Jak chladit podkroví?

[vejpuste]

Zdravim.
Narazil jsem na toto forum a zaujalo me Unstrech-ovo vlakno o podkrovi.
Presne nad podobnou situaci se uz nejakou dobu zamyslim a hledam na internetu.
Prokousal jsem se prispevky, zejmena metball/SFO mi dal zpocatku zabrat, nez jsem se naladil na jeho notu.
Kazdopadne muzu zkusit tema znovu rozvirit a snad i prispet necim do diskuze.
Mu vychozi stav byl, ze nemam rad klimatizace a tepelna cerpadla. Nejlepe poridit neco zalevno s levnym provozem aby z toho byl krome chlazeni i nejaky prinos.
Postupem casu jsem zjistil, ze to tak hezky nepujde.
Abych se ale dostal k nejakym konkretnim vecem.
1. Zastineni oken z venku je prvni dulezita vec. Vnitrni zaluzie jsou drahe, takze jsem poridil na stresni okna venkovni markyzy. Jsou o hodne levnejsi, ale pomuzou. Uplne nejlepsi je resit zastineni oken presahem strechy. Princip je, ze v lete je slunicko vysoko, takze presah strechy okna stini. V zime je nizko, takze to hodne teplo od slunicka pustime dovnitr, aby nas hralo.
2. Zpusob vetrani jste tu uz take resili - kriticky dulezite. Rano zavrit, po ochlazeni otevrit.
3. Zastineni sten jsem poresil stylem levne, s trochou lidskeho sadla, takze jsem si natahl lanka a na ne prichytil zastinujici sit, co se dava na ploty. Zatim roztahovani a stahovani delam rucne, planuju automatiku stylem sviti slunicko = zatahni, nesviti = stahni. Zejmena kvuli riziku poskozeni pri bourkach. Ted bylo zatazeno kdyz jsme byli doma. Zastineni to ma deklarovane asi 85%.
4. Dost dulezite u podstresnich mistnosti je podle me odvetravani stresni krytiny. Developer podle me chtel usetrit a tak je ve strese mnohem mene vetracich otvoru nez by melo byt. Ony vetraci elementy jsou radove drazsi nez obycejna taska. Naprava je ovsem o hodne drazsi a slozitejsi. Ale snad k ni take dojde. U nas je pod krytinou prostor pro vetrani a az nasledne je parotesna zabrana. Ovsem kdyz ohraty vzduch nema kde nahore odchazet, tak proste jenom vysala teplo do prostoru kam muze - dolu.
5. Hodne velky efekt by melo, kdyby mel clovek strechu svetlou. Natrenim vsech strech, pripadne asfaltu, na bilo by se udajne hodne snizilo prehrivani mest. Proc my mame zrovna cernou krytinu ... Ale opet je to dost komplikovane reseni.
6. Rekuperace vzduchu se vychvaluje hlavne v zime a na leto se doporucuje bypass. Principem rekuperace je prece udrzet co nejvic stabilni teplotu uvnitr. V lete teda rekuperace udrzuje uvnitr chlad - ochlazuje privadeny vzduch.
7. Zemni registr ma sva pro a proti, ale ve vyssim patre se dela dost spatne.
8. Cokoliv si date na strechu stini, takze to snizuje teplotu v pudnim prostoru. Tudiz treba solarni panely na ohrev vody, i kdyz v male plose, aspon kousek zastini a odeberou teplo.
9. Nekdo psal, ze si dal pod krytinu hadice, kteryma prohani vodu. Take me to napadlo, ale je tu problem s pripadnou poruchou a naslednou opravou.
10. Zaujalo me i velkoplosne chlazeni kapilarnima rohozema, ale mam dost obavu mit ve stenach nebo strope velkoplosne rozvody vody - problem neco povesit, jak resit opravy, hlidani rosneho bodu, ...
11. U bytoveho domu je dalsim vlivem chovani sousedu, kteri mohou take vytapet spolecne steny.
12. Kdyz nemam rad klimatizace, ktere zerou elektriku a pak se tezko zbavuji tepla venku, tak vymyslim zpusob jak to nechtene teplo vyuzit a ochladit vzduch. Pri hledani na internetu jsem narazil na "tepelny vymenik" od firmy Madry, o kterem psali ze je urcen k ohrevu vody ze vzduchu na prehrate pude. Zdalo se mi to zajimave, tak jse se na to ptal, ale pry o to nebyl zajem. Podobny princip planuju vyzkouset. Nejvic by se mi libilo, kdyby to bylo uplne bez potreby dodavani elektriky.
Jsem se nejak hodne rozepsal, tak radeji koncim. Kdyz bude zajem, muzu zkusit napsat varianty prevodu tepla ze vzduchu do vody (bez tepelneho cerpadla), ale je otazka nakolik to bude efektivni. Ale kdyby to bylo bez vyznamnych provoznich nakladu, tak je kazda troska dobra.
Libor

[vejpuste]

Ave PT PodStřechou,
et item PT vejpuste,
jaký, ...
dobrý?

AVE.
Celkem to jde. Pristoupil jsem na sice ne uplne elegantni, ale funkcni stineni. Puvodne jsem uvazoval nad automatikou na roztahovani a stahovani, ale nakonec se ukazuje, ze staci pred paraky nainstalovat a zatim to vydrzelo i nejakou tu bourku. Jedna se o stinici textilii, ktera se dava treba na ploty.
Vyhledove uvazuju jeste o par vylepsenich, ale zatim vse ceka na komplexni reseni strechy, ktere by mohlo take pomoct samo o sobe.
Autolekarnickove folie jsou sice levne, ale maji problem se stabilitou a pevnosti v pripade vetru. Rad bych nejakym zpusobem pomohl mamce doma, ale musi to byt co nejvic bezudrzbove. Navic ji vadi proudeni vzduchu z vetraku, coz limituje spoustu reseni. V nejteplejsi mistnosti, kde ma plynovy sporak bez digestore (a vari hodne) ma i plynovy kotel na topeni a ohrev TUV, coz by mohlo zpusobovat problemy se zmenou tlaku ruznymi ventilatory.
Napadlo me vyfukovat horky vzduch pres "adiabaticke chlazeni" ven, cimz by se eliminoval problem s vlhkosti a obalem by se predaval chlad v mistnosti. Nebyla by to klimatizace, ale o par stupnu by teplota v mistnosti mohla klesnout, zaroven by se trochu hybal vzduch. Ovsem nevim, jak to ve starem dome udelat, aby to fungovalo a zaroven neprekazelo.
Libor

[Yco]

...
Kazdopadne muzu zkusit tema znovu rozvirit a snad i prispet necim do diskuze.
...
Abych se ale dostal k nejakym konkretnim vecem.
1. Zastineni oken z venku je prvni dulezita vec. ... Uplne nejlepsi je resit zastineni oken presahem strechy. Princip je, ze v lete je slunicko vysoko, takze presah strechy okna stini. V zime je nizko, takze to hodne teplo od slunicka pustime dovnitr, aby nas hralo.
2. Zpusob vetrani jste tu uz take resili - kriticky dulezite. Rano zavrit, po ochlazeni otevrit.
3. Zastineni sten ... jsem si natahl lanka a na ne prichytil zastinujici sit, co se dava na ploty. ...
4. Dost dulezite u podstresnich mistnosti je podle me odvetravani stresni krytiny. ... U nas je pod krytinou prostor pro vetrani a az nasledne je parotesna zabrana. Ovsem kdyz ohraty vzduch nema kde nahore odchazet, tak proste jenom vysala teplo do prostoru kam muze - dolu.
...

Ďakujem za Váš príspevok, kde je asi zhrnuté všetko dôležité. K bodu tri pridávam (ako poďakovanie) "inšpiráciu":



Vo väčšom tu:

Kód: Vybrat vše

http://www.floowie.com/sk/nahlad/md-2013-06-maketa/#/strana/10/zvacsenie/152/

pozn.: Dovolil som si linku na Váš post dať na fórum, ktoré administrujem:

Kód: Vybrat vše

http://forum.kosicekrasna.sk/viewtopic.php?p=608#p608

[žádné]

Jak větrat a chladit podkroví.
Dobrý den, prosím zkušené o radu a doporučení: v bytové jednotce v obytném domě máme podkroví 35m2, bez oken a s průhledem 4x2m do spodní kuchyně. Samozřejmě vše špatně: nejde moc větrat (jen ventilátorem), v létě přehřáto, když se peče cibulka vím to dříve než kuchař . Chci místnost zcela oddělit od kuchyně a potřebuji udělat větrání s případnou rekuperací.
Místnost se nemůže větrat podtlakem, protože místnost není vduchotěsně oddělená od odvětrání koupelen a záchodů a při testu vzduchotěsnosti všemi dírami v sádrokartonu proudil vzduch ze střechy dovnitř včetně zápachu z odvětrání. Tedy dla mého úsudku se musí vzduch přivádět přetlakem. Navrhne mě někdo nějaký postup? Nebo najdu někoho, kdo by navrhl a provedl?
Děkuji LD

[Leonardo]

Venkovní teploty vzduchu versus venkovní povrchové teploty

Normové stavební výpočty, na které se odvolávají zákon a vyhlášky, podle nichž se stanoví průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) a tzv. potřeba tepla na vytápění pomocí denostupňové metody, počítají jen s venkovními denními průměrnými teplotami vzduchu a mezní návrhovou zimní teplotou vzduchu. V daném místě ČR je dejme tomu návrhová venkovní teplota vzduchu –12 °C a v daný den (např. 20. leden) průměrná denní teplota vzduchu –1,5 °C. Z první teploty výpočtář odvodí výkon otopné soustavy a druhé číslo mu slouží k odhadu tepelných ztrát domu pro daný den. Celoroční tepelné ztráty se pak stanoví jako součet tepelných ztrát ze všech dnů topné sezóny. Naopak letní přehřívání, zejména podkrovních místností, se neřeší s odkazem na silnou tepelnou izolaci, která teplo zvenku „nevpustí” dovnitř.

Nerozum tohoto přístupu je v tom, že uvažuje jen teploty vzduchu, ale zapomíná, že je teplo mezi obálkou budovy a venkovním prostředím sdíleno také sáláním.

Sálání způsobí, že skutečné venkovní povrchové teploty stěn a zejména střechy se mohou na osluněných místech vyšplhat o několik desítek °C nad teplotu vzduchu. A naopak, za jasných nocí, mohou o 10 i více stupňů klesnout. To podstatně změní skutečné tepelné ztráty či zisky oproti výpočtu, který je vztažen jen k teplotě venkovního vzduchu a neuvažuje skutečné povrchové teploty. Ukažme si to pro střechu na úrovni doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla 0,16 W/(m2K):

a) Snížení povrchové teploty střechy o 10 °C oproti teplotě vzduchu 5 °C za jasné noci na podzim či koncem zimy vyvolá zvýšení tepelných ztrát střechou, které odpovídá zhoršení uvedeného součinitele prostupu tepla na nevyhovující hodnotu 0,27 W/(m2K). Přitom uvažujeme minimální vnitřní teplotu 20 °C.

b) V létě při teplotě vzduchu 30 °C, kdy slunce rozpálí střechu na běžných 60 °C, dosahují tepelné zisky takové úrovně, že to odpovídá zhoršení uvedeného součinitele prostupu tepla na zcela nevyhovující hodnotu 1,76 W/(m2K). Přitom uvažujeme maximální normovou vnitřní teplotu 27 °C.
Známe-li součinitel prostupu tepla střechou nebo stěnou U, vnitřní teplotu tI, venkovní teplotu tE a venkovní povrchovou teplotu střechy nebo stěny tEP, budou se obě chovat tak, jako by měly součinitel prostupu tepla
Prohřívání střech
Střecha je v zimě nejvydatnějším zdrojem prochládání a v létě naopak až extrémního přehřívání podkrovních prostor. Tím, že je orientována k nebi, sálá na její plochy ve dne téměř kolmo slunce. Naopak v noci je vystavena chladné až mrazivé obloze (radiační teploty jasné oblohy jsou v zimě až –60 °C, v létě kolem 0 °C). Asi proto předkové intuitivně málokdy využívali podkroví k bydlení, ale spíše ke skladování sena, které v zimě sloužilo i jako izolace. Důvodem tohoto nevyhovujícího účinkování je, jak jsme ukázali, že se nelze spolehnout na sebelepší součinitel U. Dokonce i střecha s doporučeným součinitelem prostupu tepla pro pasivní domy U = 0,07 W/(m2K) účinkuje nevyhovujícím způsobem, tzn. s UEF = 0,77 W/(m2K), je-li rozpálená na 60 °C, a kdy, podle normy, se dosazuje teplota vzduchu 30 °C.

Střechy navíc bývají většinou řešeny jako lehké, s malou tepelnou kapacitou, takže se na rozdíl od těžkých stěn a stropů rychle prohřejí. Prohřátím se ale snižuje jejich izolační účinnost podle tab. 2. Příčinou je růst vlastní tepelné vodivosti vzduchu a dále i sálavých toků ve vzdušných tepelných izolacích.

Většinou se bohužel setkávám s tím, že v pasivních domech s kvalitní izolací není třeba chladit. Praxe je úplně jiná. Bohužel ne každý uživatel pasivního domu je ochoten přiznat, že ani masivně zateplená střecha nezabrání výše popsanému přehřívání podkroví. Každý raději akcentuje, že ještě na podzim netopí, ale už tolik nezmiňuje, že obří prosklené plochy v létě dům přehřívají k neobyvatelným podmínkám nebo je musí natolik stínit, jako Broučci svoje chaloupky na zimu. Že místo skvělého výhledu do zahrady, je dům zatemněný v lepším případě předokenními žaluziemi. Byl jsem u jednoho ortodoxního pasiváře a po příchodu do tmavého obýváku jsem nabyl dojmu, že patrně budeme promítat nějakou prezentaci ze stavby. Až následně jsem pochopil, že je to běžný letní stav.
Články na webech bývají velmi často nějakou skrytou reklamou čehokoliv, ale v tomhle článku jsem ani nic nenašel.

Celý článek http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/c ... domy-18-11

[Yco]

@ Leonardo

Ďakujem za zaujímavý článok. O prehrievaní viem, bohužiaľ, svoje.

[vejpuste]

Zdravim.
Mate nekdo osobni zkusenosti s PCM - Phase change material ?
Nasel jsem nekolik clanku, kde to vychvaluji, ale bohuzel nikoho kdo to ma nebo prodava.
Uz to, ze to puvodni prodejci neprodavaji o necem svedci, ale rad bych to vyzkousel na vlastni kuzi.
Zkusil jsem napsat i vyrobci http://teappcm.com/applications.htm, ktery pise, ze exportuje i do CR, ale bohuzel po prvni reakci uz jsem dalsi odpoved nedostal.
Na nekterych zahranicnich webech se prodava, ale minimalni mnozstvi nekolik tun je pro me trochu velka davka.
Docela rad bych vyzkousel par kilogramu v rezimu vynaseni tepla z bytu ven. Pres den necham PCM, s fazovym prechodem kolem 24-27 stupnu, doma rozpustit a na noc teplo vynesu na balkon a necham vysalat. Samozrejme bude otazka rychlosti predavani tepla, ale to se muze vyresit postupne.
Varianta stabilniho PCM v byte mi dava mensi smysl, protoze nocni vetrani by muselo zvladnout odvest i vysalanou energii ulozenou do PCM.
Preji klidny den.
Libor Vejpustek

[vejpuste]

Zdravim.
Tak to vypada, ze nikdo prakticke zkusenosti nema. Nasel jsem vyrobce u Berlina, tak bych zkusil PCM koupit. Nechce nekdo ziskat vlastni zkusenosti, ze by se pridal k nakupu ?
Cil stabilizovat teplotu pri vykyvech, pripadne vynaset teplo z bytu ven.
Libor Vejpustek