Kamčo, nerad ruším roztomilou diskuzi z Honzou. Přidám jen fakt, že dle platných předpisů musí být do všech obytných místností zajištěn trvalý přísun čerstvého V E N K O V N Í H O vzduchu a nelze jej nahrazovat vzduchem cirkulačním. Čerstvý vzduch se nepočítá na osoby (to je jen pomocné měřítko), počítá se na objem místností. Ve výsledku to znamená, že není možné cirkulací nic ušetřit ani ovlivnit snižování relativní vlhkosti v korelaci k intenzitě větrání.
..
Promíchání vzduchu může objektivně snížit koncentrace CO2 v jedné místnosti na úkor jiných místností, zároveň ale způsobí zprůměrování teplot a rozptýlení všech ostatních odérů po celém domě. Myslím si, že je na každém, co si zvolí a co mu vyhovuje.
..
Honza_JR není úplně klasická realizace. Kombinace podlahového topení s otevřenou dispozicí skutečně nemůže cirkulace nikterak zásadně "poškodit" a pokud to takto zákazníkovi vyhovuje, proč ne. Když budete mít otvřený obývák až po střechu, neubráníte se šíření aroma z čehokoliv bez ohledu na cirkulaci. Když bude pod střechou vedro, může naopak jakýkoliv "větrák" rozhánějící nahromaděný vzduch pomoci. V těchto případech je ale mnohem efektivnější mít vzduch přiváděn shora. Vzduch distribuovaný podlahovými vyústkami prostor nemá šanci "zaplavit" a ochladit.
Je dobrá cirkulace vzduchu?
Kamčo s tou koupací čepicí pojedete Vy, já zůstávám u u té své praxí ověřené střechy. Koupací čepice je to ještě absurdnější příklad než s tou tramvají a odpovídá situaci že za mrazu spíte u otevřeného okna a aby vám nemrzly uši natáhnete si beranici. Takhle si zase komfort nepředstavuji já.
Jestli náhodou někdy budete doma větrat vzduchotechnikou tak budu rád až se podělíte o zkušenosti, jestli při suchých a mrazivých zimních nocí raději zapínáte zvlhčovačku nebo naopak větrání vypínáte úplně nebo jen zakrýváte mřížky v místnostech kde spíte
Jestli náhodou někdy budete doma větrat vzduchotechnikou tak budu rád až se podělíte o zkušenosti, jestli při suchých a mrazivých zimních nocí raději zapínáte zvlhčovačku nebo naopak větrání vypínáte úplně nebo jen zakrýváte mřížky v místnostech kde spíte
-
Honza_JR - pozorovatel
- Příspěvky: 50
- Registrován: 08 bře 2011, 08:42
Martine souhlasím že pro chlazení by byly lepší mřížky u stropů ale z estetického hlediska to většinou vypadá jako pěst na oko. Někde se nechá výústka u stropu vhodně maskovat vnitřním vybavením ale nepodaří se to všude.
Ale nesouhlasím že vzduch distribuovaný podlahovými výustkami nemá šanci "zaplavit" a ochladit. Zejména pokud je zapojen cirkulační okruh tak průtok je tak velký že dochází k takovému promíchávání vzduchu že je po čase původní vzduch nahrazen tím přiváděným. Rozhodně to nevypadá jako ve sci-fi filmech kde se bílý dým plíží po podlaze a pod dveřmi mísnost zase opustí.
Normy hovoří o obytných místnostech. V případě však že není momentálně obývaná ani v ní není zdroj nějakého zněšištění ji však lze z funkčního hlediska chápat jako rezervoár čistého vzduchu (minimálně ta nižší koncentrace CO2) a tou cirkulací se tento rezervoár "přečerpává" do těch ostatních místností obytných a hlavně momentálně obývaných. Jistě souhlasíte že řešit automatické vypínání větrání v těchto "momentálně neobývaných" místnostech v kterých tedy není nutno větrat by bylo relativně nákladné, ale provozní náklady na vytápění by to snížilo (nebylo by nutno dorovnání účinnosti rekuperace na 100%, stejně tak by zde nebyla tolik snižována vlhkost). No a můj postup je takový že větrání v těchto místnostech tedy nevypínám, ale snížim celkový průtok venkovnícho vzduchu do všech místností a toto snížení průtoku nahradím ještě ve větší míře tou cirkulací - přečerpáváním z rezervoáru. Z hlediska energetické bilance je to zhruba totéž jako to vypnutí v "neobývaných místnostech" a zhlediska uživatelského komfortu opět zhurba to samé. Takže oproti tomu abych naplno větral čerstvým vzduchem ve všech místnostech (i těch neobývaných) to zajisté nějaká úspora jek tepla tak té vlhkosti je, další věc je ten teplejší vzduch z výústek
Ale nesouhlasím že vzduch distribuovaný podlahovými výustkami nemá šanci "zaplavit" a ochladit. Zejména pokud je zapojen cirkulační okruh tak průtok je tak velký že dochází k takovému promíchávání vzduchu že je po čase původní vzduch nahrazen tím přiváděným. Rozhodně to nevypadá jako ve sci-fi filmech kde se bílý dým plíží po podlaze a pod dveřmi mísnost zase opustí.
Normy hovoří o obytných místnostech. V případě však že není momentálně obývaná ani v ní není zdroj nějakého zněšištění ji však lze z funkčního hlediska chápat jako rezervoár čistého vzduchu (minimálně ta nižší koncentrace CO2) a tou cirkulací se tento rezervoár "přečerpává" do těch ostatních místností obytných a hlavně momentálně obývaných. Jistě souhlasíte že řešit automatické vypínání větrání v těchto "momentálně neobývaných" místnostech v kterých tedy není nutno větrat by bylo relativně nákladné, ale provozní náklady na vytápění by to snížilo (nebylo by nutno dorovnání účinnosti rekuperace na 100%, stejně tak by zde nebyla tolik snižována vlhkost). No a můj postup je takový že větrání v těchto místnostech tedy nevypínám, ale snížim celkový průtok venkovnícho vzduchu do všech místností a toto snížení průtoku nahradím ještě ve větší míře tou cirkulací - přečerpáváním z rezervoáru. Z hlediska energetické bilance je to zhruba totéž jako to vypnutí v "neobývaných místnostech" a zhlediska uživatelského komfortu opět zhurba to samé. Takže oproti tomu abych naplno větral čerstvým vzduchem ve všech místnostech (i těch neobývaných) to zajisté nějaká úspora jek tepla tak té vlhkosti je, další věc je ten teplejší vzduch z výústek
-
Honza_JR - pozorovatel
- Příspěvky: 50
- Registrován: 08 bře 2011, 08:42
Honza_JR píše:Martine souhlasím že pro chlazení by byly lepší mřížky u stropů ale z estetického hlediska to většinou vypadá jako pěst na oko.
Estetika je věc velmi subjektivní, co se líbí jednomu, nelíbí se druhému. Toto neumím posoudit, já se na to dívám z hlediska fyzikálního a jsem rád, že se v tomto shodnem.
Honza_JR píše:Ale nesouhlasím že vzduch distribuovaný podlahovými výustkami nemá šanci "zaplavit" a ochladit. Zejména pokud je zapojen cirkulační okruh tak průtok je tak velký že dochází k takovému promíchávání vzduchu že je po čase původní vzduch nahrazen tím přiváděným. Rozhodně to nevypadá jako ve sci-fi filmech kde se bílý dým plíží po podlaze a pod dveřmi mísnost zase opustí.
Zaplavení je technický termín pro distribuci vzduchu, aby k zaplavení došlo, muselo by to skutečně vypadat jako v akváriu, kde se postupně zvyšuje hladina vody. Vzduch má ale jiné fyzikální vlastnosti, je narozdíl od vody stlačitelný a modulace jeho proudění je složitější.
Honza_JR píše:Normy hovoří o obytných místnostech. V případě však že není momentálně obývaná ani v ní není zdroj nějakého zněšištění ji však lze z funkčního hlediska chápat jako rezervoár čistého vzduchu (minimálně ta nižší koncentrace CO2)
To je právě omyl. Norma ČSN15665 nepřipouští větrání cirkulací, vychází z evropské normy EN308, která cirkulaci, resp. míchání vzduchu z domu s venkovním povoluje jen do 3%. Tím de facto zakazuje cirkulaci, neboť jak sám víte, u cirkulace jde o násobky objemu venkovního vzduchu, tedy nikoliv o 3%, ale řádově 100x více. Ono je totiž evropským standardem dělat výrazný rozdíl mezi vzduchem v domě a venkovním vzduchem. Rezervoár čistého vzduchu je nepřípustný. Opět norma říká:"Intenzitu větrání není možné zaměňovat za intenzitu výměny vzduchu, která zahrnuje nejen průtok venkovního vzduchu, ale i průtok vzduchu oběhového."
Znovu opakuji, že renomovaní odborníci a tvůrci norem pro větrání se shodují, že není ta samá kvalita vzduchu venkovního a vzduchu rotujícího po domě. U nás se velmi dobře podařilo části uživatelů vsugerovat opak. Neberte to jako útok na Vás, i já jsem před časem zastával podobně chybný názor. Normy totiž musí platit pokud možno co nejobecněji. Měli jste tu s Kamčou velmi humorná přirovnání, ale buďme trochu realističtější. Představte si RD, který majitel pronajme několika podnájemníkům. Nainstaluje si cirkulační vytápění, nebo bude používat cirkulační větrání. Dům má 5 pokojů a každý je pronajat jinému podnájemníkovi. Dovedete si představit, že by se vzduch ze všech pokojů promíchával a ředil? Kdyby i nějaký z pokojů nebyl obsazen a pan domácí by s dobrým pocitem tvrdil, jak čerstvý vzduch Vám pouští do pokoje z momentálně prázdného, kterým ale také prochází vzduch ze všech ostatních? Víte, jsou lidé, kteří by se nanapili po někom ze stejné sklenice a to dokonce v rodině. Proto paní Kamča, chce do každého pokoje přivádět čerstvý vzduch přímo z venku a ne odněkud z domu. Já připouštím, že Vám nevadí promíchávat si vzduch domem, připouštím, že Vám nemusí vadit pít celá rodina z jedné skleničky. Nic méně, kdyby někdo tvořil normy na tuto problematiku, asi bych se nedivil, kdyby obecnou normou byla pro každého vlastní sklenička. Nechci Vás přesvědčovat, jen bych v rámci objektivity připustil, že každý se na kvalitu větrání může dívat jinak notabene,když norma jasně říká, že cirkulace není to samé co větrání.
..
Jen poznámka na závěr ohledně snížení intenzity větrání. Když někdo není dopoledne doma, není to důvod ke snižování intenzity větrání, o tom lze uvažovat až v horizontu několika dní až týdnů. Norma doslova hovoří :" V době, kdy budovy nejsou dlouhodobě užívány (dovolené, víkendy), lze připustit provoz s nižší intenzitou větrání 0,1h-1."
- Martin Šperl
Stejně jako existují dobré zákony a špatné zákony kde jsou zmetky tak stejně to bude i v oblasti norem. A stejně jako existují různé výklady zákonů tak stejně tak budou existovat i různé výklady norem.
Bohužel normy na které se odkazujete nemám k dispozici ale z útržků z jiných diskusí (i vašich příspěvků) bych řekl že vás výklad zcela správný nebude.
Ty 3% která uvádíte tak jsou v jiných diskuzích zmiňovány jako těsnost rekuperátoru. To je však zcela něco jiného než podíl cirkulačního vzduchu. On je totiž rozdíl jestli odsávám silně znečištěný vzduch z WC a ten se mi tou netěsností rekuperátoru vrací zpět do oběhu. Něco jiného je jestli do oběhu vracím záměrně relativně čistý a čerstvý (stále tam běží i to přisávání venkovního vzduchu) vzduch z obývacího pokoje - tedy alespoň u nás. Doufám že se snad nedomníváte že do cirkulace zapojuji i to WC.
Pokud by totiž platili ty 3% jak uvádíte vy tak by ta norma zcela zakázala teplovzdušné vytápění. To se snad nestalo, nebo ano?
Rovněž tak by to asi znamenalo, že by odtah musel být v každé místnosti. Pokud jsou totiž odtahy klasicky na WC, koupelnách, kuchyních tak než se již znečištěný vzduch dostane z obytných místnosti k těm odtahům tak prochází i dalšími místnostmi a zcela jistě je „kontaminuje“ více než těmi 3%.
Rovněž se už musím důrazněji ohradit proti tomu jak to neustále překlápíte do roviny buď absolutně černá nebo bílá („…norma jasně říká, že cirkulace není to samé co větrání…!). Nikde netvrdím že cirkulací úplně nahradím větrání, ale sám jste připustil že cirkulací alespoň snížím místní koncentraci CO2. A to je to o čem pořád píši, nejen to lokální snížení CO2, ale i snížení nebo naopak zvýšení lokálních teplot POMOCÍ CIRKULACE S ČÁSTEČNÝM VĚTRÁNÍM a ODLOŽENÍ VĚTRÁNÍ NA PŘEDEPSANÝ VÝKON NA POZDĚJŠÍ DOBU když jsou příznivější podmínky. Když tohle provádím za mrazivé noci je to proti normě? A musím podle normy naplno větrat i když venku někdo pálí listí, hoří chemička či jaderná elektrárna?
K té poznámce na závěr – přes poledne (či spíše po poledni, a v létě naopak) naopak větrání běží více – aby dohnalo ten průměr za noc když je částečně potlačeno tou cirkulací.
Váš příklad z topením teplovzduchem pro více nájemníku je taky absurdní – on je rozdíl napít se třeba ze skleničky po vlastním dítěti (za běžné situace tj. když nezvrací, nemá žloutenku,,,.. o němž víte a můžete se dle toho zachovat – vypnout cirkulaci) nebo po homlesákovi. Obdobně muže odpůrce strojního větrání vůbec argumentovat složením haldy slepičinců pod nasávaní – vy budete se budete v tomto případě držet normy a předepsaných průtoků? Já tedy ne, a stejně tak se dovolím odchýlit od normy i v případě když by při jejich dodržování měl ne mě táhnout z výústek nepříjemně studený vzduch a nepřirozeně suchý vzduch a tento vzduch si dovoluji naředit čistým vzduchem z jiných částí domu.
Bohužel normy na které se odkazujete nemám k dispozici ale z útržků z jiných diskusí (i vašich příspěvků) bych řekl že vás výklad zcela správný nebude.
Ty 3% která uvádíte tak jsou v jiných diskuzích zmiňovány jako těsnost rekuperátoru. To je však zcela něco jiného než podíl cirkulačního vzduchu. On je totiž rozdíl jestli odsávám silně znečištěný vzduch z WC a ten se mi tou netěsností rekuperátoru vrací zpět do oběhu. Něco jiného je jestli do oběhu vracím záměrně relativně čistý a čerstvý (stále tam běží i to přisávání venkovního vzduchu) vzduch z obývacího pokoje - tedy alespoň u nás. Doufám že se snad nedomníváte že do cirkulace zapojuji i to WC.
Pokud by totiž platili ty 3% jak uvádíte vy tak by ta norma zcela zakázala teplovzdušné vytápění. To se snad nestalo, nebo ano?
Rovněž tak by to asi znamenalo, že by odtah musel být v každé místnosti. Pokud jsou totiž odtahy klasicky na WC, koupelnách, kuchyních tak než se již znečištěný vzduch dostane z obytných místnosti k těm odtahům tak prochází i dalšími místnostmi a zcela jistě je „kontaminuje“ více než těmi 3%.
Rovněž se už musím důrazněji ohradit proti tomu jak to neustále překlápíte do roviny buď absolutně černá nebo bílá („…norma jasně říká, že cirkulace není to samé co větrání…!). Nikde netvrdím že cirkulací úplně nahradím větrání, ale sám jste připustil že cirkulací alespoň snížím místní koncentraci CO2. A to je to o čem pořád píši, nejen to lokální snížení CO2, ale i snížení nebo naopak zvýšení lokálních teplot POMOCÍ CIRKULACE S ČÁSTEČNÝM VĚTRÁNÍM a ODLOŽENÍ VĚTRÁNÍ NA PŘEDEPSANÝ VÝKON NA POZDĚJŠÍ DOBU když jsou příznivější podmínky. Když tohle provádím za mrazivé noci je to proti normě? A musím podle normy naplno větrat i když venku někdo pálí listí, hoří chemička či jaderná elektrárna?
K té poznámce na závěr – přes poledne (či spíše po poledni, a v létě naopak) naopak větrání běží více – aby dohnalo ten průměr za noc když je částečně potlačeno tou cirkulací.
Váš příklad z topením teplovzduchem pro více nájemníku je taky absurdní – on je rozdíl napít se třeba ze skleničky po vlastním dítěti (za běžné situace tj. když nezvrací, nemá žloutenku,,,.. o němž víte a můžete se dle toho zachovat – vypnout cirkulaci) nebo po homlesákovi. Obdobně muže odpůrce strojního větrání vůbec argumentovat složením haldy slepičinců pod nasávaní – vy budete se budete v tomto případě držet normy a předepsaných průtoků? Já tedy ne, a stejně tak se dovolím odchýlit od normy i v případě když by při jejich dodržování měl ne mě táhnout z výústek nepříjemně studený vzduch a nepřirozeně suchý vzduch a tento vzduch si dovoluji naředit čistým vzduchem z jiných částí domu.
-
Honza_JR - pozorovatel
- Příspěvky: 50
- Registrován: 08 bře 2011, 08:42
Honzo, v tomto s Vámi mohu souhlasit jen částečně. Je určitě rozdíl mezi vzduchem ze záchodu a např. dětského pokoje. Co ale taková ložnice, kde bude ležet chlapík, co měl k večeři fazole? Nechme emoce stranou, berte to čistě z hlediska technického. Vzduch venkovní, který je distribuován do místnosti, se okamžitě stává odpadním. Je v podstatě jedno, jak moc je kontaminovaný, zda proběhne ložnicí s chlapíkem po fazolích nebo po chlebu s máslem. V jednotce jsou standardně 4 hrdla. Sání venkovního vzduchu, přívod do místností, odtah z místností a výfuk. Když začneme míchat odtah s čerstvým vzduchem, porušujeme základní evropské normy a proto také cirkulace, která mísí vzduch venkovní s jakýmkoliv jiným vzduchem, porušuje onu těsnost tolerovatelnou do 3% a tím ji nelze povolit. Musíme totiž zůstávat v obecné rovině. V každém z pokojů dochází k nějakému znečištění vzduchu. Těžko definovat, jaká kvalita vzduchu je ještě opětovně použitelná a která by už měla mířit přes záchod rovnou ven. Proto je obecně nepřípustné tento vzduch přimíchávat k čerstvému. Každá norma by měla mít maximální míru univerzálnosti. Nemůžeme vycházet z toho, že smrdí jen záchod nebo, že u Vás máte v obýváku realtivně čistý vzduch. Obecně i v jiných místnostech může docházet k různé míře zněčištění vzduchu a proto musí být odvětrávány nejkratší cestou přes WC ven.Honza_JR píše:Ty 3% která uvádíte tak jsou v jiných diskuzích zmiňovány jako těsnost rekuperátoru. To je však zcela něco jiného než podíl cirkulačního vzduchu. On je totiž rozdíl jestli odsávám silně znečištěný vzduch z WC a ten se mi tou netěsností rekuperátoru vrací zpět do oběhu. Něco jiného je jestli do oběhu vracím záměrně relativně čistý a čerstvý (stále tam běží i to přisávání venkovního vzduchu) vzduch z obývacího pokoje - tedy alespoň u nás.
Honza_JR píše:Doufám, že se snad nedomníváte, že do cirkulace zapojuji i to WC.
To se nedomnívám. Ale otočme to. Pohoršujete se nad WC, ale kdybych připustil Vaše pohledy na vzduch, tak v noci, kdy všichni spí a toaleta se nepoužívá, může tam být dokonce čistější vzduch, než v té ložnici. Vy ale správně a priori předpokládáte, že ale na záchodě bude vznikat zápach a pro tyto skutečnosti se koncepčně vzduch z WC vyfukuje přímo ven. Koncepčně ale v jiných místnostech tvorbu (třeba méně častou a méně intezivní) zápachu přímo vylučujete nebo jste smířen s tím, že je možné odtud vzduch přefouknout jinam.
- Martin Šperl
Martin Šperl píše: V jednotce jsou standardně 4 hrdla. Sání venkovního vzduchu, přívod do místností, odtah z místností a výfuk. Když začneme míchat odtah s čerstvým vzduchem, porušujeme základní evropské normy a proto také cirkulace, která mísí vzduch venkovní s jakýmkoliv jiným vzduchem, porušuje onu těsnost tolerovatelnou do 3% a tím ji nelze povolit.
A jsme u jádra pudla. Jednotky které umožňují cirkulaci (teplovzdušné topení) a kterou mám já a o čem je celá tato diskuse mají standardně hrdel 5 a ne 4. Jsou tam dva odtahy – odtah znečištěného vzduchu a vstup-odtah cirkulačního vzduchu. Ten silně znečištěný vzduch (WC, ale nic nebrání neprojektovat tam ložnici prdícího chlapíka) jde přes rekuperátor ven a s čerstvým se NEMÍCHÁ - maximálně v rámci té 3% netěsnosti.Čerstvý vzduch se míchá pouze s tím cirkulačním z místností kde se skutečně vznik zápachu nepředpokládá nebo jeho koncentrace je přijatelná. A pokud zápach náhodou vzniká – například kuchyň při vaření a zapnutí digestoře, tak se prostě cirkulační režim s částečným větráním změní na čistě větrací.
A prosím ještě konkrétní odpověď – zakazuje vámi uváděná norma teplovzdušné topení ?
-
Honza_JR - pozorovatel
- Příspěvky: 50
- Registrován: 08 bře 2011, 08:42
Honza_JR píše:A jsme u jádra pudla. Jednotky které umožňují cirkulaci (teplovzdušné topení) a kterou mám já a o čem je celá tato diskuse mají standardně hrdel 5 a ne 4. Jsou tam dva odtahy – odtah znečištěného vzduchu a vstup-odtah cirkulačního vzduchu.
Ano, jádro pudla je v tom, že výrobce ignoruje normu a proto je tato jednotka v části evropy neinstalovatelná. Jestli pátemu hrdlu budeme říkat díra, zkrat, netěsnost je úplně jedno. Jaký je totiž účel dalšího vstupu? Přivést k venkovnímu vzduchu znečištěný vzduch z vnitřku. Nehleďme do jaké míry, ale jednoduše je znečištěný! Norma zakazuje míchat cokoliv do přívodního vzduchu. Dokonce existuje norma, která definuje vzdálenost výfuku z domu od jakéhokoliv sání čerstvého vzduchu do domu.
..
Podle mě je jádro pudla úplně jinde. Vy nepovažujete vzduch odtahovaný z místnosti a priori za odpadní. Vy za odpadní považujete pouze ten jdoucí z WC, kuchyně a koupelny. Což mi přijde dost absurdní, protože tím tvrdíte, že v jiných místnostech "smrad" nevzniká. Skoro se mi chce zeptat, proč tam tedy vůbec větrat?
..
Ještě otázka.
Vzduch v domě je trvale znečišťován (výpary z podlahových krytin, nábytku, textílií, odéry vznikajícími při vaření a jiných činostech, lidmi, zvířaty...), kolik % z celkového znečištění podle Vás vzniká na záchodě, koupelně a kuchyni?
Honza_JR píše:A prosím ještě konkrétní odpověď – zakazuje vámi uváděná norma teplovzdušné topení ?
Pokud se ptáte na EN308 tak teplovzdušné vytápění ne, cirkulační teplovzdušné vytápění ano, je-li v jednotce přimícháván jakýkoliv znečištěný vzduch do přívodu čerstvého nad 3%. Je-li nepovolena cirkulace, nemůže na tom nic změnit, postavím-li do cesty cirkulačnímu oběhu chladič nebo ohřívač.
- Martin Šperl
Nepodařilo se mi vygoglit EN308, známý má ve firmě on-line přístup a já využil jeho zdroj. EN308 se zabývá metodou zkoušení výměníků tepla a to mi přišlo trochu mimo téma. Hledal jsem dál a skutečně jsou zde jmenovány požadavky na větrací jednotky EN305, EN306, EN307. 3% jsou zmiňovaný v několika paragrafech, ale nikde není přímo řečeno, že by nětěsnost měla být taková nebo jiná. Pokusim se ještě prohledat normy odkazovaný.
Když odhlídnu od norem, zdá se mi argumentace pana Šperla logická. V domě sice může být vzduch skoro stejně čistý jako venku po nějakém intenzivním větrání. Také nemusí. Zajímalo by mě, co řídí spínání cirkulace? Nějaký čidlo vyhodnotí kvalitu vzduchu v místnostech a do určitý míry ředí a neředí?
Když odhlídnu od norem, zdá se mi argumentace pana Šperla logická. V domě sice může být vzduch skoro stejně čistý jako venku po nějakém intenzivním větrání. Také nemusí. Zajímalo by mě, co řídí spínání cirkulace? Nějaký čidlo vyhodnotí kvalitu vzduchu v místnostech a do určitý míry ředí a neředí?
- Leon
Leone, já si myslím, že Honza dobře ví, jak to myslím. Já zase vím, jak funguje cirkulace vzduchu. Jeden čas jsem byl velkým zastáncem této metody. Mám (firma, kde jsem před odchodem do penze pracoval) za sebou mnoho těchto instalací. Hodnocení přichází až s odstupem času, až odezní proinvestované peníze a člověk začne být soudný a hlavně k sobě upřímný. V první fázi je totiž pořád pro okolí velmi zajímavý tím, že do svého nového domu naistalovat rekuperaci, po večerech může hltajícím posluchačům vyprávět o levně získávaném teple ze zemního registru, o chlazení a přehánění tepla z jedné strany domu do druhé a mnoho dalších zajímavých pohádek. Cítí se téměř misionářem a inovátorem. V tomto opojení propadá podobné euforii jako prodejci Herbalifu, Zepteru a jiných vymožeností po domácnostech prodávaných v devadesátých letech. Najednou jim někdo začne do pohádky vkládat nepříjemné otázky, klienti se začnou ozývat, že to nedělá to nebo ono a hlavně, že neušetřili tolik, kolik očekávali. Pohádka je fuč. Jde o to, jak se s tím vyrovnat. Já sám jsem se omluvil známým, kterým jsem systém doporučil a část rodiny se mnou už zase mluví.
- Martin Šperl
Dobry den,
uz jsem se asi smiril s tim, ze nenajdu obecne bezchybnou variantu vytapeni a rizeneho vetrani. Chapu, ze na vsem lze nalezt mouchy.
Polozim tedy s dovolenim specificky dotaz.
Mam novostavbu RD 14x9m z 1/2 podsklepeny s obytnym podkrovim (30cm Heluz Supertherm 30 SB P+D, planovano venkovni zatepleni 15cm polystyren, kolem dokola perimetr 10cm do nezamrzne hloubky, okna 3-sklo 0.86, sedlova strecha s izolaci cca 30-35 cm vaty)
Orientace na jih, prosleny roh v obyvaku je na JV, balkonove dvere v pokojich na jih.
Suchy sklep = technicka m., sklad potravin, sklad nabytku, posilovna
Prizemi = zadveri, pradelna, koupelna, wc, loznice, pracovna, propojeny obyvak+kuchyn
Podkrovi = 2x pokoj + koupelna + satna + galerie
Specificke je zejmena to, ze prostor chodby, obyvaku, jidelny, kuchyne je otevreny az do sedla strechy - tedy propojeny s hornim patrem = galerie, chodba.
Takze odhadem cca 1/3 objektu je takto propojena.
Mame v tom prostoru krb ktery ale planujeme pouzivat jen prilezitostne.
V puvodnim planu jsme pocitali s rekuperaci a teplovzdusnym vytapenim Atrea s pozadovanym vykonem 675m3/h (cirkulacni) 250m3/h (odpadni) - samostatne odsavani WC a koupelen, cirkulacni teplovzdusne vytapeni v topnem obdobi.
Po delsim zvazovani jsme se ale nakonec rozhodli pro leplovodni podlahovku v prizemi a patre.
Ale nechceme se vzdat rekuperace. Bohuzel vzhledem k dispozici domu a priprave (rozvody v podlaze, otevreny prostor az do strechy) neni jina moznost nez vest rozvody v podlaze. Coz ale neni prilis vhodne reseni pro vetrani ale spise pro vytapeni.
A kdyz uz tam ty rozvody budou, proc je nevyuzit jako alternativu vytapeni?
Cetl jsem spoustu nazoru o (ne)vhodnosti cirkulacniho vytapeni - ale mozna pro tento velky otevreny prostor to muze byt prave vhodne reseni (nehrozi prehrivani pri zatopeni v krbu, rozhaneni tepleho vzduchu od krbu do dalsich mistnosti)
Miseni pachu z kuchyne se stejne uplne neubranime. Co myslite ?
Dale jestli volit pasivni / aktivni rekuperaci - obecne samozrejme chapu rozdily, vyhody nevyhody.
Na jednu stranu se mi libi kompaktnost jednotek ktere mohou resit i ohrev TUV, nebo chlazeni na druhou stranu je asi "bezpecnejsi" mit jednotlive systemy oddelene z duvodu dodatecnych uprav, zmen - popr. oprav.
Opet me sis zajima nazor o vhodnosti pro tento konkretni pripad.
Urcite hodne zalezi taky na subjektivnich pocitech. U nas urcite plati ze :
- partnerka je choulostivejsi na teplo, hlavne odspodu a urcite bude potreba nezavisle regulace (hlavne proto se nam primarni teplovzduch nelibi - takze podlahovka)
- v panelaku trpime pretopenym vzduchem a vetrame velmi casto (takze urcite budeme chtit zazit pocit trvaleho prisunu cerstveho vzduchu)
- predpokladejme 4-clennou rodinu
- taky odhaduju ze budeme spis nadprumernou spotrebu TUV
Vlaste mi jde hlavne o to, jestli jit do te Atrey - kdyz uz je projekt a priprava pro polozeni rozvodu do podlahy. Myslite ze to muze byt dobre reseni nebo je neco zasadniho o cem bych mel uvazovat?
I v souvislosti treba s ohrevem TUV. Chlazeni snad nebude treba. ZR neplanujem.
Do budoucna bych snad uvazoval o venkovnim TC vzduch/voda - az bude k mani za rozumny peniz. Plyn nechceme. Topit biomasou nechceme - tedy krbem jen pro pocit kdyz bude chut.
Takze mi vyslo VZT + elektrokotel, jen se trochu bojim pri nasi spotrebe nakladu na TUV.
Spoustu veci si ted asi nedokazu uvedomit a nerad bych si pak za rok trhal vlasy, co jsem to udelal za blbost. (prece jen, nekupujeme rohlik)
Celkove TZ cca 6,3KW vcetne sklepa.
Z toho TZ kryte VZT 4,3KW
Koupelny + WC budou vytapene elekropodlahovkou (cca 1KW)
Dekuju za vsechny dobre minene rady a doporuceni.
uz jsem se asi smiril s tim, ze nenajdu obecne bezchybnou variantu vytapeni a rizeneho vetrani. Chapu, ze na vsem lze nalezt mouchy.
Polozim tedy s dovolenim specificky dotaz.
Mam novostavbu RD 14x9m z 1/2 podsklepeny s obytnym podkrovim (30cm Heluz Supertherm 30 SB P+D, planovano venkovni zatepleni 15cm polystyren, kolem dokola perimetr 10cm do nezamrzne hloubky, okna 3-sklo 0.86, sedlova strecha s izolaci cca 30-35 cm vaty)
Orientace na jih, prosleny roh v obyvaku je na JV, balkonove dvere v pokojich na jih.
Suchy sklep = technicka m., sklad potravin, sklad nabytku, posilovna
Prizemi = zadveri, pradelna, koupelna, wc, loznice, pracovna, propojeny obyvak+kuchyn
Podkrovi = 2x pokoj + koupelna + satna + galerie
Specificke je zejmena to, ze prostor chodby, obyvaku, jidelny, kuchyne je otevreny az do sedla strechy - tedy propojeny s hornim patrem = galerie, chodba.
Takze odhadem cca 1/3 objektu je takto propojena.
Mame v tom prostoru krb ktery ale planujeme pouzivat jen prilezitostne.
V puvodnim planu jsme pocitali s rekuperaci a teplovzdusnym vytapenim Atrea s pozadovanym vykonem 675m3/h (cirkulacni) 250m3/h (odpadni) - samostatne odsavani WC a koupelen, cirkulacni teplovzdusne vytapeni v topnem obdobi.
Po delsim zvazovani jsme se ale nakonec rozhodli pro leplovodni podlahovku v prizemi a patre.
Ale nechceme se vzdat rekuperace. Bohuzel vzhledem k dispozici domu a priprave (rozvody v podlaze, otevreny prostor az do strechy) neni jina moznost nez vest rozvody v podlaze. Coz ale neni prilis vhodne reseni pro vetrani ale spise pro vytapeni.
A kdyz uz tam ty rozvody budou, proc je nevyuzit jako alternativu vytapeni?
Cetl jsem spoustu nazoru o (ne)vhodnosti cirkulacniho vytapeni - ale mozna pro tento velky otevreny prostor to muze byt prave vhodne reseni (nehrozi prehrivani pri zatopeni v krbu, rozhaneni tepleho vzduchu od krbu do dalsich mistnosti)
Miseni pachu z kuchyne se stejne uplne neubranime. Co myslite ?
Dale jestli volit pasivni / aktivni rekuperaci - obecne samozrejme chapu rozdily, vyhody nevyhody.
Na jednu stranu se mi libi kompaktnost jednotek ktere mohou resit i ohrev TUV, nebo chlazeni na druhou stranu je asi "bezpecnejsi" mit jednotlive systemy oddelene z duvodu dodatecnych uprav, zmen - popr. oprav.
Opet me sis zajima nazor o vhodnosti pro tento konkretni pripad.
Urcite hodne zalezi taky na subjektivnich pocitech. U nas urcite plati ze :
- partnerka je choulostivejsi na teplo, hlavne odspodu a urcite bude potreba nezavisle regulace (hlavne proto se nam primarni teplovzduch nelibi - takze podlahovka)
- v panelaku trpime pretopenym vzduchem a vetrame velmi casto (takze urcite budeme chtit zazit pocit trvaleho prisunu cerstveho vzduchu)
- predpokladejme 4-clennou rodinu
- taky odhaduju ze budeme spis nadprumernou spotrebu TUV
Vlaste mi jde hlavne o to, jestli jit do te Atrey - kdyz uz je projekt a priprava pro polozeni rozvodu do podlahy. Myslite ze to muze byt dobre reseni nebo je neco zasadniho o cem bych mel uvazovat?
I v souvislosti treba s ohrevem TUV. Chlazeni snad nebude treba. ZR neplanujem.
Do budoucna bych snad uvazoval o venkovnim TC vzduch/voda - az bude k mani za rozumny peniz. Plyn nechceme. Topit biomasou nechceme - tedy krbem jen pro pocit kdyz bude chut.
Takze mi vyslo VZT + elektrokotel, jen se trochu bojim pri nasi spotrebe nakladu na TUV.
Spoustu veci si ted asi nedokazu uvedomit a nerad bych si pak za rok trhal vlasy, co jsem to udelal za blbost. (prece jen, nekupujeme rohlik)
Celkove TZ cca 6,3KW vcetne sklepa.
Z toho TZ kryte VZT 4,3KW
Koupelny + WC budou vytapene elekropodlahovkou (cca 1KW)
Dekuju za vsechny dobre minene rady a doporuceni.
- pptr
Řešil jsem před rokem naprosto shodnou situaci! Ještě bych rád uvedl, že se zabývám instalací a servisem zabezpečovací techniky a během roku navštívím stovky rodinných domů. Tak získávám možnost srovnávání různých systémů a také slýchám neoficiální recenze na různé firmy a jejich výrobky.
Správná volba, je to sice subjektivní dojem, ale teplo od podlahy beru jako nejpříjemnější zálažitost.
Proč byste se vzdávali? Navíc skutečně platí nařízení, že již v domě musí být nějak větrání řešeno, okna nestačí.
To je sice fakt, ale nechal jsem si udělat nabídku na rozvody v podlaze pro teplovzdušné vytápění a rozdíl byl obrovský. Nechci tu dělat někomu marketing, takže si to zkuste nechat nacenit a uvidíte sám. Podlahové kanály 50x200 odpovídají 80 rouře a tedy na přenesení vzduchu/výkonu jich potřebujete mnohem víc než jen na větrání.
Myslím, že jsou to vyhozené peníze, až to začnete skládat, uvidíte sám. Obzvlášť,když nebudete topit pořád a když,tak v otevřeném prostoru se teplo od krbu šíří celkem spolehlivě samo bez dalších energie. Alespoň u nás to tak je. Já mám v patře ložnice a tam nijak topit nepotřebuju.
To jsem si také myslel, ale mám výhodu, že jsem mohl zcela nezávisle mluvit s nepodlacenými majiteli těchto systémů.
To jsou běžné požadavky. Zase se vrátím k mé profesi a kontaktu s lidmi. Všichni, co mají podlahovku ji chválí nebo si na ni nestěžují. Majitelé jiných systémů se již rozcházejí, dělí na skupiny spokojených a nespokojených. To mě 100% ujistilo, že nehodlám riskovat zařazení do skupiny nespokojených.
Utečte od toho, dokud není zabetonováno,je čas. Já už měl také projekt. Konkurence mi projekt udělala zdarma a to ani nevěděli, že jejich rozvodná soustava mi ušetřila přes 40 tisíc Kč. Další peníze jsem ušetřil na samotné jednotce. Nejlepší je, nechat si udělat nabídku komplet na jeden a druhý nebo třetí systém. Uvidíte, kolik ve finále ušetříte. Prostor v podlaze jsem také využil pro přívody do přízemí shora a horní patro jsem nechal skoro bez změny, jen ventily mám ze zdi asi 50cm nad podlahou. Nahoře jsou ložnice a tam čerstvý vzduch u podlahy nevadí.
Přemýšlíme zase úplně stejně. Jsem teď úplně vycucaný z peněz a musím přiznat, že už na TČ nezbylo. Proto jsem volil teplovodní podlahovku. Já tedy i do koupelny, nekombinoval bych dva systémy. V létě se to dá vydržet a nechybími to, teplo zajišťují kombinované žebříky.
Mně to vyšlo na podlahovku. TČ někdy v budoucnu. Zatím topím elektrokotlem, který je přímo ve větrací jednotce. Je to úplně nezávislý systém, jde odpojit, jenom využívá prostor v jedný bedně. Jako výhodu beru, že to mám všechno řízený jedním regulátorem. Celkově navýšil elektrokotel investici do vytápění jen o 15 tisíc a to se dá vydržet. Až budu mít v budoucnu TČ, stejně bude potřeba nějaký bivalentní zdroj.
pptr píše:Po delsim zvazovani jsme se ale nakonec rozhodli pro teplovodni podlahovku v prizemi a patre.
Správná volba, je to sice subjektivní dojem, ale teplo od podlahy beru jako nejpříjemnější zálažitost.
pptr píše:Ale nechceme se vzdat rekuperace.
Proč byste se vzdávali? Navíc skutečně platí nařízení, že již v domě musí být nějak větrání řešeno, okna nestačí.
pptr píše:Bohuzel vzhledem k dispozici domu a priprave (rozvody v podlaze, otevreny prostor az do strechy) neni jina moznost nez vest rozvody v podlaze. Coz ale neni prilis vhodne reseni pro vetrani ale spise pro vytapeni.
A kdyz uz tam ty rozvody budou, proc je nevyuzit jako alternativu vytapeni?
To je sice fakt, ale nechal jsem si udělat nabídku na rozvody v podlaze pro teplovzdušné vytápění a rozdíl byl obrovský. Nechci tu dělat někomu marketing, takže si to zkuste nechat nacenit a uvidíte sám. Podlahové kanály 50x200 odpovídají 80 rouře a tedy na přenesení vzduchu/výkonu jich potřebujete mnohem víc než jen na větrání.
pptr píše:Cetl jsem spoustu nazoru o (ne)vhodnosti cirkulacniho vytapeni - ale mozna pro tento velky otevreny prostor to muze byt prave vhodne reseni (nehrozi prehrivani pri zatopeni v krbu, rozhaneni tepleho vzduchu od krbu do dalsich mistnosti)
Miseni pachu z kuchyne se stejne uplne neubranime. Co myslite ?
Myslím, že jsou to vyhozené peníze, až to začnete skládat, uvidíte sám. Obzvlášť,když nebudete topit pořád a když,tak v otevřeném prostoru se teplo od krbu šíří celkem spolehlivě samo bez dalších energie. Alespoň u nás to tak je. Já mám v patře ložnice a tam nijak topit nepotřebuju.
pptr píše:Dale jestli volit pasivni / aktivni rekuperaci - obecne samozrejme chapu rozdily, vyhody nevyhody.Na jednu stranu se mi libi kompaktnost jednotek ktere mohou resit i ohrev TUV, nebo chlazeni na druhou stranu je asi "bezpecnejsi" mit jednotlive systemy oddelene z duvodu dodatecnych uprav, zmen - popr. oprav.
To jsem si také myslel, ale mám výhodu, že jsem mohl zcela nezávisle mluvit s nepodlacenými majiteli těchto systémů.
pptr píše: U nas urcite plati ze :
- partnerka je choulostivejsi na teplo, hlavne odspodu a urcite bude potreba nezavisle regulace (hlavne proto se nam primarni teplovzduch nelibi - takze podlahovka)
- v panelaku trpime pretopenym vzduchem a vetrame velmi casto (takze urcite budeme chtit zazit pocit trvaleho prisunu cerstveho vzduchu)
- predpokladejme 4-clennou rodinu
- taky odhaduju ze budeme spis nadprumernou spotrebu TUV
To jsou běžné požadavky. Zase se vrátím k mé profesi a kontaktu s lidmi. Všichni, co mají podlahovku ji chválí nebo si na ni nestěžují. Majitelé jiných systémů se již rozcházejí, dělí na skupiny spokojených a nespokojených. To mě 100% ujistilo, že nehodlám riskovat zařazení do skupiny nespokojených.
pptr píše:Vlaste mi jde hlavne o to, jestli jit do te Atrey - kdyz uz je projekt a priprava pro polozeni rozvodu do podlahy. Myslite ze to muze byt dobre reseni nebo je neco zasadniho o cem bych mel uvazovat?
Utečte od toho, dokud není zabetonováno,je čas. Já už měl také projekt. Konkurence mi projekt udělala zdarma a to ani nevěděli, že jejich rozvodná soustava mi ušetřila přes 40 tisíc Kč. Další peníze jsem ušetřil na samotné jednotce. Nejlepší je, nechat si udělat nabídku komplet na jeden a druhý nebo třetí systém. Uvidíte, kolik ve finále ušetříte. Prostor v podlaze jsem také využil pro přívody do přízemí shora a horní patro jsem nechal skoro bez změny, jen ventily mám ze zdi asi 50cm nad podlahou. Nahoře jsou ložnice a tam čerstvý vzduch u podlahy nevadí.
Jestli máte nízkoenergetickou stavbu, tak chlazení třeba bude a to hlavně v ložnicích v podkroví. Ještě jinak bych to řekl. Vydržet se dá cokoliv, můžu se péct ve vlastní šťávě nebo to otravný horko snížit a ohřát si s ním vodu.pptr píše:I v souvislosti treba s ohrevem TUV. Chlazeni snad nebude treba. ZR neplanujem.
pptr píše:Do budoucna bych snad uvazoval o venkovnim TC vzduch/voda - az bude k mani za rozumny peniz.
Přemýšlíme zase úplně stejně. Jsem teď úplně vycucaný z peněz a musím přiznat, že už na TČ nezbylo. Proto jsem volil teplovodní podlahovku. Já tedy i do koupelny, nekombinoval bych dva systémy. V létě se to dá vydržet a nechybími to, teplo zajišťují kombinované žebříky.
pptr píše:Takze mi vyslo VZT + elektrokotel, jen se trochu bojim pri nasi spotrebe nakladu na TUV.
Mně to vyšlo na podlahovku. TČ někdy v budoucnu. Zatím topím elektrokotlem, který je přímo ve větrací jednotce. Je to úplně nezávislý systém, jde odpojit, jenom využívá prostor v jedný bedně. Jako výhodu beru, že to mám všechno řízený jedním regulátorem. Celkově navýšil elektrokotel investici do vytápění jen o 15 tisíc a to se dá vydržet. Až budu mít v budoucnu TČ, stejně bude potřeba nějaký bivalentní zdroj.
- Renda
Renda píše:Řešil jsem před rokem naprosto shodnou situaci! ... Až budu mít v budoucnu TČ, stejně bude potřeba nějaký bivalentní zdroj.
Takze jste zvolil neco jako Nilan VP18 K EK9 ?
Muzu se zeptat jak se pohybovaly kompletni cenove nabidky na jednotlive systemy - pokud ne absolutne, alespon procentuelni srovnani?
Jake mate priblizne naklady na topeni, vetrani, ohrev ? A jestli Vase reseni v praxi odpovida "reklamni specifikaci" - s cim jste spokojen a co byste menil?
- pptr
pptr píše:Takze jste zvolil neco jako Nilan VP18 K EK9 ?
Muzu se zeptat jak se pohybovaly kompletni cenove nabidky na jednotlive systemy - pokud ne absolutne, alespon procentuelni srovnani?
Jake mate priblizne naklady na topeni, vetrani, ohrev ? A jestli Vase reseni v praxi odpovida "reklamni specifikaci" - s cim jste spokojen a co byste menil?
Nechci ničit diskuzi marketingem, proto nezveřejním značku mé definitivní volby. Mohu však uvést, že mezi finalisty postoupil: Stiebel Eltron LWZ403, Drexler-Weiss Aerosmart a Nilan VP18M2 s elektrokotlem.
Cenové nabídky je jeden guláš a chce to několik večerů rozjímání s lahví vína, než se dostanete k nějakému rozumnému srovnání. prodavači umějí cenu tak zabalit, že vůbec netušíte, co s čím porovnat. Jednoho dne jsem se naštval a napsal všem mail, kde jsem je požádal o finální číslo. Jednu cenu,kterou jim zaplatím a vše bude fungovat, jak má. Sepsal jsem si požadavky: větrání s rekuperací s účinností nad 80% (s dohřevem vzduchu,se zabezpečením provozu v zimě a případně s chlazením), otopný zdroj a otopná soustava, příprava teplé vody. Chtěl jsem také do CN uvést předpokládané roční náklady. Pár firem se už ani neozvalo a mezi zbylýma byly rozdíly i větší než 200 tisíc. Nechci sem dávat nabídky jednotlivých firem, přestože naceňovaly stejný dům. Zkuste si to opravdu sám, pošlete jim podklady a uvidíte. Mohu jen říct, že teplovzdušný vytápění byla v kontextu celého domu taková pecka, že jsem rád od toho upustil.
- Renda
pptr píše:Muzu se zeptat jak se pohybovaly kompletni cenove nabidky na jednotlive systemy - pokud ne absolutne, alespon procentuelni srovnani?
To je právě ten guláš. Nemůžete srovnat bojler a TČ. Nejde srovnat podlahovka s teplovzdušným rozvodem, protože to samo o sobě nestačí, muselo by se k tomu připočítávat to co je umístěno v jednotce. Není fér srovnávat jednotku s teplovzdušným vytápením a jednotku bez něj. Proto jsem srovnal až kompletní výbavu domu.
pptr píše:Jake mate priblizne naklady na topeni, vetrani, ohrev ?
To je číslo, který vám nic neřekne. Kompletní náklady odhaduju na 35 tisíc Kč.
pptr píše:A jestli Vase reseni v praxi odpovida "reklamni specifikaci" - s cim jste spokojen a co byste menil?
Spokojený jsem. Jediný, co bych změnil, nebo co bych nedělal, je příprava na solární systém a záložní akumulační nádrž pro krb. Vůbec bych už neinvestloval do teplovodního krbu. Jenže jsem chtel dostat dotaci ze Zelený úspory a tak jsem musel. Zatím jsem nedostal nic.
- Renda
porovnal bych ještě FRIGOAir6
-
jarda - stálý dopisovatel
- Příspěvky: 307
- Registrován: 26 úno 2011, 08:28
jarda píše:porovnal bych ještě FRIGOAir6
Věnoval jsem se výběru velmi poctivě a poměrně dlouho. Frigo je každoročně podzimní stroj. Vidím, že se z TZB infiltroval i sem.
- Renda
Leon píše: Když odhlídnu od norem, zdá se mi argumentace pana Šperla logická. V domě sice může být vzduch skoro stejně čistý jako venku po nějakém intenzivním větrání. Také nemusí. Zajímalo by mě, co řídí spínání cirkulace? Nějaký čidlo vyhodnotí kvalitu vzduchu v místnostech a do určitý míry ředí a neředí?
Dobře normy najít nemůžeme tak dejme tomu že pan Šperl má pravdu co se týká jejich aplikace. Oproti tomu postavme prostou logiku konkrétně na příkladu našeho domu (kdy pro jednoduchost počítáme plochy a ne objemy, které v poměrech se stejně vykrátí) V ložnici o ploše cca 18m2 spíme já, manželka a naše půlroční mimčo. Proti tomu je prázdný obývák 36m2, kuchyně 14 m2, jídelna se schodištěm 24 m2 které je protažena galerií až do štítu (tedy dalších 24m2) a další dva pokoje 2*18 m2. Po shrnutí tedy spíme tři na 18m2, oproti tomu v noci je nevyužívaných 134m2 kde v tu dobu není nikdo kdo by vzduch znečišťoval. Větrání samozřejmě nemá individuálně řiditelné výústky v jednotlivých místnostech. Opravdu si myslíte že abychom v té ložnici měli vhodnou kvalitu vzduchu je nutno otrocky podle norem naplno větrat nejenom tento pokoj ale i zbytek domu? Já osobně jsem se odvážil normu porušit a do větrání ložnice zapojím i ten zásobník - zbytek „čistého“ domu který představuje více jak sedminásobek té ložnice. Přijde mi to mnohem komfortnější než řešit následně zvlhčování vzduchu a proudící chladnější vzduch z výústek.
Co řídí spínání cirkulace – jednoduše časový program regulátoru. Na dobu kdy jdeme spát a v těch zbylých částech domu se tedy již nevyskytujeme tak tam tu cirkulaci zapojím. Mezitím však stále probíhá i to přisávání venkovního čistého vzduchu. No a když bychom náhodou pořadali nějakou pařbu - ten regulátor umožňuje manuální změnu režimu do další naprogramované události (nebo přepnout na manuál komplet).
A znova opakuji - je to sezónní záležitost a není to otázka složitého drátování ale prostého jednoduchého nastavení -v tomto počasí se samozřejmě výhoda nočních cirkulací ztrácí a tak jednoduše ovladač přenastavím na jinou časovou strukturu chodu.
-
Honza_JR - pozorovatel
- Příspěvky: 50
- Registrován: 08 bře 2011, 08:42
Honza_JR píše:Dobře normy najít nemůžeme tak dejme tomu že pan Šperl má pravdu co se týká jejich aplikace.
EN15665 není nic tajného, nemyslím si, že by nebyla k nalezení.
Honza_JR píše:Po shrnutí tedy spíme tři na 18m2, oproti tomu v noci je nevyužívaných 134m2 kde v tu dobu není nikdo kdo by vzduch znečišťoval.
Nemohu souhlasit. Možná tam nikdo není, ale byl. Vařilo se tam, žilo. A kam se to odvětralo? Opět díky cirkulaci do celého domu. Tímto systémem v podstatě není možné mít čistý vzduch vůbec nikde a nikdy. Znáte takový ten pocit, kdy si otevřete v ložnici okno a pustíte tam čerstvý vzduch? To cirkulace neumí. Větrání bez cirkulace ano. I v místnostech, kde nikdo není, vznikají škodliviny, zůstává zápach z předchozích činností. Jednoduše to NENÍ čerstvý vzduch. Je to s Vámi pořád dokola, zkrátka Vy dáváte rovnítko mez venkovním a vnitřním vzduchem. Pro Vás je stejné vyvětrat místnost vzduchem z chodby nebo jiné zásobárny a oknem nebo přímým přívodem vzduchu, namixovaný vzduch považujete za venkovní. Dokud budete trvat na této tezi, nikam dál se nepohneme.
To jsem nikdy neřekl. Můžete mít jednou klapkou přepínání nebo regulaci přívodu venkovního vzduchu do místností, kam se na noc přemístíte a zbytek domu větrat jen minimálně.Honza_JR píše:Opravdu si myslíte že abychom v té ložnici měli vhodnou kvalitu vzduchu je nutno otrocky podle norem naplno větrat nejenom tento pokoj ale i zbytek domu?
..
Už jednou jsem psal, že normy a pravidla musejí platit co nejobecněji. Dům nemusí být vždy čistý, dům nemusí mít vždy jen jednoho nájemníka, dům může být pronajímaný, vícegenerační atd. Souhlasil byste i v takovém případě, aby byl vzduch ředěn do ostatních místností, které nebude využívat jen Vaše rodina? Myslíte si, že nemůže dojít v domě ke změně situace v užívání? S cirkulací je spojeno často vytápění, když si nainstaluji takový zdroj vytápění, nemohu jen tak cirkulaci vypnout, když třeba přijede návštěva a tak dýcháme všichni pěkně promíchaný vzduch.
..
Dále je nutné mít na paměti, že neexistuje přesná definice čerstvého vzduchu. Obsah CO2 je jen jednou ze složek. Stačí však nepatrné množství aromatické látky uvolněné do vzduchu a vše je jinak (zkažené vajíčko, otevřená myčka, kýbl na odpadky, oblečení z hospody, sportovní výstroj, lepidla, barvičky, laky na vlasy...). Takových věcí lze najít mnoho, co i v nepatrném množství dokáží zničit celou zásobárnu vzduchu v domě. Proto venkovní není vnitřní.
- Martin Šperl
Martin Šperl píše:EN15665 není nic tajného, nemyslím si, že by nebyla k nalezení.
Tak sem tedy dejte odkaz na její volné stažení ať se můžou pokochat všichni.
Martin Šperl píše:Nemohu souhlasit. Možná tam nikdo není, ale byl. Vařilo se tam, žilo. A kam se to odvětralo? Opět díky cirkulaci do celého domu. Tímto systémem v podstatě není možné mít čistý vzduch vůbec nikde a nikdy. Znáte takový ten pocit, kdy si otevřete v ložnici okno a pustíte tam čerstvý vzduch? To cirkulace neumí. Větrání bez cirkulace ano. I v místnostech, kde nikdo není, vznikají škodliviny, zůstává zápach z předchozích činností. Jednoduše to NENÍ čerstvý vzduch.
Pane Šperl tak teď nevím jestli si ze mě děláte legraci nebo to myslíte vážně.
Vždyť již několikrát jsem zdůraznil že ta cirkulace běží jen v určitých intervalech a jinak běží to větrání přímé bez cirkulace. A v tu dobu se to odvětralo. Nebo chcete tvrdit že jednotka která navíc umí cirkulaci neumí přímé větrání?
Martin Šperl píše:Je to s Vámi pořád dokola, zkrátka Vy dáváte rovnítko mez venkovním a vnitřním vzduchem. Pro Vás je stejné vyvětrat místnost vzduchem z chodby nebo jiné zásobárny a oknem nebo přímým přívodem vzduchu, namixovaný vzduch považujete za venkovní. Dokud budete trvat na této tezi, nikam dál se nepohneme
Po několikáté opakuji že za rovné to nepokládám. Jen tvrdím že z pocitového hlediska je pro mě za suchých mrazivých nocí pro zlepšení kvality vzduchu místo plného větrání venkovnícm vzduchem vhodnější přívod vnějšího vzduchu snížit a nahradit jej dříve vyvětraným vzduchem z jiných místností. Naopak vy jste se zasekl na tezi že existuje jen bílá nebo černá, čistý venkovní nebo špinavý vnitřní. A nic mezitím.
Martin Šperl píše:Už jednou jsem psal, že normy a pravidla musejí platit co nejobecněji. Dům nemusí být vždy čistý, dům nemusí mít vždy jen jednoho nájemníka, dům může být pronajímaný, vícegenerační atd. Souhlasil byste i v takovém případě, aby byl vzduch ředěn do ostatních místností, které nebude využívat jen Vaše rodina? Myslíte si, že nemůže dojít v domě ke změně situace v užívání? S cirkulací je spojeno často vytápění, když si nainstaluji takový zdroj vytápění, nemohu jen tak cirkulaci vypnout, když třeba přijede návštěva a tak dýcháme všichni pěkně promíchaný vzduch.
Normy nejsou všemocné, dokonalé a vše postihující. Kdyby byly naprosto dokonalé tak by nebylo potřeba ani projektů. A právě tam kde lidé spoléhají na obecné normy a podcení projekt který zohledňuje konkrétní situaci tam pak dochází k problémům.
To co popisuji se týká právě jen mého domu a jeho stávajícího užívání, ale samozřejmě lze aplikovat i na domy podobné. Proto stále tvrdím že cirkulaci nelze šmahem zamítnout jako naprosto nevhodnou, nepoužitelnou a pod jak se snažíte dokázat citací norem, ale v některých případech a za některých situací naopak může oproti samostatnému větrání bez cirkulace komfort snížit. A komfort není stanoven normou.
-
Honza_JR - pozorovatel
- Příspěvky: 50
- Registrován: 08 bře 2011, 08:42