tlaková ztráta soustavy

[czechImenhotep]

Dobrý den,

pro atypický přízemní bungalov obytná plocha 100 m2, tvar písmene L uvažujeme pasivní rekuperaci, kdybych měl vypsat všechna specifika upadly by mi patrně ruce.

Do podlahy dáme flexibilní potrubí průměr 90/75, větší průměr nepřipadá v úvahu, narušili bychom nosníky.

Na rozbočovač bude napojeno 8 flexihadic. Na každou chci objemový průtok totožně 25 m3. 2 flexihadice jdou jednotlivě v délce 8 a 10 metrů, pak 3 dvojice flexihadic v délkách 10, 10, 16 metrů.

1) Jak se spočítá tlaková ztráta celé soustavy? Našel jsem kalkulačky jak spočítat větve, zatáčky a bůhví co ještě, pročetl toho opravdu hodně, ale doted jsem nepochopil jak spočítat celek? Mám spočítat tlakové ztráty pro každou větev zvlášť včetně zatáček, přičíst rozbočovač, výústky trubku mezi rozbočovačem jednotkou a vše to sečíst? A pak výsledná hodnota musí být nižší než hodnota u rekuperační jednotky pro 200m3/hod? (8x25m3)

2) O co se v principu snažím když chci aby mi z každé roury foukalo 25m3, aby na každé větvi byla stejná tlaková ztráta? Nebo aby ty roury byly stejně dlouhé bez ohledu na ztráty?

3) Vzhledem k tomu, že pro rozměr 90/75 se standardně nedělají podlahové výústky, brání něco použít výústek s boxem, který je určen do stropu? 1x90 nebo 2x90 pak krabice a z toho kolmo kulatá 1x125, takže by byl kulatý výustek 125 mm z podlahy....

Děkuji za jakékoliv postřehy

[Návštěvník]

1) Tlakovou ztrátu soustavy nemá smysl počítat, důležitá je pouze větev s největší tlakovou ztrátou. Když mašina zvládne tu s největší, zvládne i všechny ostatní. Nic jinýho se nepřipočítává. Když bude z rozdělovače třeba 50 hadic, pořád stačí spočítat tu jednu. Teoreticky by to měla být ta nejdelší, prakticky to bude ta s nejvíce ohyby. Počítá se to blbě, respektive se to měří nebo jen odhaduje podle prvků a metráže.
2) Když budou podobně dlouhé a podobně zprohýbané, na nějakém metru hadice vůbec nezáleží. dá se to vyregulovat v rozvaděči, ale držel bych se obecně stejně dlouhých hadic a podle toho bych umístil rozdělovač.
3) Výustky z podlahy je blbost. Totálně tím celou rekuperaci zabijete a klině přes to hoďte koberec. Bude to stejně na prd. Stropní výústky jsou navíc úplně jiný koncepce, rozprašují vzduch coo nejvíce do šířky, vy byste potřeboval dýzu,která by to hnala co nejrychleji ke stropu. To si ale v podlaze neumím představit. U podlahy nebrat, nedělat. Hodí se to jedině pro teplovzduch, který stoupá sám a to jenom v topný sezóně. Když se netopí, je to k ničemu. Dvojnásob k ničemu v ložnici nebo jiný místnosti bez pohybu.

[nemo]

ad1) Měl byste spočítat ztrátu každé větve, tedy od sání čerstvého vzduchu až po vyústku a pak se řídit tou větví s nějvětší ztrátou.
ad2) V praxi potom u větví s menší ztrátou vřadíte odpor tak, aby všechny větve měly stejnou ztrátu. Ten vřazený odpor je zpravidla regulace vyústky, případně nějaká klapka v trase.
ad3) Tento bod jsem asi přiliš nepochopil. Použít stropní vyústky do podlahy nelze, protože nejsou určeny k tomu, aby se po nich šlapalo. Pokud máte problém s připojovacím boxem, můžete to řešit buď přechodem nebo výrobou atypického boxu.
Na rozdíl od "návštěvníka" si nemyslím, že by podlahové vyúsky byly k ničemu. Jsou dobré, ale musí se správně použít.

[Návštěvník]

Na rozdíl od "návštěvníka" si nemyslím, že by podlahové vyúsky byly k ničemu. Jsou dobré, ale musí se správně použít.

Zapomněl jsem. Dobré samozřejmě jsou, aby se do nich dostával nepořádek. K větrání místností domů je to nepoužitelný. Potřebuete dostat vzduch do tzv. pobytové zóny. To je prostor, kde dýcháte, kde máte hlavu ve stoje nebo při sezení. Když vzduch nějak promícháte, je umístění výústek prakticky nedůležitý. Promíchat vzduch můžete samotnou výúskou respektive rychlostí proudění. Jenomže u obytných místností právě rychlost na výústce musí být co nejnižší, aby to nesvištělo a nehlučelo. Další promíchání může způsobit dění v místnosti, pohyb lidí nebo tak něco. Kdy potřebujete nejvíc větrat? V noci. Nevím, jestli bydlíte na nádražní, ale u většiny lidí je v noci klid a nic vzduch nevíří. Můžete spoléhat i na termiku, ta ale bude po většinu roku proti vám. Vzduch obzvlášť z pasivní rekuprace bude chladnější než vzduch v místnosti a tedy těžší. Při malé rychlosti se poválí po zemi a pod dveřma se odplíží chodbou k nejbližšímu odtahu na WC. A možná se budete divit, ale koncentrace CO2 není v rámci místnosti homogenní a tento způsob provětrání koncentraci téměř neovlivní. Zkuste se zeptat nějakého výrobce čidel nebo měřáků CO2, kam by se měly umístit. Vždy by to mělo být právě do pobytové zóny tj. 1-2m nad zem, nesmějí se dávat do rohů. proč asi? Když nedostanete vzduch do pobytové zóny, jakobyste nevětral. Tolik k podlahovým výústkám.

[nemo]

Návštěvník: Dovoluji si opět nesouhlasit. Každou vyústkou ten vzduch přichází určitou rychlostí a problém je spíš opačný. Jak tu rychlost zmírnit, aby to proudění neobtěžovalo lidi. Pokud byste někdy viděl kouřovou zkoušku, nepsal byste to co píšete. BTW už jste někdy slyšel něco o zdrojovém větrání?

[Návštěvník]

Ještě doplním. Proudění vzduchu sledovali už naši předkové a s tím souviselo mnoho zdánlivých maličkostí. Už před časem se tu zmiňovalo zaoblené napojení stěn a stropu tzv. fabiony. Stejně důležitý bylo umístění postele. Možná se už zapomnělo na - Do postele nelez, když má malou pelest nebo Malá pelest - hlavy bolest. To bývaly prvorepublikové reklamní slogany, důležitý bylo, že velká pelest nedovolovala umístění postele do rohů místností. V ložnicích takový problém nebývá, horší je to v dětských pokojích, kde se nacpe postel právě do rohu. Roh místnosti bez správnýho provětrání je dost problém. Rozdílná teplota, rozdílná vlhkost, rozdílná koncentrace CO2 a v tom vše strčená spící hlava - bohužel nejčastěji dětská. Je jasný, že spaní uprostřed místností v postelích s nebesy panelákové pokojíky neumožňovaly, bohužel jsme nouzi převzali za standard a dnes se už nad umístěním postelí ani nepřemýšlí.

[Návštěvník]

Návštěvník: Dovoluji si opět nesouhlasit. Každou vyústkou ten vzduch přichází určitou rychlostí a problém je spíš opačný. Jak tu rychlost zmírnit, aby to proudění neobtěžovalo lidi.

Přesně to píšu, na výústce potřebujeme nízkou rychlost a zároveň potřebujeme dostat vzduch ke stropu.

Pokud byste někdy viděl kouřovou zkoušku, nepsal byste to co píšete. BTW už jste někdy slyšel něco o zdrojovém větrání?

Právě viděl a napsal bych znovu to samý. Zdrojový větrání se prakticky v rodinných domech nepoužívá! Pro zaplavení místnosti potřebujete odtah nahoře místnosti. Jinak o zaplavení (zdrojovém větrání) nemůže být řeč. Otevřete si někdy dveře při kouřové zkoušce a pak mluvte o zaplavení. Chjo.

[nemo]

Návštěvník:
Dejte si vyústky kam chete, ale mě přesvědčí fyzika https://www.youtube.com/watch?v=YBxBs3L7hc0 . To video je zpomaleno, protože chtějí ukázat princip zdrojového větrání, skuečnost je taková, že do 1-2min je ten kouř (=čerstvý vzduch) v celé místnosti. Ale co vám budu vyprávět, vy jste to přeci taky X-krát viděl ba vlastní oči .

[Návštěvník]

Návštěvník:
Dejte si vyústky kam chete, ale

Přečtěte si, co píšu. Zdrojové větrání předpokládá umístění odtahu u stropu místnosti a to se běžně v rodinných domech nedělá.
Pokud budete přivádět vzduch od podlahy a hned ho u podlahy odtahovat, což je běžné. Odtahuje se mezerou pod dveřmi. Dopadne větrání podle obrázku 1.

všimněte si vyznačené pobytové zóny.
Když bude odtah u stropu, zafunguje to podle ukázkového videa. To je ale úplně jiná situace.

Když v místnosti necháte otevřené dveře a odath bude na WC (mimo místnost s přívodem), opět se dostanete do varianty 1 a k provětrání nedojde. To je ta fyzika, které věříte.

[Návštěvník]

2: IJK
Díky za odkaz na schéma, to je z Rubinový ?
2: Nemo
Všimněte si, že neexistuje schéma zdola-dolů. Pokud bud klasické uspořádání s odtahem v koupelnách WC a kuchyně, jsou podlahové výustky nefunkční, pro větrání nefunkční. Kdysi to u nás propagovala atrea, než od cirkulací ustoupili. To je systém vytápěcí,není to systém větrací. Vzduch byl dohříván přímo v jednotce a do průměrně velikých místností nešlo jen 25m3/h. Domem se točilo velké množství ohřatého vzduchu. Potíž je v tom, že se do povozu zapojil jeden kůň ve směru jízdy a dva opačně. Topná sezóna v úsporných domech, kam se dá teplovzduch použít, je krátká (kůň po směru). Jen větrací sezóna trvá větší část roku a pro čisté větrání je tento systém nevhodný (dva koně protisměru).

2:IJK Co myslíte aditivní chybou průtoku hadicí(cemi)? Relativizujete průhyby a změny tvaru u 50 hadic proti jedné? Mám tomu rozumět jako součet menších chyb vůči jedné?

[nemo]

Jak známo, na obrazech proudění se podílí v podstatě jen přívod. Pokud je přívodní vyústka v podlaze a vzduch z ní vychází směrem nahoru rychlostí řekněme 0,5-1m/s, čerstvý vzduch se vždy dostane do horních vrstev. Problémem je ta rychlost, která může obtěžovat (záleží jak je vyústka umístěna). Netvrdím, že je to ideální způsob distribuce, ale život je kompromis a pokud máte kanály v podlaze, musíte zvážit co je menší zlo. Jestli dělat drážky do stěn a prodlužovat vedení, nebo přivést vzduch takto. Samozřejmě na vyústce nesmí být nábytek nebo třeba koberec, ale pokud je umístěna někde, kde se nechodí, je tento způsob distribuce přijatelný. Ono se to hezky teoretizuje, ale dům se nestaví kvůli vzduchotechnice, ale vzduchotechnika se dělá pro dům, takže teorie je sice krásná věc, ale v praxi je někdy nutno přistouit na kompromis.

[Mathilda]

Zdravím, pánové.
Člověk tu chvilku není a takového čtení přibyde. Škoda jen, že nestrukturujete témata. V jednom vlákně semelete tlakové ztráty hadic, paralelní ekvivalenty a pohádáte se o přívody vzduchu. Věřte,že se v tom za čas všichni ztratí a ani zajímavé příspěvky nejde najít. Před pár lety tu proběhlo uklízení a moc se mi to líbilo. /Tím nemyslím uklid duší jako byl Miras, Postřechou a další./ Zkuste tedy strukturovat, nemotejte všechno do jednoho supervlákna. Nenačínejte nová, když už se to jednou někde diskutuje. Nechtěl by to uklidit třeba kolega z Brna, když už má titul redaktora?

Jen maličkost k distribuci.

Jak známo, na obrazech proudění se podílí v podstatě jen přívod.

S tímto tvrzením si zase doufám nesouhlasit já. Modely proudění ovlivňuje mnoho okolností. Je tu zmíněná firma Trox a její videa. Abslovoval jsem školení u této firmy a to přímo v jednom v závodě v Grimsdalu. Samotná výustka, její uspořádání, nastavení a umístění dokáže ovlivnit celkové odvětrání místnosti. Skutečně se za referenční bere koncentrace CO2 v pobytové zóně. Celý model a hlavně realitu větrání ovlivní nepochybně i odtah. Za určitých okolností se vzduch do pobytové zóny nedostane nebo dostane ve stopovém množství. Když se by se systémem podlahového přívodu a odtahu odvětrávala kabina pro kuřáky /známá z letištních budov/, stojící kuřák by se mohl i vlastním kouřem udusit. Zkuste si udělat test , kdy nafoukáte pod dnem vzhůru otočený půllitr cigaretový kouř a necháte pod ním proudit vzduch. Můžete na sklenici foukat i větrákem a kouř ze sklenice neodvětráte.
Dále nesouhlasím s tvrzením o stavbě domu pro vzduchotechniku. To trochu omlouváte svoji nepovedenou teorii a hledáte zástupný argument. Když někdo staví dům, musí přemýšlet. Součástí projektu domu by měla být i vzduchotechnika. Nerozumím tomu, proč by měl někdo hned od začátku dělat špatná, nebo jak tvrdíte, kompromisní řešení.
Jako odborník byste měl radit hned správně a nemusel byste své výroky o podlahových výustkách upravovat.

Jsou dobré...

versus

Netvrdím, že je to ideální způsob distribuce,..

[Návštěvník]

Jak známo, na obrazech proudění se podílí v podstatě jen přívod. Pokud je přívodní vyústka v podlaze a vzduch z ní vychází směrem nahoru rychlostí řekněme 0,5-1m/s, čerstvý vzduch se vždy dostane do horních vrstev.

Zeptám se IJK. Dostane se se dírou do balónu, když pod ním fajrujete dostane čerstvý vzduch do kopule nahoru nebo ohříváte pořád jeden a ten samej?

[czechImenhotep]

Děkuji za odpovědi,

vzhledem k atypické konstrukci nepřipadalo vedení stropem v úvahu. Složení podlahy odspodu je osb deska, I-osb nosník 20 cm vysoký, nosníky jsou od sebe 60 cm mezi nimi bude vata 20 cm výška, zaklopeno 2x osb. Pásnice nosníků 6cm nahoře 6 cm dole, mezi nimi 8 cm osb, takže lze udělat do osb akorát tu 75 mm vysokou díru,, ve které půjde rozvod a 6 cm pod a nad ním bude tlouštka vaty v podlaze, budu dělat několik desítek děr v nosnících, staticky ok, akorát dle doporučení výrobce.

Zjednodušeně nic nad 75 mm výšky nepřipadá v úvahu.

Strop 2,5 metru, dům ve tvaru písmene L, 2 dospělí, 2 děti

Přívod:
Ložnice - 14 m2, délka vedení 9 metrů, 1x90 stupnů odbočka, 2 vyústky 2x25=50m3/hod
Dětský pokoj 1 - 10 m2, délka vedení 7 metrů, 2x90 stupnů odbočka, 1 výústek 25m3/hod
Dětský pokoj 2 - 10 m2, délka vedení 10 metrů, 2x90 stupnů odbočka, 1 výústek 25m3/hod
Obývák s kuchyní - 32m2, délka vedení 14 metrů, 2x90 stupnů odbočka, 2 výústky 50m3/hod
+ délka vedení 10 metrů 3x90 stupnů odbočka, 2 výústky 50m3/hod

Mohu ještě tam kde je 2x 90 stupnů odbočka vést potrubí úhlopříčně přes místnost a pak tam může být místo toho 2x 45 stupnů a délka potrubí bude kratší o 2,5 metru, ale otázka zní zda-li to všude dělat stojí úplně za to, vyjma nejdelších rozvodů s nejvíce zatáčkami, neboť v té podlaze krom nosníků jsou dřevěné výztuhy, do kterých bych dělal další díry, musel bych jít pod příčkami, vrtat otvora v úhlopříčkách naproti sobě atd.

Co jsem se našel tak teoretická tlaková ztráta na metr je cca. 2 Pa.
Při zalomení flexihadice v poloměru kružnice 50 cm do úhlu 90 stupnů, dle online kalkulačky epro, mi vychzí ztráta 0, čemuž se mi nechce věřit....

V této fázi řeším jak tam jednoduše svépomocně narvat rozvody, jsa limitován tlouškou izolace, výškou nosníků a nutností dělat desítky děr, projektant to zkouknul a předběžně navrhl i jiná řešení, která by ale narušila statiku podlahy (širší nebo vyšší otvory, moc děr v jednom nosníku apod.)

A krom těch flexihadic mi tam nic moc smysl nedává, vyjma HT trubek, který by tam vzhledem k členitosti podlahy, příček apod už někde nedostal protože vsunutí do vyvrtaného otvoru bránil nosník 60 cm daleko, to by pak to potrubí bylo v některých místech po 50 cm kouscích...+ problém možného vedení hluku apod.

Jinak pasivní rekuperaci do novostavby, užitná plocha 100m2, dům střecha 36 cm vaty, podlaha 20 cm vaty, stěny 26 cm šedého na vpc cihle, předsazená montáž oken v pasiv standartu, řešeny tepelné mosty, sám o sobě slušný nízkoeneregtický dům, vytápění přímotop a do obýváku klimatizační jednotka abychom zkolaudovali.

Od rekuperace očekávám hlavně pravidelné nějaké odvětrávání domu - abychom se vyhli plísním,neočkávám že to bude rekuperovat v -10C, že mi to bude šetřit peníze, nepotřebuji abyto topilo nebo chladilo, a to ani možná pro jistotu do budoucna.

V této fázi v zásadě potřebuji narvat do podlahy svépomocně rozvody které mi ten dům utáhnou, rozváděcí box, vím kam dát jednotku, kam odtah koupelna a spol. Ty flexihadice pojmou nějaké maximum a tím je to dáno..

[czechImenhotep]

Děkuji,

danosti vznikly např. tak že původně tam měla být podlaha vysoká 24 cm namísto 20 cm, kdy projektant pominul, že jsem poněkud vyššího zrůstu a museli jsme ubírat abych prošel dveřmi.

Po velkém bádání jsem tam schopen všude dostat v délkách 2 metry plastovou htgl trubku (nedošlo mi že tam ty trubky mohu našoupat z vedlejších místností, kde jsou nosníky i kolmo když udělám pod příčkami na to díry), vnější rozměr 75 mm vnitřní rozměr 71 mm (vs. 61 ve flexihadici) . Ty trubky nemají hrdla (která jsou tak široká že bych je nenašoupl z boku průměr cca 85 mm) se spojují vnějšími spoji=přesuvné hrdlo (takže spoj trubek omotat páskou a na to narvat plastový vnější spoj). Zatáčky bych mohl teoreticky ještě udělat z flexibilních hadic 90/75 (v zatáčce mimo nosník to může být vysoké jak chce), kdy bych patrně musel kraje htgl trubek osmirkovat nebo nahřát aby to šlo na sebe našoupnout. Rozdělovací box by mi patrně vyrobili. Teď jde o to jak to ukončit...na konci můžu mít bud trubku vnější průměr 75 mm nebo hadici 90 mm. Tady mají bud podlahové boxy s regulačními kovovými mřížkami vnitřní průměř 61 mm (obdélníková výúst), nebo stropní boxy na hadice 90 mm (kulatá výúst- 1x90/2x90 vstup, box vyslaný hlukovu izolací, kolmo 125 kruh výstup) nebo holt zakázková výroba. Koukám, že u těch trubek jsou ještě redukce na větší průměry

Pak je ještě otázka jestli trubky náhodou nevedou hluk a jak to řešit, když výrobce inzeruje, že tlumí hluk ven (což má asi vliv na vedení hluku uvnitř).

Trubkou bych si polepšil vůči flexibilní hadici na tlakovou ztrátu 0.86/metr jestli to má při té metráži význam řešit...

[czechImenhotep]

Děkuji za odpovědi,

poslal jsem dotaz povolanějším, podstatou bude jak velké díry si tam mohu dovolit.

Nejlépe vypadá ta 80 spiro. Nevěděl jsem že to existuje v takovém průměru. Někde to holt vyjde po 3 metrech, jinde jen holt po metru a půl, drahé spojky nejsou

Můžu se zeptat ještě obecně ty rozbočovací boxy...do boxu přivedu 160 mm potrubím vzduch a pak se to rozdělí do 8 výústku které jdou v řadě jedním směrem (takto to ofiko nabízejí) dává to smysl?

A to co nabízejí jako podlahové boxy pro výdech do místnosti není vpodstatě zakázková výroba? Čli pixlu si vymrčím jakou chci, a schrastím tu regulační mřížku, na tu 2x 75/63 prodávají podlahový box s regulační mřížkou za 1.200,- Kč jeden...to není málo

[Návštěvník]

Složení podlahy odspodu je osb deska, I-osb nosník 20 cm vysoký, nosníky jsou od sebe 60 cm mezi nimi bude vata 20 cm výška, zaklopeno 2x osb.... stěny 26 cm šedého na vpc cihle..

Podlaha je jako v dřevostavbě a stěny z VPC? Co to vlastně je za dům? Proč děláte takhle zbytečně složité dřevěné podlahy?

[czechImenhotep]

Tak jsem to študoval horem dolem a mám takový pocit, že si akorát naruším statiku podlahy, ztenčím izolaci apod. Takže z úplně jiného konce, než nad tím začnu meditovat dám prvotní fantasmagorický psychonástřel. Dům je defacto rozdělen na 2 samostatné části. Co kdybych:
- v chodbě bych udělal podhled a do něj narval rozvody, ; chodba vede prostředkem, všechny místnosti sousedí s chodbou
- vzduch bych foukal do děcáku 1- 11 m2, děcáku 2- 11 m2, ložnice -13 m2 = škvíry pod dveře
- vzduch bych odtahoval z koupelny 5 m2, záchoda 4 m2, příp chodby 7 m2; příp předsín se špajzem 9,5 m2 z druhé části pokud to jde...
- výduchy by byly v místnostech ve zdech u stropu, případně je omezeně dovedl skrz skříně na vhodná místa nebo nad skříněmi zakryl rozvody
- jednotku bych dal bud do podhledu do chodby nebo na wc

Je to takto principielně možné, vyhodit z toho obývák a kuchyň? A holt mít normální digestoř, v obýváku s kuchyní klimošku a větrat pánu bohu do oken.

Jinak projektanta jsem tu měl a rozvody pod stropem jsme vyloučili z toho důvodu, že je všude smysluplně prostě nedostaneme a stále odmítám hyzdit si pohledový strop přiznanými rourami, v té chodbě bych zakrytí stropu zkousl

[Návštěvník]

Tak má czechImenhotep dřevostavbu nebo ne?

[nemo]

Dům pro VZT X VZT pro dům:
V praxi jsem nezažil, že by HIP řekl "Dobrá, uděláme dům o 20cm vyšší, ať se tam pohodlně vejde vzduchotechnika", naopak vždy řekně "Nějak se tam musíte vejít", takže výsledkem jsou ty kompromisy.
Podlahové vyústky:
Nikdy jsem je nevychvaloval, ani nezatracoval. Mají své klady i zápory, v RD má jejich použití určité omzení, ale použitelné jsou. Je to o těch kompromisech. Poznámka: CO2 je těžší než vzduch, takže pokud budu teoreticku bez jakéhokoliv proudění přivádět čerstvý vzduch, tento bude stoupat, kdežto CO2 se bude shromažďovat u podlahy a mezerou pod dveřmi bude odcházet.
Teplovzdušný balón:
Podle mě v něm k výměně vzduchu dochází. Ten hořák spálí mraky vzduchu (má cca 8MW) a ten vzduch, přesněji spaliny značně urychlí. Takže dochází k vnitřní cirkulaci, kdy horký vzduch stoupá nahoru a chladnější po krajích klesá a po obvodu toho otvoru odchází ven. Tím mimo jiné plášť balónu chladí, aby nevzplanul.
Dým v půllitru:
Krásný příklad toho, že odvod vzduchu se na proudění téměř nepodílí. Zkuste do toho půllitru zastrčit zahnuté brčko a vzduch jím odstávat. Kouř se téměř nepohne. Když do něj naopak budete foukat, kouř se rozhýbe a začne být vytěsňován škvírou dole ven. Kdo nemá cigarety, může si napustit vanu vodou. Když vyndáte špunt, voda jen ubývá a výraznější proudění je jen v blízkosti výpusti. Když naopak do vany potopíte sprchu a zapnete ji, začne se voda v celé vaně výrazně pohybovat, přestože přivádíte méně vody než odtéká. Protože v našich rychlostech je stlačitelnost vzduchu zanedbatelná, lze výsledek zobecnit na všechny tekutiny.