Airforum.cz

Dobry den - velmi rad citam diskusie na tomto fore a skusim teraz poprosim o radu ako vykurovat NED. parametre domu: 25kWh/m2, uzitkova plocha 180m2, tep. strata objektu 2,8kW s dobrou vzduchotesnostou. V dome su uz nainstalovane rozvody stenoveho vykurovania, kupelne, chodba a kuchyna podlahovka. Rata sa s rekuperaciou.

V objekte je elektrika aj plyn. Na plyne sa bude varit. Uvazoval som konzervativne - teda, ze vyuzijem "lacny" plyn na kurenie + aktivna rekuperacia na vetranie a chladenie.

Rad bys som instaloval chladenie. Cize asi rekuperaciu aktivnu alebo chladit studnovou vodou cez vymenik do stenoveho vykurovania. Studna je hotova.

kurenie + tepla voda: ist cisto do plynu pripadne k tomu slnecne kolektory na teplu vodu? Alebo aktivnu rekuperciu s ohrevom vody, a kurenie riesit bud : a) plynom alebo b) elektrokotlom. v tomto pripade neviem, ci ist elektriky ale zvazujem to. Kurit asi nebude treba vela, ale predsa len nie je to pasivny dom, je pomerne velky a plus elektrina je na Slovensku drahsia ako v CZ. Za vsetky cenne rady budem vdacny.

Dakujem,
Tomas

tomas111 píše:...tep. strata objektu 2,8kW s dobrou vzduchotesnostou...su uz nainstalovane rozvody stenoveho vykurovania..podlahovka. Rata sa s rekuperaciou.

Jestliže se bude v domě vařit na plynu, použil bych ho i na vytápění. Když aktivní rekuperaci, tak i s nádrží a tím je vyřešena teplá voda a chlazení. Stěnové chlazení bych řešil až podle skutečné potřeby.
Solární kolektory k aktivní rekuperaci jsou zbytečné, pokud využívat slunce, tak na pohon jednotky pomocí FV panelu.

Mne nesedi ze strata 2.8kW a 25kWh/m2 a rok. Sa mi zda byt velmi mala strata..
Ale ked uz mas plyn v dome (mas komin ?) tak urcite plyn na vsetko kurenie a vodu a len pasiv rekuperaciu.

Pokud se má v domě i chladit, proč tedy pasivní rekuperaci? S aktivní rekuperací má chlazení zdarma při levnějším ohřevu vody než plynem. K pasivní bude muset dělat opatření proti zamrzání. To znamená buď omezit rekuperaci, nebo spotřebovávat drahou elektřinu na předehřev a nebo budovat zemní výměník.

[/quote]

Palino007 píše:Mne nesedi ze strata 2.8kW a 25kWh/m2 a rok. Sa mi zda byt velmi mala strata..

Strata je nizka, pretoze sme chceli dosiahnut pasiv. Avsak koli vysokemu zatieneniu objektu dosahujeme nizke solarne zisky a dostali sme sa na 25kWh/m2. Nebyt zatienia sme pod 15kWh/m2.

Ked ratam kurenie elektrikou: 25kWh x 180m2 = 4500kWh x 0.14E/KWh = 630Eur. 630Eur (16tis CZK) sa mi zda vela za kurenie.
je tento prepocet spravny?
Ako draho by mohlo vyjst kurenie plynom?

Dakujem za vsetky odpovede. Este na vysvetlenie plynu. Ide o "rekonstrukciu" objektu, kde sme zburali stary domcek, a na povodnych no zosilnenych zakladoch sme postavili novy dom. V povodnom dome uz bol zavedeny plyn, preto je plyn teraz k dispozici. Komin - dymovod pre kondenzacny kotol je uz vyvedeny, to nebola draha zalezitost - cca 200eur.

Mna laka elektrika, pretoze je to bezudrzbova zalezitost. Teda plati to aj pri elektrokotli? Preto este zvazujem a som otvoreny vsetkym alternativam.

Aktivna rekuperacia s ohrevom vody - existuje alternativa k Nilanu? Nilan je velmi drahy.

Ak plynovy kotol - ist do niecoho kvalitneho ako Geminox, ktory je ako stvoreny pre NED - ma vykon od 1kWh - ale cena je vyskoka cca. 2500Eur? Alebo obycajny kondenzacny kotol za 1000Eur?

Alternativy k Nilanu existují, ale všechny jsou bohužel ještě dražší.

Aha - rozumiem. A mozem vas poprosit o Vas nazor na sposob vykurovaniaa teplu vodu pre nas dom? dakujem.

...až to dohledám, dám sem obrázek jednoho našeho klienta. Tedy střechy jeho domu. Má tam Tepelné čerpadlo vzduch -voda, má fotovoltaické panely a má také hydraulické panely...v domě několik nádrží, pasivní rekuperačku, zemní výměník a k tomu ještě plynový kotel. Tohle je podle mě špatná cesta.
V podstatě bych doporučil řešení, které zde nastínil VZTPraha. Pomocí aktivní rekuperace, bojleru s TČ nebo jakéhokoliv jiného TČ vzduch-voda (všechno je to v principu to stejné), ohřejete vodu 3x levněji než elektřinou a teď počítejte, jestli je na Slovensku plyn 3x levnější než elektřina. Pokud ne, tak platí, co zde již bylo uvedeno. Rekuperaci aktivní s ohřevem vody a topení plynem (já bych i topil TČ a kotel nekupoval vůbec). Plyn jenom na vaření.

Dakujem pekne za odpoved - dava to zmysel. Vyssie ratam potrebu tepla na kurenie cca. 4.500 kWh/rok. Ak pocitam nespravne prosim opravte ma. Cast potreby tepla asi pokryje aktivna rekuperacia dohrevom - neviem vsak odhadnut kolko. Viete mi poradit, kolko?

Kolko je asi investicia do potrebneho TC na kurenie?
Je investicia do TC navratna opoti elektrokotlu alebo plynovemu kotlu pri danej spotrebe?
Alebo dokonca dokurovat iba priamo elektrikou? (mat pasiv - asi nevaham - kedze je to "len" NED - tak vaham). Dakujem.

To takhle nelze říct. Je ještě mnoho neznámých. Záleží na tom, jak máte spotřebu rozloženou do topné sezóny. počítejte, že výkon cca 2 kW musíte rozložit na ohřev TUV, topení a dohřev vzduchu. Také záleží,jaký typ jednotky uvažujete. Pokud by to byl například Compact a teplota nad 0°C, rekuperaci zajistí pasivní část, ohřev vody spotřebuje cca 500 W a 1500 W můžete pustit do ohřevu vzduchu /topení/. Jakou máte TZ při daných teplotách poměřte s výkonem a budete vidět, kolik zhruba dokážete pokrýt spotřeby. Při teplotách pod 0°C žádná pasivní rekuperace dost účinně nefunguje a většinu výkonu spotřebuje dohřev vzduchu.
Kolik stojí které TČ, já přehled nemám, určitě se tu někdo ozve.

Jsem přesvědčený, že do budoucna nebude možné topit elektřinou. Topné kabely, rohože, fólie ani elektrokotle nemají budoucnost. Teď to možná ještě vypadá, že ano, protože se radikálně snižuje spotřeba domů a je to relativně levné. Zateplí se fasáda, vymění okna a dům je rázem jinde. U novostavby se to dá vylepšit ještě mnohem více. Důsledek ale na sebe nutně nenechá dlouho čekat a podobně jako teď platíme fotovoltaické mafii za elektřinu a necháme se zcela dobrovolně okrádat, snížená spotřeba domů přinese zdražení energií. Jen se to posune. To znamená, že i malá spotřeba NED nebo PD nebude pro topení elektřinou únosná. Ani plyn na tom nebude jinak, celosvětově kopíruje ceny elektřiny.
Určitě bych do domu dal teplovodní podlahové topení, zatím třeba ten elektrokotel a do budoucnosti tepelné čerpadlo nebo nějaká automatická kamna na tuhá paliva.

Dobry den - dakujem pekne za odpovede. Teplena strata domu je 2,8kW pri minus 11 (oblast Bratislavy). Zial nevyznam sa viacej - ako to vychadza pre 0 stupnov.

Uvazujem o VP 18k - pre Compact nemam dostatocne siroky priestor. Ste ma namotali na ten ohrev vody - asi to je lepsia alternativa ako VPL15 + plyn pre TUV. Sice drahsi vstupny naklad, ale lacnejsia priprava TUV.

Spominate, ze Copmact dokaze ist do 0 stupnov ako pasiv. Dokaze to aj VP18 - ci TC tam ide na dohrev vzduchu vzdy? Cize ostava menej vykonu na kurenie?

Este to dokurovanie do stenoveho kurenia - ist do elektriny alebo do plynu?

Pripadne trubice - ma to vyznam? moze sa to kombinovat s VPL 15 alebo VP18? Este raz dakujem pekne za vsetky rady.

Tepelné ztráty jsou prakticky lineární. Samozřejmě záleží na metodice výpočtu, ale podmínky (například rychlost větru) by měly být pro stanovení ztrát stejný. Ve skutečnosti to právě vítr výrazně ovlivňuje, stejně jako déšť, mlha a další. Pro výpočty se spokojte s linearitou. Při výpočtové teplotě 21°C (pokojová) a 21°C (venkovní) 0% celkové ztráty, při vnitřní 21°C a venkovní pro danou lokalitu /dle vás/ -11°C = 100% celkové ztráty. Teplotní delta je 32°C (z -11°C na 21°C) pro 2800 W...tj. 87,5 W na 1°C. Při 0°C (21 x 87,5) je tepelná ztráta 1837,5 W (1,8 kW).

K modelu VP18 i VPL15 jsou tepelné trubice naprosto ideální věcí, protože dokáží část energie z odpadního vzduchu do přívodního přenést bez spotřeby elektrické energie. Hodí se i pro Compact, protože při teplotách pod 0°C je stejně pasivní deskový výměník obcházen by-passem. Při teplotách mírně nad 0°C se trubice samoregulačně odstaví, ale je tam několik stupňů, kdy pasivní deskový rekuperátor má lepší účinnost než HP.

Dotápění při ztrátách do 2 kW bych řešil elektřinou (malý elektrokotel - investičně to v porovnání s plynovým kotlem nestojí nic), pokud to do budoucna neutáhnete, přeskočil bych plyn a šel rovnou do TČ.

Dakujem vsetkym. Ake su vase skusenosti s chladenim v tychto horucavach? Aku vnutornu teplotu doklazali aktivne rekuperacie udrzat? dakujem

Já s dovolením zase trochu z praxe. Montujeme, servisujeme totiž horko nehorko pořád.
Ještě než se rozepíšu, přečtěte si pozorně, co napsal Leon modrou kurzívou tady viewtopic.php?f=18&t=1267&p=7638#p7638
40ti stupňová vedra nezvládnou žádné rekuperace, prostě málo vzduchu, málo výkonu a v proskléném domě je toho výkonu sakra potřeba.
Víte, k čemu je určeno pírko do vlasů? Myslíte, že na otevírání zámku? Já to zkoušel, neotevřel jsem nikdy nic.
Víte, k čemu je určena větrací jednotka? Do toho trochu dělám a mohu říci, že především na větrání. S tím bychom se měli spokojit. Pokud chcete, aby jednotka chladila nebo topila, jde to, ale má omezené možnosti. I to pírko ve spojení se šikovnějšíma rukama ten zámek otevře, alespoň ve filmu celkem snadno, ale místo klíčů to nikdo nenosí.
To je to podstatné, jednotka má hlavně větrat a tak je postavená.
Pokud bych měl porovnat, a měl jsem možnost testovat na vlastní propocené tričko v posledních dnech, jak si vedly jednotky pasivní a aktivní v tom hlavním, co mají dělat (větrání), tak rozhodně vyhrály jednotky aktivní s chlazením.
Hned řeknu proč. Jednotka pasivní venku nasaje vzduch 35-38°C a co s ním může udělat? Poslat dovnitř do deskového výměníku, možná se trochu ochladit vnitřním a trochu přihřát ventilátory...výsledek je fén z výdechů. Proto spoustu zákazníků jednotky pasivní vůbec nepouští nebo až večer a v noci. Jaká že je hlavní funkce větrací jednotky..???
Aktivní jednotky s chlazením si s horkým vzduchem poradí mnohem líp. Bez problémů dokážou ochladit venkovních 35-38°C třeba na 15°C. To je fajn, ale nad přídělem Wattů z osluněných výloh nemají šanci vyhrát. Majitelé stahují teploty přívodního vzduchu třeba na 10°C a my pak celkem často jezdíme vylévat rozvody a nebo ždímat špatně udělanou izolaci. Zase se zapomíná na hlavní funkci větracích jednotek. Přitom jednotky s chlazením větrají i za vedra a nezhoršují situaci v místnosti. Účinnost chlazení se může projevit úměrně chladícímu výkonu / zdroji tepelné zátěže. Lidsky řečeno..při extrémních vedrech pomůže jen hodně nadupaná klimatizace (nutno počítat s rychlostí otáčení elektroměru). Čím hloupěji prosklený dům, tím budou větší otáčky. Řeknu vám, letos si elektrárníci musí mnout ruce, topíme až do května a pak hned chladíme Saharu.

Dakujem za odpovede. Ano som laik - a len som chcel vediet, ci aktivna rekuperacia dokazala v tycht extremnych horucavach udrzat vnutornu teplotu v normalne presklenenom dome s vyriesenym tienenim do cca. 26 stupnov bez nutnosti vylievania privodnych potrubi. dakujem.

Moje praxe pod střechou je, že bez větrací jednotky s chlazením by v podkroví bylo o dost hůř. Mám to vyzkoušeno. Taky mi pomáhá úplně zakrýt z venku okna stříbrnou zástěnou co je do auta na přední sklo. Moc jiných možností nemám a asi není. Nejsem tak bohatý, abych ještě bláznil s klimatizací.

Dakujem za odpoved. A aku teplotu sa vam podarilo udrzat v podkrovi a aku na prizemi?
Je vase podkrovie z lahkej konstrukcie alebo masivne? dakujem.

Moje podkroví je klasika, zateplená střecha dvě štítové zdi. Teploty si nezapisuju, ale bylo to kolem 25 a nejhůř 28 st. Kdo zná podkroví, ví, že je to celkem snesitelný. V přízemí nebydlím a jak tam měli nevím.