Ave,
pastóšky ventilujeme nuceně (páč jsou příliš vzducho-těsné a vyžadují parní hospodářství).
Vracíme odpadní teplo/chlad zpět do interiéru a/nebo je nuceně čerpáme do TUV
(jde o významný podíl energetického odpadního hospodářství - dtto např. hnojiště na statku).
Nahrazujeme část interiérového
OBJEMU vzdušiny. Pojem ACH, hodnota dle tlakových diferencí.
Extrémističtí stavitelé (vzděláním obvykle strojaři)
dosahují ACH s indexem 50 i výrazně pod jednu setinu!
Potom je na výsost důležité znát,
kdy a kde se nachází
HLADINA NULOVÉ DIFERENCE
tlaků v exteriéru a interiéru.
Zopakuji zde poznatek, že barický stupeň je kolem 8.5 metrů
(což je rozdíl výšek pro tlakovou diferenci 1 hPa = 100 Pa),
tedy po
delším provětrání pasóšky v kruté zimě
(provětrání je regulérní pojem pro "průvanovou" ventilaci okny)
může hladina ROVNOTLAKU být i 30 metrů pod podlahou.
Zatěsněné obytné prostory se pouhým ohřátím
exteriérového vzduchu o pevné konstrukce (po zavření oken)
NATLAKUJÍ jak horkovzdušný balón.
O kolik?
Poměr vzrůstu tlaku je stejný, jako poměr vzrůstu ABSOLUTNÍCH teplot
(ne patnáct nad nulou a patnáct pod nulou!
ale třebas 300K ku 260K se má jako x hPa ku 930 hPa).
download/file.php?id=198&mode=view/rokbox.jpgTři sloupce tlaků (tl. níže, normál a tl. výše) pro normální teplotu, což jest ??? K.
download/file.php?id=243&mode=view/rokbox.jpgHustota jako funkce tlaku a teploty.
Oddělili jsme úlohu tlaku a teploty od geometrie ZeměKoule, pastóšky (a cílově i venťásků).
Tedy opakuji první poznatek - hladina nulové tlakové diference.
Ve vícepodlažních budovách je těchto hladin vždy víc, než v jednopodlažních.
I v bungalovu je hladina různě výškově zdeformovaná.
Tu hledejte moji averzi k pojmu "rovnotlaké větrání".
Už jen ty rozdílné teploty jsou houston ...
Úročíme fakt,
že objem vzduchu není dostatečně "pevným a neměnným základem" dalších úvah a výpočtů.
Vzdušina mění
svůj objem
vlivem tlaku, teploty a poměrů složek (vodní pára, CO2, ...).
Proč se ale nejen hydromechanici, ale stále zatvrzeleji i "ventilovčíci"
drží objemů jak Hov.. KOšile?
Je to jen HLOUPÝ ZLOZVYK? Nemyslím si to. Je to jen hloupá lenost při používání NORMALIZACE.
Často bývá tato lenost doplněná o PILNOU snahu
PODSUNOUT příjemci "číselných hodnot"
taková HAUSNUMERA ... aby sežral návnadu i s navijákem!
Nástin důvodů, důsledků a možnosti jednoduchých a ne zcela chybných odhadů
při stanovování tlakových ztrát a umístění vzduchotechnických rozvodů
si osvěžte tady:
viewtopic.php?f=18&t=883&start=10#p3138Odkazy na ASHRAE výpočty včetně koeficientů lokálních ztrát jsem uvedl...
Jenže, jádro
zvykového užívání OBJEMŮ
luftaři (strojoventilovčíky)
má nejméně DVA DOBRÉ DŮVODY:
1) žijeme v objemu, vytápíme/chladíme kubíky.
Další zdánlivě podobné argumenty?
Taky kapacita plic se udává v litrech,
ACH taky není o kilogramech ... a mimo to,
v trubkách se nám dobře počítají rychlosti.
JENŽE, v argumentech jsme "tiše" ZAHRNULI ČAS! Dokonce i to žití v objemu je o čase: teď jsem v kuchyni, přes noc v ložnici...
2) používáme ventilátory.
Jsou to stroje (na rozdíl od kompresorů či vývěv),
jen minimálně ovlivňující tlakové a teplotní poměry v dopravované vzdušině.
Příklad:
V pastóškách používáme ventilátory, které jsou vždy z kategorie
a) NÍZKOTLAKÝ tzn do 1 kPa tlakové diference,
b) "pidi" průtokový do 1 000 m^3 za 3 600 s (masochisti max do 1 m^3 / s, tedy 3600 hodinových kubíků),
c) nízko-výkonových, ... do kolika tak asi Wattů? ... kW to fakt nebudou!
Přidám DŮLEŽITÉ pravidlo pro stanovení aeromechanického výkonu:
platí, že součin
OBJEMOVÉHO PRŮTOKU
a tlakové diference
je roven výkonu (vykonané práci za jednotku ČASU).
Uvažme běžných .05 m^3 / s
vynásobme běžnou diferencí
250 Pa vnitřních odporů jednotky
PLUS
150 Pa přívodu a odvodu na jeden ventilátor,
upravme hodnoty i jednotky
(abych nás částečně připravil na "pastóšnické" systém jednotek)
50 litrů za sekundu krát 400 Pa, to je 5 x 4 = 20 WATT.
Vydělme účinností přeměny elektrické energie na energii aeromechanickou
(použiji číslo větší jak .25, ale určitě menší .8!)
a jsme někde na 35 až 80 W příkonu.
Po vsuvce,
jak souvisí
"ventilátorová" PRÁCE
S OBJEMEM rotující soustavy oběžného kola,
uzavřeme druhé pravidlo:
OBĚŽNÉ KOLO VENTILÁTORU
tvoří "nekonečná sada" rotujících kanálů.
Tyto kanály mají
KONSTANTNÍ HLTNOST bez ohledu na to,
co jimi protéká.
Ano, ventilátor zatopený vodou, by se (se svým motůrkem) moc netočil ... ale:
Kanály pojmou (stejně jako barák)
KONSTANTNÍ OBJEM
vzdušiny.
Nebo vody, nebo rtuti ... plnej barák Hg, no to by základy zajely do podloží jak nůž do másla
...
Teď vážně:
Hustého suchého vzduchu v zimní tlakové výši
si nabere venťásek za jednu otočku stejně,
jako řídkého, zapařeného luftu před letní bouřkou.
Objemový průtok ventilátorem
NEZÁVISÍ NA HUSTOTĚ plynu,
který ventilátor čerpá.Ale bude potřebovat lineárně víc PŘÍKONU podle toho, jak hustou tekutinu bude nabírat!
A podá nám tedy
jiné HMOTNOSTNÍ množství
třebas kyslíku, odvede jiné miligramy CO2, smrádku, ...
za jednu otáčku
oběžného kola
stejné geometrie!pěvecký sbor středověká duchovní hra
PS:
Ventilátor má dvě větve:
SACÍ - tam vytváří proti atmosféře podtlak, proto se do ní okolní vzduch "TLAKOVĚ NAVALUJE".
VÝTLAČNOU - v ní se většina kinetické energie roztočeného oběžného kola nejdříve transformuje na přetlak, který se postupně "vytrácí", až se všechen přemění na NÍZKOPOTENCIÁLNÍ teplo. Část tlaku ještě přejde KMITÁNÍM přes stádium hluku, a skončí na
ještě méně potenciálním teple!PPS:
Výtlačná větev (nejméně pak "její první metr")
zásadně ovlivňuje účinnost "výroby aeroEnergie".
Tedy i vygenerovaný Kravál!
Sací větev nesmí mít velký odpor, jinak dopadnete jak u pumpy na vodu klasické konstrukce,
která má nasát vodu z hloubky větší jak cca 8 metrů.
Ne, to není další barický stupeň,
to je jen rovnováha mezi nasycenými parami vody, tíhou sloupce a atmosférickým tlakem.
Takže to vlastně další barický stupeň je ...
PPPS:
A teď topologie rekuperačních
(či pouze ventilačních, odmyslete si primár a sekundár výměníku tepla)
jednotek se dvěma ventilátory,
pracujícími do jediného interiéru.
Zelený Exteriérový Nefiltrovaný Luft - Vtok - sací potrubí přívodního ventilátoru - filtrace - primár výměníku tepla -
- ventilátor přívodu -
kritický úsek Modrého luftu - kmen rozvodu - různé topologie přívodů - sada Výtoků -
---
ŠEDÝ interiér a jeho záludnosti (soutava kalužin různě natlakované, pohybující se a vířící vzdušiny) ---
-
ZEŽLOUTNE před sadou Vtoků - topologie "vratek" - kmen vratky - filtrace - sekundár výměníku tepla -
- ventilátor odtahu -
méně kritický metr Hnědého luftu - výfukové potrubí - Výtok do Exteriéru.Mimochodem,
těmi kritickými metry a nutností chránit oběžná kola a výměník
lze argumentovat i v polemice,
proč NESMÍME DO bilance REKUPEROVANÉ ENERGIE
započíst i příkony OBOU VENTILÁTORŮ!
Příkon ventilátoru na odtahu jde rovnou do výfuku.
Teplo z venťásku, osazeného za filtrem a primárem ve větvi sání,
oteplí vzduch v rozvodech... a započíst je tedy svým způsobem lze.
iGoNY
:
