Nejlepší sestava TZB pro rodinný dům

[VZTPraha]

Najít ideální sestavu pro vybavení rodinného domu je obtížné, protože za ideál považuje každý něco jiného. Také každý dům je jiný. Zkusil jsem několik soustav navrhnout a popsat. Rozhodl jsem se dávat lipové listy jako symbol českého zdravého rozumu. Je těžké najít objektivní hodnotící kritéria a tak jsem dával list za jednoduchost systému, za příznivou cenu, za malé provozní náklady, za minimální zabrané místo v domě a celkový dojem (snadná obsluha, snadná montáž, univerzálnost..).

[VZTPraha]

SESTAVA 01

ver01.png (5.57 KiB) Zobrazeno 31128 krát

Vycházíme z klasiky, kdy dům nemá řízené větrání s rekuperací, voda je ohřívána naprosto bez úspor el. bojlerem nebo plynovým spotřebičem, topení je řešeno přímotopem, el. kotlem, plynovým kotlem. Rozvod tepla zajištuje v případě plynového nebo el. kotle teplovodní soustava (radiátory nebo podlahové topení).
HODNOCENÍ
Relativně levné, ale velmi provozně nákladné. Dalo by se říci nejnákladnější provoz a pro velký dům v dnešních cenách energie pro většinu populace s průměrnými příjmy neudržitelné. Pokud budeme chtít v takovém domě udržet alespoň určitý stupeň zdravého bydlení a budeme řádně větrat, bude to uživatelsky nekomfortní a provozně nákladné. Tudy cesta nevede.

[VZTPraha]

SESTAVA 02

ver02.png (6.61 KiB) Zobrazeno 31126 krát

Dům dovybavíme řízeným větrání s pasivní rekuperací, voda je ohřívána dál naprosto bez úspor el. bojlerem nebo plynovým spotřebičem, topení je řešeno přímotopem, el. kotlem, plynovým kotlem. Rozvod tepla zajištuje v případě plynového nebo el. kotle teplovodní soustava (radiátory nebo podlahové topení).
HODNOCENÍ
Relativně levné, ale velmi provozně nákladné. Je to jen první krok k modernímu domu s přijatelnými náklady na bydlení. Rekuperační jednotka je pro zatím volena s pasivní rekuperací jako levná alternativa. Obvykle jsou zákazníci zaskočeni zamrzáním v zimním období. Když jednotka nezamrzá, má obvykle malou účinnost. Zákazník to nemá šanci poznat. Nainstaloval rekuperaci a tak je spokojen. K těmto typům jednotek je potřeba počítat s předehřevem a to buď elektrickým nebo zemním výměníkem. Záměrně zde nebudu mluvit o podvodných systémech regeneračních, které někteří prodejci označují za rekuperační jednotky. Je to neúčinný systém, kdy jednotka větrá zanedbatelným objemem přímo skrz zeď do místnosti.

[VZTPraha]

SESTAVA 03

ver03.png (7.24 KiB) Zobrazeno 31124 krát

Abychom snížili provozní náklady, nainstalujeme v principu nákladově nejlevnější TČ vzduch-voda, kterým si i ohřejeme teplou vodu. Pro rozvod tepla budeme potřebovat teplovodní podlahové vytápění (radiátory). Rekuperace zatím zůstává pasivní.
HODNOCENÍ
Relativně levné a už i provozně přijatelné řešení. Pro domy s tepelnou ztrátou nad 5 kW bych TČ doporučil. Varianta vzduch-voda vychází na pořízení nejlevněji, odpadá zemní registr. Teoreticky by šlo použít i TČ pro chlazení, ale chybí správná distribuce chladu. Využití podlahy pro chlazení není nic ideálního a ani radiátory na tom nejsou o mnoho lépe. Vybudování stropního nebo stěnového vodního systému je zase dost nákladné. Celkově mě tato cesta příliš neoslovuje, ale není vyloženě chybná a pro některé zejména větší a starší domy s větší tepelnou ztrátou je akceptovatelná.

[VZTPraha]

SESTAVA 04

ver04.png (7.76 KiB) Zobrazeno 31123 krát

Předchozí variantu jsem jen doplnil solárním systémem pro ohřev teplé vody.
HODNOCENÍ
Pořizovací náklady stoupají a úměrně klesají provozní. Instalace solárního systému do této koncepce proto, aby v létě nemuselo běžet TČ, má svoji logiku. Negativem je složitost systému, obvykle realizovaná více subdodavateli. Zabírá se místo, komplikuje se regulace a ovládání. Lze předpokládat i náročnější pozáruční servis. Zákazníci tomu dávají ještě korunu instalací teplovodního krbu. Instalace podobná, když pejsek s kočičkou pekli dort. A bude ještě hůř.

[VZTPraha]

SESTAVA 05

ver05.png (7.63 KiB) Zobrazeno 31119 krát

Opět se nejedná o úplně novou variantu, je se upravuje předchozí nepříliš povedená.
HODNOCENÍ
Dost drahé řešení, hlavně v poměru cena výkon. Pro zabezpečení zimního chodu nainstalujeme kapalinový zemní výměník. Tím je problém se zamrzáním pasivní jednotky vyřešen, ale náklady se dostávají mimo návratnost a cenově jen větrací jednotky přeskakují jednotka s aktivní rekuperací. TČ země-voda má nespornou přednost v tom, že je tiché. Má i lepší COP, to znamená poměr získané ku investované energii. Negativem je cena a v případě čerpadel bez plynulé regulace výkonu potřeba větší (dražší) akumulační nádrže. Celá sestava je zkomplikovaná o další oběhová čerpadla, další kapalinové okruhy, další regulace... další potenciální problémy. Uváděná schémata nejsou reálná hydraulická zapojení, to je v těchto případech lepší nechtít vidět.

[VZTPraha]

SESTAVA 06

ver05a.png (8.1 KiB) Zobrazeno 31118 krát

Celou záležitost dorazíme cirkulačním teplovzdušným vytápěním.
HODNOCENÍ
Pořizovací náklady už nemá snad ani smysl sledovat, tohle je řešení pro... vlastně ani nevím. Možná pro ty, kteří chtějí na nesmysly dostat dotaci. Ona je totiž takovým principům obvykle Zelená nakloněna. Čím víc lidi nesmyslů nakoupí, tím líp. Jen je potřeba nastavit dotace tak, aby do toho lidé slepě šli. Stačí snížit limit primární energie a hned se tam hodí solár a zdvojuje ho TČ a ještě pořád jsem nenamaloval ten teplovodní krb, co by měl také něco pokrýt. Nechci rozebírat distribuci tepla vzduchem, někdo tomu fandí, já beru vzduch jako nevodič. Radiátor jsem ve schématu nechal pro zajištění tepla v koupelnách (je to jen symbol, opět si můžete představit podlahové vytápění nebo koupelnový žebřík).

[VZTPraha]

SESTAVA 07

ver08.png (6.2 KiB) Zobrazeno 31117 krát

Trochu zjednodušení. Místo pasivní jednotky dáme aktivní jen pro větrání. Teplou vodu ohřeje klasický bojler nebo plynový kotel. Stejné je to s topením, opět se dá vsadit na plyn nebo elektřinu, v případě kotlů zůstává teplovodní soustava pro distribuci tepla.
HODNOCENÍ
Investičními náklady vhodné řešení pro nízkoenergetické nebo pasivní domy, obecněji pro domy s malou spotřebou. List navíc jsem dal ale jen z důvodu zjednodušení systému. Rekuperace nepotřebuje předehřev a umožňuje chlazení, teplo i vodu může připravit jeden spotřebič a to jak ve verzi plyn, tak ve verzi elektřina. Víc listů nelze dát, protože pro větší domy a nebo méně úsporné by takové řešení nebylo vzhledem k provozním nákladům vhodné.

[VZTPraha]

SESTAVA 08

ver09.png (6.15 KiB) Zobrazeno 31117 krát

Sestava prakticky shodná s předešlou. Jedná se jen o znázornění, že nemusí být vůbec teplovodní rozvod, stačí topné rohože, fólie...
HODNOCENÍ
Hodnocení by se také opakovalo. Vhodné jen pro domy s malou spotřebou.

[VZTPraha]

SESTAVA 09

ver10.png (6.06 KiB) Zobrazeno 31113 krát

Aktivní rekuperace (v principu tepelné čerpadlo) i pro levný ohřev vody, větrání s rekuperací, chlazení. Topení je možno řešit pomocí el. kotle nebo TČ přímo v rekuperační jednotce nebo samostatně plynovým kotlem a nebo teplovodní soustavu zase zcela vynechat a řešit topnými rohožemi, fóliemi...
HODNOCENÍ
Investičně bych hodnotil jako střední. Co se provozu týče, tak je levně zajištěno chlazení a teplá voda, která u pasivních domů dělá významnou nebo větší část spotřeby energie. Z tohoto ohledu lze hodnotit jako optimální variantu investic vůči provozním nákladům. Osobně bych dal takovému řešení listů pět, ale přeci jen jsou ještě úspornější varianty (tam ale zase srazím za pořizovací cenu).

[VZTPraha]

SESTAVA 10

ver11.png (6.71 KiB) Zobrazeno 26803 krát

Zůstala aktivní rekuperace, abychom neměli starost se zimním provozem a byla i možnost přichlazení. Pro ohřev teplé vody a vytápění se vracím k TČ.
HODNOCENÍ
Toto řešení nemusí být vůbec drahé. Provozní náklady jsou také velmi rozumné. Nemohu dát pět listů jen proto, že není využívána energie při chlazení jako u sestavy 09 a také to přeci jen ztrácí kouzlo jednoduchosti. Sestava je vhodná pro větší domy i pro domy, které nejsou ani nízkoenergetické (pro naprostou většinu běžných domů). Tepelné čerpadlo by šlo variantně udělat jako zem-voda, ale to by sestavou zásadně nezahýbalo.

[VZTPraha]

SESTAVA 11

ver12.png (6.27 KiB) Zobrazeno 26801 krát

Schématem se vracím ještě k sestavě 09 a pro příznivce slunce přidávám fotovoltaiku pro pohon jednotky.
HODNOCENÍ
Investice to zásadně nezvedne, je potřeba nainstalovat něco kolem 500 W výkonu. To se dá v dnešních cenách pořídit kolem 60-70.000 Kč, možná už levněji. Proč to sem vůbec dávám. Část lidí o FV nemůže ani slyšet, protože zná českou anabázi s kšefty kolem fotovoltaických elektráren. A já se nedivím. Druhá skupina touží neustále po něčem maxi úsporném. V případě, kdy by někdo prodával šlapací elektrárny, tak je pořídí pro celou rodinu. Těmto zájemcům se předhazují systémy na stejnosměrné napětí s přímým ohřevem elektřinou z FV. A hurá.. Háček je v tom, že účinnost FV panelů je kolem 15%. Účinnost panelů vakuových nebo i plochých hydraulických pro solární ohřev vody je mnohem větší (kolem 70-80%) a tak využívat FV na přímý ohřev vody je zase jenom past na důvěřivce. Mnou uvedený model spotřebovává ihned vyrobenou energii na pohon jednotky, takže se nejen ohřívá voda, ale i větrá a chladí levně vyrobenou elektřinou.

PS: Pro vstupní diskuzi to asi stačí, další sestavy už by se zásadně nelišily. Když si ještě na něco vzpomenu, dodám.

[jarka]

Od verzie 10 k verzii 12 (10B) - dovolila som si PT VZT Praha prekresliť obrázok takto:

TZB pre väčší, resp. "nepasívny" dom :
Plusy:
*aktívna rekuperácia, chladenie - aj príprava teplej vody
*na kúrenie TČ, ktoré v prípade potreby vypomôže aj s teplou vodou
* technológia "Compactne" v interiéri v jednej skrini

mínusy :
* zložitejší systém
* vstupné náklady

TZB pre dom 12.PNG (5.91 KiB) Zobrazeno 26785 krát

HODNOTENIE: prenechám kolegovi VZTPraha

[VZTPraha]

Zdravím paní Jarku.
Taková zařízení mohou mít kombinaci obou typů rekuperace a právem se dají považovat za špičku technologie pro rodinné domy. Pokud by to byl dům s větší tepelnou ztrátou, rozhodně mohu dát i ten pátý lipový list. U domů pasivních (obecně s malou potřebou tepla v absolutní hodnotě), které nejsou deformované dotacemi, musím list ubrat za větší pořizovací náklady. Já vím, že i po částech se to ve výsledku vyjde na stejné peníze, ale podle mě jsou pro roumný pasivní dům ideální topné stropní fólie nebo přímotopné zdroje. Budování jakékoliv distribuční soustavy, ať třeba ukryté do cirkulačního vytápění, se nemůžou v pasivním domě zaplatit. Musíme brát v úvahu, že pasivní dům spotřebuje na teplo méně, než běžný bojler spotřebuje na ohřev TUV. Až bude s elektřinou tak zle, že jí nebude možné topit v pasivním domě, nezapne si nikdo mikrovlnku, neuvaří v rychlovarné konvici a i obyčejné dívání se na televizi bude přepychem z důvodů spotřeby EE.
Co se mi naopak na zařízení líbí je, že jednotlivé autonomní části, jsou nastaveny na jedno ovládání, pasují do sebe a servis zajistí jedna firma, která se nemůže vymlouvat na chyby jiného subdodavatele.
Osobně bych raději zařízení bez TČ, bez teplovodní a jakékoliv distribuční soustavy.
SESTAVA 13

ver13.png (6.01 KiB) Zobrazeno 26778 krát

Více peněz bych investoval do zateplení a celkové racionalizace domu. U větších domů (velké rodiny, dvougenereční, nebo částečně využívané i pro komerční účely) je Vaše řešení naprosto v pořádku.

[4technik]

SESTAVA 07
Trochu zjednodušení. Místo pasivní jednotky dáme aktivní jen pro větrání. Teplou vodu ohřeje klasický bojler nebo plynový kotel. Stejné je to s topením, opět se dá vsadit na plyn nebo elektřinu, v případě kotlů zůstává teplovodní soustava pro distribuci tepla.
[úsporné by takové řešení nebylo vzhledem k provozním nákladům vhodné.

Zujalo mě toto stanovisko, jak píšete.. Aktivní rekuperace s plynovým kotlem je vcelku provozně levnější než pasivní rekuperace s plynovým kotlem.
Pokud však uvažujeme, že RD, který je vytápěn plynem, má pouze D02d sazbu, potom nemůžu s tímto tvrzením souhlasit

Jednoduše když spočítáme náklady na provoz pasivní větrací jednotky bez předehřevu,
dojdeme ke spotřebě při potřebném malém průtoku vzduchu kolem 150m3 do 50W za hodinu.
Jednotky nikdy nevětrají nonstop, jelikož by došlo k přesušení vnitřního vzduchu a tak tedy můžeme uvažovat o max. 12h provozu během topné sezony.

Naproti tomu náklady na provoz aktivní větrací jednotky s vestavěnou "chladničkou"
a celkovým příkonem kolem 1kW sice získáme výkon pro přitápění kolem 2kW, tedy řekněme 2,2Kč/kWh, ale oproti 1,7Kč/kWh při topení plynem jsme už provozními náklady za "dotápění" výše.
Ano, budete namítat, že musíme vzít v úvahu častější rekuperaci tepla u aktivní jednotky a z toho plynoucí nějaké úspory, ale vzhledem k tomu, že jsem protopil při častém větrání okny cca 1MW za topnou sezonu, kolik z těch protopených cca 17000Kč vlastně ušetříme rekuperací a kolik pasivní rekuperací? Šetření častější rekuperací se sotva vyrovná vyšším provozním nákladům aktivní jednotky oproti pasivní( přestože 1/2času času běžící v podtlakovém režimu a tedy bez rekuperace...)

Samozřejmně aktivní rekuperace nabízí lepší komfort v možnosti přitápění přívodního vzduchu a tedy v možnosti zvýšení průtoku vzduchu nárazového větrání. Taktéž možnost přichlazení v letním horku může být důvodem ke koupi.
Ale v neposlední řadě tu máme pořizovací náklady aktivní jednotky přibližně o více jak 50000Kč vyšší.
A to už v případě prostého větrání namísto větrání okny, není u vytápění plynem rozumná investice.

Proto bych další zelený list u sestavy 07 dal pouze v případě vytápění RD elektřinou s o polovinu levnější sazbou oproti D02d a tady se už můžeme bavit o nějaké návratnosti.
Pro RD vytápěné plynem, kde není třeba chlazení v létě, bych pasivní jednotku nezatracoval.

[VZTPraha]

Naproti tomu náklady na provoz aktivní větrací jednotky s vestavěnou "chladničkou"
a celkovým příkonem kolem 1kW sice získáme výkon pro přitápění kolem 2kW, tedy řekněme 2,2Kč/kWh, ale oproti 1,7Kč/kWh při topení plynem jsme už provozními náklady za "dotápění" výše.

Tady tomu nerozumím já. Pročítáte příkon 1kW a výkon 2kW = z toho Vám vychází sazba 4,40 Kč za kWh EE a plyn za 1,7 Kč za kWh? Podle jakého sazebníku toto počítáte?
Dále celkový příkon jednotek s aktivní rekuperací není 1kW, ale ventilátory kolem 50 W, to je stejné jako pasivních. Rozdíl je v chodu kompresoru a ten je u VP18 kolem 450 W.

.. jsem protopil při častém větrání okny cca 1MW za topnou sezonu

Předpokládám, že jste měl na mysli 10 MWh?

..přestože 1/2času času běžící v podtlakovém režimu

Proč by běžela? Když jí takový režim zakážete, nepoběží. Následkem bude ale pomalejší ohřev vody. Je to jen o prioritě využití odpadního tepla.
Počítejte to jinak. Díval jsem se na uváděné a změřené spotřeby u modelů VP18 a Compact, které tu odkazovala paní Jarka. Průměrnou celkovou spotřebu jednotky za rok zaokrouhlím na 2000 kWh a průměrné COP na 3, takto získáte zpět 6000 kWh, které by jinak vylétly tím otevřeným oknem bez rekuperace. Je už jedno, jestli část započtu na dohřev vzduchu a část na dohřev vody a jaký mezi tím zvolím poměr. Dalším efektem je, že jsem získal nejen 6000 kWh zpět, ale ještě dalších cca 1000 kWh v chlazení. Proti otevřenému oknu je to 7000 kWh zisku. Pasivní rekuperace by také něco zachránila. Když budu uvažovat 12 hodin chodu při 150m3/h= 1800 m3 vzduchu ohřát o nějakých 17°C dostanu se na 10 kWh denně. Těch dnů započítám 100 = 1000 kWh.
To znamená, že rozdíl v zisku aktivní rekuperací oproti pasivní za rok bude kolem 6000 kWh, když započtete víc dnů, tak třeba 5000 kWh. Teď to dosaďte do původních úvah.

[4technik]

Tady tomu nerozumím já. Pročítáte příkon 1kW a výkon 2kW = z toho Vám vychází sazba 4,40 Kč za kWh EE a plyn za 1,7 Kč za kWh? Podle jakého sazebníku toto počítáte?

D02d - je zde pouze VT a jak vidíte kWh za necelých 5Kč.
http://www.cez.cz/edee/content/file/pro ... 75-web.pdf

Dále celkový příkon jednotek s aktivní rekuperací není 1kW, ale ventilátory kolem 50 W, to je stejné jako pasivních. Rozdíl je v chodu kompresoru a ten je u VP18 kolem 450 W.

Zaprvé jsem psal o porovnání situace 07 a situace 02, tedy pouze pasivní vs aktivní rekuperace, topení a ohřev vody v obou případech plynem a tu jednotku co nabízíte je vyšší model s ohřevem vody.
Za druhé tato jednotka je za 144 000Kč tedy o cca 100000Kč dražší než pasivní jednotky.
Za třetí na stránkách Nilan není bohužel nebo spíš bohudík? uveden příkon k VP18 co nabízíte ke srovnání. Je zde pouze příkon ventilátorů a topného tělesa k dohřevu vody..
Pokud trváte na svém Nilan, pak byste tedy měl zvolit VPL15, protože to je u Nilan nejlevnější aktivní rekuperace a naštěstí se dočteme alespoň něco zde:
http://www.nilan.cz/images/soubory/41-n ... -udaje.pdf
Příkon kompresoru je uváděn 0,5-0,7 kW, tedy můžeme vzít 0,6kW a výkon 2,1. Celkový příkon s ventilátory a příslušenstvím můžeme jen odhadovat, protože regulace a příslušenství se zase neuvádí, ale dejme tomu, že to nic nežere a tedy uvažujeme pouze kompresor a větráky kolem 0,65kW.

Předpokládám, že jste měl na mysli 10 MWh?

Ano, 10MWh

Proč by běžela? Když jí takový režim zakážete, nepoběží. Následkem bude ale pomalejší ohřev vody. Je to jen o prioritě využití odpadního tepla.
Počítejte to jinak. Díval jsem se na uváděné a změřené spotřeby u modelů VP18 a Compact, které tu odkazovala paní Jarka. Průměrnou celkovou spotřebu jednotky za rok zaokrouhlím na 2000 kWh a průměrné COP na 3, takto získáte zpět 6000 kWh, které by jinak vylétly tím otevřeným oknem bez rekuperace. Je už jedno, jestli část započtu na dohřev vzduchu a část na dohřev vody a jaký mezi tím zvolím poměr. Dalším efektem je, že jsem získal nejen 6000 kWh zpět, ale ještě dalších cca 1000 kWh v chlazení. Proti otevřenému oknu je to 7000 kWh zisku. Pasivní rekuperace by také něco zachránila. Když budu uvažovat 12 hodin chodu při 150m3/h= 1800 m3 vzduchu ohřát o nějakých 17°C dostanu se na 10 kWh denně. Těch dnů započítám 100 = 1000 kWh.
To znamená, že rozdíl v zisku aktivní rekuperací oproti pasivní za rok bude kolem 6000 kWh, když započtete víc dnů, tak třeba 5000 kWh. Teď to dosaďte do původních úvah.

Zaprvé jsem psal o podtlakovém režimu u pasivní. Za druhé jako výše - žádný ohřev vody z rekuperace neuvažujeme. Stejně tak neuvažujeme chlazení z důvodu reálného porovnání, ale pouze topnou sezonu jako takovou. Proto počítejme u aktivní 0,65kW x 12h x 200dní = 1565kWh x 5Kč = 7800Kč, díky CROP 3 jak uvádíte získáme za tu dobu za 7800Kč 4700kWh, tedy 1,66Kč vyjde 1kWh a to neuvažujeme ztráty na vedení do daných místností, to by s tím sakra zatočilo v průměrném provedení rozvodů a dané teplosměnné ploše, které rozvody dosahují...
Ale když to porovnáme oproti pasivní rekuperaci, která jak jste spočítal získá zpět za 100 dnů 1000kWh, za pouhých 0,05kW x 12 x 200 = 120kWh x 5Kč = 600Kč... , opět vidíme, že návratnost příplatku za VPL15 není a plyn + pasivní rekuperace vyjde provozně levněji.

[VZTPraha]

D02d - je zde pouze VT a jak vidíte kWh za necelých 5Kč.
http://www.cez.cz/edee/content/file/pro ... 75-web.pdf

proč by si někdo do pasivního domu dával tak nevýhodnou sazbu EE? Do běžně velikého pasivního domu zavádět plyn je zcela zbytečné. 150m2 (běžná rozloha) x 15kWh/m2 (maximální roční spotřeba na vytápění) = 2,25MWh. Když uděláte vytápění na elektřinu, získáte sazbu D45d (přímotop), bude 1kWh stát 2,50 Kč a máte 20 hodin levného tarifu na všechny ostatní spotřebiče v domě.
Při srovnání s cenou plynu 1,70 Kč /1kWh je to jen 0,80 Kč rozdílu a to nezahrnuji slevu na ostatní spotřebiče. Při roční spotřebě 2,25 MWh je úspora na plynu 1800 Kč ročně. Plyn potřebuje na vytápění navíc přípojku (elektřinu dělám v každém případě), kotel, komín, revize a teplovodní rozvod (cena cca 150.000 Kč). To v pasivním domě se dá zvládnout přímotopy nebo topnými rohožemi za polovic. Jen na investici ušetřím 70.000 Kč a možná víc tisíc. 70000:1800 =39 Plyn by se mi v takovém případě vracel za 39 let.

Zaprvé jsem psal o podtlakovém režimu u pasivní.

Proč běžela nějaká rekuperace v podtlaku? To by Vám ani ta pasivní nefungovala. Právě pro pasivní rekuperace je potřeba, aby proudy vzduchu byly co nejvyrovnanější. Zapomeňte na podtlak, srovnávejme běžný chod jednotek.

Pokud trváte na svém Nilan, pak byste tedy měl zvolit VPL15, protože to je u Nilan nejlevnější aktivní rekuperace

Je potřeba uvést jednu věc. Nejsem technik, jako Vy, já jen tyhle věci prodávám a jsem více ekonom, prodavač. Když se podívám do soupisu náhradních dílů, jsou ve VPL15 a VP18 naprosto shodné ventilátory i kompresory. Přikládám spotřeby (naleznete na stránkách výrobce Danfoss)

Proto ani není třeba uvažovat, kam zpětně získanou energii použiju. U VPL15 to půjde všechno na dohřev vzduchu, tedy na snížení spotřeby za vytápění. Vodu neohřívá a nezapočtu ani úsporu na chlazení, aby to nemátlo.

Za druhé jako výše - žádný ohřev vody z rekuperace neuvažujeme. Stejně tak neuvažujeme chlazení z důvodu reálného porovnání, ale pouze topnou sezonu jako takovou. Proto počítejme u aktivní 0,65kW x 12h x 200dní = 1565kWh x 5Kč = 7800Kč, díky CROP 3 jak uvádíte získáme za tu dobu za 7800Kč 4700kWh, tedy 1,66Kč vyjde 1kWh

Opravme tu sazbu EE na běžnější D45d a 4700 kWh získáte za 3912 Kč, tj. 1kWh za 0,83 Kč

a to neuvažujeme ztráty na vedení do daných místností, to by s tím sakra zatočilo v průměrném provedení rozvodů a dané teplosměnné ploše, které rozvody dosahují...

Pokud neuděláte vedení VZT venkem nebo půdou, kam by se to teplo podělo? Proč by to měla být ztráta?

Ale když to porovnáme oproti pasivní rekuperaci, která jak jste spočítal získá zpět za 100 dnů 1000kWh

Aby se to dobře srovnávalo, zůstaňme u stejného výrobce a stejných ventilátorů. Tím je můžeme odečíst na obou stranách a rozdílem je jen příkon kompresoru.
Teď konečně jasnější porovnání. Zapomeňme na vodu a berme jen vytápění. Dům úplně bez rekuperace by potřeboval při větrání oknem 5000 kWh (tepelné ztráty prostupem a větrání 50:50).
Pasivní rekuperace zpět získá zdarma 1000 kWh a zbytek 4000 kWh dotopíme plynem (1,70 Kč/1 kWh) za 6.800 Kč.
Aktivní rekuperace zpět získá 4700 kWh za 3901 Kč (0,83 Kč/1 kWh) a zbytek 300 kWh dotopíme přímotopem za 750 Kč (2,50 Kč /1 kWh).
Celkově tedy vyjde pasivní + plyn 6.800 Kč vs. aktivní + přímotop 4.650 Kč
To znamená o 2.000 Kč levněji a při menších pořizovacích nákladech.
Aby bylo porovnání pořizovacích nákladů co nejpřesnější, pasivní od Nilanu Comfort 300 je proti VPL15 o 33.000 Kč levnější, ale pořizovací náklad na vytápění plynem se o 70.000 Kč prodraží. To znamená, že sestava VPL 15 + přímotop se vyplatí.
Kdybychom porovnali jen pasivní vs. aktivní a v obou případech dotápěli přímotopem. Vyšlo by, že
pasivní rekuperace zpět získá zdarma 1000 kWh a zbytek 4000 kWh při dotápění přímotopem (2,50 Kč/1 kWh) za 10.000 Kč. To by bylo oproti aktivní s přímotopem ročně o 5.350 Kč dráž. Zvýšený pořizovací náklad (33.000 Kč) se rozpustí do 6 let. Dále už mám provoz levnější, nemluvě o luxusní funkci chlazení, kterou mi pasivní jednotka nenabízí.

[4technik]

Tak za prvé, proč pořád srovnáváte nesrovnatelné a mícháte hrušky s jablkama?
Při 10MWh a cca 180m2 vytápěné plochy se jistě nejedná o pasivní dům a také každý nestaví pasivní dům s roční potřebou 2,25MWh. Ani jste to v porovnání sestav neuvažoval.
Navíc aby byl pasivní dům skutečně pasivní, tak to není jen o nákladech za topení, nýbrž ohřevu vody a bez solárních panelů se s bojlerem s topnou spirálou nebo plynovým kotlem prostě na status pasiv nedostanete. A se solárními panely taky v sestavě 02 ani 07 neuvažujete.
Zato nízkoenergetických domů s podobnou spotřebou se staví naprostá většina.
Přímotopy při protopených 10MWh chce málokdo, jednak není do budoucna jiná volba než elektřina a jednak mají své nevýhody jako přepalování prachu, vysoušení vzduchu.
D45d pro vytápění + ohřev vody a nějakých celkem 12,5Mwh a tam náklady na provoz plyn vs přímotop+bojler vedou. Píšete NT sazba 2,5, ona je ale 2,75 a to je oproti plynu 1,7Kč/kWh o 1,05Kč/kWh více a při 12500kWh to je už 13125Kč navíc a to není všechno. Píšete, že už přípojku elektřiny máte, ale podívejte se na podstatně vyšší měsíční platby i při stejném hlavním jističi. 90,75 vs 363Kč za měsíc. Ročně to už je o dalších 3260Kč víc a tedy celkem na 15625Kč. Abysme byli spravedliví, odečteme úsporu při lepší sazbě na ostatní spotřebičích tj cca 2800Kč a pořád jsme s elektřinou dražší o 12825Kč. Proto si lidi dávají plyn a ne elektřinu, kterou byste jim zde doporučil.
Navíc nevím, kde jste přišel na to, že plynový kotel vyjde na 70000Kč. Dnes jsou kondenzační kotle už podstatně levnější a pokud někdo má kotel přímo pod střechou, tak ani komín to moc nepodraží. Pokud přípojku plynu již mají na hranici pozemku, domovní přípojka už je jen minimum.. Suma sumárum se vším tímhle se do 45000Kč vejdete.

Z toho už jen plyne, smiřte se s tím, že v některých domech se plyn používá, protože si lidi návratnost umějí spočítat.

U pasivních jednotek zase berete dražší Nilan Comfort. Když chcete prodávat Nilan, tak musíte vědět, že existuje levnější Nilan Eco, na kterou jste nějak pozapomněl? Jako kdyby to byl nějaký šunt. A zase jste na větším rozdílu pořizovacích nákladů pasivní vs aktivní, které se musí někdy zaplatit.

a proto teď můžete přepočítat další své mylné výpočty, abyste nakonec zjistil, že pro uvedený konkrétní příklad z praxe se aktivní rekuperace oproti pasivní nevyplatí.

Že existuje a proč jedou někdy jednotky na podtakový režim? Řešilo se tu toho dost, tak prosím zkuste trochu hledat, abysme z toho tady nedělali čím dál větší marast...

[Pedro]

Píšete NT sazba 2,5, ona je ale 2,75 a to je o 1,05Kč/kWh více

Jak to myslíte? Podle mě je rozdíl 0,25 Kč.