V současné době vytápíte RD vzduchotechnikou 150m3/h 0,7kW bez cirkulace? Na ohřev 150m3/h z -15°C na +20°C potřebujete 1,77kW. Řekněme, že 75% z toho vám pokryje rekuperace, potřebujete tedy dohřát 0,44kW. Na pokrytí ztrát prostupem vám tedy zbývá 260W (=0,26kW). To je trochu málo i na pasivní dům ne?
0,7kW za 24 hodin je stále 0,7kW (W = J/s). 17 je to kWh.
Vycházet musíte z toho, že 150m3/h můžete ohřát cca na těch 35°C a při teplotě v místnosti 20°C, jste schopen pokrýt tepelnou ztrátu 0,76kW. Tvrdíte, že dnes vám stačí 260W na vytopení domu, to by vám potom stačilo přivádět cca 25°C. Nevěřím však, že tomu tak je. Podle mě nebude stačit ani těch 0,76kW . Jestli hodně málo, tak to budou tak 2kW+0,44kW na dohřev vzduchu, tedy ohřívač o výkonu 2,5kW a tepelnou ztrátu 2kW. 150m3/h tam ale 2kW nedostanete (teoreticky ano, ale vzduch by musel mít teplotu 60°C). Běžný RD má tepelné ztráty řekněme 10-15kW, pasivní může mít třeba ty 2kW, takže někde bude chyba. Zřejmě je to tak, že vzduchotechnikou netopíte, ale těmi 0,7kW pouze dohříváte přiváděný vzduch po rekuperaci. Na to skutečně těch 0,7kW pohodlně stačí.
Zabudovat klimatizaci do potrubí principiálně jde, budete se však potýkat s mnohými mechanickými problémy, které asi je možné i kutilsky vyřešit. Je však také nutno počítat s tlakovou ztrátou výměníku, případně s dalšími tlakovými ztrátami způsobenými úpravami trasy.
Topný faktor více než 5 je pěkná hodnota, je však třeba si zjistit, při jakých parametrech je měřen. Dále je třeba si zjistit do jaké minimální venkovní teploty je garantována činnost jednotky.
klimatizace do vzduchotechniky
Příspěvků: 86
• Stránka 5 z 5 • 1, 2, 3, 4, 5
Dakujem za odpoved
Postavil som dom podla vlastnych planov(dal som ich architektovi prekreslit a odobrit) a zateplil som ho. Nalepku PD nemam a ani neplanujem robit merania, je to bezpredmetne. Izolacie mam 35cm EPS na stenach, 40cm EPS strecha. Podlaha je izolovana od pivnice(dielna) 20cm EPS. Trojskla s deklarovanym k 0.5- i ked po tom case co ich mam budem rad ak ostalo 0.7-0.8.
Rekuperaciu mam vlastnej vyroby a takisto zemny register k nej som si sam spravil(46m dlhy) Takze zo zemneho registra dostavam vzduch cca 3-5 stupnov teply i v tych najvacsich mrazoch co som meral (bezkontaktny teplomer). Ucinnost rekuperatora mi podla mojich nepresnych merani (netrufam si garantovat presnost zmeranej teploty odporovych teplomerov, no viem ze meraju rovnakou chybou- teda ukazuju rovnaku teplotu) vychadza aj so zapocitanim kondenzacie medzi 90-95%(Kondenzacia zvacsuje ucinnost... je to podla merani teplot prichadzajuceho a odchadzajuceho vzduchu). Som len amater, presne merania nepotrebujem. Co mam funguje v danom stave, no nehospodarne. TC by zlepsilo efektivitu. Lacna klima co i upravena by bola rentabilna, no muselo by to fungovat. A to je to, cim som si neni isty. Kedysi som uvazoval nad TC co by ohrievalo vodu v zasobniku a odtial by som odoberal cast tepla do teplovodneho vymennika s velkou teplovymennou plochou... Lenze cena TC je tak vysoka(i tych od p. Zeravika) ze sa dostavam k navratnostiam 15-20 rokov. Potrebujem lacnejsie alternativy. Tento moj napad asi na cas zasa zalozim niekde do suflika nech sa odlezi, na rok, dva. Medzitym mozno pridu dalsie lacnejsie alternativy.
Do teplotnej bilancie treba zapocitat chod domacnosti o 6 ludoch(4 deti dokazu pri jaseni produkovat tepla...)
A ked pride navsteva - pri oslavach narodenin deti je to vela ludi - prestavame kurit.
Teplotu drzime co najvyssie, teda kurime bez prestania tymi 700 watmi, tuto zimu nam prakticky neklesla pod 22 stupnov. Nebola tuha zima. Pred par rokmi sa drzala cca tyzden teplota na -10 - -15 stupnoch a vtedy mi postupne klesla teplota v dome na 20 stupnov.
S tym vykurovacim faktorom 5 je to pekne, ano. Podla mna to bude pre teplotu 5/35(40) stupnov... a pri realnych zimnych teplotach... oni deklaruju funkcnost pri -15 vtedy to bude odhadom niekde okolo faktoru 2-2.5... co je ale stale podstatne lepsie nez priamy ohrev.
Postavil som dom podla vlastnych planov(dal som ich architektovi prekreslit a odobrit) a zateplil som ho. Nalepku PD nemam a ani neplanujem robit merania, je to bezpredmetne. Izolacie mam 35cm EPS na stenach, 40cm EPS strecha. Podlaha je izolovana od pivnice(dielna) 20cm EPS. Trojskla s deklarovanym k 0.5- i ked po tom case co ich mam budem rad ak ostalo 0.7-0.8.
Rekuperaciu mam vlastnej vyroby a takisto zemny register k nej som si sam spravil(46m dlhy) Takze zo zemneho registra dostavam vzduch cca 3-5 stupnov teply i v tych najvacsich mrazoch co som meral (bezkontaktny teplomer). Ucinnost rekuperatora mi podla mojich nepresnych merani (netrufam si garantovat presnost zmeranej teploty odporovych teplomerov, no viem ze meraju rovnakou chybou- teda ukazuju rovnaku teplotu) vychadza aj so zapocitanim kondenzacie medzi 90-95%(Kondenzacia zvacsuje ucinnost... je to podla merani teplot prichadzajuceho a odchadzajuceho vzduchu). Som len amater, presne merania nepotrebujem. Co mam funguje v danom stave, no nehospodarne. TC by zlepsilo efektivitu. Lacna klima co i upravena by bola rentabilna, no muselo by to fungovat. A to je to, cim som si neni isty. Kedysi som uvazoval nad TC co by ohrievalo vodu v zasobniku a odtial by som odoberal cast tepla do teplovodneho vymennika s velkou teplovymennou plochou... Lenze cena TC je tak vysoka(i tych od p. Zeravika) ze sa dostavam k navratnostiam 15-20 rokov. Potrebujem lacnejsie alternativy. Tento moj napad asi na cas zasa zalozim niekde do suflika nech sa odlezi, na rok, dva. Medzitym mozno pridu dalsie lacnejsie alternativy.
Do teplotnej bilancie treba zapocitat chod domacnosti o 6 ludoch(4 deti dokazu pri jaseni produkovat tepla...)
A ked pride navsteva - pri oslavach narodenin deti je to vela ludi - prestavame kurit.
Teplotu drzime co najvyssie, teda kurime bez prestania tymi 700 watmi, tuto zimu nam prakticky neklesla pod 22 stupnov. Nebola tuha zima. Pred par rokmi sa drzala cca tyzden teplota na -10 - -15 stupnoch a vtedy mi postupne klesla teplota v dome na 20 stupnov.
S tym vykurovacim faktorom 5 je to pekne, ano. Podla mna to bude pre teplotu 5/35(40) stupnov... a pri realnych zimnych teplotach... oni deklaruju funkcnost pri -15 vtedy to bude odhadom niekde okolo faktoru 2-2.5... co je ale stale podstatne lepsie nez priamy ohrev.
-
Peter Svancarek - registrovaný
- Příspěvky: 3
- Registrován: 13 bře 2015, 15:58
Tak pokud bydlíte v takovémto "polystyrenovém iglů" 
a účinnost rekuperace máte 90-95%, pak Vám ten výkon asi stačí. Pokud máte i vlastní rekuperátor amatérské výroby, může se na té krásné účinnosti podílet i jeho netěsnost, tedy částečné míchání přívodního a odvodního vzduchu. Paradoxně to není vůbec na škodu protože jinak by vám rekuperátor asi zamrzal a pokud nemáte problémy (vlhkost. plísně, vysoký obsah CO2), tak vám může být jedno, jestli např. 50 z těch 150m3/h je cirkulačních.
Nic méně vyrobit amatérsky rekuperátor a vysokou účinností není v podstatě problém, jen buse zřejmě dost veliký, ale při amatérské výdobě si zase rozměry můžete přizpůsobit např. hluchému půdnímu prostoru a pak vás velikost nepálí.
Ještě k té klimatizaci. Nástěnné jednotky jsou nejlevnější pravděpodobně proto, že se jich vyrábí obrovská množství, takže chladící okruh bude nejspíš stejný jako v kanálové. Nic méně použití chladící jednotky k ohřevu celoročně příliš nedoporučuji. Ano on ten topný faktor byde tak 2-2,5, což je pořád víc než 1, ale jednotka není na provoz v těchto podmínkách stavěná a její životnost se sníží. Osobní auto má také nostnost 400kg, ale když budete chtít denně vozit 300kg cementu (+100kg řidič) tak to také není ideální řešení.
a účinnost rekuperace máte 90-95%, pak Vám ten výkon asi stačí. Pokud máte i vlastní rekuperátor amatérské výroby, může se na té krásné účinnosti podílet i jeho netěsnost, tedy částečné míchání přívodního a odvodního vzduchu. Paradoxně to není vůbec na škodu protože jinak by vám rekuperátor asi zamrzal a pokud nemáte problémy (vlhkost. plísně, vysoký obsah CO2), tak vám může být jedno, jestli např. 50 z těch 150m3/h je cirkulačních.Nic méně vyrobit amatérsky rekuperátor a vysokou účinností není v podstatě problém, jen buse zřejmě dost veliký, ale při amatérské výdobě si zase rozměry můžete přizpůsobit např. hluchému půdnímu prostoru a pak vás velikost nepálí.
Ještě k té klimatizaci. Nástěnné jednotky jsou nejlevnější pravděpodobně proto, že se jich vyrábí obrovská množství, takže chladící okruh bude nejspíš stejný jako v kanálové. Nic méně použití chladící jednotky k ohřevu celoročně příliš nedoporučuji. Ano on ten topný faktor byde tak 2-2,5, což je pořád víc než 1, ale jednotka není na provoz v těchto podmínkách stavěná a její životnost se sníží. Osobní auto má také nostnost 400kg, ale když budete chtít denně vozit 300kg cementu (+100kg řidič) tak to také není ideální řešení.
- Anonym
No ano ona je naozaj dost velka... ma tak okolo 1.5m3 objem, nakolko je tiez izolovana 10cm EPS(je v pivnici) a riesenie BYPASS mozno nemam celkom tesne(okom vsak medzeru nevidim), v otvorenom resp. uzavretom stave ho drzi protivaha na pake prepinania toku vzduchu, ktora stlaca plexi podlozene molitanom tak aby bola maximalna mozna tesnost... Vymennik mam vsak vlepeny silikonom, tam netesnost nie je. Jedina neprijemnost je, ze pri cisteni musim tesnenia vyrezavat, co je zdlhava praca na vyse hodinu. Za jednoduchost jedneho riesenia platim zlozitym prevadzanim udrzby. No nie je ju treba viac ako raz za dva az tri roky.
Problem s vlhkostou- kondenzat mi robi asi 5 litrov za tyzden. A to vnutri susime aj pradlo. Obratena strana mince- kde ini trpia vlhnutim stien, my mame vlhkost v zime okolo 40%. Pocitovo sme s tym problem nemali.
Vymennik by mi nezamrzal, ani v najvacsich mrazoch ked bola podla meteostanice teplota okolo -25 som nemal teplotu prichadzajuceho vzduchu(merane bezkontaktnym teplometom s presnostou +-0.5 stupna) menej ako 3-5 stupnov.
Ta klima je stavana na kurenie pri vonkajsich teplotach -15 - +20 stupnovm pokial si pamatam. No vsetka ta prerabka by mi zrusila zaruku a ak by som naozaj mal ocakavat skratenu zivotnost tak sa mi investicia neoplati. Pockam teda a uvidim. Mozno nakoniec kupim normalne TC az zlacneju a teplovodnu vlozku do vzduchotechniky.
Dakujem za Vase nazory.
Problem s vlhkostou- kondenzat mi robi asi 5 litrov za tyzden. A to vnutri susime aj pradlo. Obratena strana mince- kde ini trpia vlhnutim stien, my mame vlhkost v zime okolo 40%. Pocitovo sme s tym problem nemali.
Vymennik by mi nezamrzal, ani v najvacsich mrazoch ked bola podla meteostanice teplota okolo -25 som nemal teplotu prichadzajuceho vzduchu(merane bezkontaktnym teplometom s presnostou +-0.5 stupna) menej ako 3-5 stupnov.
Ta klima je stavana na kurenie pri vonkajsich teplotach -15 - +20 stupnovm pokial si pamatam. No vsetka ta prerabka by mi zrusila zaruku a ak by som naozaj mal ocakavat skratenu zivotnost tak sa mi investicia neoplati. Pockam teda a uvidim. Mozno nakoniec kupim normalne TC az zlacneju a teplovodnu vlozku do vzduchotechniky.
Dakujem za Vase nazory.
-
Peter Svancarek - registrovaný
- Příspěvky: 3
- Registrován: 13 bře 2015, 15:58
Dobrý den,
zaujal mne Váš příspěvěk. Řeším nyní tu samou situaci, kterou zde popisujete. Stávající rozvody VZT, freonový chladič, venkovní kondenzační jednotka atd.
Vím, že je to již 3 roky starý příspěvek. Prosím o případný kontakt na info@genoma.cz. Budu Vám velmi vděčný, jelikož jste jedniný, koho jsem našel se stejným řešením.
Děkuji,
Kosina O.
[quote="Odol"]Přeji dobrý den.
Se značným zpožděním jsem objevil vaši „diskuzi“ o tom jestli lze zařadit přímo výparník (výměník) kondenzační jednotky do vzduchotechnických rozvodů. Bylo zábavné si zpětně přečíst rádoby moudra odpůrců této technologie a připitomělé bylo i připodobnění k jakémusi řezání a kutilské úpravě automobilu atd.
Přízemní rodinný dům mám touto technologií vybaven od roku 2006. Konkrétně vzduchotechnický rozvod rekuperační jednotky Atrea Duplex 600 mám doplněný o vsazený výměník (neznámé výroby, prý přímo od firmy, která tehdy spolupracovala s Atreou). Vzduchotechnické potrubí vedené půdou je tepelně izolované a samozřejmě má kondenzační odtoky do kanalizace. Vzduchotechnikou nejen větrám a chladím, ale v podzimním a zimním období do ca 0 – 1oC venkovní teploty aktivně objekt vytápím.
Zdrojem je kondenzační jednotka Fujitsu AOY 14 USBC, která je přímo ovládána přes řídící jednotku vzduchotechniky. Konkrétně při zapnuté vzduchotechnice dá impuls ke spuštění kondenzační jednotky pokojový termostat umístěný v centrální místnosti RD. Odmrazování jednotky se děje automaticky za pomocí kombinace časového a zpožďovacího relé. Protože vzduchotechnika po ručním sepnutí běžela stále a jenom se spínala kondenzační jednotka v závislosti na dosažené vnitřní teplotě, docházelo i přes určitou účinnost rekuperace k rychlejšímu ochlazování vnitřního prostoru a zhoršovalo to ekonomiku vytápění. I tak vytápění bylo daleko úspornější než instalované podlahové vytápění topnými kabely Fenix.
Proto jsem ještě sám zařízení vylepšil a při dosažené teplotě a vypnutí kondenzační jednotky se automaticky se zpožděním ca 50 sec. vypíná i vzduchotechnika a opět se spíná při poklesu vnitřní teploty.
Zařízení mě navrhla a instalovala jedna tehdy spřátelená montážní firma ze SM.
Zařízení není úplně dokonalé, není provázána společná regulace teplovzdušného a podlahového vytápění a i odtávání kondenzační jednotky za pomocí časového relé není dokonalé. Jak vtipně podotkl jeden s diskutujících, je to v nedostatečné MaR. Při vlhkém počasí dochází k námraze při nižších teplotách dříve, než je nastavený pevný čas, ale to už si pohlídám a vzduchotechniku vypínám a přecházím na podlahové topení.
Výpočtové tepelné ztráty RD jsou něco přes 6kW.
zaujal mne Váš příspěvěk. Řeším nyní tu samou situaci, kterou zde popisujete. Stávající rozvody VZT, freonový chladič, venkovní kondenzační jednotka atd.
Vím, že je to již 3 roky starý příspěvek. Prosím o případný kontakt na info@genoma.cz. Budu Vám velmi vděčný, jelikož jste jedniný, koho jsem našel se stejným řešením.
Děkuji,
Kosina O.
[quote="Odol"]Přeji dobrý den.
Se značným zpožděním jsem objevil vaši „diskuzi“ o tom jestli lze zařadit přímo výparník (výměník) kondenzační jednotky do vzduchotechnických rozvodů. Bylo zábavné si zpětně přečíst rádoby moudra odpůrců této technologie a připitomělé bylo i připodobnění k jakémusi řezání a kutilské úpravě automobilu atd.
Přízemní rodinný dům mám touto technologií vybaven od roku 2006. Konkrétně vzduchotechnický rozvod rekuperační jednotky Atrea Duplex 600 mám doplněný o vsazený výměník (neznámé výroby, prý přímo od firmy, která tehdy spolupracovala s Atreou). Vzduchotechnické potrubí vedené půdou je tepelně izolované a samozřejmě má kondenzační odtoky do kanalizace. Vzduchotechnikou nejen větrám a chladím, ale v podzimním a zimním období do ca 0 – 1oC venkovní teploty aktivně objekt vytápím.
Zdrojem je kondenzační jednotka Fujitsu AOY 14 USBC, která je přímo ovládána přes řídící jednotku vzduchotechniky. Konkrétně při zapnuté vzduchotechnice dá impuls ke spuštění kondenzační jednotky pokojový termostat umístěný v centrální místnosti RD. Odmrazování jednotky se děje automaticky za pomocí kombinace časového a zpožďovacího relé. Protože vzduchotechnika po ručním sepnutí běžela stále a jenom se spínala kondenzační jednotka v závislosti na dosažené vnitřní teplotě, docházelo i přes určitou účinnost rekuperace k rychlejšímu ochlazování vnitřního prostoru a zhoršovalo to ekonomiku vytápění. I tak vytápění bylo daleko úspornější než instalované podlahové vytápění topnými kabely Fenix.
Proto jsem ještě sám zařízení vylepšil a při dosažené teplotě a vypnutí kondenzační jednotky se automaticky se zpožděním ca 50 sec. vypíná i vzduchotechnika a opět se spíná při poklesu vnitřní teploty.
Zařízení mě navrhla a instalovala jedna tehdy spřátelená montážní firma ze SM.
Zařízení není úplně dokonalé, není provázána společná regulace teplovzdušného a podlahového vytápění a i odtávání kondenzační jednotky za pomocí časového relé není dokonalé. Jak vtipně podotkl jeden s diskutujících, je to v nedostatečné MaR. Při vlhkém počasí dochází k námraze při nižších teplotách dříve, než je nastavený pevný čas, ale to už si pohlídám a vzduchotechniku vypínám a přecházím na podlahové topení.
Výpočtové tepelné ztráty RD jsou něco přes 6kW.
- Návštěvník
Dobrý den,
zaujal mne Váš příspěvěk. Řeším nyní tu samou situaci, kterou zde popisujete. Stávající rozvody VZT, freonový chladič, venkovní kondenzační jednotka atd.
Vím, že je to již 3 roky starý příspěvek. Prosím o případný kontakt na info@genoma.cz. Budu Vám velmi vděčný, jelikož jste jedniný, koho jsem našel se stejným řešením.
Děkuji,
Kosina O.
zaujal mne Váš příspěvěk. Řeším nyní tu samou situaci, kterou zde popisujete. Stávající rozvody VZT, freonový chladič, venkovní kondenzační jednotka atd.
Vím, že je to již 3 roky starý příspěvek. Prosím o případný kontakt na info@genoma.cz. Budu Vám velmi vděčný, jelikož jste jedniný, koho jsem našel se stejným řešením.
Děkuji,
Kosina O.
- Kosina O.
Příspěvků: 86
• Stránka 5 z 5 • 1, 2, 3, 4, 5