termoska s kominem

[Cronello]

Dobry den,
premyslim nad vetranim domu. Urcite nejsem prvni ani posledni, tedy muj kontext a geometrie:

• ze zkusenosti s vlhkym bytem a plisnemi chci mit v RD moznost strojoveho vetrani (prevence)
• pastoska = jednopodlazni mini termoska s kominem
• tepelny spotrebic tridy B (sporak na drevo, privod vzduchu z mistnosti)
• poloha RD - mirne sedlo, cca 350 m n.m.; vitr prevazne Z, JZ
• tvar do L - velka obytna mistnost s kuchyni (J, Z, cca 120 m3), male pokoje V (30 m3, 15 m3), v L casti (S) vstupni chodba, koupelna, techn. mistnost (celkem cca 60 m3); cca 65 m2 podl. plochy
• strecha pultova, sklon cca 13°, beton. spirol panely 200 mm vysoke ze vnitr priznane (sikmy strop), vnejsi zatepleni 38 cm vaty (lambda 0,039)
• zdi porobeton sirky 30 cm, zatepleni 20 cm vatou, odvetravana fasada
• okna 3 skla
• podlahy lehke - sucha kontrukce
• sporak cca ve vnitrnim rohu L
• topeni - deskove olejove radiatory, v koupelne topna rohoz + zebrik
• TZ cca 3 kW pri -12°C/21°C

Rekuperaci nechci - finance, ucinnost, nenavratnost..
Primarni vetrani okny.
Proc chci i tak strojove vetrani?

• kvuli topenisti stejne potrebuji diru do baraku pro privod vzduchu ke spalovani
• odsavat koupelnu/wc je stejne potreba/povinnost
• geometrie:
  
  • mala loznice - privod vzduchu v noci, at se dobre spi
  • pokoj resen jako loft (nad loznici), diky vysokemu stropu 4m - pod stropem misto na spani - potrebny privod vzduchu, jinak se to nahore spatne vetra (..archimedes)

Uvazuji nad resenim

• nezavisle "vetve" odtahu a privodu
• odtah - techn. mistnost s wc, koupelna - severni cast v L
• privod - pres techn. mistnost skrz zed do loznice a podkrovi pokoje a pod strop obyvaci mistnosti (nejvyssi misto)
• privod do obyvaku by smeroval podel "hrebene", predpokladam coanda efekt (na vzdalenost cca 7 m), nicmene v prvni tretine stoupa vzhuru teply vzduch od sporaku, tzn. nejsem si jisty jaky vliv bude na coanda efekt mit - bude teply stoupajici vzduch delat velkou prekazku studenemu vzduchu z vyustky, ktery by se mel "prilepit" ke stropu?
• predstavuji si, ze vyustenim privodu v nejvyssim miste se bude teply vzduch pod stropem "rozfoukavat" zpet do mistnosti (na modely proudeni vzduchu v mistnosti podle privodu/odvodu a teploty viz. http://www.airforum.cz/viewtopic.php?f=18&t=1010&p=5013#p5013 jsem koukal, vyhovuje mi c. 7 pro chladny vzduch, ale tam se v ceste ten teply neplete..)
• ventilatory privod/odtah budu ovladat zvlast, uvazuji o 2 rychlostnich - rozvody privod/odtah budou podobne dlouhe (radove do 4 m), aby byla co nejshodnejsi tlakova ztrata, volbou rychlosti by se dalo pripadne docilit mirneho podtlaku/pretlaku, i kdyz tady mi v tom dela hokej komin..

Nad cim stale premyslim? a rad bych byl popostrcen

• jak se zpetnyma klapkama? Premyslim na vystupu do pokoju, ze by mohli alespon castecne zamezit "telefonu"
• osadit zpetnou klapku na odtahu, resp. privodu na hranici obvodove konstrukce - aspon castecne zabraneni prochladani prostupu zdi
• kdyz budu topit nemusim vetrat - to co kominem odejde se musi jinudy nasat - pujde to i pres zpetnou klapku na privodu? Je tam perko, ale pro jaky tlak se zpetna klapka otevre? nechat radeji obcas privetrat privodem pro dosazeni mirneho pretlaku ventilatorem?
• kde a jakym zpusobem idealne merit tlakovy rozdil exterier/interier? v mistnosti s ohnistem, aby tam nevznikal podtlak (a nasledne spatny tah kominu)? jak? (pribeh se slauchvahou jsem cetl ) udelat dirku zkrz zed a osadit nejakym tlakovym cidlem, ktere by snimalo rozdil tlaku? Nebo pridat anemometr do vstupniho a vystupniho potrubi a kontrolovat rozdil rychlosti/objemu vzduchu a na zaklade charakteristiky ventilatoru odecitat tlak? Tady by to asi chtelo i hmotnostni objem, takze jeste snimani teploty, vlhkosti.. ee to uz je trochu moc...

Neresim blbosti kvuli obcasnemu provetrani, kdyz se nam zrovna nebude chtit vstavat (nebo nebudem doma) na "buzeraci" programu "bez otevrit okna a vyvetrej smradek/vlhkost"?

Proste to "nejak" udelam, ono to bude "nejak" fungovat a za cenu minimalnich nakladu budu spokojeny s "nejakosti", pridam detektor CO a budu v klidu, ze "nejakost" me neuspi na veky ?
Gratuluji odvaznym, co to docetli az sem a doufam, ze nejsem sam, kdo si poklada podobne otazky; budiz nam napovezeno, necht se vsichni poucime a vedomosti se uspesne siri

[Leonardo]

Za uvedených parametrů:

[*] pastoska = jednopodlazni mini termoska s kominem
[*] poloha RD - mirne sedlo, cca 350 m n.m.; vitr prevazne Z, JZ
[*] tvar do L - velka obytna mistnost s kuchyni (J, Z, cca 120 m3), male pokoje V (30 m3, 15 m3), v L casti (S) vstupni chodba, koupelna, techn. mistnost (celkem cca 60 m3); cca 65 m2 podl. plochy
[*] strecha pultova, sklon cca 13°, beton. spirol panely 200 mm vysoke ze vnitr priznane (sikmy strop), vnejsi zatepleni 38 cm vaty (lambda 0,039)
[*] zdi porobeton sirky 30 cm, zatepleni 20 cm vatou, odvetravana fasada
[*] okna 3 skla
[*] podlahy lehke - sucha kontrukce

je na 99% TZ cca 3 kW pri -12°C/21°C zbožným přáním.

Pokud by tyto TZ měly být celkové, protože neuvažujete s rekuperací, je to utopie. Navrhovat vnitřní teploty na 21°C je také střelba na vlastního gólmana. Možná vycházíte z vlhkého bytu, u suchých provětrávaných staveb bude potřeba topit na vyšší teplotu. Jde o vnímání tepla v korelaci s vlhkostí vzduchu. Pokud chcete mít alespoň trochu spokojené manželství, předpokládejte TZ dvojnásobné. Vnitřní teplotu navrhujte na 23°C a díky L půdorysu bych navýšil i základní výpočet.

Ještě k strojnímu větrání. Rekuperace není jen o návratnosti, financích...základní funkcí rekuperace je také ohřev přívodního vzduchu na alespoň přijatelnou teplotu z hlediska tepelné pohody. Sázíte na coanda efekt - prosím, ale ten funguje dobře až při určité rychlosti proudění. Kombinace proudícího ledového vzduchu s tepelnou pohodou se úplně míjí. Vůbec si nedovedu představit, kde všude bude docházet ke kondenzaci při přívodu mrazivého vzduchu do vyhřátého interiéru.
Pokud jste ochoten přijmout radu, tak v případě, že nechcete strojní větrání s rekuperací -vynechejte strojní větrání úplně! Větrejte okny, krátce a intenzivně.

[Cronello]

Navrhovat vnitřní teploty na 21°C je také střelba na vlastního gólmana. Možná vycházíte z vlhkého bytu, u suchých provětrávaných staveb bude potřeba topit na vyšší teplotu. Jde o vnímání tepla v korelaci s vlhkostí vzduchu. Pokud chcete mít alespoň trochu spokojené manželství, předpokládejte TZ dvojnásobné. Vnitřní teplotu navrhujte na 23°C a díky L půdorysu bych navýšil i základní výpočet.

Dekuji za optani, manzelstvi mam spokojene Uznavam, ze 21°C neni zrovna moc, pro vypocty a podle hygieny se s tim operuje bezne, domaci pohodli si nekdy opravdu zaslouzi vic.
Co se tyka vnimani tepla, tak po zatopeni ve sporaku se pridava dost vyznamna salava slozka, takze tech 21°C je celkem ok, nekdy se vytopi na vic (pak vetsi ztrata) nekdy se vezme mikina/svetr a je taky fajn. Nejsme zvykli pretapet, abychom doma behali v trenkach..

Ohledne energii - mame za sebou prvni rok a to jeste nemame zcela dodelano a neni zateplena fasada.
Spotreba EE 5,7 MWh + ztopenych 5 m3 dreva (mix, ne zcela vysusene) odhaduji cca 6,8 MWh. Dohromady tedy cca 12,5 MWh za rok. Zima nebyla extremni.
Orientacne to vychazi na 5,5-6 kW tepelne ztraty. Po zatepleni sten 20 cm vatou (lambda 0,039) ocekavam tepelnou ztratu nizsi, jestli polovicni na ty 3 kW se uvidi Budou teplotni senzory, chovani domu vzhledem k meteu venku (soused ma na baraku amaterskou meteo stanici, nejake logy budou) chci pak sledovat (na letosni zimu to ale jeste nevidim..).

Ještě k strojnímu větrání. Rekuperace není jen o návratnosti, financích...základní funkcí rekuperace je také ohřev přívodního vzduchu na alespoň přijatelnou teplotu z hlediska tepelné pohody.

Vim, ale ohrat privodni vzduch na prijatelou teplotu mohu i nejakym ohrivacem za hubicku a ne nutne rekuperaci za 50 tis. na to fakt nemam.

Sázíte na coanda efekt - prosím, ale ten funguje dobře až při určité rychlosti proudění. Kombinace proudícího ledového vzduchu s tepelnou pohodou se úplně míjí. Vůbec si nedovedu představit, kde všude bude docházet ke kondenzaci při přívodu mrazivého vzduchu do vyhřátého interiéru.

OK, na coandu to mozna nebude, z hlediska rychlosti proudeni. Nakonec nebudu vetrat kinosal, zed naproti je po cca 7 m, takze coanda pro vysoke rychlosti ani byt nemusi. Nicmene vyvod bude pod stropem, takze nejaky byt maly efekt to asi bude.
Cca po 2 m bude soupat teply vzduch od sporaku, takze tam by se to melo take smesovat. Jestli bude mit par dekagramu luftu (jak s oblibou pise SFO), takovy vliv aby mi od vyfuku zacalo prset/teda srazela se mlha si nemyslim. Joo to kdyz za mrazu otevru okno dokoran a toho mraziveho vzuchu vplouva opravdu hodne, to je jina, to se mlha tvori (znam z vlastni zkusenosti), ale je to jen po dobu vetrani.

Pokud jste ochoten přijmout radu, tak v případě, že nechcete strojní větrání s rekuperací -vynechejte strojní větrání úplně! Větrejte okny, krátce a intenzivně.

Jsem ochoten prijmout radu, ktera nebude uplne mimo misu.
Jak jsem psal

• vetrani okny bude primarni.
• odvetravani z koupelny je nutnost
• privod vzduchu kvuli spalovani je take nutnost

Takze se snazim alespon optimalizovat, kudy a jak ten vzduch privedu, abych se nedostal do problemu s podtlakem pri plapolani ohne a odsavanim smradku/vlhkosti z wc/koupelny.

Pokud v tom vidite jen spatna reseni, pak hledam to nejmene spatne

[Leonardo]

To je to ošemetné a velmi relativní pohodlí.

nekdy se vezme mikina/svetr a je taky fajn.

Navrhnout já doma, že v mikině nebo svetru by bylo také fajn, tak bych byl asi bez večeře a dalších manželských výhod.

Spotreba EE 5,7 MWh + ztopenych 5 m3 dreva (mix, ne zcela vysusene) odhaduji cca 6,8 MWh. Dohromady tedy cca 12,5 MWh za rok. Zima nebyla extremni.

Já bych jí skoro považoval za extrémně teplou. V tom je ta potíž.

Vim, ale ohrat privodni vzduch na prijatelou teplotu mohu i nejakym ohrivacem za hubicku a ne nutne rekuperaci za 50 tis. na to fakt nemam.

To je taky dost sporné. Průměrná teplota v topném období (180 dní) bude 3°C, dohřev na přijetelných 21°C (to při proudění také nic moc), znamená při 120 větraných m3/h příkon 0,75 kW.
Při nonstop větrání by to bylo 3240 kWh za topné období. S elektrickým ohřívákem budete ročně na 10.000 Kč a to vám do domu neženu nic moc vzduchu. Když si to omezíte jen na 50%, pořád do za hubičku nebude. Leda by ta hubička byla třeba od...

[Cronello]

Navrhnout já doma, že v mikině nebo svetru by bylo také fajn, tak bych byl asi bez večeře a dalších manželských výhod.

tady to ma kazdy nastaveno holt jinak, k tomu se neda nic jineho napsat. Ja tu veceri dostanu a manzelskymi vyhodami se zahrejeme Na druhou stranu bych mel problem pokud bych chtel vsechny technologie, i kdyby se mi sebevic libily, tady je pak potreba tolerance, nesobeckost a rozhodne kompromis.

Spotreba EE 5,7 MWh + ztopenych 5 m3 dreva (mix, ne zcela vysusene) odhaduji cca 6,8 MWh. Dohromady tedy cca 12,5 MWh za rok. Zima nebyla extremni.

Já bych jí skoro považoval za extrémně teplou. V tom je ta potíž.

J, popravde podlahy, zaklady take jeste nejsou zateplene,betonovy venec pres celou sirku zdiva take vytvari super tepelny most,vsechno zere Watiky jak divy. Prijimam Vas odhad na vyssi tepelne ztraty a jsem zvedavy po dokonceni domu,jak se bude TZ lisit od vypoctu. Ale na to si bohuzel jeste min. rok pockam..

Průměrná teplota v topném období (180 dní) bude 3°C, dohřev na přijetelných 21°C (to při proudění také nic moc), znamená při 120 větraných m3/h příkon 0,75 kW.
Při nonstop větrání by to bylo 3240 kWh za topné období. S elektrickým ohřívákem budete ročně na 10.000 Kč a to vám do domu neženu nic moc vzduchu. Když si to omezíte jen na 50%, pořád do za hubičku nebude. Leda by ta hubička byla třeba od...

• zenete tam akoratni mnozstvi vzuchu cca 0,5 objemu/h
• s dovolenim to omezim jen na 30 % - jako privetravani v noci nebo obcasne provetravani kdyz budeme pryc
• pokud vytapim na zminovanych 21°C pak mi rekuperace neda na privodu take 21°C - pokud nebudu uvazovat faktickou cca 30-40% ucinnost (podle hmotnostnich toku) a ponecham tu merenou na teploty a proklamovanou marketingem cca 80%, pak tedy ponizim Vas odhad na dohrev na cca 17°C, tedy potrebnou energii 2592 kWh.
• opominu problemy se zamrzanim a tedy potrebou rozmrzat
• rekuperace by mela jet idealne 24/7, tam bude pak o trochu vetsi odber ventasku oproti obcasnemu provetrani
• tak i tak, z 10 tis. jsem pri uvazovani 80% ucinnosti rekuperace a 30% potreby doplnkoveho vetrani na cca 2,7 tis.; pri uvazovane investici 50 tis. do rekuperace je navratnost do 19 let..
• co bude za dvacet let? nevim treba uz to bude moralne zastarale a marketing me bude tlacit do neceho noveho a in?
• cena elektra se da ocekavat, ze poroste -> pak by se zkracovala navratnost
• co z toho plyne? dohrivat levnejsi energii
• jakou?
• zdrojem veskere energie na zemi (pokud nepocitam nejakou udanou nekdy v prvopocatcich) je slunce

A ted tedy - mam 2 moznosti kam investovat omezene (viz. manzelske nevyhody ) zdroje

• do rekuperace
• do solaru

Co je lepsi, pasivne (pripadne i aktivne) brat kradenku z uz premenene energie slunecniho zareni nebo jit rovnou ke zdroji?

a ted namitka

• zisk termickych panelu v zime je minimalni

...J ale v prechodnych obdobich se neco vydolovat da, v lete je energie dostatek. Takze v souhrne rocni bilanci, kdyz usetrim diky solarum EE v lete na ohrev teple vody, mohu usetrenou EE prohyrit v zime na dohrev vzduchu.
Pro ty radove 3 MWh budu potrebovat cca 4-5 m2 kolektorove plochy. Za jakou cenu? Namatkou google napovedel 2,5 m2 kolektor za 15 tis. Tedy 2 kolektory, nejaka technologie k tomu a budu take na 50 tis.

Fotovoltaika? hmm ta mi moc nesmakuje.. mensi ucinost -> vetsi plocha, prozatim problematicka recyklace, rozhodne vyssi eko zatizeni..
A to se necitim byt prehnane zeleny, jen mam respekt k maticce prirode, preci jen nas zivi, napaji nas vzduchem, vodou a podrezavat si vetev pod nohama mi neprijde zrovna idealni.

[Leonardo]

Jste moc skeptický k účinnostem rekuperací. Reálně to bude 60-70% záleží na použitých principech a metodice výpočtu. S tím ale budou korelovat i výpočty na dohřev.
Já jsem přesvědčen, že než pomalé strojní větrání stejně jako trvale otevřená ventilačka nebo ještě hůře mikroventilace, je lepší intenzivní nárazové větrání okny. Jinak řečeno buď rekuperace nebo raději nic.

[Cronello]

Jste moc skeptický k účinnostem rekuperací. Reálně to bude 60-70% záleží na použitých principech a metodice výpočtu. S tím ale budou korelovat i výpočty na dohřev.

To je asi mou povahou.. radeji predpokladam horsi abych pripadne mohl byt "mile prekvapen" lepsim, nez predpokladat vsechno dobre a pak byt zklamany horsim..
A jestlize to zalezi na metodice vypoctu, kterymi pak budu korelovat vypocty na dohrev - to myslite, ze pokud mi jednou metodikou vyjde ucinnost 70% dopocitam nizsi potrebu dohrevu a pri jine metodice vyjde ucinnost 60%, pak dopocitam vyssi potrebu dohrevu?

pak ma opodstatneni i ta moje povaha, kdyz se ruznymi metodikami dostanu k ruznym vysledkum

Já jsem přesvědčen, že než pomalé strojní větrání stejně jako trvale otevřená ventilačka nebo ještě hůře mikroventilace, je lepší intenzivní nárazové větrání okny. Jinak řečeno buď rekuperace nebo raději nic.

V tom s Vami v podstate souhlasim a intenzivni narazove vetrani okny beru jako primarni zpusob vetrani.

Porad tu ale zustavaji 2 veci:
1. odtah z koupelny/wc
2. privod vzduchu kvuli spalovani ve sporaku na drevo (spotrebic tridy B), kdyz spaliny odchazi kominem
2.a) zamezit podtlaku pri spustenem odtahu v koupelne a zapalenem ohni

Takze "radeji nic" nelze, kdyz tam stejne privod a odtah bude..
A "rekuperace"? kdyz to nechci provozovat 24/7 tak postrada smysl (hlavne ekonomicky).

btw, vetrani okny s sebou nese urcity diskomfort (toho jsme si vsichni vedomi); nucene vetrani s rekuperaci se snazi byt komfortni (nizke rychlosti aby clovek nepocitoval pruvan, vyssi teplota privadeneho vzduchu nez venku, za cenu neustaleho provetravani).
Pokud budu chtit vyuzit stejne potrebne diry (add. 1.,2.) pro obcasnou lenost nebo nemoznost jit otevrit okna, a pritom jsem zvykly na diskomfort vetrani okny, mohu si dovolit i tento diskomfort k obcasnemu privetrani prave temito "dirami" - vykaslu se na dohrev, pustim vetrak co to da, ale ne na dlouho jen na chvilku budu mit zimu a trochu vetru. Z loznice a z pod stropu to preci jen nejak rozvirim a zamicham, takze cilu bude dosazeno.
Co mohu ocekavat za komplikace?

Pak je tu jeste ta geometrie o ktere casto pise SFO. Vecer / o vikendu dodam par obrazku, jak je to s tou geometrii naseho trochu min tradicniho RD a proc resim kudy privod pro obcasne privetrani, pokud zrovna neudelam pruvan barakem okny.

[zumik]

Já to moc nechápu. Z čeho a za kolik chcete udělat rozvody?
Ono je potřeba si uvědomit, že i ty ventilátory plus filtry a řízení něco stojí. Já nevím za kolik si dokážete nakoupit materíál a spíchnout k tomu nějaké levné řízení, ale mě by to za to nestálo. Osobně si umím představit jak to dávám dohromady, ale tolik času a ten výsledek no nevím.
A za kolik by jste dal dohromady ten levný elektrický ohřev i s řízením?
Pokud máte jako primární větrání okny, tak nepotřebujete rekuperačku za 50 tis. Ona i levná rekuperačka něco vydrží a to že má nic moc účinnost a je tak trochu děravější je vcelku jedno v porovnání s větráním studeným vzduchem a nebo pouze elektrickým ohřevem.

[Cronello]

Prikladam slibenou geometrii, pro lepsi predstavu "loftoveho" pokoje - spani pod stropem; pod nim je maly pokoj (puvodne mela byt pricka na druhe strane a na danem miste kuchyn - je tam fixni okno).
Velky obytny prostor ma pak necele 4 m na vysku na severni strane na jizni o metr mene.
Sporak na drevo naznacen uprostred u balk. dveri.

Z duvodu provetrani podstropnich casti a maleho pokoje, jsem uvazoval o privodu z V technickou mistnosti, pak skrz Z-V zed. Odvod z koupelny a tech. mistnosti severni stenou.

Vyusteni do obytne mistnosti by hnalo vzduch pod stropem nad pec, kde by se ohrival.

No mozna to fakt necham uplne bez rozvodu, jen musim nekde vymyslet diru, aby se mohl nasavat vzduch kvuli horeni..
Meteo venku se postara o provetrani i bez ventilatoru, byt to nebude zrovna moc regulovatelne.

[Cronello]

Já to moc nechápu. Z čeho a za kolik chcete udělat rozvody?

Za kolik jeste nevim, to bude zalezet i z ceho, ale nejspis klasika plech. Mozna HT system, ale to vyjde asi cenove stejne. Obecne tam nebudou kilometry trubek, radove do 10 m a par kalhot a kolen.

Ono je potřeba si uvědomit, že i ty ventilátory plus filtry a řízení něco stojí. Já nevím za kolik si dokážete nakoupit materíál a spíchnout k tomu nějaké levné řízení, ale mě by to za to nestálo. Osobně si umím představit jak to dávám dohromady, ale tolik času a ten výsledek no nevím.

Casu mam dost, rizeni bude v ramci cele elektroinstalace, to se pak dokoriguje kdy a na jak dlouho zapnout ktery ventilator, to uz je jen nejaky algoritmus.

Pokud máte jako primární větrání okny, tak nepotřebujete rekuperačku za 50 tis. Ona i levná rekuperačka něco vydrží a to že má nic moc účinnost a je tak trochu děravější je vcelku jedno v porovnání s větráním studeným vzduchem a nebo pouze elektrickým ohřevem.

Ano, ale vzhledem k omezenym investicim mi porad prijde vyhodnejsi dat ty penize do solaru nez do rekuperace..

[Cronello]

http://www.airforum.cz/viewtopic.php?f=22&t=1329&p=10690#p10684 ... Já se posunul od FilanTropa k FiloZofovi ... jsem zvědav, jak se bude profilovat Disquaterus Nobilis Cronello.

Hmm to nedokazu rict ani predpovedet
Muj prozatimni vyvoj/uvazovani:
- spatne vetrani v byte, vysoka vlhkost (po zakoupeni obyc meteostanice), problemy s plisnemi
- po zlepseni vetrani a udrzovani prijatelne vlhkosti problem s plisnemi mizi
- uvazovani nad stavbou RD, chci tam vetrani s rekuperaci, nesouhlas manzelky kvuli financim a velikosti=malosti RD
- jednopodlazni dum, obava letniho prehrivani - masivni betonovy strop
- google pri hledani vsehomozneho kolem RD nabizi TZBinfo a obcasne prispevky nesrozumitelneho SFO, ktere po nekolikatem cteni zacnou neco napovidat a privedou i na airforum
- bude alespon "hracka" "IQ" elektroinstalace, chci sledovat kde co a udelat si obrazek o energiich v dome a zkouset energeticke rizeni i vzhledem k aktualnimu pocasi, blizke predpovedi a na zaklade chovani domu z namerenych dat
- projektovani RD s dobrym zateplenim - omezit ztraty prostupem
- vetrat se musi, ztraty vetranim jsou +- dane pokud bude dum tesny (minimalni vliv infiltrace a venkovniho metea)
- draha rekuperace s "vychytavkama" zbytecna, radeji omezit ztraty prostupem a ztraty vetranim dohrivat levnym zdrojem tepla
- celkova koncepce energii vzhledem k dostupnym zdrojum se meni
- od kondenz. kotle s minimalnim vykonem (kvuli cyklovani v prechodnych obdobi) na levny a spolehlivy KK s lib. vykonem a akumulaci do vody (cenove na stejno, ale sirsi moznosti - napr. solar do akumulace)
- teplo domova s krbem - v RD bude ohniste, spotrebic tridy B (sporak na drevo), tj. nutny privod vzduchu na spalovani do mistnosti
- investice do plynove pripojky, rozvodu topeni, kazdorocnich revizi a stejne zavislost na elektrice (bez ni si kotel neskrtne ani neuridi) vedou vzhledem dobremu zatepleni na cestu ohen+deskove olejove radiatory (nizka investice, snadne rizeni a instalace rozvodu)
- neco kolem energie - ta je vsechna ze slunce; zalezi jak se transformuje, v jake podobe a kdy ji potrebuju;
slunecni kolektor - termicky: vysoka ucinnost (slunce/voda) na male plose, dobra cena, kapacita a pocet cyklu zasobniku; fotovoltaika: mensi ucinnost (slunce/EE) na male plose, horsi skladovani a vydrz/pocet cyklu v problematickych bateriich (vyssi zatez ziv. prostredi), setrvacniky v domaciim pouziti tezko
tepelne cerpadlo zeme/voda - velky slunecni kolektor (svrchni puda) s nizkou ucinnosti, resp. potrebou z naakumulovaneho tepla pres leto, zasobnik voda jako u termickeho kolektoru, vysoka cena
tepelne cerpadlo vzduch/voda - vzduch je uz transformovana slunecni energie ohrevem od zeme/vody, nizka tepelna kapacita, potreba velkeho mnozstvi, + nizsi cena jak zeme/voda
drevo - solarni kolektor, premena slunce/drevo, prakticky idealni forma premeny sl. energie stepenim CO2 na uhlik a kyslik, kde uhlik ve forme dreva mohu skladovat s daleko vetsim fazovym posunem nez vodu v akumulacni nadrzi, prakticky beze ztrat, tady mohu disipaci pojmout treba jako tleni dreva, ale muze to byt i dalsi komprimace do formy fosilnich paliv.. problem je rychlost tezeni energie vzhledem k rustu, velka plocha, ucinnost spalovacich/oxidacnich procesu uz je relativne dobra.
- zpatky k vetrani, privod vzduchu mit musim, odtah z koupelny wc take.. vetrat s komfortem nebo diskomfortem?
- pres komin za urciteho venkovniho metea se vetra samo, zapalenim ohne a kominovym efektem, se take provetra
- prevence vzniku plisni - prijatelna vlhkost a teplota; "buzerace" aplikaci "bez a vyvetrej" v pripade, ze je nekdo doma, kdyz ne (nebo nemoznosti jit otevrit okno behem spani) strojni vetrani - kudy, jak, at uz vyuziti archimeda, dohrevu, samodomo rekuperace pro aspon maly teplotni komfort apod. tot porad myslenky ktere se mi toci v hlave..

Vedec je clovek, ktery vi stale vice o stale mensim poctu veci. Nakonec vi vsechno o nicem.

Nejsem vedec ani schopny pobrat vsechno a nemam cas studovat a pocitat vselijake vzorce, systemy, metodiky.. i kdybych mel, tak udelam nekde chybu a vysledek me muze svest na scesti, protoze to po me ani nikdo nezkontroluje. Tady lepsi duverovat odbornikum.. i kdyz duveruj, ale proveruj, kolikrat se tohle uz ne/vyplatilo kdyz se ne/proveri..

[Cronello]

Dotaz: Jste aktivním "AMÁRÉ" uživatelem horizontálního PoPotahovadla (AutoMobilu)?
Nebo máte auto "z musu" a řadíte se spíš k diletantským "házečům kulató lopató"?

Tak nekde uprostred..
optimalizace; asi vseho, tak prubezne vsude a porad, co znalosti a zkusenosti dovoli
Jezdim rad, ale neni to muj stredobod vesmiru, abych musel vsude a vzdycky jen autem. Peskobus ma take sve opodstatneni a vyznam na kvalitu zivota.

Cetl jsem odkazovany clanek o jizdnich doporuceni, musim rict, ze celkem pekne sesumirovane body, ktere vlastne praktikuji uz dlouho, i kdyz jsem to cetl az ted. Mam motor 1.8 benzin, pro nekoho velky objem, ze mi to bude moc zrat. Ano umi byt nenazrany kdyz chci a jedu brzda/plyn. Ale jinak jezdim dlouhodobe cca 7,5 - 8 l / 100 km. Ale mam ten vykon, kdyz ho zrovna potrebuju. Oproti 1,2 fabii, ktera take zrala dlouhodobe 7,9 l / 100 km tak po seslapnuti "plynu" se prakticky nic nedeje.
Trochu odbocka od vzduchotechniky, lec nejaka paralela, podobnost?
Vidim to na to, ze budu mit radeji poradny ventilator, ktery mi za mensich provoznich nakladu/spotreby da pozadovany vykon prutok/tlak nez mensi, ktery by pro dosazeni pozadovaneho vykonu musel jet na horni hranici svych moznosti a za chvili by odesel..

Absolutní vlhkost, akumulace, potenciál a množství tepla, cena tepla a chladu, řiditelnost a autoregulace.

hmm autoregulace.. pekne slovo, ale porad u nej mam vetsinou okno.. autoreguluje se prakticky vsechno, lec ne vzdycky k nasi spokojenosti a nasim predstavam, proto do toho zasahujeme a snazime se to ridit. Tim ale vnasime dalsi podminky/prekazky. Jak se s tim system vyrovnava to vetsinou pozname, nekdy ale az za dlouho a spojitost s puvodnim zasahem uz nam nemusi dochazet..

Používejte PODOBNOSTI. Nebojte se podobenství a oslích můstků.
Žádný vědec nemůže vědět vše o Oslích Můstcích
Stejně tak jsem ještě nepotkal živou bytost, která by věděla nic o všem, ovšem!

Je to o paralelách fyziky a filozofie ...

ja to vidim jako uroven priblizeni/zoomu
matematika - dava moznost "pocitat", uchopit problematiku a vyvodit z ni dalsi jine podobnosti, dusledky ap.
fyzika - bez matematiky ma problem pocita uz ne tak abstraktne, ale nad konkretnem, ktere muzeme vetsinou pozorovat
dalsim pomyslnym oddalenim zoomu se z fyziky stava chemie, na molekularni urovni pracuje fyzika ale v tom vetsim meritku to ma pak jine nasledky a dusledky - chemicke
nad chemii vidim biologii.
No a kam zaradit filozofii? ja bych ji dal pod matematiku protoze proc se zavedli zrovna takove a makove axiomy? nad tim muzeme jen filozofovat

No, muj "problem" je uz dost aktualni.. musim se uz pro neco rozhodnout. Momentalne nejsou finance na drahe vystrelky marketingu, ani chut do nich investovat (kdyby byly) jen z pohodli a aspon trochu pocitu, ze to neco bude delat a budu mit komfort..
Chci mit moznost system v budoucnu poupravit, po nabytych zkusenostech, novych znalostech a presvedceni.
Dve veci jsou jiste - 1. odtah wc, koupelny 2. privod vzduchu na spalovani, provetrani geometricky neidealnich dvou mistnustek bez moznosti otevrit okno

Jak aby to nebyl velky pruser a nemusel jsem na to mit majlant?
Hmm.. vetraci potrubi mohu vest tak, abych v budoucnu mohl napr. jednoduse za/vradit nejakou rekuperaci ci jiny pek/tepelny stroj.

[Cronello]

Dostala Vás především výška prostor
a materiálové složení pastóšky
(přesněji, uveřejněná data; možná je realita příznivější, než co jsem si "posbíral").

Dekuji, za nacteni vlakna a info. Vyska prostor byla planovana od zacatku a nemuzeme si ji z pocitoveho hlediska vynachvalit, sikmina betonoveho stropu ma neco do sebe
Priznivejsi realita? Zatim spis ponekud mene prizniva nemame zdaleka dokonceno, vnejsi zatepleni min. vatou bude az na presrok..
Konkretne k materialum: Zdi Porfix Plux (P2-420, 30 cm sirka, U 0,32 W/(m2.K) pri 5% ustalene vlhkosti). Strop/strecha 20 cm vysoky spirol panel, zatepleny shora 38 cm Knauf Classic 039 ve drevenem rostu (skladany na 3 vrstvy - spodni a horni posunuta mezi, takze nikde neni primo dreveny bodovy tepelny most po cele vysce, vzdy je kriz rostu kryt bud 14 cm vaty odspodu nebo 10 cm shora), zatepleni zakryto difuzni folii, odvetravana mezera, prkenny zaklop, plechova krytina (slitina hliniku bez barevne upravy).
Steny po dokonceni budou zateplene 20 cm vatou, opet do rostu, na kterem se vytahnou svisle late zajistujici odvetravanou mezeru a final bud drevena fasada nebo cembrit desky nebo nejaka kombinace.
Zaklady zateplene 10 cm XPS do hloubky cca 70 cm, teren neni jeste upraveny.
Proto jsem nazval vlakno "termoska", snazil jsem se minimalizovat tepelne mosty obalenim nosne kce do izolantu.

Vyska nadprazi oken/balk. dveri 2,4 m, takze na nizsi strane zacina strop cca 2,8 m na vyssi konci o metr vice, no a tam uz se to muze provetrat jen samovolnou cirkulaci vzduchu.

0) rezignovat na Sluneční Kradenku (pokud Vám ji nezaplatíme SakumPrdum my, ostatní daňoví poplatníci),

Premyslel jsem o vyrobe koncentracniho panelu, s drain back systemem - netreba nemrznouci smes, bez obavy letnich stagnacnich teplot, drain back musi fungovat na vybornou, aby nic nezustalo a nemohlo zmrznout. Mam zbytek plechu ze strechy, takze nekdy chci zkusit aspon nejaky prototyp na zabiti dlouhe chvile

1) ušetřené peníze investovat do vymyšlení a realizace NUCENÉ CIRKULACE
pod vysokými stropy a nezmámo jak vysokými nadpražími oken,

Jj, nad tim jsem take premyslel, jak dostat ten teply vzduch shora do mist, kde se nam bude hodit vice. Mel jsem v planu ten horni teply "polstar" rozfoukavat privodem vzduchu do mistnosti prave pod stropem.

3) doporučuji nerealizovat ani tu "strojní ventilaci, údajně povinnou pro WC"

A smradek vyvetrat klasicky oknem. Vlhkost z teple koupele pustit do baraku a teplo z vodni pary nehnat hned ven pokud momentalne nebude rekuperace, ktera by ho zachytila.

a zdánlivě nutnou pro "dřevopal";

hmm.. tady mam problem, i kdyz mi infiltraci, dvermi kdyz jdu pro drevo navetra dostatek kysliku na spalovani, nebude se tvorit podtlak, ktery by mel za nasledek CO v dome, namisto venku? A ted si nejsem jisty, jestli by to bez privodu vzduchu bylo i pravnicky shudne a nebyl problem pri kolaudaci (ktera se dnes uz jmenuje jinak)..

zjistíte (do 10-ti let), že jste si zbytnými dírami do zajímavé pastóšky nejen nepomohl,
ale jen si víc naběhl

Njn, na jednu stranu se snazim minimalizovat tepelne mosty, na druhou stranu si udelam diry.. tady jsem premyslel o vlivu zpetnych klapek na rozhrani steny, ale z hlediska tepla a obcasneho provetrani by museli byt zateplene mechanicky ovladane a to uz je dost slozite, moznost poruchy atd..

[Cronello]

Premyslim o chovani vzduchu vlivem lokalniho zdroje topeni (pec, radiator apod.) v prostoru mistnosti se sikmym betonovym stropem (v topne sezone)

Zkusil jsem maly nakres (2D-) k dokresleni mych myslenkovych pochodu

Nahore: podelny rez mistnosti s tepelnym zdrojem pod nejvyssi casti stropu
- ohraty teply vzduch bude stoupat vzhuru
- jeste nevyhraty beton bude akumulovat energii a vzduch ochladi; ten bude padat zpet dolu
- postupne se bude prohrivat beton az bude vzduch cirkulovat podel krajnich sten dolu a spodem zpet ke zdroji tepla
Uprostred: kolmy rez s tepelnym zdrojem pod nejnizsi casti stropu
- teply vzduch bude stoupat vzhuru a podel stropu az do nejvyssiho bodu stropu
- opet bude postupne prohrivat beton az bude cirkulovat podel "zadni" steny dolu a studeny nad podlahou zpet ke zdroji tepla
Dole: kolmy rez s tepelnym zdrojem pod nejvyssi casti stropu
- tady zacina trochu chaos a nejistota (nemam modelacni SW na simulaci..)
- predpokladam ze teply vzduch pod stropem nebude mit skoro zadne tendence cirkulovat podel snizujiciho se stropu k protejsi nizke stene
- pod nejvyssim mistem se vytvori teply "polstar" a cirkulace bude do stran podle horniho obrazku
- tzn. ze v podelnych rezech (a la horni obr.) postupne k nizke stene bude vzduch cirkulovat, jen s nizsimi a nizsimi teplotami a mensi rychlosti

Rohy beru jako specifikum, v tech to potece dolu vzdy vice, takze ty tim trochu zamichaji..

Jsou moje uvahy v zasade korektni?
Pokud nejsem uplne mimo misu, pak bych pro podporu cirkulace a dostani tepleho vzduchu z vysin dolu a k nizke stene, pri tepelnem zdroji add dolni obr. volil ventilator u krajni steny, pod stropem, ktery by foukal vzduch podel stropu k nizke stene

[Cronello]

3) doporučuji nerealizovat ani tu "strojní ventilaci, údajně povinnou pro WC"

..ani odvetranim do odvetravaciho kanalizacniho podtrubi (DN 75)? ...podobne jako viewtopic.php?f=18&t=1448&start=20#p10676
Bud by to bylo pres misu a la Pachosaj - jen bych dal nejaky mensi ventilator, do ktereho bych pustil min "stavy" v pripade ohrati teplotniho cidla na prkynku aby to dotycneho k te mise neprisalo nebo by to jelo na nominalni vykon ventasku pokud by bylo potreba wc s koupelnou odvetrat narazove.
Nebo by to bylo jen vyustene v instalacni predstene na mrizku.

mrizka/wc misa -> ventilator -> zpetna klapka (tesna) -> napojeni do odpadniho odvetravaneho potrubi

mozne varianty napojeni (HT, DN 75):
zelena - napojeni na wc nadrz, 45° odbocka od napojeni wc na kanalizaci
zluta - pripojeni mezi umyvadlo bidet (vychazim z moznosti odboceni HT), je to v ramci predstenove instalace
fialova - nepotece kolem voda z umyvadla, jen napojeni do SDK pricky (mozna trochu pracnejsi, stena uz je), napojeni HT odbockou 87°, takze trochu s kopce, ale na kratkou vzdalenost by to melo byt ok
modra - mohlo by byt i bez zpetne klapky; a v ramci venkovniho metea by probihalo odvetrani i "automaticky", lec ne vzdy by to muselo byt zapotrebi; i kdyz pokud bude venku ficak, tak se asi pricucne i pres klapku
jen montaz..bud obratit za pripojkou hrdla (coz asi ne, bude tam jeste napojeni bojleru..) jedine pouzit presuvku, aby se mohla odbocka k odvetrani smerovat obracene, no ale ta voda od bojleru (od zpetneho ventilu) by pak mohla mrizkou vytekat.. takze tato varianta pada

za me to vyhrava fialova nebo zelena

[Cronello]

Ave,
1) ušetřené peníze investovat do vymyšlení a realizace NUCENÉ CIRKULACE
pod vysokými stropy a nezmámo jak vysokými nadpražími oken,

..pro info nadprazi 245 cm, sikmy strop v nejvyssim miste 400 cm, nejnizsi 300 cm, podlaha "loftu" 240 cm
Trochu jsem premyslel, jak cirkulacne provetrat "loft" = patro na spani pod strechou, kam se prirozene dostane stoupajici teply vzduch pod sikmou strechou a napadla me moznost:

moznost provetrani "loftu"

v pricce natahnout trubku s vetrakem a pod strop hnat chladny vzduch skoro od podlahy z blizkosti chodby u vchodu - takze pri otevreni dveri je celkem zaruceny chladny cerstvy vzduch namisto teplejsiho smradku, ktery bude vys.
Co se tyka "telefonie", dal bych na vstup a vystup zpetnou klapku, v pricce bude trubka obalena vatou, takze prenos z konstrukce by byl minimalni.
Kolena na vstupu a vystupu, jinak rovna draha, male tlakove ztraty a stacil by jednoduchy a levny vetracek. Nepobezi trvale, jen v pripade potrebneho provetrani - v noci, resp. podle udaju cidel - idealni CO2, ale to je drahe, takze bych ve spacim prostoru nechal jen levnejsi vlhkostni s teplotou; moznost casoveho programu nebo rucniho sepnuti; automaticky i na zaklade otevreni oken a dveri, kdyz se vetra cely dum.