3/h. To Vám připadá jako špatný výsledek? Mnoho jednotek při -5°C a takovém objemu vzduchu musí řešit namrzání výměníku a výsledek nebude mnoho rozdílný.
Rád bych ale řekl něco podstatnějšího.
1. HP(tepelné trubice) projeví svůj výkon hlavně při výrazném mrazu.
2. HP jsou především určeny pro aktivní rekuperace, ty mají chladný výparník a malá diference vstupních teplot je ideální! V daném případě by ochlazovaly 10°C, což je mnohem lepší než ochlazovat -5°C a dohřívají jen z 10°C na 21°C, opět ideální stav.
Vám bych nedoporučoval v žádném případě HP ničit, to by byla škoda. To je raději prodejte někomu s aktivní rekuperací. Skutečných řešení je několik. Teplovodní předehřev a jeho regulace není jednoduchá a ve výsledku byste nic zásadního nezískal, daleko jednodušší a levnější je udělat dohřev a ani mu nemusíte škodit glykolem (účinnost). Dohřev nemusíte nijak zásadně regulovat a díky HP nehrozí žádné zamrznutí.
Můžete i HP by-passovat a nechat je pracovat jen ve velkém mrazu, kdy by už pasivní rekuperace skutečně zamrzla.

[strejda]

přenos tepla z teplé do studené části HP se koná vždy a s dost značným výkonem.

Přesně k tomu účelu HP slouží.

1. HP(tepelné trubice) projeví svůj výkon hlavně při výrazném mrazu.

Průnikem těchto dvou výroků prázdná množina zdá se mi být...

Předpokládám, že původní idea použití HP jako předehřevu pro pasivni rekuperaci je (více méně) skoková změna tepelné vodivosti při teplotě těsně okolo 0 C.

Toto ovšem v reálu nenastává, ať již parazitním přenosem tepla přes nezaizolovanou střední stěnu, značnou plochu mědi vlastních tepelných trubic či případně nevhodně zvoleném tlaku média.

Jsem si vědom a chápu že zamezit namrzání pasivní RJ jde (bez dodání další energie) pouze zhoršením účinnosti. Nicméně Nilanem navržené řešení (já jsem poptával projekt původně pouze s ECO 300), které výrazně zhorší účinnost přes celý pracovní rozsah mi nepřijde přijatelné.
Ani funkčně, ani (po pravdě řečeno) obchodně.

Jen pro dokreslení:
"prádelnu" mám řešenou odděleně od zbytku baráku pomocí HR100W. Za současných
podmínek - vnitřek 22 C - 45% RH, venku 1 C - 70% RH

Nilan 75m3/h - na všech hrdlech je mezi 11 až 12 C.
HR100W 30m3-h - teplota přiváděného vzduchu je 16 C.

Na zbytek se pokusím odpovědět během dopoledne.

[KorDa]

Prázdnou množinu vidím úplně jinde, nikoliv v průniku těchto výroků. O co jde v rekuperaci? O zpětný přenos tepla z teplého odtahu do studeného přívodu. HP odvádí svoji práci velmi účinně a Vy sám to potvrzujete. Je však potřeba vědět, k čemu mají sloužit a umět jejich funkci a přednost dokonale využít. Jak už zde bylo uvedeno, v principu jsou určeny především pro aktivní rekuperaci. Pokud si přečtete diskuze a zkušenosti na téma tepelných trubic od pana Leona, bude Vám to jasné. Pasivní rekuperace potřebuje maximální diferenci teplot s podmínkou, že teplota vnějšího sání nesmí způsobovat namrzání nebo dokonce zamrznutí výměníku. Aktivní rekuperace musí co nejvíce ochladit odtah a co nejvíce přihřát přívod. Pokud jí významnou část tohoto procesu udělají HP bez potřeby další energie, je to naprosto ideální stav.
Při použití HP jako předehřevu pro pasivní rekuperaci možné je, ale jen skutečně za mrazů, kdy by jiný "samovolný" přenos tepla /rekuperace/ již nefungoval.
Ono je to podobné jako například se zemním výměníkem. Pokud včas nebudete regulovat průtok vzduchu podle vnějších teplot a teplot v zemi, bude fungovat kontraproduktivně. Když by v zimě vysvitlo slunce a teplota vystoupala na 15°C, je potřeba přepnout sání mimo ZR a přivádět do jednotky přímo vnější vzduch. Nemá smysl si ho ochlazovat v zemi o teplotě 5°C.
Dalším příkladem může být neregulovaný předehřev, který nebude reagovat na změny teplot a průtok vzduchu. Zcela zbytečně je předehřeje sání na vyšší teploty a tak se sníží efekt rekuperace, v důsledku výměník nemá možnost ochladit výfuk a teplo uniká z domu. Možná jen uživatel není tak udiven, protože mu dovnitř může foukat celkem teplý vzduch. Údiv se dostaví až nad fakturou za elektřinu.
Nelze však šmahem zatracovat jednotlivé komponenty. Hloupý předehřev stačí doplnit chytrou frekvenční regulací, k zemnímu registru je potřebná regulace teplotní a obcházet ho by-passem, podobně jako HP. Vždy je také potřeba vědět, co k čemu připojuji.
Když si někdo naloží dva pytle cementu na kolečko a převeze si je po rovině k míchačce bude rád, že nemusel jít dvakrát a nést je v ruce. V takovém případě kolečko určitě pochválí. Když by stejnou vzdálenost chtěl ujet ale dolů ze skokanského můstku, nemůže se zlobit (když to ve zdraví ustojí), že mu kolečko málem utrhlo ruce. Problém není v kolečku.

[strejda]

Mám za to, že jsem nikde nezpochybňoval funkčnost jednotlivých dílů...

Dovolím si brutálně vytrhnout z kontextu.

Při použití HP jako předehřevu pro pasivní rekuperaci možné je, ale jen skutečně za mrazů, kdy by jiný "samovolný" přenos tepla /rekuperace/ již nefungoval.

A na tomto se shodneme ?
HP v kombinaci s pasivní RJ použít jdou, ale HP se musí připínat až při teplotách, kdy hrozí nebezpečí namrznutí. Neřízené seriové zapojení nevede k rozumné funkci v plusových teplotách

Bylo by fajn, kdyby to tu zůstalo jako varování pro ostatní. Stalo se to mě, stát se to může komukoli jinému a je vždy vhodné, když je slepá cestička označena nápisem "tudy ne".
Tak, dosud to bylo jen a pouze o mojí blbosti.

Nelze však šmahem zatracovat jednotlivé komponenty. Hloupý předehřev stačí doplnit chytrou frekvenční regulací, k zemnímu registru je potřebná regulace teplotní a obcházet ho by-passem, podobně jako HP. Vždy je také potřeba vědět, co k čemu připojuji.
Když si někdo naloží dva pytle cementu na kolečko a převeze si je po rovině k míchačce bude rád, že nemusel jít dvakrát a nést je v ruce. V takovém případě kolečko určitě pochválí. Když by stejnou vzdálenost chtěl ujet ale dolů ze skokanského můstku, nemůže se zlobit (když to ve zdraví ustojí), že mu kolečko málem utrhlo ruce. Problém není v kolečku.

Souhlasím. Ale trochu jste si naběhnul.
Projekt VZT včetně použité technologie byl zpracován společností Setříte s.r.o na přelomu ledna a února tohoto roku. Jediné požadavky na projekt byly pasivní rekuperace a rozvody v polozateplené půdičce. Jeho jméno pokládám za zbytečné zveřejňovat, navíc u Vás pravděpodobně již nepracuje.
(A samozřejmě chápu, za koho kopete).

Podívejte, já jsem v té době byl úplně na dně - na stavbě jsem se startal o zásobování a dopravu, z projektu pro SP jsem průběžně dodělával prováděčky, elektro ve vlastní režii a navíc se mi termín pro dokončení stavby zkrátil o 6 měsícu oproti plánu.
Tak nějak jsem nepředpokládal, že pokud si nechám zpracovat projekt přímo od výrobce (či jeho zastoupení v ČR), tak mi navrhne nesmyslnou kombinaci. Navíc jsme šli od nejdřív ECO ke Comfortu protože automatický bypass v létě - to by asi taky moc nefugovalo, že?

Tak, už jsem se vyplakal, stalo se to co se stalo, pojme řešit jak z toho ven.

[strejda]

Sériové řazení - Přerušit.
HP jsou natolik samoregulativní - nechat žít vlastním životem.

Hmm, prosím trošinku víc nakopnout, nějak jsem se nechytnul. Ani ten odkaz na paralelní zapojení mi úplně nedochází.
Ještě pro doplnění. Z kotelny ve sklepě mám na půdičku nataženy dvě trubky. Původně to bylo myšleno jako rezerva pro případné soláry. V kotelně je v rozdělovači topné vody jeden vývod navíc, jako rezerva pro vytápění sklepa. Dostat teplou vodu na půdu je tedy relativně snadná operace. Případný elektrický předehřev/ dohřev mi v kombinaci s TČ nepřijde rozumný.
Pokud jsem vše dobře pochopil, tak jsou zatím na stole následující varianty:
a) Bypass tepelných trubic, ideálně směšovací, venkem nebo uvnitř. Nejsem si jist, co obnáší vnější varianta – směšovací klapku (MSKM MIX 160) a dvě kolena před HP, dvě kolena a kalhoty za? Vnitřní varianta znamená odstranit polovinu lamel z HP a spáchat uvnitř boxu servem ovládanou klapku.

b) Odstavit HP a instalovat vodní předehřev. Je to na půdě, v případě problému s topením tu může být pod nulou. Takže separátní okruh s glykolem. Regulaci dokážu spáchat sám. Předpokládám, že teplota zpátečky by mohla stačit.


c) Odstavit RJ a nechat pouze HP s dohřevem. Tohle asi nebude optimální varianta.
Má někdo ještě další variantu?
Jenom, prosím, berte v potaz, že po stavbě nově přestěhovaná smečka potřebuje značnou fyzickou/mentální/finanční regeneraci…
Díky za všechny rady

[KorDa]

Nejprve bych rád uvedl, že tepelné trubice považuji za velmi účinné zařízení, které funguje bez nároku na pohonnou energii - rozumějme tomu tak, není jej třeba připojovat do el. sítě. Je ideální k aktivním rekuperacím. Je zapojena jednoduše napřímo před jednotku.
Co se týče pasivních rekuperací, lze použít jako předehřev do mrazu, ale jako technik doporučuji zapojení s by-passem a teplotním řízením. Lze to řešit několika způsoby. Obchází se vždy se vždy jen větev odtahu. Klapku řídí servo na základě vyhodnocení teploty nebo lze řídit i ručně tak, že se při teplotách nad nulu uzavře.
Technicky se dá toto řešení rozpracovat i více, ale komplikované řešení se super regulací ztrácí efekt mezi cenou a výsledkem. Já osobně bych volil raději aktivní rekuperaci než spojovat pasivní s pasivní a snažit se to uregulovat. V konečném důsledku nevěřím, že pasivní rekuperace s různými systémy předehřevů, dohřevů, dodělávaných chladičů může přinést úsporu pořizovacích ani provozních nákladů. Vy jste se již vydal cestou pasivní rekuperace, proto bych nejjednodušší řešení viděl v by-passu odtahu HP ve výše uvedených variantách.

[KorDa]

By-pass HP pomocí směšovací klapky - jedná se jen o odtah, před vstupem do jednotky spojit kalhotovým kusem.

[Pokemon]

Mohu sem vloudit zdánlivě nesouvisející dotaz?
Svého času uživatel Leon někde zmínil, že má u své aktivní rekuperace, která nedisponuje pasivním výměníkem také předřazeny tepelné trubice, které nahradí v "teplém" období pasivní rekuperátor do doby, než je třeba chladit. (tedy nemusí při větrání běžet kompresor...)
Je to opravdu tak? Může aktivní rekuperace větrat bez spuštěného kompresoru a tepelnou výměnu ponechat pouze na pasivních tepelných trubicích?
Díky

[l.e.o.n.]

Mohu sem vloudit zdánlivě nesouvisející dotaz?
Svého času uživatel Leon někde zmínil, že má u své aktivní rekuperace, která nedisponuje pasivním výměníkem také předřazeny tepelné trubice, které nahradí v "teplém" období pasivní rekuperátor do doby, než je třeba chladit. (tedy nemusí při větrání běžet kompresor...)
Je to opravdu tak? Může aktivní rekuperace větrat bez spuštěného kompresoru a tepelnou výměnu ponechat pouze na pasivních tepelných trubicích?
Díky

Zdravím všechny! Sleduji diskuze už jen jako čtenář, neboť u nás platí, že za dobrý skutek náleží odpovídající kopanec pod koleno.
Nevím, jestli >strejda< zkoušel HP v létě, ale mně se za tepla skoro nehnou. Vnitřní zkratování neudělá téměř nic. Podle mého odhadu, se odpařování přestane projevovat kolem 17°C. Nemám to nijak změřený. Čidlo v sání v jednotce, které měří teplotu až po průchodu HP, ukazuje při teplotách nad 17°C téměř shodnou teplotu s venkovní. Z toho plynne i odpověď pro >pokémona<
jak je to při použití jen s ventilátory. Určitě nelze počítat se skokovým poklesem kolem 0°C. To by bylo sice výhoda ve spojení s pasivní rekuperací, ale myslím si, že pro tento účel nejsou konstruovány.
Účel HP je úplně jinde
Vypni motor, dokud to valíš z kopce!
HP jsou něco jako sjezdovky. Z kopce frčí a když bude pod kopcem kus roviny, ještě kousek pojedou. Alespoň k vleku by to dát měly. Na delší rovinku se ale mnohem lépe hodí běžky.
Pokud to chci dát z černý sjezdovky a pokračovat 5 km po rovině, je nejlepší hned pod kopcem přezout lyže a nečekat, až se to zastaví. Tak by mohl fungovat by-pass ve spojení HP + pasivní rekuperace.
Když mi nepůjde o medaile, přezuji v klídku, až to zastaví. Co na tom, že Bauer už je dávno v prachu.

RF8.jpg (9.49 KiB) Zobrazeno 20084 krát

Ruské sáně RF 8 se klouznou z kopce a na rovince je žene motor, ani Bauer jim nemá šanci stíhat. Tak bych já viděl zapojení HP + aktivní rekuperace.
Vše jen do doby, než vysvitne slunce a roztaje sníh.
Mějte se fajn.

[BobTheBuilder]

Starý dobrý Leon, až mi srdce poskočilo od radosti

[jarka]

Neviem, či starý, ale dobrý určite

Vítam L.e.o.n-a späť


my být VERY

[strejda]

Dobrý den,
V sobotu jsem dočasně odpreparoval výměník tepelných trubic z krabice. Perfektní, přestalo táhnout na nohy, jenom jsem musel jít v noci stáhnout topení .
Taky se musím opravit, střední stěna krabice s HP je zaizolována, izolace je na spodní straně a já ji na první pohled neviděl. A abych jenom nenadával, vlastní krabice je vzorová ukázka perfektní konstrukční i výrobní práce, něco tak šikovně udělaného jsem už dlouho neviděl.
Takže zbývá rozhodnutí co dál.
Doporučené varianta je by-pass (to KorDa: děkuji za odpověď). Nákladově to je někde okolo 5-6 tisíc (počítám s proporcionálním servem) , zůstává problém s nízkou teplotou v zimě.
Nicméně, čím dál tím víc mi vrtá hlavou varianta bez HP s vodním předehřevem, oddělený okruh s vlastním čerpadlem na primární straně pověšený za podlahovku.
Nákladově – 6 kKč za ohřívač (MBW 160), deskový výměník cca 2,5 kKč, řízené čerpadlo 4 kKč , trubky, tvarovky a expanze odhadem 1,5 kKč. Celkem 14 000 Kč. Něco utržím za HP, takže bych na tom mohl být lépe než v prvním případě.
Nevýhody nevidím – potřebné teplo dodá TČ, regulace by vzhledem k samostatnému čerpadlu neměla být složitá a oddělený okruh naplnění glykolem zajišťuje bezpečnost. Navíc (TČ umí do podlahovky i chladit, RJ má by-pass) by to šlo použít i jako chlazení.
Takže se ptám – je v tomto řešení nějaký háček? Nelze si nevšimnout, že teplovodní předehřev není zrovna doporučovaná varianta a já bych si nerad naběhnul.
P.S.
Leone, ne v létě ještě rekuperace nebyla v činnosti , ale z pokusů mohu potvrdit přibližně stejný výsledek. Jenom si myslím, že je to proto, že teplotní gradient mezi studenou a teplo částí je již příliš malý. Mezi teplou a studenou polovinou je 163 cm měděného plechu tloušťky alespoň 1mm ( 8 x 5 trubic o průměru 13mm).
Děkuji

[BobTheBuilder]

Navíc (TČ umí do podlahovky i chladit, RJ má by-pass) by to šlo použít i jako chlazení.
Takže se ptám – je v tomto řešení nějaký háček? Nelze si nevšimnout, že teplovodní předehřev není zrovna doporučovaná varianta a já bych si nerad naběhnul.

Skúste popátrať po fórach, chladenie do podlahovky väčšina ľudí zavrhuje ako nekomfortné. Nohy v chlade, hlava v teple
Teplovodný predohrev je v pohode, treba ho len dobre zregulovať, aby ste vstupný vzduch neohrievali veľmi nad 0⁰C. V opačnom prípade RJ klesá účinnosť a mrháte energiou.
Ak sa rozhodnete pre vodný výmenník pred RJ, môžete ho využiť na letné chladenie ak máte k dispozícii výdatnú studňu.

[KorDa]

Nákladově – 6 kKč za ohřívač (MBW 160), deskový výměník cca 2,5 kKč, řízené čerpadlo 4 kKč , trubky, tvarovky a expanze odhadem 1,5 kKč. Celkem 14 000 Kč.

Nemrznoucí směs v předehřevu musí zvládat i extrémy a to je ten háček! Když nezvládne extrémy, počítejte, že to budete kupovat každou zimu znova.
Také je možnost, že budete vyrábět protimrazovou ochranu protimrazové ochrany. Třeba čidlo, které při extrému vypne ventilaci.
Na rozdíl od HP, kterým mráz nevadí a extrémy zvládnou, glykolovou nebo jinou nemrznoucí směs budete muset dimenzovat bezpečně až někam k -25°C. Taková směs už bude skoro kaše a o vedení tepla si můžete nechat jen zdát. Nezapomínejte, že díky proudění bude vzduch ještě o něco chladnější a stačí jedna nevychytaná půlhodinka během zimy a je po výměníku. Nevím, jak objemný separátní okruh plánujete, ani ten glykol není z nejlevnějších.
Předehřev byste měl regulovat na základě teploty a objemu proudění, ve Vašem výčtu materiálu nevidím žádnou položku regulace. Pokud ho nebudete regulovat, zamezíte principu pasivní rekuperace a jednotka je Vám na nic.
Jestli mohu radit, zapomeňte na teplovodní předehřev. Dejte elektrický nebo udělejte doporučovaný by-pass HP a dohřev nikoliv předehřev.

[strejda]

Dobrý den,
Že to se mnou vydržíte ještě jedno kolo, prosím. Pak už dám pokoj.

Nemrznoucí směs v předehřevu musí zvládat i extrémy a to je ten háček! Když nezvládne extrémy, počítejte, že to budete kupovat každou zimu znova.
Také je možnost, že budete vyrábět protimrazovou ochranu protimrazové ochrany. Třeba čidlo, které při extrému vypne ventilaci.
Na rozdíl od HP, kterým mráz nevadí a extrémy zvládnou, glykolovou nebo jinou nemrznoucí směs budete muset dimenzovat bezpečně až někam k -25°C. Taková směs už bude skoro kaše a o vedení tepla si můžete nechat jen zdát.

Tohle je přesně ten bod, kterému nerozumím, případně ho nedovedu přijmout. Jakožto člověku neznalému reálné praxe (a problémů, které ta praxe oproti teorii přináší) mi nezbývá nic jiného, než při řešení problému hledat analogie v reálném životě. A jak mi to tak po ránu vrtá hlavou, sednu do auta a .… sakra, to auto má chladič. A celou zimu stojí venku a zima mu je. A chvíli poté, co nastartuju, tak ten Fridex žene z motoru tolik tepla ven, až se z hladiče kouří.
Omlouvám se za zlehčení, neberte to, prosím urážlivě – není to tak myšleno. Jen prostě neumím pochopit, proč to u každého auta funguje ale v předehřevu by s tím byl problém.
Propylenglykol, běžně používaný jako náplň primáru TČ, má při ředění 1:1 bezpečnou teplotu -32 C a za normální teploty to opravdu kaše není. Cena není lidová a zapoměl jsem ji započítat – 2 x 13 m Cu trubky 28 mm plus objem výměníku a ohřívače - to 60 litů směsi, 30 litru koncentrátu - propylenglykol - 2200 Kč nebo ethylakohol 930 Kč.

Předehřev byste měl regulovat na základě teploty a objemu proudění, ve Vašem výčtu materiálu nevidím žádnou položku regulace. Pokud ho nebudete regulovat, zamezíte principu pasivní rekuperace a jednotka je Vám na nic.

To jsem zapomněl napsat, řízení a regulaci jsem před dávnými lety vystudoval, nějakou vhodnou destičku s jednočipem taky doma najdu – takže regulace bude domácí bastl. Měření teplot vody/vzduchu je jednoduché. Objem proudění vzduchu levně změřit nedokážu takže to při změně asi bude trochu překmitávat. Regulovat hodlám otáčky oběhového čerpadla. Nikde žádná silovina, takže celkem pohoda.

Navíc (TČ umí do podlahovky i chladit, RJ má by-pass) by to šlo použít i jako chlazení.
Takže se ptám – je v tomto řešení nějaký háček? Nelze si nevšimnout, že teplovodní předehřev není zrovna doporučovaná varianta a já bych si nerad naběhnul.

Skúste popátrať po fórach, chladenie do podlahovky väčšina ľudí zavrhuje ako nekomfortné. Nohy v chlade, hlava v teple

Zrovna to podlahové chlazení je jedna z mála věcí, která mne velmi příjemně překvapila. Na třech čtvrtinách podlah mám dřevo – tam nebyl problém vůbec žádný, na dlažbě to už tak příjemné nebylo, takže jsem okruhy koupelen zavřel. V každém pokoji jsem měl přes den puštěný malý větrák (opravdu malý, cca 20cm v průměru). V podkroví přes celé léto teplota nepřelezla přes 25 C.
Rekuperace v tu dobu ještě nebyla v provozu, takže netuším, jak se to bude chovat spolu.

[KorDa]

Propylenglykol, běžně používaný jako náplň primáru TČ, má při ředění 1:1 bezpečnou teplotu -32 C a za normální teploty to opravdu kaše není...

Při nižších pracovních teplotách se u nemrznoucí směsi výrazněji mění kinematická viskozita než u vody, významně klesá měrná tepelná kapacita a narůstá měrná hmotnost. To není moje moudro, ale citace z http://vytapeni.tzb-info.cz/6899-fyzika ... ni-soustav
Přečtěte si o tom víc.

Regulovat hodlám otáčky oběhového čerpadla. Nikde žádná silovina, takže celkem pohoda...

Nezdá se mi tak snadné, ale pokud Vám nevadí ta teplotní oscilace, budiž. Třeba nějaký specialista na MaR přidá názor.

[BobTheBuilder]

Zrovna to podlahové chlazení je jedna z mála věcí, která mne velmi příjemně překvapila. Na třech čtvrtinách podlah mám dřevo – tam nebyl problém vůbec žádný, na dlažbě to už tak příjemné nebylo, takže jsem okruhy koupelen zavřel.

To je zaujímavý postreh z praxe. Nemali ste pocit zimy od nôh ?
Resp. bolo to chladenie vôbec citeľné ?

[strejda]

To je zaujímavý postreh z praxe. Nemali ste pocit zimy od nôh ?/quote]
Jak jsem již psal, na dřevěné podlaze úplně v pohodě. Ostatně, ani žena neprotestovala – pádnější důkaz asi dát nedokážu .

Resp. bolo to chladenie vôbec citeľné ?

A proč by nemělo?
Právě teď do topení pouštím 28 C, vnitřní teplota je 22 C a venku jsou -2 C. Rozdíl teplot vnější/vnitřní je 24 C, vnitřní/topení 6 C.
V létě je (například) 38 C venku, 24 vevnitř a do topení jde 18 C (níž jsem se vzhledem k možné kondenzaci bál). Rozdíl teplot vnější/vnitřní je 14 C, vnitřní/topení 6 C.
Jediné, co se ukázalo být nezbytné, bylo zajištění alespoň minimální pohyb vzduchu, opravdu stačí minimální. Takže jsem do rohu každé místnosti dal ten nejmenší stolní větrák, co jsem sehnal. Navíc jsem v létě ještě nemněl zapojenou rekuperaci, takže předpokládám, že ani ty větráky ani nebudou potřeba.

[BobTheBuilder]

V létě je (například) 38 C venku, 24 vevnitř a do topení jde 18 C (níž jsem se vzhledem k možné kondenzaci bál). Rozdíl teplot vnější/vnitřní je 14 C, vnitřní/topení 6 C.

Otázka znie, či ste dosiahli vnútornú teplotu podlahovým chladením alebo iným spôsobom (napr. tienením), resp. či by pri vypnutom podlahovom chladení nebola vnútorná teplota rovnaká.

Jediné, co se ukázalo být nezbytné, bylo zajištění alespoň minimální pohyb vzduchu, opravdu stačí minimální. Takže jsem do rohu každé místnosti dal ten nejmenší stolní větrák, co jsem sehnal. Navíc jsem v létě ještě nemněl zapojenou rekuperaci, takže předpokládám, že ani ty větráky ani nebudou potřeba.

Studený vzduch od podlahy samovoľne nestúpa, treba ho naháňať ventilátorom. Dobre navrhnutá rekuperácia by to mala nahradiť.