Tlakové ztráty jinak

[metball]

Ave PT readers.

Mám prosbu/dotaz.
Jaké parametry jste schopni obdržet od vašich dodavatelů?

Jedná se mi o:
1) ventilátorovou,
2) filtrační,
3) výměníkovou
část jednotek.

Jaké parametry jste schopni poskytnout pro stanovení dimenzování průtoků a výkonů vzduchotechniky ve vašem domě?

Jedná se mi o:
a) objemy místností a odpovídající n násobky,
b) dispozice stavby vůči větru,
c) Blower Door Test koeficient jste schopni získat nejen pro Delta p = 50 Pa?

Podle odezvy zkusím sepsat jednoduchá pravidla,
jak lze (alternativně, neortodoxně)
přistupovat k dimenzování vzduchotechniky z hlediska hydrodynamiky.

iGoNY

[MIRAS]

Jaké parametry jste schopni obdržet od vašich dodavatelů?

Jedná se mi o:
1) ventilátorovou,
2) filtrační,
3) výměníkovou
část jednotek.

1) Každá jednotka má graf výkonu závislost m3/h a tlaku Pa, někdy bývají stanovené pracovní body, když nemá jednotka plynulou regulaci.
2) Když má jednotka filtry uvnitř, udává se výkon se započtením filtrů. Když jsou filtry sólo, zase mají definovanou tlakovou ztrátu v závislosti na průtoku.
3) Pro výměník platí to samý co pro filtry.

Jaké parametry jste schopni poskytnout pro stanovení dimenzování průtoků a výkonů vzduchotechniky ve vašem domě?

Jedná se mi o:
a) objemy místností a odpovídající n násobky,
b) dispozice stavby vůči větru,
c) Blower Door Test koeficient jste schopni získat nejen pro Delta p = 50 Pa?

a) Objemy jsou v každým projektu uvedený u koncových segmentů přívod/odtah.
b) Dispozice vůči větru řeší jen projektant se zkušeností, hlavně se řeší, aby sání bylo proti směru větru výfuku. Jinak sání ze severu, východu, nedá-li se jinak z jihu a nikdy ne ze západu. Sání nikdy z prostoru nad střechou. Samotná stavba je definovaná severkou na půdorysu. Směr větrů je dán lokalitou.
c) BDT může být i pro větší rozdíl tlaků (záleží také na výkonu měřícího ventilátoru), ale pokud vím, nedoporučuje se nad 90 Pa, ono už 50 Pa dokáže dost nafouknout parozábrany (přitom na takový rozdíl tlaku venku zrovna uragán být nemusí).

[metball]

Ave PT ...
dnes neobvykle "odpředu".

1) Každá jednotka má graf výkonu závislost m3/h a tlaku Pa, někdy bývají stanovené pracovní body, když nemá jednotka plynulou regulaci.
...

Na grafu si Objemový průtok na výstupu z jednotky
přepočtěte na
m3/s.

Potom si vynásobte toto čísílko tlakem Pa.

A máte AERODYNAMICKÝ PŘÍKON do chobotnice/stromu rozvodů, místností ?a ... ?. BACHA!

P = Qv*p ... ... ... ( W ; m3/s , Pa ) ... toto je jeden z nejefektivnějších zápisů vztahů, ( rozměr před rovnítkem, středník, pak čárky mezi rozměry v lineárním zápisu fyz. vztahu).

Dávám jej sem jako bonus pro MIRASe a další spolubojovníky .

iGoNY

[Ilja]

To počítáme ale stranu jednotky, kterou známe. Potřebujeme rozhodnout, jestli foukat do chobotnice nebo stromové struktury.

[metball]

To počítáme ale stranu jednotky, kterou známe ...

Nesouhlas,
(leč jen z autoritativní pozice).

To, co změříme na výstupu Luft-jednotky ve Watech
je nějaký referenční výkon.

Výkon, který se nám povedl (elektrikou a ventilátory)
získat jako tlakový potenciál
vůči okolí (domu).
Vůči bodu, kde jsme luft nasávali.

A přesně tento výkon
MUSÍME ZMAŘIT v celém baráku a jeho blízkém okolí (do 10 metrů kolem?)

Budeme-li uvažovat čistě bipolárně, máme jen dvě úlohy k řešení.

1) Když se mi zmařený výkon výrazně změní proti výkonu návrhovému,
jak na tento fakt odpoví Luft Jednotka?

2) Jakou část výkonu si mohu dovolit nechat zmařit v dnes již
"profláklé luftovací topologické struktuře" chobotnice versus strom.

Topologická struktura námi zvažovaná je zatím
VÝHRADNĚ O PŘÍVODU VZDUCHU
a je zde reprezentována
a) hadico-chobotnicí (hlavonožec s rozdělovačem a hadicemi),
b) plecho-stromem (od tlustého kmene k listům).

Zůstaňme tedy u přesně těchto dvou okruhů otázek.
Dvě dopřesněn; jsa teoretikem,
i) nemyslím si,
že by bylo reálné chapadla chobotnice obdařovat více výfuky do místnosti.
ii) a naopak chci upozornit
na relativně směšně malý podíl zmařeného výkonu v rozvodech,
obzvláště když víme, že jednotka je tzv. měkkým zdrojem tlaku a průtoku

Ale to už "autoritativně ovlivňuji směřováni vašich úvah ".

iGoNY

P.S.:
Pro Ilju:
Pls.byl by zásadní truoble se škrábnout nějaké numerické hodnoty,
které směřují k cíli Vašich úvah?
Aspoň kolik větví/chapadel, střední délka a procentuelní odchylka nejkratší/nejdelší.
Ideál střední průtok větví a opět odchylky pro max a min.
Pokud to bude vše +-15% a místa v baráku "kure.... málo",
pak jsou úvahy o chobotech OK.
Jinak - z mého pohledu "akademika" - smrtelné.

P.P.S.:
Stejně tak i ostatní PT readers, aspoň 3-5 bodů z Qh charakteristiky nějaké reálné Luft-Jednotky by se nenašlo?
Proč?
Aby bylo jak dál simulovat chování rozvodů/přívodů, místností, rozvodů/vratek a ďuzen v baráku .

[metball]

Tak koukám,
že opět jedno vlákno, kde zdechl pes...

Tož brutus:
Chytré knihy praví, že
TLAKOVÁ ZTRÁTA ROZVODU vzduchu je někde kolem
3 Pa m^-1.

Né že bych nebyl skutečně horlivým zastáncem NORMOVÁNÍ (podělení nějakou hodnotou tak mazaně, aby se původně NESČÍTATELNÉ VÝSLEDKY DALY SČÍTAT, POROVNÁVAT ...

Ale je to asi tak stejná koko...., jako tvrdit, že důsledkem 4,7 násobné tepelné kapacity vody proti vzduchu je, že vzduch je schopen přenést 20% tepla, co voda.

Nezkusíte se někdo zamyslet, kde se ty 3 Packaly na metr trubek vzaly?

AVB

P.S.:
Kontext iGINa je např.:
viewtopic.php?f=20&t=865

[merk]

TLAKOVÁ ZTRÁTA ROZVODU vzduchu je někde kolem
3 Pa m^-1.

Nejsem odborník a nechci se jím v tomto oboru stát. Jen mě zajímá jednoduchá kontrola dodaného projektu. Tlakovou ztrátou 3 Pa na metr myslíte nějakou střední hodnotu? Můžu tedy změřit nejdelší větev, vynásobit 3 a mít hrubý orientační výpočet tlakových ztrát?

[metball]

...
Můžu tedy změřit nejdelší větev,
vynásobit 3 a mít hrubý orientační výpočet tlakových ztrát?

Ne, nemůžete.
S mými znalostmi
jsem se k této hodnotě tlakových ztrát ROZVODNÉ SÍTĚ VZDUCHOTECHNIKY nebyl schopen přiblížit ani náhodou.
Ztráty rozvodů jsou Výrazně NIŽŠÍ.

ZKUSÍ NĚKDO Z PRAKTIKŮ objasnit, kde se tato učebnicová hodnota vzala?

PŘESTO musím dodat:
3 - 5 Pa na metr rozvodů JE hodnota SMYSLUPLNÁ.
HODNOTA +- koresponduje s příkonem ventilátoru/ů.
(pro rychločtenáře - to jsem tu psal UŽ aslepoň 5x).

Já mám sice podezření hraničící s jistotou,
kde se 3-5 Pa/m vzalo,
ale to není pro toto fórum podstatné.

iGoNY

[metball]

4PT Readers s vyššími ambicemi.

Současně však pro ty,
co chtějí jednoduchou odpověď:

Projektant ví, že platí zákony zachování.
Má totiž vzoreček.
Dosadí do vzorečku, kontext neřeší a má vyděláno.
Krom toho, existuje tu nesporná dlouhodobá zkušenost.
Zkušenost, zapsaná např. v normách.
"Houston" spočívá v kontextu toho, co a za kolik chcete pořídit.

V 80% případů typizovaných budov
a ve 25% až 50% provozních stavů těchto typických budov,
má vyděláno oprávněně.

Na druhou stranu, pokud stavíte typizovanou AllGeMeine Pastoušku,
moh jste si do toho vzorečku dosadit sám ...
Stejně vám ale bude ta několikatisícová částka za spočtení vzorečku naúčtována.
Jen někde jinde.
I projektant má normovaný zisk na projekt !

Pokud by měl projektant brát v potaz např.
skutečné meteorologické podmínky v místě,
kde "chalópka stojí",
tak byste se nedoplatili.
CHMI-čko mu rádo expertízu dodá ,
vy ji zaplatíte.

Zaplatíte i s "přidanou hodnotou odborného LuftProjektanta".

AVB

[Martin Šperl]

...I projektant má normovaný zisk na projekt !

Pokud by měl projektant brát v potaz např.
skutečné meteorologické podmínky v místě,
kde "chalópka stojí",
tak byste se nedoplatili.
CHMI-čko mu rádo expertízu dodá ,
vy ji zaplatíte.

Zaplatíte i s "přidanou hodnotou odborného LuftProjektanta".

AVB

Pan Metball má pravdu. Mnoho projektů vychází z obecných podkladů a rutiny projektanta. Ono to ale jinak nejde. Tedy jde, ale bylo by to drahé. Jsem si skoro jist, že žádná z navržených variant rozvodů nebude ani nejlevnější, ani s nejmenšími možnými tlakovými ztrátami, ani s nejoptimálnější délkou tras, atd.. Vždy by se mohlo sejít konzilium a projekt ještě vylepšit. Provést analýzy, tuny výpočtů, simulací... Rodinný dům není Temelín a proto se projektuje skutečně dle zkušeností a subjektivních kvalit. Co jsem tím chtěl říci? Nepíšete-li nějakou seminární práci, ušetřete si trable s přepočtem tlakových ztrát v projektu pro RD. Nepřesný odhad je stejně k ničemu. Buď se dejte na skutečné studium, nebo si raději udělejte pěkný den. I víra své výhody .

[Martin Šperl]

...I projektant má normovaný zisk na projekt !

Pokud by měl projektant brát v potaz např.
skutečné meteorologické podmínky v místě,
kde "chalópka stojí",
tak byste se nedoplatili.
CHMI-čko mu rádo expertízu dodá ,
vy ji zaplatíte.

Zaplatíte i s "přidanou hodnotou odborného LuftProjektanta".

AVB

Pan Metball má pravdu. Mnoho projektů vychází z obecných podkladů a rutiny projektanta. Ono to ale jinak nejde. Tedy jde, ale bylo by to drahé. Jsem si skoro jist, že žádná z navržených variant rozvodů nebude ani nejlevnější, ani s nejmenšími možnými tlakovými ztrátami, ani s nejoptimálnější délkou tras, atd.. Vždy by se mohlo sejít konzilium a projekt ještě vylepšit. Provést analýzy, tuny výpočtů, simulací... Rodinný dům není Temelín a proto se projektuje skutečně dle zkušeností a subjektivních kvalit. Co jsem tím chtěl říci? Nepíšete-li nějakou seminární práci, ušetřete si trable s přepočtem tlakových ztrát v projektu pro RD. Nepřesný odhad je stejně k ničemu. Buď se dejte na skutečné studium, nebo si raději udělejte pěkný den. I víra má své výhody .

[metball]

Ave PT Readers.
Tak jste si sami ověřili,
že i normotvůrci a výrobci měknou
a začínají dodávat fyzikálně zajímavé hodnoty
Narážím na dvojí dotaz (doufám že už uspokojivě zodpovězený),
co že to znamená,
"Na Německém trhu nejlepší koeficient ... [ W / (m^3 h^-1) ]".
Tuším že byl přeložen jako Využití Elektrické Energie?

Leč jsou svěřepější mne.

Nemohou-li jinak, mlží názvy. Fyzikální rozměr je však "nabonzuje".
Holt, jen "To musite kóřit!"

Jsem tvrdý AntiMarketingáč, proto vytvořím opačnou/inverzní úlohu.

Že neuhádnete (nedokážete analyzovat),
jaká fyzikální veličina má fyzikální rozměr

Kůň na Korec a Uherský Rok.

No jo, tak napovím:
http://www.converter.cz/prevody/cas.htm

iGoNY