NIBE FLM - MODUL PRO ŘÍZENÉ VĚTRÁNÍ

[Eldborg]

Zdravím členy airfora,

S blížící se konečnou podobou projektu novostavby RD se dostávám před zodpovězení otázky: Řízené větrání - ANO či NE?

Donedávna jsem byl přesvědčen o tom, že cestou řízeného větrání nepůjdeme a budeme větrat okny. Mám zpravovaný odborný výpočet TZ objektu bez aplikace řízeného větrání s rekuperací a s ním:
- bez rekuperace: TZ = 9,9 kW, kde 2,7 kW tvoří tepelná ztráta větráním
- s rekuperací: TZ = 8,5 kW, kde 1,3 kW tvoří tepelná ztráta větráním

Z toho je patrné, že ekonomický přínos aplikace řízeného větrání s rekuperací je pro konkrétní objekt zanedbatelný.

Jelikož bude dům vytápěn TČ země-voda, narazil jsem v souvislosti s otázkou řízeného větrání na možnost osazení TČ modulem FLM od NIBE, které zajišťuje odsávání odpadního vzduchu (koupelny, WC a kuchyně), jehož energie je přes výměník předávána primárnímu okruhu. Pokud jsem tomu správně porozuměl, jedná se o podltakový systém větrání, což znamená nějakým způsobem zajistit přívod čerstvého vzduchu. Napadají mě tři možnosti:
- prostupy obvodovými stěnami a osazením podtlakovými ventily - na první pohled nejjednodušší způsob, ale jako laik si nedokážu zodpovědět jaká to může nést úskalí
- osazení oken větracími klapkami (Regel Air, Eareco) - pro mě to znamená znehonocení vlastnosti oken
- centrální rozvod - to by znamenalo instalaci jednotky pro přívod čerstvého vzduchu a následný rozvod po objektu, ale nezávisle na jednotce FLM, což mně přijde jako nesmysl

Jak tedy nejvhodněji zajistit přívod čerstvého vzduchu do objektu za předpokladu, že instalace jednotky FLM má smysl?

Předem děkuji za postřehy, náměty.

Eldborg

[Ševinský]

Kdyby stavební úřad postupoval v souladu s Vyhláška č. 268/2009 Sb., nevydal by bez vyřešené vzduchotechniky stavební povolení. V § 11
Denní a umělé osvětlení, větrání a vytápění, odst. (3) Obytné místnosti musí mít zajištěno dostatečné větrání venkovním vzduchem a vytápění v souladu s normovými hodnotami, s možností regulace vnitřní teploty. Platná norma pro větrání je EN 15665 a ta větrání jen okny nepřipouští.
Větrání infiltrací resp. přívod vzduchu spárami zavřených oken lze připustit pouze u budov, kde není možná výměna původních oken za nová těsná okna (např. v památkově chráněných budovách). Přívod vzduchu do obytných prostor s novými a rekonstruovanými okny je nutné řešit alternativně následujícími způsoby:
1) větracími štěrbinami, které jsou integrovány do výplní stavebních otvorů,
2) specifickými přívodními otvory v obvodových stěnách (štěrbiny, kruhové otvory, apod.),
3) větrací jednotkou.
Tolik suchá legislativa.

[Ševinský]

Teď k dotazu na podtlakové větrání. Osobně bych si nedal do domu nic, co stojí hodně peněz, je to polovičaté řešení a ve výsledku mě může obtěžovat. Jestli v domě plánujete krb, krbovou vložku nebo podobný topný zdroj, na podtlakové větrání zapomeňte rovnou a dále ani nemusíte číst (byl byste v rozporu nejen s TPG 70401, zároveň byste riskoval životy obyvatel domu). Když odsajete vzduch z WC, koupelny a kuchyně, musíte jej zároveň do domu přivést. To je jedna z popisovaných variant větrání (2). Nehledě na to, jaká je estetická stránka těchto specifických přívodních otvorů, je také nemalá cena (kus se pohybuje kolem 2 000 Kč, s montáží a případným vrtáním se dostanete na dvojnásobnou cenu. Celé vynásobte počtem obytných místností). Největší problém je s velmi malým komfortem takového řešení. Venkovní vzduch bude přiváděn o teplotě, jaká je aktuálně venku. V zimě bude mrazivý a v létě horký. Jak jsem již psal v odpovědi na systematičnost řešení, podtlakový systém je naprosto nesystémový a řeší jen jednotlivost = využití odpadního vzduchu. Naprosto se nehodí do rozumného konceptu celého domu. Odděleně větrání přes standardní pasivní rekuperační jednotku by si už poradilo lépe, přívodní vzduch by vám v zimě alespoň částečně dohřálo. Je to zase jen polovičaté řešení, ale alespoň do domu nepotáhne ledový vzduch. Znovu a znovu opakuji, že dům se musí řešit komplexně. Kdyby byl průduch podtlakového větrání někde nad rozpáleným radiátorem, bylo by to snesitelnější než nad podlahovým teplovodním vytápěním o povrchové teplotě max.35°C. Předpokládám, že ke zvolenému tepelnému čerpadlu chcete podlahovku. Když už tolik investujete do svého domu, zamyslel jste se nad chlazením a přípravou TUV? Bude umět TČ reverzní chod? Budete chladit do podlahy? Teplou vodu budete ohřívat pomocí TČ? Budete každý den startovat 9kW TČ pro ohřev vody i v létě, kdy se topit nebude? Přitom existují zařízení, která chladí přívodní vzduch, tímto vzduchem ohřejí vodu a vaše TČ může přes léto klidně odpočívat a šetřit motohodiny a zbytečné starty. Vidíte, jak daleko jsme se dostali od úvodního řízené větraní ANO – NE. Všechny souvislosti se musí promýšlet do detailů. Řešit jen VZT bez návazností nemůže u zodpovědných zákazníků uspět.