Vents VUT 200 H mini

[Gambi]

Můžete zhodnotit tuhle jednotku?

Centrální rekuperace vzduchu - Rekuperační jednotka VUT je novou generací rekuperačních a ventilačních systémů pro celý dům. Kombinuje nepřetržitou ventilaci s nejprogresivnějším rekuperačním systémem. Bez ztrát energie lehce z domu odstraní znečištěný vzduch a nepříjemné pachy z kuchyně, koupelen a WC a zajistí stálý přísun čistého filtrovaného vzduchu. Tím umožní Vám i Vaší rodině dýchat ve vašem domě stále čerstvý venkovní vzduch při zachování optimální tepelné pohody v domě a minimálních provozních nákladech. Zajišťuje nepřetržité větrání i v době, kdy je dům zcela uzavřen (dovolená, rekreační objekty).

Charakteristika zařízení :
- AHU větrání s rekuperací tepla
- K dispozici pro připojení horizontální ( H) nebo vertikální ( V)
- Určené pro větrání domů, bytů a malých veřejných prostorách
- Vyjímatelné boční panely na obou stranách , usnadnění přístupu ke službě panel
- Sestává ze dvou radiálních ventilátorů , cross - deskový výměník tepla ( rekuperátor ) a dva filtry
- Je šetrný k životnímu prostředí , izolace a zvukové izolační materiál o tloušťce 20 mm
- Built -in zařízení , aby se zabránilo zmrazení rekuperátor
- shromažďovat a kondenzátu použité seřizovač s odpadními vodami
- Volitelné ovládání zařízení pomocí elektronického ovládacího panelu

Kapacita [ m3 / h] 200
Jmenovité napětí při 50 Hz [V] 230
Maximální výkon ventilátoru [W] 2x70
Spotřeba energie 2x0 , 32
Obrat min-1 2400
Hladina hluku dB ( A) / 3 m 1925-1945
Obrat min-1 55
Rekuperace Účinnost [%] 85

Přímo ze stránek výrobce Vents Ukraine:

ЕС – motor no

[Martin Šperl]

Gambi, v příspěvku Ideální rekuperace http://www.airforum.cz/viewtopic.php?f=18&t=956&p=3281#p3281 jsem popsal podle jakých hledisek je dobré hodnotit rekuperační jednotky.
Ke konkrétnímu typu:
a) motory: nejsou EC,
b) výměník: křížový,
c) skříň: viz foto,
d) regulace: základní.
Když si přečtete můj příspěvěk, rozepsal jsem, jak je možné na jednotce ušetřit. Zde se to potvrzuje ve všech bodech. Šetřilo se na motorech, jsou AC, ty se používají v těch nejlevnějších jednotkách.Výměník je křížový, opět snaha po nejnižší ceně na úkor kvality = účinnosti. Skříň se mi těžko hodnotí, jednotku jsem neviděl, ale také nejsou (nenašel jsem) certifikovanou zkušebnou ověřené údaje o těsnosti jednotky. Regulace je základní. Aby mohl výrobce jít s cenou dolů, musí vyrábět v levnější destinaci. Nechci generalizovat a srovnávat s ukrajinskými zedníky, to by asi nebylo spravedlivé, ale záruku kvality provedení bych také na Ukrajině nehledal. Takže jedinou "výhodu" této jednotky vidím v nízké ceně.

[Waco1973]

Předem chci říci, že jsem pouze uživatelem rekuperace už více jak 10 let a nejsem odborníkem v dané problematice. S hodnocením odborníků jsem se však při stavbě setkal teměř u všeho a ten či onen mi doporučoval to nejlepší. O hodnocení rekuperace z hlediska účinnosti protiproudého / křížového výměníku nemůže být řeč. Protiproudý samozřejmě vyhraje, ale na příkladu z měho domu kde protiproudý mám, jsem zjistil, že je to celkem jedno, protože větráme ve čtyřech denních cyklech po cca 2hod a účinnost méně vykonného křížového výměníku (máme zkušenost) se nijak neprojevila na celkových platbách za energie. Náš první rekuperátor od firmy ATREA, model DUPLEX... se kazil po prvních 4 řech letech a pak už jsme do něj jen cpali peníze. Za AC motory cca 4 x / 2800,-/ ks, dále za výkonové jednotky které je ovládají cca 2x / 5500,-/ ks. Takže po celkovém zhodnocení dnes nedám na rady odborníků z oboru větrání, dokonce ani co do kapacity ne! Na 330m/3 dům naprosto stačí 100-150m/3 rekup. Rekuperátor musí být co nejlevnější, motory (nemusí být AC) co nejjednodušší bez aplikace na silent-bloky apod. Výměník může klidně být křížový, protože vám nikdy neubere o tolik více tepla v řádu celého roku o kolik bude dražší v pořízení a motory AC s jejich komplikovaným regulováním se za čas stanou jen žroutem peněz. To je má rada spotřebitele.

[Pluto]

...větráme ve čtyřech denních cyklech po cca 2hod...Rekuperátor musí být co nejlevnější, motory (nemusí být AC) co nejjednodušší bez aplikace na silent-bloky apod.

jakmil k nám na firmu přijde člověk s podobným názorem, velmi rychle ho přesměrovávám konkurenci. Je to skupina zákazníků, kteří skutečně sledují jen a jen cenu. Nechtějí projekt, zbytečně vydané peníze. Nechtějí dopravu, přijedou si sami třeba vlakem. Nepožadují montáž, neboť tak primitivní věc si namontují sami. Dost často si i sami dělají rozvody. Zdánlivě pohoda, prodá se jim nejlevnější stroj, nejlépe použitý nebo repasovaný a zbývá jen zamávat a ukázat cestu na vlak. Chyba lávky. Tahle sorta jsou největší prudiči, co jen může stavebnictví přinést. Jakmile dojedou domů, začne nekonečné kolečko telefonátů, mailové korespondence. Chtěji poradit se zavěšením, s připojením, s ovládáním a začnou hledat chyby. Vždycky spolehlivě něco najdou. Nakonec se dožadují dodatečných slev a servisních zásahů a celá akce je totální propadák. Takže když se objeví někdo, kdo chce nejlevnější výměník, jednotku s krabice od bot a ventilátory stačí zap/vyp, je nelepší stáhnout rolety a předstírat inventuru.

[Zohan]

To: Pluto
K čemu je dobrý tvůj příspěvěk?
Fakticky vzato, kdo požaduje větrání jen na 1/3 dne, tomu stačí i obyčejná jednotka. Těch 100-150m3/h je nakonec taky pravda. Jde ale o to, aby malá jednotka měla dostatek tlakového výkonu.

[nemo]

Podle mě, je to něco jako Dacia mezi auty. Samozřejmě, že má své nevýhody, ale zase je levná.
AC motory: EC jsou úsporné zejména při regulovaném chodu, při plném výkonu je spotřeba srovnatelná s AC. Takže pokud nebude jednotka předimenzována, vlastně není zásadní rozdíl. nevýhodou je, že pokud se mi doma sejde 15 lidí, nemám možnost přidat a větrání bude nedostatečné. Ale kdy se to stane.
Křížový výměník: Nemá zdaleka takovou účinnost jako protiproudý, ale zase v zimě nezamrzá. Troufám si říct, že při teplotách pod -5°C je paradoxně křížový výměník účinější, než protiproudý, který se buď skoro pořád odmrazuje (účinnost 0%), nebo musí mít předehřev. I tak je asi protiproudý výměník výhodnější, nic méně jsou i jiné parametry, než účinnost rekuperace.
Skříň: Nevím, osobní zkušenost nemám. Zřejmě nebude tak dokonalá, jako u drahých jednotek. Řekněme, že přes skříň uteče 3-5% větracího vzduchu. Při 150m3/h je to 4,5-7,5m3/h. Zpravidla bývá jednotka umístěna v technické místnosti, která také nějaké větrání potřebuje. Pokud je toto větrání dimenzováno řekněme na 20m3/h, stačí ho seškrtit na 15m3/h a jsme na svých.
Regulace základní: Ano, nemá 1000 variant a možností, ale zase je to jednoduché na obsluhu.

Tedy netvrdím, že je to výborná jednotka, ale svoje místo na trhu určitě má.

[Zohan]

Souhlasím s Nemem, v principu to není takový podvod jako decentrální semtam rekuperace-regenerace. Netroufal bych si však jednotku přirovnat k Dacii, podle mě je rozdíl oproti konkurenci ještě mnohem větší.
V obecné rovině pasivní jednotky operují zejména se senzitivním teplem, tedy jen s malou částí potenciálně možné zpět získatelné energie. Procenta účinnosti se vztahují právě jen k té menší zpět získatelné části energie. Představte si to tak, že bych kýblem chtěl přelévat vodu z řeky do mlýnského náhonu a bazíroval bych na tom jestli 10 litrový kýbl zachytí 9,3 litru nebo 8 litrů. Mnohem více vody mi uteče kolem, ji odnese řeka a já pomocí kýblu využiji jen malé procento síly řeky. Abych využil maximum potenciálu řeky, musím udělat stavební opatření a použít lepší technologii.

[Zohan]

I na realitu provozu je možné se dívat z více úhlů. Vrátím se k mému modelu s mlýnským náhonem a řekou.
Je nutné mít kvalitně provedený dům s vysokou těsností, resp. minimální průvzdušností. To je alfa a omega využítí zpětného využití energie. Paralela s řekou, navést pomocí stavidla co nejvíce proudu do náhonu. Maximálně utěsnit, aby v říčním korytu prakticky netekla voda. V BDT je to někde kolem 0,3.
Dále použít maximálně účinnou rekuperaci, paralela mlýnské kolo s horním nátokem tzv. horní korečník. Možná to není tak všeobecně známo, ale mlýnské kolo, které jen leží v proudu tzv. hřebenáč, má tak třetinovou účinnost oproti hornímu korečníku. Opět převod do vzduchotechniky jsou to křížové, protiproudé a jiné výměníky. Speciální kapitolu tvoří aktivní rekuperace, kde paralelu v mechanice mlýna hledám složitěji, ale úplně to nevynechám. Podle materiálů výrobců pasivních deskových rekuperátorů se dá z odpadního vzduchu ze 100 m3 dostat výkon kolem 1000 W. Je tím myšlen přenos tepla senzitivního a latentního. Nebo by se to dalo popsat jako výkon hořáku, který ohřívá přívodní vzduch s tím, že má dvě "bomby-lahve" a v nich trochu jinak získané palivo. 2/3 možného přenosu tvoří senzitivní teplo a 1/3 latentní (kondenzační) teplo. Prodávám, jak jsem koupil, podmínky jsou běžná pokojová teplota, venku nula, tomu odpovídající vlhkosti, entalpie a určitá míra zaokrouhlení, aby se to dobře pamatovalo. Slušný výměník přenese zhruba 2/3 možného, mělo by se tedy udávat účinnost kolem 60 % u velmi kvalitních deskových výměníků. Udává se to však jinak, používá se jiná norma.

[Zohan]

Abych nezapomněl na aktivní rekuperace, ty si samozřejmě dokáží na latentní (kondenzační) teplo sáhnout a protože dokáží chladit více, než je ta startovací a srovnávací 0°C, je zisk větší, současně je tam i příkon. Pokud je slušné COP, je to pro uživatele výhodné, ale srovnání už nejde jednoduše provést a dostáváme se do jiné diskuze.