Zdravím diskutující,
chtěl bych požádat o pomoc se zvolením koncepce větrání/vytápění/chlazení. Jde mi hlavně o volbu mezi pasivní/aktivní rekuperací s ohledem na TČ země-voda jako zdroje tepla.
Jsem ve fázi přípravy projektové dokumentace rodinného domu pro SP. Zde jsou má východiska:
- podlahová plocha: 120m2 vytápěný technický suterén vč. garáže (dům je ve svahu), 120m2 přízemí, 60m2 patro, výška stropů 2,63m
- stěny 200mm VPC/ŽB + 220mm izolace, odhadovaná TZ 5,5kW (velké prosklení orientované na východ a sever)
- stávající zemní registr, dvě paralelní potrubí DN200 každé o délce 22m
- jsme navyklí na podlahové topení a rádi se občas díváme do ohně (chceme kamna)
- v létě chceme mít možnost chladit, ale zároveň se vyhnout proudícímu chladnému vzduchu (funící klimatizaci si bohatě užívám v práci)
Tady je moje trochu komplikovaná představa:
- kamna s teplovodním výměníkem s vlastním přívodem vzduchu DN150 (ale kouř dovnitř nechci ... viz dále)
- akumulační nádrž cca 1000l s průtokovým ohřevem TUV (kapacita dostačující k pokrytí TZ na cca 12 hodin)
- TČ země-voda ideálně zapojené tak, abych mohl (podobně jako aktivní rekuperace) v létě využít energii z chlazení domu k ohřevu TUV
- mimoto bych chtěl k chlazení využívat i vodu z vrtu pro TČ (čerpadlo-výměník-čerpadlo)
- podlahové teplovodní topení (6cm betonu)
- stropní chlazení- hadičky ve stropě (s výhodou možná použít pro rychlejší odezvu systému i pro topení jako doplněk k podlahovce, která se jinak špatně reguluje)
- centrální systém větrání, mírně podtlakový; vědom si rizika vlákání spalin do interiéru (viz viewtopic.php?f=18&t=1020) bych rád sací a odtahový ventilátor v jednotce reguloval na diferenci tlaků interiér-exteriér, tj. běžně podtlakový stav by se v době topení v kamnech překlopil na rovnotlaký případně přetlak
- pasivní rekuperační jednotka (díky stávajícímu ZR by snad nemělo docházet k namrzání vlhkého vzduchu na odtahu)
I když by se mi aktivní rekuperační jednotka líbila, neumím si ji odůvodnit v případě, že už s jedním TČ počítám. A TČ na rozhranní země-voda bych se zase nerad vzdával pro možnost v létě chladit /ne/přímo vodou z vrtu...
Děkuji předem za komentáře,
Ivan
TČ země-voda vs. volba aktivní/pasivní rekuperace
Příspěvků: 6
• Stránka 1 z 1
-
e.1 - registrovaný
- Příspěvky: 3
- Registrován: 31 bře 2015, 12:12
Řešil jsem podobnou záležitost asi před dvěma lety nyní už bydlím a tak mohu alespoň částečně hodnotit. A to i s ohledem, že nebyla příliš silná zima.
Volba zdiva - začínal jsem asi jako všichni u cihlovzduchových bloků, pak jsem přešel na i další alternativy a nakonec jsem postavil z VPC. Také jsem by z počátku skeptický k 175 mm silným stěnám a dnes bych stavěl i z 150 mm. Staticky to vychází bez obtíží a nezaseká se do toho stoupačka stejně jako do 200 mm. Nevidím tedy žádný důvod používat 200 mm. Jenom to bude větší dřina při stavění a utratíte víc peněz. Na Izolaci bych naopak přidal i na 300 mm.
Zemní registr - píšete stávající, pokud už je, využil bych, ale nově bych ho nebudoval. Ani ta světlost 200 mm není optimální. Věnoval jsem se tomu poměrně dlouho a byl u několika lidí, co ZR mají. Výhodnější je více menších trubek. Obával jsem se větších tlakových ztrát, ale prý (mám jen zprostředkovávané informace) je to optimální mezi poměr mezi tlakovou ztrátou a tepelným výkonem. Chladící výkon většina uživatelů hodnotí jako nepříliš významný, když jsem zvážil všechna pro a proti, tak jsem ZR nedělal.
Teplovodní vytápění - jsem chtěl také, mám ho a jsem spokojený maximálně. Řešili jsme ale zdroj. Chtěl jsem krb, TČ a nádrž se záložní elektropatronou. Topenář se chytal za hlavu, jak se to bude regulovat. Kdy co bude topit, kdy co bude čekat na nahřátí nádrže. Nakonec mi to všechno rozmluvil. Krb mám bez teplovodní vložky. Tomu jsem se dost bránil, ale musím uznat, že měl pravdu. Topil jsem v krbu jen minimálně. Vždy šlo jen o chvilky a atmosféru. Dům je opravdu dobře zateplený a i když asi má chyby a je pasivní jen po česku, spotřeba za vytápění je minimální. Jakmile je v domě automatické teplo, není důvod zatápět v krbu. Roční spotřeba na vytápění byla lehce nad 1500 kWh. Elektrokotel nezapnul ani jednou. Má samostatný jistič a já ho ještě nezapnul. Tím jsem u bivalentní zálohy - nakonec se totiž nekonala ani nádrž s patronou, ale jen elektrokotel, který je součástí TČ.
Teplá voda - předpokládal jsem ohřev pomocí výše uvedených zdrojů, ale nakonec jsem to přehodnotil. Ve hře bylo TČ , bojler s TČ a aktivní rekuperace, teplovodní vložka už byla tou dobou rozmluvená. Zvolil jsem nakonec aktivní rekuperaci a možností připojení druhého TČ do nádrže. Uvažoval jsem podobně, jestli má smysl mít dvě TČ. V topném období lze využít TČ pro obojí, ale mimo? Má smysl startovat velké TČ pro ohřev vody, má smysl kupovat TČ s reverzním chodem pro výrobu studené chladící vody. Topenář mi to propočítal a cenově to nevyšlo dobře. Navíc teplota chladící vody nebyla tak nízká a chladič vyšel poměrně velký a drahý. Obával jsem se, že chlazení aktivní rekuperací bude málo. Zatím zkušenost krátká, ale stačilo to. Díky opravdu dobrým vlastnostem VPC a zateplení, chladící výkon aktivní rekuperace stačil celý léto. Měl jsem v nabídce komplexní řešení all in one, ale to bylo moc drahé. Mám TČ od jiného dodavatele než rekuperaci.
Stropní chlazení - může být příjemné, ale nemám žádnou zkušenost a a ni se mi nikoho nepodařilo najít, kdo by se dokázal podělit o zkušenosti.
Co se mi zdá nevhodné je to řízení na základě diference tlaků. Lépe řečeno držení vzduchu v domě v podtlaku. Moje zkušenost z počátku provozování vzduchotechniky je taková, že výkyv tlaku způsobuje uživatelské problémy. Neměl jsem provedenou dobře regulaci a to způsobilo podtlak. Podtlak nebyl moc veliký, ale stačil na to, aby se hůře otevíraly dveře při příchodu do domu (dveře otevírám ven). Manželka a děti měly dost problém dveře otevřít. Stejně tak ze studeného krbu byl cítit zápach jako směs popele a kouře. Krb má svůj přívod vzduchu, ale stejně není úplně utěsněný. Nejde přímo identifikovat, kudy se dovnitř při podtlaku zápach dostával. Pocitově je to kolem přikládacích i vybíracích dvířek. myslím si, že ideální je držet rovnotlak nebo přetlak. Po nastavení ventilátorů na mírný přetlak se již žádné problémy neobjevily.
Volba zdiva - začínal jsem asi jako všichni u cihlovzduchových bloků, pak jsem přešel na i další alternativy a nakonec jsem postavil z VPC. Také jsem by z počátku skeptický k 175 mm silným stěnám a dnes bych stavěl i z 150 mm. Staticky to vychází bez obtíží a nezaseká se do toho stoupačka stejně jako do 200 mm. Nevidím tedy žádný důvod používat 200 mm. Jenom to bude větší dřina při stavění a utratíte víc peněz. Na Izolaci bych naopak přidal i na 300 mm.
Zemní registr - píšete stávající, pokud už je, využil bych, ale nově bych ho nebudoval. Ani ta světlost 200 mm není optimální. Věnoval jsem se tomu poměrně dlouho a byl u několika lidí, co ZR mají. Výhodnější je více menších trubek. Obával jsem se větších tlakových ztrát, ale prý (mám jen zprostředkovávané informace) je to optimální mezi poměr mezi tlakovou ztrátou a tepelným výkonem. Chladící výkon většina uživatelů hodnotí jako nepříliš významný, když jsem zvážil všechna pro a proti, tak jsem ZR nedělal.
Teplovodní vytápění - jsem chtěl také, mám ho a jsem spokojený maximálně. Řešili jsme ale zdroj. Chtěl jsem krb, TČ a nádrž se záložní elektropatronou. Topenář se chytal za hlavu, jak se to bude regulovat. Kdy co bude topit, kdy co bude čekat na nahřátí nádrže. Nakonec mi to všechno rozmluvil. Krb mám bez teplovodní vložky. Tomu jsem se dost bránil, ale musím uznat, že měl pravdu. Topil jsem v krbu jen minimálně. Vždy šlo jen o chvilky a atmosféru. Dům je opravdu dobře zateplený a i když asi má chyby a je pasivní jen po česku, spotřeba za vytápění je minimální. Jakmile je v domě automatické teplo, není důvod zatápět v krbu. Roční spotřeba na vytápění byla lehce nad 1500 kWh. Elektrokotel nezapnul ani jednou. Má samostatný jistič a já ho ještě nezapnul. Tím jsem u bivalentní zálohy - nakonec se totiž nekonala ani nádrž s patronou, ale jen elektrokotel, který je součástí TČ.
Teplá voda - předpokládal jsem ohřev pomocí výše uvedených zdrojů, ale nakonec jsem to přehodnotil. Ve hře bylo TČ , bojler s TČ a aktivní rekuperace, teplovodní vložka už byla tou dobou rozmluvená. Zvolil jsem nakonec aktivní rekuperaci a možností připojení druhého TČ do nádrže. Uvažoval jsem podobně, jestli má smysl mít dvě TČ. V topném období lze využít TČ pro obojí, ale mimo? Má smysl startovat velké TČ pro ohřev vody, má smysl kupovat TČ s reverzním chodem pro výrobu studené chladící vody. Topenář mi to propočítal a cenově to nevyšlo dobře. Navíc teplota chladící vody nebyla tak nízká a chladič vyšel poměrně velký a drahý. Obával jsem se, že chlazení aktivní rekuperací bude málo. Zatím zkušenost krátká, ale stačilo to. Díky opravdu dobrým vlastnostem VPC a zateplení, chladící výkon aktivní rekuperace stačil celý léto. Měl jsem v nabídce komplexní řešení all in one, ale to bylo moc drahé. Mám TČ od jiného dodavatele než rekuperaci.
Stropní chlazení - může být příjemné, ale nemám žádnou zkušenost a a ni se mi nikoho nepodařilo najít, kdo by se dokázal podělit o zkušenosti.
Co se mi zdá nevhodné je to řízení na základě diference tlaků. Lépe řečeno držení vzduchu v domě v podtlaku. Moje zkušenost z počátku provozování vzduchotechniky je taková, že výkyv tlaku způsobuje uživatelské problémy. Neměl jsem provedenou dobře regulaci a to způsobilo podtlak. Podtlak nebyl moc veliký, ale stačil na to, aby se hůře otevíraly dveře při příchodu do domu (dveře otevírám ven). Manželka a děti měly dost problém dveře otevřít. Stejně tak ze studeného krbu byl cítit zápach jako směs popele a kouře. Krb má svůj přívod vzduchu, ale stejně není úplně utěsněný. Nejde přímo identifikovat, kudy se dovnitř při podtlaku zápach dostával. Pocitově je to kolem přikládacích i vybíracích dvířek. myslím si, že ideální je držet rovnotlak nebo přetlak. Po nastavení ventilátorů na mírný přetlak se již žádné problémy neobjevily.
- Klanc
Děkuji za shrnuté zkušenosti. S tloušťkou zdiva máte pravdu, ustoupil jsem statikům a obětoval 25mm (problém měli s přenosy momentů od střechy hambálkové soustavy do věnce a následnou excentricitu zatížení stěny). Dost jsem s tím ústupkem váhal, stále bych měl rád subtilní stěny. Z toho důvodu asi také nepůjdu přes 220mm izolaci (fasáda zabere dalších cca 50mm).
V současném domku (jen 40 m2) se mi dařilo zemním registrem srazit v létě teplotu tak o 5 stupňů, u většího domu to už takový efekt mít nebude. Ale registr už, jak jsem psal, mám hotový.
U mě se jistě bude topenář také chytat za hlavu, ale názory bych radši než od topenáře slyšel od odborníků zde na fóru. Řízení více zdrojů (teplo kamna, TČ, patrona; "chlad" z vrtu nebo primáru TČ) určitě vyřešit lze, myslím že právě to na tom bude to nejzajímavější, jen to nepůjde nějak jednoduše propojit z regulací jednotlivých výrobců - spíše standardní průmyslové řešení s PLC. Než u tohohle vidím větší problém třeba v dlouhých konstantách vytápěné betonové podlahy...
Pod mírně podtlakovém větrání jsem si představoval stav, při kterém ještě nic při otvírání dveří nepoznám. Pokud by to mělo být jak popisujete, tak bych se tomu vyhnul. Ten zápach z kamen když se netopí mě nenapadnul, díky! Rovnotlaké větrání ano, ale přetlakového větrání se obávám kvůli kondenzaci vlhkosti v konstrukcích.
Proč diferenční čidlo tlaku? Nevím, jak jinak spolehlivě, vzhledem k nebezpečí z domácího ohniště, zajistit správné vyvážení ventilátorů na větrací jednotce. Empiricky nastavit a doufat, že změny v parametrech soustavy (např. zanesení filtru) nepovedou od přetlakového k podtlakovému stavu ... a následné otravě oxidem uhelnatým??
Takže nakonec máte kombinaci TČ + aktivní rekuperace ... věřím Vám, že to pro chlazení stačí, dům ani není vhodné chladit o více než jen několik stupňů proti exteriéru.
Děkuji za rady.
Ivan
V současném domku (jen 40 m2) se mi dařilo zemním registrem srazit v létě teplotu tak o 5 stupňů, u většího domu to už takový efekt mít nebude. Ale registr už, jak jsem psal, mám hotový.
U mě se jistě bude topenář také chytat za hlavu, ale názory bych radši než od topenáře slyšel od odborníků zde na fóru. Řízení více zdrojů (teplo kamna, TČ, patrona; "chlad" z vrtu nebo primáru TČ) určitě vyřešit lze, myslím že právě to na tom bude to nejzajímavější, jen to nepůjde nějak jednoduše propojit z regulací jednotlivých výrobců - spíše standardní průmyslové řešení s PLC. Než u tohohle vidím větší problém třeba v dlouhých konstantách vytápěné betonové podlahy...
Pod mírně podtlakovém větrání jsem si představoval stav, při kterém ještě nic při otvírání dveří nepoznám. Pokud by to mělo být jak popisujete, tak bych se tomu vyhnul. Ten zápach z kamen když se netopí mě nenapadnul, díky! Rovnotlaké větrání ano, ale přetlakového větrání se obávám kvůli kondenzaci vlhkosti v konstrukcích.
Proč diferenční čidlo tlaku? Nevím, jak jinak spolehlivě, vzhledem k nebezpečí z domácího ohniště, zajistit správné vyvážení ventilátorů na větrací jednotce. Empiricky nastavit a doufat, že změny v parametrech soustavy (např. zanesení filtru) nepovedou od přetlakového k podtlakovému stavu ... a následné otravě oxidem uhelnatým??
Takže nakonec máte kombinaci TČ + aktivní rekuperace ... věřím Vám, že to pro chlazení stačí, dům ani není vhodné chladit o více než jen několik stupňů proti exteriéru.
Děkuji za rady.
Ivan
-
e.1 - registrovaný
- Příspěvky: 3
- Registrován: 31 bře 2015, 12:12
Máme niektoré aspekty stavby podobné : stavba vo svahu, suterén vo svahu, presklenia hlavné na sever a východ, 2 podlažia...
Naša koncepcia (po prepracovaní, pôvodne bola trochu iná) - malá pec, bey teplovzdušných rozvodov, bez teplovodného výmenníka), rekuperácia aktívna (príprava teplej vody ), TČ vyduch/voda - chladenie s aktívkou, nie vzkurovacím TČ, podlahové kúrenie...
Ad regulovateľnosť podlahovky s betónovým poterom hr.6 cm - zvolili sme systém, kde stačí menšia hrúbka poteru http://www.schlueter.cz/bekotec-f_232.aspx
Zatiaľ nebývame, skúsenosti y prevádzky ešte nie sú....
Naša koncepcia (po prepracovaní, pôvodne bola trochu iná) - malá pec, bey teplovzdušných rozvodov, bez teplovodného výmenníka), rekuperácia aktívna (príprava teplej vody ), TČ vyduch/voda - chladenie s aktívkou, nie vzkurovacím TČ, podlahové kúrenie...
Ad regulovateľnosť podlahovky s betónovým poterom hr.6 cm - zvolili sme systém, kde stačí menšia hrúbka poteru http://www.schlueter.cz/bekotec-f_232.aspx
Zatiaľ nebývame, skúsenosti y prevádzky ešte nie sú....
-
jarka - přispívající
- Příspěvky: 199
- Registrován: 18 kvě 2011, 05:24
Kamna bez teplovzdušných rozvodů byla určitě dobrá volba (tedy pokud by nebyly hypokaustní - tj. uzavřené), dýchat přepálený prach asi nebude moc zdravé.
Děkuju za tip na ty systémové desky Bekotec, budu o nich vážně uvažovat. Podle webu mají tl. vrstvy 31+8 mm, ale hlavně nevyžadují dilatační spáru (mám obývák cca 50 m2 a takovou plochu už technologové litých potěrů chtějí rozdělit na menší).
Ivan
Děkuju za tip na ty systémové desky Bekotec, budu o nich vážně uvažovat. Podle webu mají tl. vrstvy 31+8 mm, ale hlavně nevyžadují dilatační spáru (mám obývák cca 50 m2 a takovou plochu už technologové litých potěrů chtějí rozdělit na menší).
Ivan
-
e.1 - registrovaný
- Příspěvky: 3
- Registrován: 31 bře 2015, 12:12
jarka píše:...
Zatiaľ nebývame, skúsenosti y prevádzky ešte nie sú....
Mozem sa spytat ako ste boli/ste spokojny s pasivom?
Co by ste zmenili? Mam na mysli pasivnydom.blog.cz
-
r1a2s3t4o5 - registrovaný
- Příspěvky: 44
- Registrován: 09 led 2015, 08:50
Příspěvků: 6
• Stránka 1 z 1