Rozvod vzduchotechniky + krb. vložka

[prog]

Existuje nějaké rozumné řešení, jak využít rozvodů vzduchu od rekuperace k částečné distribuci teplého vzduchu od krbu. Než mě ukamenujete, že to nejde, tak si dovolím nastínit situaci. Jedná se o 200let starý dům po rekonstrukci, před 12lety provedena 1. fáze, kdy se dům stal standardně obyvatelným (o rekuperacích se ještě u nás moc nemluvilo) a nedávno 2. fáze, kdy proběhlo celkové zateplení s novým podkrovím a rozvody vzduchu (a nebylo to snadné vymyslet kudy a jak).
K topení slouží teplovodní soustava s ohřevem plynem, krbová vložka je jen doplněk, který po zateplení má výkonu nadbytek, ikdyž je umístěn v největší a nejvíce ochlazované místnosti.
Myšlenka byla taková: přimíchávat ohřátý vzduch od krbu k čerstvému vzduchu za rek. jednotkou.
Je mi jasné, že zde vzniká jistá nerovnováha a částečný zkrat, ale na druhou stranu v rozumné míře přimíchávání bych katastrofu neviděl. Opakuji, že s tím nechci primárně topit, na to mám radiátory, taky se ohřátý vzduch dostane tokem vzduchu do kuchyně a dalších odsávaných místností, ale tímto bych lehce přihřál vzduch i ve druhém patře.
Asi zde budou další úskalí, proto se ptám zdejších specialistů.
Zafungovalo by "strhávání" přisávaného vzduchu, pokud bych ho připojil obrácenou 45st. odbočkou?

[Laďa Jaskva]

Dobrý den. Někde něco přisávat jen tak samovolně nemůže fungovat, nebo efekt bude téměř nulový. Já, jako jediné a navíc špatné řešení vidím v nějakém zkratovacím elementu za rekuperační bednou, kdy pomocí elektricky ovládaných klapek zajistíte průtok vzduchu v cirkulačním režimu. Čili, nebude se větrat a odsávat a vyfukovat, ale bude se honit vzduch pořád dokola. Jaké to bude mít úskalí je jasné - po dobu cirkulace se všechna pachy spolehlivě rozvedou po celém baráku. Čili, tím se popře prvotní účel vzduchotechniky, která má právě zajistit větrání. Nicméně, dalo by se nějak vymyslet, že v době potřeby nárazového větrání, zejména z WC se klapky zase nastaví do polohy pro větrání. Další úskalí je celkem malý průtok vzduchu, který je daný průměrem vzduchotechnického potrubí a v neposlední řadě i výkon ventilátorů, které by musely jet na max. výkon a to je už docela slušný zvukový projev. Je ale možné, že by se to Vás týkat nemuselo, pokud ty rozvody navrhoval specialista na VZT.
PS Pročtěte si vlákno o vřazení klimatizace do VZT - je to velmi podobný problém.
S pozdravem Laďa

[tp2013]

Myšlenka byla taková: přimíchávat ohřátý vzduch od krbu k čerstvému vzduchu za rek. jednotkou.

Proč za jednotkou a proč to nepřivést jako dodatečný vstup na tu rekuperační jednotku? Tím by teplota toho vzduchu od krbu začala té rekuperační jednotce figurovat v jejím měření teploty a při důkladném zatopení byste byl schopen snížit potřebný výkon té jednotky, protože vzduch by už byl dostatečně ohřátý.

[prog]

Měl jsem obavu, abych nepřivedl do jednotky příliš horký vzduch, možná zbytečnou, ale pokud bych uvažoval extrémní situaci, kdy by se přídavný ventilátor od krbu zapnul až poté, co bude topit na plný výkon, teplota přiváděného vzduchu může být hodně nad 50st. Na druhou stranu teplý vzduch by se jen přimíchával. Já tímto opravdu nechci topit, spíš jen více rozptýlit teplo z krbu po domě. Najdu někde max. teplotu, kterou je možné přivádět do rekuperace?

[Ferin]

Rád bych navázal na tazatele obdobným dotazem.

Konfigurace:
Přízemí RD s obývákem propojeným s kuchyní a jídelnou (celkem asi 55 m2), do obýváku se počítá s krbovými kamny pro příležitostné zatopení, RD minimálně NED, rekuperace aktivní nebo pasivní (obojí se ještě řeší).

Otázka:
Je smysluplný dělat nad krbovými kamny odsávání rekuperace? Byly by tak v daném prostoru dva odtahy (1x obývák a 1x kuchyň) a pravděpodobně 2 výdechy (oba obývák). Myšlenka je využít teplo z krbu v rekup. výměníku, ale především tak omezit možné přehřívání prostoru.

(Úplně původní idea byla odtah v době, kdy by se kamna nepoužívala, zavírat, ale to by údajně narušovalo vyladění výměny vzduchu.)

Předem díky za reakce.

[Ferin]

Žádnej zdejší expert neporadí?

[tp2013]

Otázka:
Je smysluplný dělat nad krbovými kamny odsávání rekuperace? Byly by tak v daném prostoru dva odtahy (1x obývák a 1x kuchyň) a pravděpodobně 2 výdechy (oba obývák). Myšlenka je využít teplo z krbu v rekup. výměníku, ale především tak omezit možné přehřívání prostoru.

Z čeho je (bude) ten dům? Pokud se to bude odtahovat až někde jinde, než kde to teplo vzniká, bude mít vzduch šanci předat část toho tepla konstrukci někde po cestě. Což by mi přišlo užitečné zvlášť v okamžiku, kdy ta konstrukce bude schopná to teplo akumulovat.

Druhá věc: nemůže se Vám v tomto navrhovaném uspořádání (odtahovat ten vzduch od krbu nakrátko na výměník) stát ten samý problém s přehříváním, na který kolegové upozornili výše? (Já tedy moc nevidím, v čem tam ten problém je, ale shoda se zdá být v tom, že tam je.) Tím, že to na ten výměník dostanete "nadlouho" přes kuchyň nebo koupelnu, každopádně zvyšujete šanci, že kus toho tepla zůstane v domě, aniž by musel být rekuperován.

Samozřejmě, může se stát, že zůstane jinde, než kde byste si to přál a kam byste byl schopen to tou vzduchotechnikou poslat.

[Ferin]

Barák bude zdeněj.

Jde mi právě o pravej opak, a sice aby se obývák při používání krbu nepřehříval (resp. abych eventuální riziko omezil/vyloučil). Zatápět by se v něm mělo příležitostně, takže to prvotně není řešení, kterým by se měl dům vytápět, jakkoliv v případě jeho užívání proti tomu nijak protestovat nebudeme.

[Laďa Jaskva]

Dobrý den. Já mám obavu, že se přehřívání nevyhnete a dopadnete stejně, jako většina krbařů, i když si to nechtějí přiznat. Aby se přehřívání minimalizovalo, musíte si pořídit krb podle výkonu v souladu s tepelnými ztrátami obýváku a ne podle toho jaký se líbí ženě, nebo jaký má kamarád. Ale i tak v nejbližším okolí krbu bude vysoká teplota a lidem sedícím u okna budou namrzat ledviny. Zatím jsem vždy narazil na takové nevhodné instalace. Ale třeba si to spočítáte přesně, koupíte podle výkonu, budete ho mít na optimálním místě a bude to fungovat.
Nicméně, když řešíte přehřívání, tak tomu sám ani moc nevěříte.
S pozdravem Laďa

[Ferin]

Aby se přehřívání minimalizovalo, musíte si pořídit krb podle výkonu v souladu s tepelnými ztrátami obýváku a ne podle toho jaký se líbí ženě, nebo jaký má kamarád.

S tím se samozřejmě počítá.
Problém je v tom, že nabídka krbů s velmi malým výkonem (ideálně nominálním) je víc než omezená (a to ještě přeháním). A taky skutečná venkovní teplota a výpočtová teplota pro TZ se jen málokdy sejdou.
Proto je lepší být na případ "co kdyby přece jen" připraven, než pak muset měnit krb, dodatečně sekat odvody ventilace nebo krb nepoužívat vůbec.

Takže, je to dobrý/možný/rozumný/účelný řešení (myslím ten odvod nas krb. kamny), nebo ne?

[Ferin]

Myslel jsem, že je to pro zdejší "machry" otázka zcela triviální.
Nebo snad mlčením vyjadřují souhlas?

[KorDa]

K čemu odtah nad krbem má sloužit? Odtah z domu je v nominálu cca 300 m3/h, pro běžný větrání 100 m3/h. Pokud se tenhle odtahový výkon rozdělí na WC, kuchyň, koupelnu..běžně 2x WC, 2x koupelna, máte na odtahu 25 až 30 m3/h. Když přidáte další nad krb, bude to ještě míň. Celkově to pro odtah nemá žádný zásadní význam.

[Ferin]

K čemu odtah nad krbem má sloužit?

To jsem uváděl. K odtahu části krbovýho tepla.

[Ferin]

Díky za reakci.
Takže NE?
Nebo ANO, ALE? V případě nějakých nutných dodatečných investic ale předpokládám, že už se to pro občasné zatopení nevyplatí.

[Ferin]

Taky řešení.

[KorDa]

Napsal jste, že chcete odtahovat teplejší vzduch od krbu. Já v tom ale nevidím žádný dobrý význam. Pokud to není odtah cirkulační, může to být i kontraproduktivní. Zvažte, k čemu je v rekuperační jednotce pasivní výměník a kdy má největší účinnost.
Jistě je známo, že potřebujeme, aby se vzduch ve výměníku zdržel co nejdéle a neprolétl vysokou rychlostí. Vysoká rychlost snižuje účinnost.
A teď ještě jinak. Teplo se šíří z prostředí teplejšího do prostředí studenějšího až do doby, než se teploty vyrovnají. Na kolik je to /ne/lineární proces ve výměníku chvilku opomeňme, ale paradoxně dle jedné z norem by stejná teplota na odtahu a na přívodu znamenala 100% účinnost. Když ale bude venku stejná teplota jako uvnitř, k přestupu tepla nebude docházet a i přes to se takový výměník bude z hlediska měření teplotní účinnosti tvářit právě jako 100% účinný. Když budete zvyšovat teplotu odtahu a ládovat výměník horkým vzduchem na hranici destrukce plastu, může se vám stát, že se vyšší účinnost konat nebude. Přeneseně řečeno - nestihne se velký teplotní rozdíl na vstupech a výstupech výměníku vyrovnat a teplo vylétne ven. Kdyby naopak horký vzduch putoval domem a postupně ztratil teplo v domě, může to být efektivnější, než ho horký fučet na desky výměníku.

[bořek stavitel]

Dobrý den,

řeším v podstatě stejný problém jako Ferin.
V mém případě by stačilo dát ke stropu,do rohu nad kamna odtahový ventilátor a za něj cca 6M potrubí,které by vedlo podhledem u stropu a vyusťovalo do dvou pokojíčků.Vyřešilo by to přetápění obýváku a přitápěl bych takto dvě místnosti.
Nebude se to ale "hádat" s rekuperací?

Děkuji

[KorDa]

..stačilo dát ke stropu,do rohu nad kamna odtahový ventilátor a za něj cca 6M potrubí,které by vedlo podhledem u stropu a vyusťovalo do dvou pokojíčků.

Pokud jsou všechny prostory spojené, problém to není. Spojené třeba trvale otevřenými dveřmi. Pokud jsou pokojíčky uzavřené a chtěl byste dovnitř jen foukat vzduch z obýváku, nebude to fungovat. Je to podobné jako s digestoří s odtahem. Není možné ze vzduchotěsného domu jen odsávat bez přívodu vzduchu. Stejně tak nemůžete pokojík jen nafukovat. Ventilátor na tohle nemá výkon a to buďte i rád, kdyby měl..vyrazil by nejslabší překážku...bouchl by dveřmi, vyrazil okno.. Můžete být ale klidný, pokud do zdi nezabudujete proudový motor, nic takového nehrozí.

[bořek stavitel]

Děkuji,
uvidím jak to vyřeším.Nejraději bych tam ty kamna neměl vůbec,ale je to stále nejlevnější topení

[KorDa]

Zkuste si přečíst tento článek, zejména o cirkulaci teplého vzduchu domem. http://www.ireceptar.cz/domov-a-bydleni ... -vzduchem/