Airforum.cz

Zdravím,
místo pro rozvod rekuperace mám připravené v části věnce, nicméně jsem nemyslel dopředu, a ve věnci nemám prostup ven a tudíž přívod vzduchu musím řešit jinak.

Na webu luftuj jsem viděl tuto fotku: https://www.luftuj.cz/gallery/products/middle/2352.jpg, kde je to řešeno přes půdu a podhledem, nicméně toto mi nedoporučil stavbyvedoucí.

Vidíte s tím nějaký větší problém? Půda nebude vytápěna, zateplení minerální vatou pouze strop (střecha vazníkové).

Druhá varianta je vést přívod v cihle pod věncem a v místnosti, kde bude přívod procházat, udělat z SDK kastlík ...

Díky za radu

A v čem by měl být problém? Na půdě se netopí a v trubce je venkovní vzduch. Proč by tam mělo něco kondenzovat. Být to odvod, tak bych ho pro jistotu zaizoloval, i když při dnešních účinnostech rekuperace to není nezbytné, ale přívod...

Problém - musíme jít přes parozábranu, zmenšíme tepelnou izolaci ve stropě ..

Vše správně ...
... leč zamyslete se nad scénáři HIC!

metball

IJK píše:Vše správně ...
... leč zamyslete se nad scénáři HIC!

metball

co to znamená scénář HIC?

IJK píše:Vše správně ...
... leč zamyslete se nad scénáři HIC!

metball

Můžu taky poprosit o vysvětlení? Je to tedy vpohode, nebo je to problém, případně jaký? Mockrát díky, Petr

Ave,
začnu z opačného konce, tedy od scénář KLENDRA

Aktuální HiStorka, nezateplené souvrství střešní krytiny a 15 cm prachového sněhu v ALT 320 mnm, lokalita Prygl; současně proběhl týden mrazů (cca kolem -10°C).
Vrstva sněhu !od spodu, tedy od plechové krytiny! tála,
vzniklá voda tekla "půlmilimetrem" do mrazem podchlazené rýny,
tam led bleskem vyplnil celý průtočný profil rýny ... a !voda si dále tekla! do navazující zastřešené terasy... kde z vody drze vznikalo NáLedí a když pod rýnu umístěné vaničky za pár hodin v noci přetekly ... HroBeSo.

A teď k tolikrát probíranému tématu
"Umístím vzduchotechnické rozvody VNĚ INTERIÉRU ..."
Přesněji?
Do exteriéru, který není dostatečně vytápěný/ochlazovaný z přiléhajícího interiéru a není od něj vlhkostně "brutálně oddělen".
Brutální vlhkostní separace? Třebas kompletní "oblepení pastóšky Alobalem". Jo, a taky nikdy nevcházet/nevycházet ...

0) vzniká neskutečný problém PROSTUPŮ (ve scénáři KLENDRA), průnik vlhkosti do tepelné izolace a její rychlá degradace,
1) při libovolných průtocích vzduchu (fakt neposíláte potrubím kila vzdušiny za sekundu )
se vzdušina na pár metrech potrubních rozvodů dostává na teploty a vlhkosti odpovídající exteriéru ...,
2) ... což pro vlhkost platí jen pro scénář KLENDRA,
3) LEČ PRO SCÉNÁŘ HIC je dvojice teplota/vlhkost právě ta šílenost:

HIC?
Dusné, déle trvající epizody "předbouřkového počasí", kdy máte absolutní vlhkost cca 15 g/kg .a víc ..
a v tomto scénáři vám nejen teplota v rozvodech prudce letí nahoru (osluněná střecha je fakt stejně dobrá, jako termosolární kolektor), ale i když se snažíte jakkoliv, začínáte mít problémy s VLHKOSTÍ.

Náhle a zcela proti všem "pocitům Selského Rozumu" začíná na površích či ve spojích kondenzovat vodní pára. V HICech!
Pokud máte rozvody standardně UVNITŘ tepelné a vlhkostní obálky, nic moc se neděje.
Pokud ovšem !!!ČÁST ROZVODŮ!!! dost naivně vedete de facto EXTERIÉREM,
je to natolik komplexní úloha termodynamiky,
že to nespraví ani oblíbený bonmot:
"Déte to Koňovi, ten má větší Glocku!"

metball

Douška?
No HIC má také období dne, kterému se říká NOC, tehdy fakt působí RADIACE VESMÍRU i na vaši střechu, fakt se i v HICech projevuje INVERZNÍ RANNÍ ZVRSTVENÍ VZDUCHU ...
Věřte mi, už patnáct let v tom lítám ...

IJK píše:Ave,
začnu z opačného konce, tedy od scénář KLENDRA

Aktuální HiStorka, nezateplené souvrství střešní krytiny a 15 cm prachového sněhu v ALT 320 mnm, lokalita Prygl; současně proběhl týden mrazů (cca kolem -10°C).
Vrstva sněhu !od spodu, tedy od plechové krytiny! tála,
vzniklá voda tekla "půlmilimetrem" do mrazem podchlazené rýny,
tam led bleskem vyplnil celý průtočný profil rýny ... a !voda si dále tekla! do navazující zastřešené terasy... kde z vody drze vznikalo NáLedí a když pod rýnu umístěné vaničky za pár hodin v noci přetekly ... HroBeSo.

A teď k tolikrát probíranému tématu
"Umístím vzduchotechnické rozvody VNĚ INTERIÉRU ..."
Přesněji?
Do exteriéru, který není dostatečně vytápěný/ochlazovaný z přiléhajícího interiéru a není od něj vlhkostně "brutálně oddělen".
Brutální vlhkostní separace? Třebas kompletní "oblepení pastóšky Alobalem". Jo, a taky nikdy nevcházet/nevycházet ...

0) vzniká neskutečný problém PROSTUPŮ (ve scénáři KLENDRA), průnik vlhkosti do tepelné izolace a její rychlá degradace,
1) při libovolných průtocích vzduchu (fakt neposíláte potrubím kila vzdušiny za sekundu )
se vzdušina na pár metrech potrubních rozvodů dostává na teploty a vlhkosti odpovídající exteriéru ...,
2) ... což pro vlhkost platí jen pro scénář KLENDRA,
3) LEČ PRO SCÉNÁŘ HIC je dvojice teplota/vlhkost právě ta šílenost:

HIC?
Dusné, déle trvající epizody "předbouřkového počasí", kdy máte absolutní vlhkost cca 15 g/kg .a víc ..
a v tomto scénáři vám nejen teplota v rozvodech prudce letí nahoru (osluněná střecha je fakt stejně dobrá, jako termosolární kolektor), ale i když se snažíte jakkoliv, začínáte mít problémy s VLHKOSTÍ.

Náhle a zcela proti všem "pocitům Selského Rozumu" začíná na površích či ve spojích kondenzovat vodní pára. V HICech!
Pokud máte rozvody standardně UVNITŘ tepelné a vlhkostní obálky, nic moc se neděje.
Pokud ovšem !!!ČÁST ROZVODŮ!!! dost naivně vedete de facto EXTERIÉREM,
je to natolik komplexní úloha termodynamiky,
že to nespraví ani oblíbený bonmot:
"Déte to Koňovi, ten má větší Glocku!"

metball

Douška?
No HIC má také období dne, kterému se říká NOC, tehdy fakt působí RADIACE VESMÍRU i na vaši střechu, fakt se i v HICech projevuje INVERZNÍ RANNÍ ZVRSTVENÍ VZDUCHU ...
Věřte mi, už patnáct let v tom lítám ...

Byl by to tedy problém i pokud by bylo potrubí pod zaizolovanou střechou pod parozábranou a ten zbytek, co by šel do podbití se stejně jako zbytek střechy zaizoloval? Plus opatřit zpětnou klapkou?

Rozvody jsou realizovány buď:

A) uvnitř tepelně-paro-těsné obálky bydla
(s výhradně dvěma, maximálně třemi prostupy - třetí = digestoř)

a nebo

B) kdekoliv/částečně v exteriéru = mimo teplo/paro obálku.

I rozvody ad A) lze "zčúrat", ale není to až tak jednoduché.

Rozvody ad B) jsou VŽDY HORŠÍM KOMPROMISEM, často hraničícím s nesmysly.
???
Např. "... dám tam zpětnou klapku." Tak jo, ale kam, a hlavně jaké bude mít tato klapka funkce v různých scénářích? A oblíbená vlastnost ZK - kdy a jak moc bude bouchat?!?

metball

Douška?
Ještě jsem nepotkal "interovčika" který by přebourával celé rozvody.
Už jsem mluvil nejméně se dvěma "exterovčiky",
kteří poté, co "přebourali na interiérové rozvody" (a po několikaletých zkušenostech s oběma typy umístění rozvodů)
jen suše konstatovali:
"Jak mně to mohli ti de'B..ové naprojektovat exteriérem?!? A proč jsem jim odsouhlasil ..."

Doplním:

Pokud vedete ČÁST PŘÍVODNÍHO POTRUBÍ
exteriérem,
nelze mít žádnou výtku!
No, přesněji, bez výtek je to výhradně v zimním období!!!
SAJI V EXTeriéru, vedu EXTeriérem, prostup je mezi půdou a DO INTeriéru mám ošetřený standardně ...

Pokud ovšem vedete přívod k rekuperce tak, že zasahujete rozvodem
do BLÍZKOSTI rozhraní s INTERIÉREM (teplotní a vlhkostní gradient není zanedbatelný),
je NUTNÉ se k této části rozvodu chovat tak, jako by byla PLNOU součástí INTERIÉRU.

Tak zamezíte (z větší části) mé kruciální výtce "nedělejte to tak" ...
"... leč co ten scénář HIC?!?"

?Menší část výtek?
Pokud v HICech necháte v potrubí vzduch stagnovat, bez ohledu na !tloušťku izolace!
se vzduch v potrubí prohřeje.
Teplotou ne "interiérovou", ale tou "půdní"!!!
Dříve, později, více či méně, leč prohřeje.

A TO FAKT CHCETE?

metball

Douška?
Gómes? Neééé???
Neva! Aspoň potřepat Makovicí a vzhůru do vyššího levelu hry, zvané "luftování pastóšek" ...
a k tomu:

PF 2023

Začínám chápat, že je to určitý folklór místního fóra, ale tvl...při čtení tohoto mám pocit, jak kdybych měl zrovna mozkovou mrtvici a musím každou větu číst 3x...

Jinak k původní otázce:

Přívodu vzduchu bych se nebál - v zimě tam bude pořád trošku tepleji než venku, aby tam cokoliv začalo kondenzovat (uvnitř trubky) Zaizoloval bych to ale z důvodu kondenzace zvenku trubky, když se ti na půdu třeba dostane nějaký vlhký vzduch z baráku.

V létě bych se toho taky zase tolik nebál (jak se tu rozebírá "scénář HIC") - aby tam začalo něco kondenzovat, tak by se musely sejít nějaký totální extrémy počasí rychle po sobě, aby půda byla studenější než nasávaný vzduch. Což bych řekl, že se snad nikdy nestane. A pokud se to dvakrát za rok na půlhodiny stane, tak tam prostě troška nakondenzuje a za tu půlhodinu se zase vypaří.
Konec konců s nějakou kondenzací na druhé straně výměníku se třeba v mém Flair 325 VŮBEC NEPOČÍTÁ. Odpadní kanálek je osazen jen na straně výměníku vzduchu Z baráku (tzn kondenzace v zimě, kdy se vzduch z baráku ochlazuje a kondenzuje).
Samozřejmě pokud by bylo ono bouřkové počasí s teplotou vzduchu 30°C a vlhkostí 95% a já měl v baráku klimatizovanou zimu, tak to začne kondenzovat na druhé straně výměníku a tam to pak nemá kam dál jít. Ale očividně se tyto stavy nedějí tak často, aby to někdo řešil. A jak říkám - když se tohle na chvíli stane, tak bude prostě výměník nějakou dobu mokrej a pak zase uschne. V našich klimatických podmínkách se tohle neděje tak často, aby to byl problém.

Čeho bych se bál, tak výfuku (to nevím kudy chceš vést). Jelikož v zimě máš ve výfuku prakticky pořád doslova 99% vlhkost (reálný naměřený data), tak pak stačí jen nepatrné ochlazení trubky a začne to kondenzovat. A hlavně ti to nemá šanci vyschnout třeba dvě měsíce v kuse, jelikož tam budeš mít tu 99% vlhkost kontinuálně skoro celou zimu!
Je to teda sice odpadní vzduch (takže nějaká plíseň tě do určité úrovně nemusí zajímat), ale stojí to za zamyšlení kudy ten kondenzát kdyžtak poteče....

Zeptám se ještě trochu jinak. Pokud by šel přívod i odvod z TM (je u obvodové zdi) nahoru přes zateplenou půdu pak rovně a v místě podbití by zase klesalo dolů, tzn. potrubí by na cca 2 metrech udělalo obrácené U. Přesah střechy je cca 80 cm a vyústění trubek bych dal cca do poloviny. Kam tím mířím? Ještě jsem nenarazil na fasádní vyústění, které by se nám líbilo, navíc se chceme vyvarovat stékání kondenzu po fasádě, což vidím téměř na každém druhém domě. A druhá otázka jestli toto řešení má nějaké úskalí u vývodu digestoře, který bych chtěl řešit stejně, ze stejného důvodu. V mém okolí je pár montážních firem, ale přijde mi že o těchto věcech toho moc neví a vůbec je neřeší. Předem díky za rozcupování tohoto řešení

Ave, krátká násoska (anglicky kupodivu sifon )
(tedy onano "U hore kokotom") je rozumný kompromis.

Obzvláště pro nárazový provoz s velkými průtoky vzduchu směrem do exteriéru (digestoř).

metball

Douška?
Dokonce se dobře osazují zpětné klapky, kterým MUSÍ ovšem POMÁHAT GRAVITACE.
Posunete tak jejich tendenci mlátit, aniž byste použil třebas "štelovatelný" magnetický "přícucník" ...

PS:
Přeto zkuste zvážit, zda v případě SÁNÍ EXTERIÉROVÉHO VZDUCHU raději neoželet "umělecký dojem", udělat klasický vyspádovaný prostup zdí (žádnou násosku) ...
Pokud se trošíčku plácnete přes kapsu, pak servoklapka a vstupní díl s hrubou předfiltrací je velmi kvalitním kompromisem.
A (s výjimkou čistění předfiltru) nebudete mít důvod brblat.
I když, u předfiltrace samozřejmě záleží, jak bude (ne)dostupná. Já to mám na pohodu, "bez žebřa" ... a pro Vás tip z katalogu D-klima:

metball