rekuperacia naklady/navratnost

[Ferin]

nejlepší je větrat oknem a ušetřit za rekuperaci úplně!.Jestli stojí pasivní 100 tisíc a aktivní taky tak, je nesmysl řešit aktivní nbeo pasivní ale jestli rekuuperaci ANO-NE.

Najlepšie je používať LATRÍNU a ušetriť za wc, kanalizáciu, žumpu a vodu
Bez urážky

Myslím, že ten původní příspěvek byl myšlen jinak.

[zakňaktel]

Stojí za to opravdu ten komfort? Nikdy jsem doma řízený větrání neměl a neudusil jsem se.

Jak to víte ? Pokles výkonosti mozku v důsledku nedostatečného zásobování kyslíkem sám na sobě nezpozorujete.
Funkční pasivní jednotku lze pořídit i za 25 tis.

[kurda]

Co znamená funkční rekuperace? 2 potrubní ventilátory se dají koupit za 600 Kč, časový spínač a může větrat řízeně do 1000 Kč. Bavíme se o rekuperaci. To chápu jako zpětný zisk tepla ne jako větrání. Jde o ušetřený peníze bez a s rekuperací.

[Mathilda]

Máte svým způsobem pravdu. Dva potrubní ventilátory do rozvodu s triviální regulací můžete skutečně srovnávat s nějakou méně účinnou pasivní jednotkou nebo se systémem regeneračních stěnových jednotek.
V takovém případě bych i souhlasil, že jsou to zcela vyhozené peníze. Slušná větrací jednotka ale dokáže vedle úspor přivádět do místností již přihřátý vzduch. To byste měl u ventilátorů honičku s kondenzací. Při nízkých teplotách cca 5°C a nižších by roury ochladily a tekla by z nich voda v celém domě. Když je fest zaizolujete, posunete problém k vyústkám. V tento okamžik přesně poznáte rozdíl ledovým vzduchem jen z ventilátorů, oraženým vzduchem z pasivní rekuperace a teplým vzduchem z aktivní. Teď aktuálně je venku 7°C. Z ventilátoru by šlo při dobře zaizolovaných potrubí 7-8°C, z pasivní rekuperace 18-19°C a z aktivní si nastavíte 45-46°C. To už je rozdíl v komfortu. Až bude vedro 35°C, větrákem poženete 35°C, pasivní rekuperací 30°C a aktivní si zvolíte 17°C. Chápete, co nabízejí jednotlivá zařízení?

[zakňaktel]

Na druhou stranu ve zmíněné modelové situaci - venku 7°, z pasivní jde 19°, na pokojových 22 - 23° to dotáhnou vnitřní zisky, tedy není potřeba předehřev ani dohřev, takže spotřeba je pár desítek Wattíků. Jakou spotřebu bude mít aktivní jednotka ( ta která neobsahuje pasivní výměník) , při stejném výstupu asi 19° ?

[Návštěvník]

Na druhou stranu ve zmíněné modelové situaci - venku 7°, z pasivní jde 19°, na pokojových 22 - 23° to dotáhnou vnitřní zisky, tedy není potřeba předehřev ani dohřev, takže spotřeba je pár desítek Wattíků. Jakou spotřebu bude mít aktivní jednotka ( ta která neobsahuje pasivní výměník) , při stejném výstupu asi 19° ?

Dotáhnou vnitřní zisky? Vy si děláte legraci nebo jen dráždíte spícího SFO? Aby pasivní jednotka mohla vůbec rekuperovat, potřebuje vnitřní teplo na celých 22-23°C odtahu. Kde by se tam jinak bralo? Myslíte, že pasivní deskový výměník má nějaký generátor energie a to ještě zdarma? Začněte z bodu 0°C vnitřní teploty a 0°C venkovní teploty V takovém případě z pasivní rekuperace půjde 0°C, maximálně 1°C, co se ohřeje od ventilátorů. Neznám přesně příkony jednotlivých aktivních rekuperací, ale tam se bude podílet na ohřevu energie získaná ochlazením o teplotní delta odpadního vzduchu a možná nějaká další energie získaná kondenzací. Jako u běžného TČ vzduch-vzduch.
Abyste mohl porovnávat stav při vnitřní teplotě 22-23°C musíte nejprve v domě zatopit. Jde o to, čím topíte, s jakou spotřebou atd. Tím, že z aktivní rekuperace budete dostávat vyšší teplotu vzduchu, budete se podílet již na celkovém topení. Nemůžete počítat s jen dohřevem nad 19°C. Musíte započítávat krytí TZ celkově.

[zakňaktel]

Nedělám si legraci. Ledaže by mi můj dům lhal do očí. Opisuji toto z vlastního života. Vnitřními zisky myslím slunce a ztrátové teplo elektrických spotřebičů a lidí. Elkotel je vypnutý, rekuperace jede na nejnižší stupeň nonstop a doma je 22 - 23. Nemám jiné vysvětlení, než že je to dotace ztrátovým teplem. I když se to na topení podílí i v zimě, není obvyklé to nazývat topením. Jistou chybovost tam vnáší kolísání venkovní teploty a setrvačnost.

[Návštěvník]

Je rozdíl 7°C nárazově během dopoledne, 20°C přes den a další pokles v noci oproti 7°C jako maximální denní teplotě. Samozřejmě zde bude hrát roli setrvačnost, akumulace a další hlediska. To je ale v podstatě vedlejší, důležité je, že je počítáme s nějak ohřátým vstupním vzduchem do rekuperace. A to teplo se tam musí nějak na vstup dostat. Každé TČ za co považuju i aktivní rekuperaci má příkon a převládající výkon díky COP většímu než 1. Pokud je takové teplo využito, nemá smysl mluvit o nějaké spotřebě (příkony ventilátorů jsou shodné). Pokud ne, předpokládal bych nastavení, kde se TČ vypne. Porovnávání rozhodně není jen o měření aktuálního příkonu bez souvislostí. Věřím tomu, že za určitých stavů může vycházet výhodněji jeden a za určitých druhý. Záleží na porovnání v globálu za rok nebo jiné delší období.