VÝBER REKUPERAČNEJ JEDNOTKY

[BobTheBuilder]

Zdravím diskutujúcich.
Vážim si Vaše diskusné príspevky a chcem Vás požiadať o radu.
Staviam podkrovný byt o rozlohe 120m2 charakteru NED. Lokalita Štúrovo, juh Slovenska.
Mám už natiahnutú prípojku na plyn, kúrenie (podlahové) a ohrev TUV bude kondenzačným kotlom.
Momentálne riešim rekuperáciu.
Strávil som desiatky hodín na rôznych fórach a na základe získaných informácií (nie len z fór) som vytvoril návrh rekuperácie.
Rozhodol som sa pre PASÍVNU, berme to ako definitívum (výhody a nevýhody aktívnej tu nechcem riešiť, je tu o tom dosť vlákien).
Páčia sa mi jednotky NILAN ale neviem si vybrať medzi nimi vybrať najvhodnejšiu, objavil sa aj nový typ CT150 ale je k nemu málo info.
Samozrejme môže to byť aj iná značka
Pred nasávanie RJ chcem umiestniť výmenník voda-vzduch, pravdepodobne MKW 250 (fa Elektrodesign). V zime ním budem preháňať teplú vodu z kotla ako protimrazovú ochranu. Pri teplote pod 0st ním automaticky bude pretekať voda zo zásobníka kotla. Neviem aká tepolta bude potrebná.
V lete by som ho chcel použiť ako chladenie privádzaného vzduchu vodou zo studne.
Studňu nemám vyskúšanú, ale vychádzam z údajov o studniach v okolí ktoré nemajú problém s výdatnosťou, predpokladaná teplota vody v lete do 15st (možno aj menej).
Viem, že chladiaci výkon nebude nejaký obrovský, ale považujem to za chladenie „zadarmo“.
Studňu už mám a vodu bude poháňať čerpadlo s príkonom 90W. Predokladám, že neskôr budem inštalovať aj klimatizáciu, to sa uvidí po prvom lete
Myslím, že keď bude výmenník osožný v lete aj v zime investícia doň nebude zbytočná. Väčšina prác bude vykonaná svojpomocne s dohľadom profi kúrenára. Cenu za výmenník aj s inštaláciou odhadujem na 1000€. Navyše by som rád „teplú“ vodu z výmenníku použil na výrobu TUV.

RJ treba vybrať s ohľadom na tlakové straty výmenníka.
Tak vás chcem všetkých znalých požiadať o zhodnotenie môjho návrhu a pomoc pri výbere vhodnej RJ. Vopred ďakujem mariox@azet.sk

(doplnené 3.11.2013) ZMENA NÁZORU :

BobTheBuider píše:Rozhodol som sa pre PASÍVNU, berme to ako definitívum

Pre optimalizáciu odpovedí dopĺňam, že počas diskusie som zmenil názor a ako možnú alternatívu volím aj aktívnu RJ.

[KorDa]

Páčia sa mi jednotky NILAN ale neviem si vybrať medzi nimi vybrať najvhodnejšiu.Objavil sa aj nový typ CT150 ale je k nemu málo info.

Osobně za špičku v pasivních rekuperačních jednotkách považuji Nilan CT 300.

Pred nasávanie RJ chcem umiestniť výmenník voda-vzduch, pravdepodobne MKW 250 (fa elektrodesign).V zime ním budem preháňať teplú vodu z kotla ako protimrazovú ochranu.

Tohle je velmi špatný směr. Používat jako předehřev cokoliv, co samo používá obvykle protimrazovou ochranu, není dobré. Jakákoliv porucha topného systému vystavuje výměník riziku roztržení mrazem. Problém je i v regulaci předehřevu a jeho reakci na změny průtoku. Je problematické udržet už samotnou topnou vodu na stabilní teplotě. Nestabilní předehřev degraduje účinnost rekuperace. Potřebujete držet teplotu na 0°C. To uregulovat u teplovodního výměníku v závislosti na teplotě a rychlosti proudění, je nesnadné.

V lete by som ho chcel použiť ako chladenie privádzaného vzduchu vodou zo studne.

Toto řešení není bez technických problémů, jako první bych zmínil už samotné umístění tohoto chladiče. Ten by měl být umístěn až na přívodu do místností, protože jinak bude ochlazený vzduch průchodem RJ zbytečně ohříván teplem z ventilátorů a zejména odtahovým vzduchem. To by mohl řešit by-pass, ale skoro žádná jednotka nemá by-pass skutečný (který zcela obchází rekuperační výměník, ale jen částečný - umožňuje současně průtok rekuperačním výměníkem a obtokovým kanálem). Zde bych se vrátil k jednotce Nilan CT 300 - ta má by-pass skutečný, který zcela uzavírá průtok rekuperátorem. Dalším důvodem, proč má být chladič až na přívodu je zkrácení cesty k cíli chlazení a minimalizace ztrát chladu během dopravní cesty.

[tp2013]

V lete by som ho chcel použiť ako chladenie privádzaného vzduchu vodou zo studne.

Toto řešení není bez technických problémů, jako první bych zmínil už samotné umístění tohoto chladiče. Ten by měl být umístěn až na přívodu do místností, protože jinak bude ochlazený vzduch průchodem RJ zbytečně ohříván teplem z ventilátorů a zejména odtahovým vzduchem.

Jaký je ve výsledku rozdíl mezi tím, že se vzduch nejdřív ochladí a pak ohřeje, jak navrhuje BobTheBuilder, nebo že se nejdřív ohřeje a pak ochladí, jak navrhujete Vy? Nevyjde to nastejno?

[BobTheBuilder]

Osobně za špičku v pasivních rekuperačních jednotkách považuji Nilan CT 300.

CT 300 sa mi zdá na pasívnu RJ dosť drahé. Čo tak Comfort 300

Tohle je velmi špatný směr......

Chcel som použiť jednoduché meranie teploty a elmag ventil.
Myslíš že by zbytočne vysoká teplota ohrievacej vody bola na škodu ? Ohrev vody vy bol plynom, t.j. relatívne lacný.

Toto řešení není bez technických problémů.....

Jaký je ve výsledku rozdíl mezi tím, že se vzduch nejdřív ochladí a pak ohřeje, jak navrhuje BobTheBuilder, nebo že se nejdřív ohřeje a pak ochladí, jak navrhujete Vy? Nevyjde to nastejno?

Aj ja som si myslel to isté. Nie je to tak ?

PLS ktokoľvek kto vie k tejto téme poradiť nech napíše, je to dosť súrne
ďakujem alebo mariox@azet.sk

[KorDa]

CT 300 sa mi zdá na pasívnu RJ dosť drahé. Čo tak Comfort 300

Nilan CT 300 je nejlepší, má velký výměník, úplně nové motory a je neslyšná. Kdybyste ty jednotky viděl vedle sebe, uznal byste to sám. Samozřejmě, že to něco stojí a na pasivku je to dost. U pasivních jednotek jde ale právě o ten výměník, ventilátory a provedení.

Myslíš že by zbytočne vysoká teplota ohrievacej vody bola na škodu ? Ohrev vody vy bol plynom, t.j. relatívne lacný.

Kdybyste ohřál venkovní vzduch až na teplotu pokojovou, nepotřebujete rekuperaci vůbec. Důležité je udržet co největší teplotní rozdíl mezi odtahem a sáním tak, aby nenamrzal kondenzát.

Jaký je ve výsledku rozdíl mezi tím, že se vzduch nejdřív ochladí a pak ohřeje

Jde o výkon "dohřevu" a maximální teplotu. Pokud by se v jednotce ohřál vzduch o 5°C avšak maximálně na 35°C, pak při venkovní teplotě vzduchu 35 °C se v jednotce už více neohřeje; chladič sníží teplotu o 10°C = 25°C. Při opačném poskládání se nasátý vzduch o teplotě 35°C ochladí na 25°C a ohřeje o 5°C na výsledných 30°C.

[BobTheBuilder]

Nilan CT 300 je nejlepší, má velký výměník, úplně nové motory a je neslyšná. Kdybyste ty jednotky viděl vedle sebe, uznal byste to sám. Samozřejmě, že to něco stojí a na pasivku je to dost. U pasivních jednotek jde ale právě o ten výměník, ventilátory a provedení.

Pri cene CT 300 + el dohrev (ak by nebolo možné použiť dole uvedené systémy) je už asi lepšia investícia do aktívnej RJ VPL 15, čo myslíš

Důležité je udržet co největší teplotní rozdíl mezi odtahem a sáním tak, aby nenamrzal kondenzát.

Myslíš že by bol problém uregulovať ten ohrev plynom

Jde o výkon "dohřevu" a maximální teplotu. Pokud by se v jednotce ohřál vzduch o 5°C avšak maximálně na 35°C, pak při venkovní teplotě vzduchu 35 °C se v jednotce už více neohřeje; chladič sníží teplotu o 10°C = 25°C. Při opačném poskládání se nasátý vzduch o teplotě 35°C ochladí na 25°C a ohřeje o 5°C na výsledných 30°C.

Ak by sa vymennik zapojil na zimu pred vstup do RJ a na leto za RJ bolo by to schodné riešenie
Ide mi len o využitie tepla zo studne

[KorDa]

Pri cene CT 300 + el dohrev (ak by nebolo možné použiť dole uvedené systémy) je už asi lepšia investícia do aktívnej RJ VPL 15, čo myslíš

Nilan VPL15 je už jiná třída jednotek, to se nedá s pasivními rekuperacemi dost dobře porovnávat. Srovnejte kolo a motorku. VPL15 v zimě nezamrzá - nepotřebuje předehřev. Má už topný výkon - dokáže v zimě nejen dohřát vzduch, ale i přitopit. Má stejné ventilátory a kompresor jako VP18, protože ale neohřívá vodu, všechen výkon dodává do vzduchu. I při mrazech nepotřebuje dohřev. V létě chladí. To se opravdu s pasivní jednotkou těžko porovnává. Když se vylepší tepelnými trubicemi - získá i svým způsobem pasivní prvek. Neznám žádný lépe fungující rekuperační systém.

Myslíš že by bol problém uregulovať ten ohrev plynom

Je potřeba vycházet z fyzikálních vlastností vody a co hůř, ona to voda asi nebude. Myslím si, že jen hazardér bez zábran by takový výměník napustil jen vodou. Podle mého by riziko šlo snížit nějakou nemrznoucí směsí a jak ta se bude chovat, neumím posoudit. V každém případě jde o rychlost reakce /změna teploty topné vody- směsi/a změněné podmínky /teplota a množství venkovního vzduchu/.

Ak by sa vymennik zapojil na zimu pred vstup do RJ a na leto za RJ bolo by to schodné riešenie Ide mi len o využitie tepla zo studne

Nedovedu si moc dobře představit, jak by se výměník fyzicky přemisťoval nebo měnil pomocí servoklapek rozvodný systém. Té vodě ze studny rozumím, ale nejsem přesvědčen o tom, že by to bylo tak snadné. Jak už jsem psal, předpokládám, že by v okruhu neproudila jen voda, ale nějaká nemrznoucí směs. Trochu bych se obával kontaminace vody ve studni. Možná by se nějaké řešení našlo, jen já to jako levné a snadné nevidím.

[BobTheBuilder]

Ďakujem Vám kolega KorDa za rady a príspevky, veľmi si to vážim.
Nilan VPL 15 mám ako alternatívu ak sa ten môj návrh nebude dať jednoducho zrealizovať v praxi
Tým výmenníkom by som nechal pretekať vždy len čistú vodu zo studne, samozrejme len v lete. Na zimu by sa odstavil okruh zo studne a pustil by sa okruh z kotla.
Ale chcelo by to 2x výmenník Takže alternatívou by bolo elektrická protinámrazovka a vodou len chladiť.
čo si o tom myslíte ?

[KorDa]

... a už jste se dostal ke standardní sestavě. Předehřev - Výměník - Dohřev.

Přesně tak. Standardní sestava. K ještě větší standardizaci stačí doplnit přívlastky.
Předehřev elektrický.
Výměník křížově protiproudý.
Dohřev teplovodní.
Elektrický předehřev nezamrzá, to je jistě plus. Musí mít však kvalitní regulaci, jinak je to se snížením účinnosti rekuperace podobně jako u vodního. Mohli bychom ještě mluvit o letním obcházení (je zbytečné nechat 90% roku předehřev zanášet prachem a ten přepálit v mrazech).Těch záludností a je v systémech ukryto ještě víc.
Výměník je nadřazené téma mnoha vláken - souboje plast versus hliník, klasický vs. entalpický, rotační vs. deskový. Doporučil bych prohlédnout stránky Recair.nl.
Ani dohřev není malé téma. Naopak dohřev zejména u větších jednotek rozhoduje o tom, zda vůbec nějaké větrání bude nebo nebude v provozu. Málokdo si uvědomuje, že reálná účinnost rekuperace je na hony vzdálená 90% a každé větrání v mrazu znamená silné zatížení otopné soustavy. Možná i proto v Česku sedíme v notně zakouřených hospodách, protože by vyvětrání alespoň na hranici požadované normou nikdo neufinancoval.

[BobTheBuilder]

to SFO : podkrovný byt 8x16m(-8m2 schodisko) =120 m2 (-10m2 loggia vrámci plochy bytu), steny PoroTherm30 + 15cm EPS, na strechu pôjde 40cm minerálnej vaty. Strecha sedlová, polovica sklonená na JZ.
Predpokladám, že na chladenie sa budú inštalovať 2ks klimatizácie. Práve z dôvodu "tropickej" lokality som sa snažil pomôcť chladeniu vodou zo studne. Pomôžte mi prosím posúdiť zmysel inštalácie výmenníku Elektrodesign MKW250 pri prietoku vody o teplote 13st a objeme 1000l/hod.

to KorDa : Ak by to mala byť pasívna RJ tak to bude asi Nilan Comfort300 alebo CT300 komplet zostava s el predhrevom a riadením.

to KorDa a SFO : Bolo by miesto pôvodnej zostavy (pasiv RJ + el dohrev + chladenie studnou) lepšie inštalovať Nilan VPL 15 ? Cenový rozdiel nie je veľký.
Druhá otázka : má zmysel pri VPL 15 riešiť chladenie studňou ako pomoc chladeniu ?
Tretia otázka : je potrebné inštalovať HP k VPL 15 ? (dosť vysoká cena) Bude RJ o toľko účinnejšia (v pomere cena/výkon) ?
Páni, vopred ďakujem za odpoveď

[BobTheBuilder]

Možná i proto v Česku sedíme v notně zakouřených hospodách, protože by vyvětrání alespoň na hranici požadované normou nikdo neufinancoval.

Nie možno ale určite, poznám z praxe, prevádzkoval som "hospodu"

[KorDa]

Ak by to mala byť pasívna RJ tak to bude asi Nilan Comfort300 alebo CT300 komplet zostava s el predhrevom a riadením.

Na trhu jsou tři kategorie pasivních jednotek - základ, střed a špička. Nilan Comfort 300 je slušný střed, Nilan CT 300 je absolutní špička.

Bolo by miesto pôvodnej zostavy (pasiv RJ + el dohrev + chladenie studnou) lepšie inštalovať Nilan VPL 15 ? Cenový rozdiel nie je veľký.

Četl jsem tady i na jiných fórech různá hodnocení pasivních a aktivních rekuperací. Můj názor je takový, že je potřeba posoudit celý koncept TZB pro daný objekt a to z více hledisek.
1)Jak bude realizován dohřev vzduchu - u pasivních jednotek.
2) Je k dispozici dostatečný topný zdroj? U větších jednotek je to fatální otázka. Když se budete rozhodovat, zda pro penzión, malou výrobnu, dílnu nebo restauraci použít pasivní rekuperaci - narazíte na potřebu desítek kW potřebného výkonu na dohřev vzduchu. Dohřívat plynem? Je k dispozici plyn? Dohřívat elektřinou? Je k dispozici dostatečný příkon /silná el. přípojka/? V takovém případě je velká výhoda aktivních rekuperací, že mají jen třetinovou spotřebu energie. Proto mluvím o komplexním pohledu.
3)Jak bude řešen ohřev TUV, chlazení - k tomu může přijít fotovoltaika.
Proto nemám rád horlivost a vyzdvihování jen jednoho principu nebo jednoho konkrétního výrobku.

Druhá otázka : má zmysel pri VPL 15 riešiť chladenie studňou ako pomoc chladeniu ?

Limitující jsou průtoky vzduchu a teploty chladiče. Určitě by nemělo smysl v tomto případě, dát vodní výměník za jednotku /jak jsem uváděl dříve/. Vzduch už by byl ochlazen pod povrchovou teplotu vodního chladiče. Možná by to mělo smysl jako předchlazení před jednotku a to ne z důvodu nutnosti, ale z důvodu snížení spotřeby.

Tretia otázka : je potrebné inštalovať HP k VPL 15 ? (dosť vysoká cena) Bude RJ o toľko účinnejšia (v pomere cena/výkon) ?

[/quote]
Má. Jsem vůbec překvapen, že se o technologii tepelných trubic tolik píše. Je známá v odborných kruzích, na amatérském fóru bych ani neočekával, že bude diskutována.

[BobTheBuilder]

Na trhu jsou tři kategorie pasivních jednotek - základ, střed a špička. Nilan Comfort 300 je slušný střed, Nilan CT 300 je absolutní špička.

Môžete mi porovnať tieto jednotky? V čom konkrétne je CT 300 lepšia?

1)Jak bude realizován dohřev vzduchu - u pasivních jednotek.
2) Je k dispozici dostatečný topný zdroj? .....
3)Jak bude řešen ohřev TUV, chlazení ....Proto nemám rád horlivost a vyzdvihování jen jednoho principu nebo jednoho konkrétního výrobku.

Môžete sa k pôvodnej otázke vyjadriť ak zoberiete do úvahy informácie o byte uvedené na začiatku diskusie?

Chladenie studňou by stálo cca 1000 eur. Má to podľa Vás pri tejto cene zmysel inštalovať ku VPL 15 ?

Jsem vůbec překvapen, že se o technologii tepelných trubic tolik píše. Je známá v odborných kruzích, na amatérském fóru bych ani neočekával, že bude diskutována.

HP sa dostali do povedomia verejnosti vďaka tomuto fóru

[BobTheBuilder]

Elektrodesign MKW250 ...Negativ.....ale třebas s KoVaným Obchoďákem naleznete KOmpromis ...

Toho by som sa rád vyvaroval, neverím predajcom ... každá líška svoj chvost chváli... asi by som sa nedostal k relevantným informáciám
... a keby aj, nie som taký zdatný aby som ich správne spracoval
Má zmysel pri investícii 1000 eur inštalovať spomínaný výmenník na letnú sezónu či už pre aktivnu alebo pasívnu RJ.

Jste v zadání mimo teplotní rozsah a průtok vody ...

Hmm snažím sa len nájsť nejaký vhodný spôsob ako zúžitkovať studňu keď už je k dispozícii ...


Dosť som uvažoval o Nilan VPL 15. Ale nepáči sa mi že dokáže rekuperovať len
pri zapnutom TČ, čo znamená, že má permanentný odber min.500W
Neviem či v tomto prípade má zmysel táto jednotka

Vďaka za odpovede vážení

[BobTheBuilder]

Ave PT BTB, vidím, že se učíte rychle

Mám ambíciu stať sa SVZTO

Ďakujem za odpoveď, ako obvykle som z nej moc nezmúdrel
Bohužiaľ nie som matfyzák, z tých tabuliek si neviem nič vypočítať.
Tento projekt riešim na základe skúseností iných "kutilov". Konkrétne tento výmenník inštaloval známy, šľapalo mu to túto letnú sezónu. Kŕmil to vodou zo studne o prietoku 160 l/hod a teplote 17st, zaradil to pred pasívnu RJ s prietokom 150m3/h.
Pri vonkajšej T 30st mu to fúkalo vzduch s teplotou 22st. Myslím, že to je super výkon takmer "zadarmo"

Voda s průtokem 1 tuna za hodinu, to je Hukot jak Ďas!

Uznávam, priznávam, to som podcenil Dosadil som hodnotu max možnosti kapacity studne.

kdybyste chtěl hnát Vámi zvoleným výměníčkem luft přes 4 m/s I metr bude celkem svistot ...

Ne, ne, žiadne fukoty, len štandardný prietok RJ.

... btw tento výmenník sa mi nezdá ako "pidi výmenníček" na horeuvedený prietok, alebo sa mýlim

POZOR Vyhlasujem VEREJNÚ ANKETU Koľko čítajúcich dokáže rozlúštiť toto :

Jenže Nomos může být totálně lživý,
Logos zcela PoTrouble ALogický ...
Jo, a předpona je Eko.
Ale může to být klidně odvozeno od Polis..

... zatím, see ya later

[KorDa]

nepáči sa mi že dokáže rekuperovať len
pri zapnutom TČ, čo znamená, že má permanentný odber min.500W

Když si řeknete A, řekněte si i B. Kdy potřebujeme rekuperovat? Je nutný výměník v jednotce při podobných teplotách venku a v místnosti?
Za pokojovou teplotu si zvolím 21°C.
Možný stav I. (vnější teploty 21 a více °C)
Jednotky s pasivní rekuperací neumí chladit a tedy při všech vyšších venkovních teplotách nepotřebuji v jednotce výměník. Je potřeba si uvědomit, že v pasivní jednotce od března - května až do září - října je rekuperační výměník k ničemu a dokonce tam může i překážet a proto se obchází by-passem. V jednotce VPL 15 také v tomto období prakticky neběží kompresor a větrá úplně stejně jako jednotka pasivní. Má však možnost sepnout chlazení. Může - nemusí, záleží na vašem nastavení.
Možný stav II. (vnější teploty pod 21°C)
Je dobré si uvědomit, kde se bere teplo pro pasivní rekuperaci. Pasivní rekuperace ohřívá přívodní vzduch odtahem z domu, ale ten odtah něco musí nejprve ohřát. Potřeba tepla na udržení stálé 21°C uvnitř bude postupně stoupat v závislosti na poklesu venkovní teploty. Pokud vy zapnete aktivní rekuperaci, bude mít příkon, ale také výkon. Když budeme brát COP kolem 3, získáte při daném příkonu 1500 W topného výkonu z odpadního tepla - tedy spotřebováváte stejné odpadní teplo jako pasivní rekuperace, ale s vyšší efektivitou. Odpadní vzduch ochlazujete k 0°C, což samozřejmě u pasivní rekuperace můžete až tehdy, kdy venkovní teploty skutečně poklesnou k 0°C. Při venkovních 15°C většina odpadního tepla jde ven.
S tím, jak se mění požadavek na potřebu výkonu, se také mění doba a intenzita chodu kompresoru. Jednotka zapíná kompresor s klesající venkovní teplotou jen občas, při dalším poklesu častěji, až do stavu, kdy plně využijete získaný výkon /do určité míry dokáže přebrat funkci topení/.

[BobTheBuilder]

Welcome mr.KorDa, rád Vás tu vidím

Jednotky s pasivní rekuperací neumí chladit a tedy při všech vyšších venkovních teplotách nepotřebuji v jednotce výměník. Je potřeba si uvědomit, že v pasivní jednotce od března - května až do září - října je rekuperační výměník k ničemu a dokonce tam může i překážet a proto se obchází by-passem.

Ups, toto si upresnime. Mal som za to, že výmenník v pasivke dokáže odovzdať teplotu vnútorného-odvádzaného vzduchu (21°) vonkajšiemu-privádzanému (napr 31°), t.j. "chladí". Alebo nie

S tím, jak se mění požadavek na potřebu výkonu, se také mění doba a intenzita chodu kompresoru.

Týmto som si nebol istý, som rád že ste mi to potvrdili. V tom prípade je to OK
Otázka znie: Má VPL 15 invertor ? Ak nie, tak pri vonkajšej teplote napr.10° musí dosť často zapínať a vypínať. Predstavujem si to takto: Pri teplote 10°zapne kompresor a 30sek fúka dnu vzduch o teplote 30°, vypne kompresor a 30sek fúka dnu vzduch o teplote 10°. Neškodí to kompresoru

[KorDa]

Mal som za to, že výmenník v pasivke dokáže odovzdať teplotu vnútorného-odvádzaného vzduchu (21°) vonkajšiemu-privádzanému (napr 31°), t.j. "chladí". Alebo nie

První otázkou je, kde se v domě vezme teplota 21°C při venkovní 31°C ? Druhá otázka, jaký význam má v takovém případě výměník? Pokud mi teplotu nestabilizuje nějaká akumulační hmota /např. betonová nebo vápenopísková konstrukce/ a studeného vzduchu mám jen tolik, co se ho tam dostal v noci nebo ráno a větrám intenzitou 0,3-0,5, tak se teploty vzduchu během hodiny až dvou vyrovnají a není čím ochlazovat přívod.
Pokud mi tu stabilitu teploty dělá masivní konstrukce, funguje jako regenerátor a deskový výměník na tom nic moc neovlivní. Naopak díky tlakové ztrátě může více zatížit ventilátory a ty ještě trochu přitopí.

Predstavujem si to takto: Pri teplote 10°zapne kompresor a 30sek fúka dnu vzduch o teplote 30°, vypne kompresor a 30sek fúka dnu vzduch o teplote 10°. Neškodí to kompresoru

Aktivní rekuperace fungují jinak. Vždy tam funguje nějaká teplotní hystereze. Když při venkovní teplotě 10°C budete v domě požadovat teplotu 21°C, bude VPL15 topit a dohřívat přívodní vzduch tak dlouho, než se dosáhne požadované teploty. To za 30 vteřin nedá. Kompresor si pojede třeba hodinu, pak na minutu vypne, rozmrazí a jede zase třeba hodinu. Podobně jako lednice. Když dosáhne v domě požadované teploty - vypne. Počká, než dům vychladne o 1 nebo více °C a zase zapne. Ani v dřevostavbě bez akumulace teplota za 30 vteřin neklesne. Cykly mají bezpečný odstup a skutečně bych chod připodobnil chodu ledničky.
PS: Ještě bych upřesnil. U VPL15 máte nastavitelnou minimální teplotu přívodního vzduchu - nemůže se tedy stát, aby vám dovnitř foukalo 10°C, pokud takto nízkou teplotu vstupu sám nepovolíte.

[BobTheBuilder]

První otázkou je, kde se v domě vezme teplota 21°C při venkovní 31°C ? Druhá otázka, jaký význam má v takovém případě výměník?

Myslel som prípad, kedy mi interiér chladí klimatizácia. Ak by som vetral bez rekuperácie, tak klímou ochladený vzduch 21°by som odťahoval von a vonkajší 31°vzduch by som tlačil do miestnosti. V tomto prípade pasívna RJ zabezpečí odovzdanie teploty odvádzaného chladného vzduchu privádzanému teplému.
T.j. pasívka má zmysel aj v letných mesiacoch.

Aktivní rekuperace fungují jinak. Vždy tam funguje nějaká teplotní hystereze......

Ak tomu dobre rozumiem, (pri teplotách ako sme namodelovali v predchádzajúcom príspevku) aktívka nefúka dnu oveľa vyššiu teplotu ako je požadovaná teplota interiéru 21°. Nebolo by vhodnejšie aby kompresor išiel napr. len 1/2 hod a fúkal teplejší vzduch a druhú pol hodinu by bol vypnutý ? RJ by mala nižšiu spotrebu

PS: Ještě bych upřesnil. U VPL15 máte nastavitelnou minimální teplotu přívodního vzduchu - nemůže se tedy stát, aby vám dovnitř foukalo 10°C, pokud takto nízkou teplotu vstupu sám nepovolíte.

To je dobrá funkcia

[KorDa]

Myslel som prípad, kedy mi interiér chladí klimatizácia.

Když poběží klimatizace, bude zdroj chladu, pak ano.

Ak tomu dobre rozumiem, (pri teplotách ako sme namodelovali v predchádzajúcom príspevku) aktívka nefúka dnu oveľa vyššiu teplotu ako je požadovaná teplota interiéru 21°.

Aktivní rekuperace jede konstantním výkonem, výstupní teplota vzduchu se liší v závislosti na objemu a teplotě venkovního vzduchu. To znamená, že při 10°C fouká dovnitř třeba 35°C při 150 m3/h. Berte to jen jako příklad. Toto množství vzduchu ohřeje dům v závislosti na jeho TZ za různě dlouhou dobu. Nastavená teplota místnosti je jen hlediskem pro aktivaci kompresoru.