Ave PT diskutérsto, čtenářstvo nevylučujíc ...
tož, tito nám asi neporadí:
Nilan A/S
Nilanvej 2
8722 Hedensted
Tlf.: 76 75 25 00
Fax: 76 75 25 25
nilan@nilan.dkPlatí sice, že tradice zavazuje
"1974: Founded at Vejle in Denmark" ...
Ale nám to neva!
Martin Šperl má stále dobré kontakty a neváhá je tady pro nás použít!
Data, uvedená v bitmapě "výpočet účinnosti3.png", uvedené PT MŠ,
jsou úplná (redundance +25%)
a zcela korektní,
až na "nepodstatnou drobničku".
Leč tu by mi v DK určitě vysvětlili
.
Jsem vyzýván, abych analyzoval 1. vztah, tak jdeme na to:
1) účinnost je zde zvýšena o 7% proti vztahu 2 (který je jinak s 1 identický).
Vyšší účinnost dle 1 je dána přičtením podílu
Elektrického příkonu zdroje tlakové diferfence (57.8 [W] )
a
součinu tepelné kapacity s hmotnostím průtokem (1000 x ???) [W K^-1].Takže jediné, co vám schází v tabulce,
je tepelná kapacita suchého (jak pepř) vzduchu?
Počítejte klíďo 1 000 [J kg^-1 K^-1].
??? se vztahuje k hmotnostnímu průtoku výměníkem. Rozeberu až na KONCI.
2) Teplá strana má index i=1, studená i=2.
3) Vstup má index j=1, výstup j=2.
Proto např.
t 1j je HOT (teplá),
t i2 je OUT (ven).
M.j. výměník má "tlakový odpor" 90 Pa na "teplé" tzn 1-ničkové
a 93 Pa na "studené straně stěny"(2-kové).
iGoNY
KONEC:
Drobnička prvního vztahu spočívá v tom, že i profící z DK přistoupili k výpočtu poněkud formálně.
Musí totiž platit, že hmotnostní tok HOT vzduchu je na vstupu stejný jako na výstupu.
V našem případě bych zvolil (nemám moc jinou možnost)
(187 + 191) / 2 = 189 kg/h ,tzn. aritmetický střed.
qm pak je 0.0525 kg/s.
Přinesený výkon teplým suchým luftem je 52.5 W/K (vynásobeno tepelnou kapacitou = mnou zvolenou konstantou 1000).
Hmotnostní tok COLD (studeného) vzduchu musí být také na vstupu stejný jako na výstupu:
194.5/3600 = 0.054028, tzn 54 W/K.
Tato "sprostá kontrola" dává důkaz,
že je vše OK.
Tedy až na onu drobničku se zákonem záchování hmoty,
ale jak vidíte, chyba je suše pod 5%,
tedy žádná křeč.
Finální "přípočet" na zvýšení účinnosti je 57.8 W / 53.25 W K^-1 = 1.085446 K
To jen přičtu do čitatele účinnosti,
který si identicky mohu definovat i pro vztah 2.
Proč musí být hmotnostní tok uzavřenou plochou roven nule?
Představte si uvedený výměník jako dvojbarel,
jeden barel pro studený a
druhý barel pro teplý luft.
Každý zvlášť shora plníte, zespodu má díru.
Na společné stěně si vyměňují teplo.
Za den provozu by ve studeném barelu chybělo 24 kilo luftu, v teplém pak 96 kg.
Ty teplotní diferece (když znáte tajemství indexování) si už spočítáte sami, neééé?
P.S.: Už chápete, proč nikdo nechce dávat jednoduše kontrolovatelná data?
Vezměte si, oč by to pro vás bylo srozumitelnější,
kdyby vlhkost v tabulce byla slušňácky uvedna v [ g kg^-1 ] (vody na suchý vzduch).
Okamžtě byste věděli, kolik skupenského tepla je potenciálně k dispozici.
Pokud by ještě byla uvedena teplota rosného bodu
(redundance s tlakem, který v tabulce je uveden)
a procenta zkondenzované vodní páry
(ta nemá prakticky nikdy šanci zkondenzovat všechna;
prostě to nestihne za tu dobu, než z výměníku vypadne),
jste vysmátí jak LEČO!
No jo! Ale čím by se pak živilo 90% Borečků B až Borečků Ž z branže? Žeáno?
.
.