Cirkulace, větrání a krbová vložka v 2p RD

[Accordionist]

Dobrý den,
rovnou předesílám, že se po pročítání fór na internetu spojených s problematikou vzduchotechniky obávám, že mi bude vynadáno, pak se to tu pohádá a já budu vědět prdlajs Rozumím totiž sice regulaci a řízení, ale ne vzduchotechnice jako takové. Ventilátory, klapky, senzory, řídící systém atp. už víceméně vlastním.

Takže, chystám se na laický a amatérský pokus o vyřešení několika problémů v domě. Jedná se o cca 40 let starý dům stavěný z švárobetonových tvárnic, dvě patra 10x10metrů. Místnosti jsou primárně vytápěny radiátory z kotle na pevná paliva. Pro přechodná období (pouhé přitopení na jaře a na podzim) jsem chtěl použít krbová kamna které se však daly postavit pouze ve vstupní hale, (faktický střed domu) která má nad sebou schodiště do druhého patra. To samozřejmě znamená, že většina tepla jde tam a jen malá část do sousedních místností prvního patra, které obýváme nejvíce. Proto jsem měl myšlenku, že bych rád nuceně odtahoval teplý vzduch z horních pater, zejména prostoru nad schody a ten nuceně posílal zpět dolů, do místností, které s onou halou sousedí. (pro jistotu - v horních patrech nasávám do potrubí, které vede zpět do výdechů spodího patra a tím pádem cirkuluje přes onu halu s krbem, jinudy jít nemůže) Jde mi tak zejména o určité "zprůměrování" teplot v domě. Systém bych posléze rád doplnil o řízené klapky pro určení poměru cirkulace a výměnu (ne rekuperaci) vzduchu. Takže první a nejdůležitější otázka:

Je to vůbec možné realizovat? Dokáže vůbec nějakých cca 200m3 vzduchu za hodinu předat teplo do spodních místností?

[nemo]

Odpověď je snadná. Budu-li uvažovat, že těch 200m3/h vzduchu bude mít 40°C a ve výtápěné místnosti máte 20°C, tak dopravíte 1,35kW tepla.

[Accordionist]

Omlouvám se za neznalost, ale mám v tom teď trochu zmatek. To, co píšete by určitě platilo např. pro výměník (když neuvažujeme ztráty). Ale zde přeci neuvažujeme jen výměnu tepla mezi dvěma prostředími, ale i o transport samotného, již ohřátého vzduchu?

[Accordionist]

Čtu to již po třetí, zhruba třetinu chápu, zkusím to ještě sedmkrát a uvidíme
Mno a protože jsem blbý, zkusil jsem jednoduše vzít ventilátor, spirotrubku a jal se odsávat vzduch z prostoru od stropu nad krbem a foukat ho do cílové místnosti. Průtok cca 4x vyšší, než původně plánovaný, až záclony lítaly, ale teplota v místnosti opravdu nelezla moc ochotně nahoru. (nepřesná čísla - teplota nasávaného vzduchu 42st, teplota v cílové místnosti 22st. Výstupní rychlost ventilátoru na průměru 125mm cca 8m/s. Za cca hodinu se teplota v cílové místnosti zvedla o dva stupně) Z toho a oné třetiny, kterou jsem od Vás pochopil prozatím vyvozuji, že efektivita by byla prachbídná a realizovat to zřejmě nemá cenu...

[Zohan]

IJK se je zase z toho vedle.
Při diferenci 22K se sotva co změní a Cp je vzdáleno přesně přesně třetí mocnině rychlosti. Když uvážís rozdíl kruhových a hlavně třecích odlišností odhadem tak 5* dostaneš se přesně někam podobnost tlaku a tlakáče. Negómeš? Neva. Hlavně z toho nehybernuj, protože tím bys udělal indiánovi největší radost. Tož bojuj dál.

[nemo]

Podle nového zadání (DN125, w=8m/s delta T=20°C) dopravujete do místnosti 2,38kW. Ano, toto platí pro transport ohřátého vzduchu. Do místnosti dopravíte určité množství vzduchu, který je o 20°C teplejší než v té místnosti. Čím víc toho vzduchu bude a čím větší bude rozdíl teplot, tím větší výkon získáte. Q=m.v.deltaT (m=hmotnost vzduchu, v=měrné teplo vzduchu, deltaT = rozdíl teplot), toto Vám vyjde v Joulech a když to vztáhnete na čas, máte výkon.

[nemo]

IJK:
Zapomeňte na kubíky za hodinu!

On se ale vzduch dost těžko dává na váhu, takže dle mého názoru naopak: Měřte kubíky za hodinu, ale musíte je přepočítat na kila. (1m3/h = 1,2kg/h (přibližně při 20°C)).

[Accordionist]

Takže, úplně jsem se nevzdal, jen vyhodnocuji Spíš začínám uvažovat tím směrem, že systém větrání se pro mě stane prioritou a přidružený "teplotně homogenizační" účinek bonusem.

Ale když se nebojíte otázek...(uvažujme tedy nucené větrání)
Nejjednodušší možností, jak systém realizovat. (nejjednodušší zejména ohledně dekonstrukce obydlí) by bylo využít nepoužívaný komín jako šachtu, kterou bych vedl potrubí do kýžených místností. Má to jediné Ale. V obývákokuchyni by to znamenalo vyústění na stěně cca 60cm ode dveří (75m2) a v ložnici cca 100cm (25m2). Dveří, kterými se bude vzduch vracet zpět do "systému". Mno a teď ta otázka - vím, že to není ideální, ale bude to až tak nefunkční aby to nevyvážilo téměř nulový bordel v porovnání s rozhozením části stěn a stropů? A pokud by to mělo šanci na úspěch, je lepší umístit toto vyústění dole u podlahy, nebo u stropu? Šlo by například využít nějaké tvarované vyústění, které by podpořilo otočení vzduchu v místnosti? Jak jsem říkal, uvažujte o tom spíše jako o doplňkové věci, která má ušetřit mé nervy s tím, že se žena asi nikdy nenaučí větrat, ne sofistikovaném vzduchotechnickém systému, který bych samozřejmě v případě novostavby řešil úplně jinak...

[Accordionist]

Komín nebyl nikdy použitý, je čistý jak slovo boží. I tak bych v něm vedl flexi hadice, či dva kovové kanály obdelníkového průřezu. Plán byl zaizolovat je individuálně (ty kovové samolepícím K-flexem, ty flexi návlečnou izolací)
Rekubox je v plánu, chci tedy čistý rekubox bez ventilátorů a elektroniky neb obojí skýtá má půda předzásobená z likvidace několika klimatizačních jednotek (ok, přiznávám se bez mučení, sice vzduchotechnice nerozumím, ale programování klimatizací je pro mě kouskem z denního chlebíčku(ta mnohem větší část jsou stroje))
Zatím jsem to sem nechtěl tahat, aby lidé neumdlévali...
Nicméně když už to leze ven - celkový plán -

Na půdě rekubox - nasávání čerstvého vzduchu na jedné straně domu, vypouštění použitého na straně druhé. Vzduch z obytného prostoru nasáván z dvou obytných místností v druhém patře. Potrubí o průměru 125mm pro každou místnost zvlášť. Vzduch naopak hnán do obývákokuchyně - (předtím jsem to spletl, je menší, jen 38m2) a ložnice. Ideálně onou komínovou šachtou.

Digestoř si nejsem jistý, zda dokážu dotáhnout do odpadního vzduchu, pokud ne, škoda. Pokud digestoř pojede, čidlo diferenčního tlaku by mě řeklo o kolik víc vzduchu musím do kuchyně dodat..

Výdechy byste tedy doporučoval spíše u stropu a "rozprskávat" o něj vzduch.

Aby se celkově ženský v domě naučily větrat jsem víceméně vzdal a dost přemýšlím o tom, jak znemožnit použití větrací polohy - v naprosté většině případů to dopadne tak, že zůstane v zimě otevřená, konstrukce nad okny prochladne, začne se na ní kondenzovat voda a plíseň to může roztočit..... Pětiminutové křížové větrání prostě nedá i kdybych se rozkrájel...

[nemo]

Nějaká ta "ALE" bych tam také viděl, ale jinde než vy:
1. Pokud máte obavu ze zkratu, tedy že umístění přívodní vyústky blízko dveří, přes které vám vzduch bude odcházet, tak z toho strach mít nemusíte. Použijte běžnou obdélníkovou vyústku. Vzduch přes ní přijde do místnosti určitou rychlostí a nemá důvod se okamžite "ohnout" směrem k odvodu. Naopak tak docílíte nejlepšího provětrání.
2. Ty komíny každopádně doporučuji nějak vyvložkovat. Tím se však sníží průřez a doporučuji nechodit nad 3m/s.
3. Také jedno "ALE" legislativní. Zařízení by mělo splňovat požadavky nařízení komise EU č.1253/2014, to v praxi znamená, že byste měl koupit hotovou jednotku toto nařízení splňující. Je to asi jako kdybyste si dnes, kdy se smí prodávat auta pouze splňující euro 6 sám postavil auto bez katalyzátoru. VZT jednotku Vám nikdo nepřijde kontrolovat, takže je mizivá šance, že budete mít problém, nic méně lagislativa taková je.
4. Digestoř doporužuji neodtahovat přes rekuperátor. Vzduch odsávaný přes ní obsahuje tuky a mohl by v rekuperátoru způsobovat problémy. Ani profesionální jednotky uzpůsobené pro napojení digestoře tento vzduch nerekuperují.
5. Výdechy, pokud jsou blízko dveří doporučuji umístit na stěnu pod strop a osadit je běžnou vyúskou (v podstatě mřížkou s regulací), tedy žádný anemostat (ten patří do stropu), nebo "rozprskávat" o strop.
6. Pětiminutové křížové větrání je nesmysl. Já vím, že teď se do mě každý pusí, že jedině tak se má větrat, ale trvám na tom, že je to nesmysl. To je dobré, když připálíte guláš, tedy na co nejrychlejší odstranění pachů, ale je to zásadně špatné pro odvod vlhkosti a CO2. Tyto škodliviny znehodnocují vzduch malými dávkami a trvale a stejným způsobem je třeba je i "ředit" větráním na přijatelnou koncentraci. Krátkodobé intenzívní větrání sice odstraní škodliviny velmi účině, ale za krátkou dobu je tam máte zase. Takže pokud nechcete krátkodobě intenzívně větrat každou hodinu, větrejte raději trvale a malou intenzitou.

[Accordionist]

Super, mnohokrát děkuji, velmi jste mi pomohl!