Sentinel Kinetic B

[Miras]

Vyřadil jste předehřev, to souhlasím a studna nemusí být špatná náhrada za zemní kolektor. Nevidím to systémové řešení pro pasivní domy. Studnu nemá každý a navíc je to svým způsobem experiment. Pokusů na toto téma jsem řešil s kutily, kteří se o to pokoušeli již několikrát, nikdy to nebylo dost dobré. Neznám firmu, která by takový výměník vyráběla za rozumné a efektivní ceny. Studnou jste mě přivedl ještě na další aspekt, kterým je chlazení. Zkušenosti majitelů pasivních domů, kteří si nechtějí lhát, jsou takové, že se většinou přehřívají a zejména dřevostavby. Tím se dostávám oklikou ke zkušenostem, které jste vzýval na začátku diskuze. Jen zlomek lidí má srovnání, je tedy logické, že svoje řešení považují za dobré. Jsou lidé, kteří pasivní dům považují za něco, čím utekli sousedům. Bohužel jsou často neobjektivní v hodnocení svých pasivních miláčků, kteří jim pomohli na krátkodobý piedestal slávy. Tato neobjektivní hodnocení naleznu občas i zde a dokonce od lidí, kterým jsme dělali projekt. Jsou tak čitelní, jak opakují svá naučená klišé, že to nezamaskuje sebelépe vymyšlená přezdívka- Tím se mezi lidi šíří stále stejné hlouposti a chyby. Někdy i chyby naší projekce.

[macabe]

Obecně si myslím, že nejde vytvořit systémové řešení, které je univerzálně platné. Každý klient má nějaké návyky a požadavky a těch se nechce vzdát.
Studnu jsem měl na pozemku při koupi, tak ji zkusím použití.
Stavím si to pro sebe, tak chci trochu i experimentovat ať získám další poznatky z reálného provozu.

[Miras]

Jsem poněkud jiného mínění. Systémová řešení by se naopak měla hledat, měla zkoumat a nakonec doporučovat. Jinak lidé vytváří pasivní kočikopejskovské domy.
Když chtějí plavky s kožešinou uvnitř, protože jsou na kožešinu z kabátu zvyklí a považují ji za znak pohodlí, je systémové poradit, že tato kombinace není ta správná.

Pasivní dům má své zásady stavební, má své zásady dispoziční, proč by nemohl mít své zásady TZB?

Topení v pasivním domě není zásadní otázka. Při běžné velikosti u nás stavěných domů se dle PHPP bavíme o zhruba 2000-3000 kWh roční potřeby energie. Čím kvalitnější dům, tím menší spotřeba.
TUV – při 4 osobách a normové spotřebě se s mírnou rezervou jedná o 3300-3500 kWh roční spotřeby. Spotřebu TUV příliš změnit nelze.
Zbývá větrání a případně chlazení. Spotřeba větracích jednotek čistě na větrání je velice podobná a díky ekodesignu i srovnatelná. Zadání je tedy jasné, proč nehledat systémové řešení, když technologie jsou?

[macabe]

Co je systémové řešení? Tepelné čerpadlo za 200 000Kč s hučící krabicí vedle domu?
Nejsem stejného názoru, že lze vytvořit systémové řešení, které lze vždy aplikovat.
Každý uživatel má jiné požadavky.
Systémové řešení byly panelové domy , ale k nim bych se vracet nechtěl.

[BaR]

Dobrý den,

musím souhlasit s Mirasem. Také jsem se setkal s několika lidmi, kteří uvažovali o stavbě pasivního domu a do něj chtěli cpát TČ a jiné naddimenzované technologie. Zde ale nevidím vinu na straně investora, ale na straně projektanta, který se zasekl někde v minulosti a není schopný akceptovat aktuální trendy a řešení. Spousta investorů se v této oblasti nevyzná a tak nechají vše na projektantovi nebo realizační firmě, kterým slepě důvěřují. Neříkám, že to jsou všichni, ale je jich stále dost. „Těžko“ říci, čím jsou motivováni.

Pane Macabe, naopak si myslím, že systémové řešení lze vytvořit a měla by se stále hledat lepší a lepší. Pokud stavím pasiv, určitě můžu vyloučit TČ, kdy investice do něj se mi po dobu životnosti nevrátí. Pokud tedy nemám peněz na rozdávání nebo nechci nízký tarif, případně dosáhnout na dotaci. Nejde ani o hlučnost. Dnes jsou splitové jednotky pro TČ velmi tiché. Obzvlášť dnes, když se nás snaží stát vychovávat a chránit kde se dá, tak musí skoro vše splňovat nejen hygienické a bezpečnostní normy. Navíc nikdo neříká, že musí být hned u domu. Myslím, že se pro pasiv nejvíce hodí nějaká el. podlahovka, infrapanel nebo i přímotop kvůli regulaci. Určitě bych si do pasivu nedával teplovodní otopnou soustavu napájenou tepelným čerpadlem. Stejně bych v dnešní době eliminoval plynovou přípojku. Nejvíce se mi líbí u dnešních pasivů kombinace právě elektrických rohoží do podlahy a aktivní rekuperace, díky které můžu v mezidobí a zimě přitápět a v létě alespoň trochu chladit. Za posun dopředu považuji využití rekuperace i pro ohřev TUV. Zde vidím, že z toho domu maximum dostanu a zároveň ho vněm udržím. Z toho vyplývá i úspora. Pasivní rekuperaci už bych při srovnání cen a nutnosti instalovat předehřev nedoporučoval.

....

[BaR]

....

Docela se divím, co jsou lidi schopní vymyslet a vůbec se nezarazí nad tím, jestli to přinese požadovaný užitek. Ale asi i já bych se těžko loučil se svým "vynálezem" a nepřipustil bych si, že jsem přišel na hloupost.

BaR

[macabe]

Skoro bych s vámi i souhlasil, ale je zásadní problém pokud se budeme držet definice pasivního domu. Pasivní dům nelze udělat jen s.elektrickym vytápěním pokud na střechu neumistime kolektory za x00 000Kč. Primární neobnovitelnou energii je nutné tlačit výrazně dolů.

[nnntomas]

Zdravím,
má někdo nějaké nové zkušenosti s jednotkou Regulus SENTINEL KINETIC B ? Kdo jí máte doma?

[MartinKiwi]

Já ji mám (a na prodej viz vlákno vedle) co by vás zajímalo? Nemám ale zkušenost s jakoukoliv jinou takže nemůžu porovnat (což asi moc lidi obecně nemá).

[nnntomas]

Zajímalo by mě jak byla hlučná, příp. jestli Vás na ní něco štvalo. Resp. proč jste jí prodával. Na jak velký dům jste jí měl a kolik větral? Díky.

[Známý]

Hlavní problém krbu ve skutečně pasivním domě je jeho výkon.
Pasivní domy běžné velikosti kolem 150 m2, mají tepelnou ztrátu kolem 3 kW a to pří teplotách -12°C. Kolik takových dní v topné sezóně je? Při průměrné zimní teplotě kolem 0°C jsou tepelné ztráty domu pod 2 kW. Na obývací pokoj připadá přibližně 30% plochy, poměrově by tedy stačil výkon 0,5-0,6 kW, cokoliv víc znamená neskutečné přetápění. Malé krby znamenají menší ohniště, menší kusy dřeva a častější přikládání. To já jako relax nevidím. Podstatnější však je, že se bavíme o domě, který má mít topný zdroj pro každodenní použití. To rozhodně není pro většinu zaměstnaných lidí krb. Souhlasím s tím, že ideální je elektrický přímotop (může být i skrytý), primární energie mohou vyjít při kompenzaci FV. Je však otázkou, jestli stavíme pro dotace nebo zdravým rozumem. Odborná veřejnost by měla tlačit na změnu dotačních systémů, měly by se stavět úsporné domy především.
Krb bych do pasivního domu nedoporučoval nikomu. Rozhodně ne jako hlavní topný zdroj.
Solární systém s nádrží také nevidím jako ideální. Zabírá poměrně dost místa, nejen samotná nádrž, ale celá hydraulická sestava. V zimě se stejně ohřívá voda elektřinou, takže celkové úspory se o toto období výrazně sníží. V létě je naopak teplé vody nadbytek. Dimenzování solárního systému tak, aby mohl ohřívat TUV i v zimě, způsobí naprostý nadbytek teplé vody v létě. Celé se to dá technicky řešit, ale není to levné a už vůbec ne jednoduché.

Přestože je téma a tento názor 7let starý, dovolím si na něho zareagovat.
Krb/Krbové kamna jsou velmi užitečné jako záložní zdroj. Vypne náhodou elektřina na pár dní a mohu si zatopit. Mám skoropasiv a v KK(nejmenší jaké šly před 12 roky koupit) topím jak je -5° a méně. V obýváku je za chvíli 27-30°C, které se přes noc krásně rozlijí do zbytku domu a ráno je tak 26°. Další topení je až zase večer, kdy teplota spadla třeba na 23-24°C. Párkrát do roka. Kdybych neměl malé děti, mohl bych topit i třeba ráno a pak bych večer nemusel teplotu vyhnat tak vysoko. A ne, není to nepříjemné chodit po domě v trenkách i v zimě. Proto jsme si ty pasivy postavili,ne? Abychom měli levně doma teplo. Ne těch z EU proklamovaných 19°C.

Další nepravda je ta, že se pasiv a obzvlášť dřevostavba přehřívá. Nechápu, jak by k tomu mohlo dojít. V zimě? Ani náhodou. Pokud by bylo horko, pootevřu si okno(to praktikuji i jak topím v těch KK). V létě bude horko i v domech s různou mírou zateplení. Prostě to teplo zevnitř nepůjde do ještě teplejšího venkovního prostředí.

[Známý]

A další věc z tohoto vlákna bych chtěl napravit. Vhodnost/nevhodnost TČ do pasivu. Dlouhodobě máme spotřebu el.en.na vytápění 3MWh/rok. Mám podružný elektroměr na TČ+oběhovky, tak vím přesně. Z toho je ovšem část energie jako předehřev pro TUV. Předehřev je přes výměník v AN. Párkrát do roka zatopím v KK. Taky máme všude podlahovku. Otopná voda je 28°C. TČ je to tehdy nejlevnější co šlo sehnat a to Nordline 9,5kW(v r.2013 tuším do 50000kč - jednotka). Asi by šla sehnat i klimoška za podobný peníz, ale ta nemá moc vysoký COP.
Jeden rok jsem zkusil topit elektrokotlem a byl jsem se spotřebou za topení na 7MWh.
Pasiv+vodní podlahovka+TČ má své specifika jak topit, ale není to vyloženě nesmyslné řešení. Rozhodně je dlouhodobě nejlevnější(pokud nemám své dřevo).

1.při nejčastější teplotě v naší obci, tedy 2°C, topím s TČ doslova max.3hodiny. Je tedy blbost topit v noci, kdy je venkovní teplota tak o 10°C nižší, než přes den. Topíme tedy mezi 10:30-14:30. Čím nižší venkovní teplota, tak začnu topit dříve a déle.
2.nevýhoda tohoto levného TČ je zamražování žebroví za vrtulí. Pokud nastavím délku odmražování moc dlouhou, tratím na elektřině. Pokud moc krátkou, žebroví neodmrzne dostatečně a tím zamrzne dříve a více a COP klesne. Odmražování má stejnou spotřebu EE, jako topení. Pomohla by asi umělá inteligence s kamerou namířenou na žebroví. Takhle to každý den nastavuji(co jak často se odmražuje a jak dlouho se pak odmražuje)
3.Protože se topí poměrně krátce jen pár hodin denně, tak je většinu dne podlaha studená. Když se topí hřeje, pak pár hodin je ještě příjemná a pak už do poledne druhý den je taková skoro nepříjemně vlažná. Koberce máme jen ve spacích místnostech. Obývák, chodba, koupelka, wc, technická - dlažba, nebo marmoleum. Baba tady koberce nechce....
4.Pokud je venku jeden den třeba 2° a druhý den od rána má být dle předpovědi 12° a třetí den od rána 6° a přes den zase 12°(je to jen příklad), tak se mi vyplatí topit až ten druhý den. Přes noc mi teplota klesne na třeba 22,5°C, zatopím ten druhý den z rána jak je venku 12°(vyšší COP) a ten první den netopím vůbec. Toto nejde udělat automaticky a dělám to intuitivně. By mě zajímalo, jestli to někdo někdy dokáže umělou inteligenci naučit.

[Vadrok]

Začnu popisem mého domu. Koupil jsem straší dřevostavbu. Dřevostavbu jsem nikdy nechtěl, protože k ní mám psychologický odpor, ale protože malý domek stál na pěkném místě, nedalo se nic dělat. Během času jsem přistavěl prakticky stejně velikou část z vápenopísku a získal konečně pocit "pořádné" stavby. Co je ale hlavní, že nyní mohu reálně srovnávat chování obou částí z hlediska vytápění a tepelné pohody vůbec. Obě části jsou propojené a tvoří jeden celek přízemní stavby o velikosti cca 80 m2. Dům je využíván na trvalé bydlení s tím, že občas odjíždíme na chatu na několik dní. Topení. Po zatopení je dřevěná část velmi rychle vyhřátá na požadovanou teplotu. U VPC to trvá minimálně o 12-20 hodin déle, než se teploty v místnostech srovnají. V každé místnosti mám termostaty s viditelnou teplotou a vzduchu (v submenu i podlahy). Vše platí stejně i v porovnání z hlediska setrvačnosti. VPC se do rána prakticky neochladí, v dřevěné části je k ránu výrazný teplotní rozdíl ( cca 5°C). Mám dva zdroje - krbová kamna a el.podlahové topení. TČ se mi opravdu pro minimální tepelné ztráty nevyplatí a protože mám i FV, ani v těchto zlých časech z hlediska cen energie to není problém. V létě vyrábím mnohem více enegie, než spotřebuji a v zimě ji kupuji od ČEZu jen za cenu dopravy. Chlazení. To je zásadní rozdíl!!! Dřevostavba je o několik stupňů přehřátá oproti VPC. Je to takový rozdíl, jako když vlezete do stínu nebo sejdete do sklepa. Nutno zmínit, že jsem se to pokoušel dohnat až nesmyslnou izolací a to nemohlo. Nad stropem dřevostavby (půda) je až metr izolace a marná snaha. Nad částí z VPC je betonový strop. Je to jednak ze statických důvodů a pak pevný strop je skutečně super i z hlediska získaných teplotních vlastností stavby. Je zaizolován markantně menší izolací (cca 40 cm vaty). Za mě má z hlediska tepelné pohody dřevostavba navrch pouze tehdy, kdy se po několika dnech vrátíme domů a potřebujeme rychle zatopit.

[Známý]

To beru. Mě k reakci vyprovokovalo tvrzení, že se dřevostavba přehřívá.
Za mě je nejlepší možnost mít nějakou cihlu pro udržování teploty a tu pak masivně zateplit. Protože máme úzký pozemek, tak abychom zachovali odstup budovy od kraje pozemku, a zároveň jsme měli co největší vnitřní plochu, zvolili jsme dřevostavbu. Ta má ve stěnách taky izolaci.
Dobře zateplená cihla, pokud bude několik dní třicítky, tak se taky prohřeje. Přes okna, na které svítí slunce, a nejsou za venkovními žaluziemi. Taky záleží, jak jsou ty okna velké. Jestli dvoj/trojskla... A taky záleží, jak se obyvatele camrají dovnitř a ven. No a v neposlední řadě, jaké jsou vnitřní zisky tepla z elektroniky. U nás jede stovatový PC přes den nonstop, několik notebuků od děcek, bojler, lednička furt se něco vaří. Přesto se nedá říct, že bychom se cítili v přehřáté budově.
U vás máte cihlu ještě více zateplenou, než my dřevostavbu. Že má někdo metr izolace na střeše, to slyším poprvé. Ale jsem toho fanoušek.
Je zajímavé, že se ti dřevostavba do rána ochladí o 5°C. To se v létě u nás nestane ani když jsou v noci všechny okna a dveře dokořán. Pokud bych nechal dveře zavřené a okna jen vyklopené, tak teplota klesne tak o 1°C. V zimě jsou okna pozavírané na noc a teplota klesne při +2°C o 1 a při takových -10° o 2-3°C. Ve stropě je 36cm vaty. Nad vatou je to provětrávano.

Dnes bylo 31°C přes den a teplota vzrostla camráním obyvatel z 23,0 na 25,8. Zítra by mělo být až 33°. Počítám, že teplota doma vzroste večer až na 27°. Prakticky nikdy doma v létě nemáme více jak 27°C. S venkovními roletami z jižní strany by ta teplota asi nikdy nepřesáhla 25°. Když nezatáhnu vnitřní žaluzie, tak teplota vzroste až na 28°C. Ty venkovní musí být účinnější. Ale zítra jedu pro klimu, takže asi nám tu v letních třicítkách horko je Těchto dnů ale není zase tak moc. Při venkovní do 29° se nepřehříváme nikdy, ani když se camráme.

[Vadrok]

Je zajímavé, že se ti dřevostavba do rána ochladí o 5°C. To se v létě u nás nestane ani když jsou v noci všechny okna a dveře dokořán.

Mluvil jsem o zimě, kdy se vrátíme po několika dnech domů a zatopíme. Než naběhne podlahovka, má to setrvačnost, ale mluvil jsme hlavně o stavu po zatopení v krbových kamnech. Vzduch se ohřeje rychle, ale k poklesu teploty dojde u dřevěné části velmi rychle po posledním přiložení. Srovnává se to až tak druhý den.

Udržení chladu v létě je samozřejmě dáno předpokladem předokenních žaluzií, ty máme ve všech oknech na jih a západ domu. Vstup na terasu je přestřešen výsuvnou střechou. Na doporučení jsme v přístavbě nepodlehli velkému prosklení a máme relativně normální okna 120x120 cm. K prohřátí VPC části nedošlo zatím nikdy a vloni byla u nás opravdu slušná vedra. Navíc mám pocit (a o pocity jde v první řadě), že v části z VPC je vlhčeji, příjemněji. Když si jdu občas po obědě odpočnout, vždy volím zděnou část.

A ještě jedna zkušenost. Koupelna a WC je logicky v původní dřevěné části (u obvodové stěny). Stalo se nám, že u přívodu k WC praskla v době naší nepřítomnosti hadička a několik dní tam vytékala voda. Kolik dní to teklo, nevím, pryč jsme byli asi 4. Vše jsme vysušili a domnívali se, že to bude v pořádku. Velké překvapení bylo, když jsem probourával stěnu a budoval dveře do přístavby. Stěna u koupelny byla plesnivá, dřevo zčernalé, izolace se zdála zavlhlá a to to bylo dobře dva roky od potopy v koupelně. Zvenku na fasádě, která je na polystyrenu nebylo vidět vůbec nic a uvnitř na dlaždičkách také. Co se bude dít se stěnou dál, to ani nechci odhadovat. Myslím si, že tohle je velký problém dřevostaveb obecně.