Akustika v Hudební praxi

Místo pro diskuzi mimo téma vzduchotechniky

od Dion » 22 pro 2020, 01:50

Pročítaje pečlivě ponejprve témata z prostoru "v míse" i "mimo mísu" a pátraje po vláknu, jsme nenašli odpověď na palčivou otázku z denní praxe. Problém: V prostoru kavárny, vinárny, pivnice večer akusticky zahraje skupina hudebníků. Podotýkáme, bez reproduktorů, takže dále. V 22:OO hodin kdosi oznámí na policejní okrsek podezření z narušování nočního klidu. Policie přeruší produkci, pobíhá s hlukoměrem, hosté preventivně odcházejí, policie měří s otevřenými okny a pak se zavřenýmí okny i dveřmi a po 20minutách opustí podnik s nezjištěným naplněním skutkové podstaty ohrožování hlukem. Teď není podstatné, kdy je zakázáno hráti jakožto z principu, kvuli spánku, ale JAK se dopředu připravit na produkovaný zvuk.
Příklad z denní praxe: Dostaví se 3 houslisté, trumpetista a bubeník.
pak je tu společnost, která dle tabulek vyprodukuje tlumeným rozhovorem kolem 40 dB
Víme z tabulek, že Symfonický koncert vydá 90dB ale rockový koncert už 100 dB

1) Jak se bude měnit hlasitost v závislosti na výšce tónů, na poloze, ve které budou hrát? Například, že by v 20h někdo vyhlásil, že od teď jen ve vysoké (či v hlubší..) oktávě. Kolem komorního a1=442Hz před 20hod a po 20h jen malé a=221Hz. A trubky vymění za trombóny s nižším frekvenčním rozsahem. Má VÝŠKA tónu vliv na dojem hlasitosti pro posluchače, a jak je to reálně s hlukoměrem v ruce - který v ruce nemame ale přijede s ním Policie?

2) Jak se skládají hladiny intenzity zvuků při více nástrojích? Ano, hrají tam roli jisté algoritmy, a nepřímá úměra, ale není nějaký vzorec, snadný, pro obyčejného hráče na nástroj, jenž není inženýrem akustiky, kam by si dosadil kolik nastrojů má ten večer v sále a jaký hluk ten večer poleze ven? Housle v pianissimu zvládnou srazit na 30 dB (zatímco ve forte lezou na 60 dB) To fagot je ve forte na 85 dB, a piano srazí jen na 50 dB. A podobně. Mít rozsahy nastrojů s jejich dynamickými rozpětími asi pro ně nebude problém, ale jak spočítat, když bude realné obsazení se známými hlasitostmi pro JEDEN nastroj, jaký bude VÝSLEDNÁ hladina v decibelech pokud pojedou všichni bez obav forte a naopak dají pianissimo?

Našel by se jednoduchý postup jak zjistit kolik nastrojů a v jake sile můžeme ještě ustat? Vzoreček, kam dosadíme známě proměnné: 3 houslisty po 30 dB, 2 trubky po 50 db, tři kytary po 40 dB a vyjde orientační hladina, která určí, jestli už nikoho nepřibrat, nebo je-li rezerva před příjezdem akustické kontroly. Je totiž zřejmé, že jedny housle a desatery nevydávají desetinásobnou hladinu intenzity. Tak prosím, jak na to? Známe frekvenční rozsahy a i rozpětí dynamik. Děkujeme za podporu kultury a společného setkávání.
Dion
 

od VePecko » 22 pro 2020, 09:33

:arrow: Ak polícia preruší produkciu, môžu merať tak nanajvýš hlučnosť ...
splachovača
Úradné meranie hlučnosti, použiteľné na akékoľvek "trestanie" alebo
vyšetrovanie
musí byť
urobené:
oprávnenou osobou :ugeek:
kalibrovaným hlukomerom :idea:
podľa presne danej metodiky :!:
Inak sú namerané hodnoty
leda tak
guláš
s
knedlíkom :P
Inak
"poskladanie" výsledku hlučnosti jednotlivých
zdrojov hluku
"nedáš"
ani jednoducho
ani
zložito...
Mimo barák najlepšie prenikajú basa a bicie pri zavretých oknách, pravda...
VePecko
 

od VePecko » 22 pro 2020, 10:51

Na Margo, Selin,
SFO už zložitosti
akustických "dojmov"
popisoval na iných vláknach.

Má VÝŠKA tónu vliv na dojem hlasitosti pro posluchače, a jak je to reálně s hlukoměrem v ruce - který v ruce nemame ale přijede s ním Policie?

Má, a hlavne má - subjektívny vplyv. Hlukomer sa pomocou normovaných filtrov snaží spriemerovať ľudské ucho (uši).
A najväčší vplyv má mierne neurotická bába z vedľajšieho baráku. :mrgreen:
VePecko
 

od IJK » 26 pro 2020, 18:28

Ave,
opět existuje relativně TRIVIÁLNÍ ODPOVĚĎ.

Tkví v nesporném FAKTU,
že každý zdroj AKUSTICKÉ ENERGIE
(hluku/zvuku/tónu/akordu/pazvuku/.../šumu)
je SCHOPEN
VYZÁŘIT
určitý
AKUSTICKÝ VÝKON.
Varhany v katedrále až 5 Wattů!!!

Protože je známo, že existuje MYŠLENÝ (IDEÁLNÍ)
ZDROJ AKUSTICKÉ ENERGIE nazvaný
generátor
BÍLÉHO ŠUMU
a dokonce jeho reálná fyzikálně-technická realizace, produkující tzv.
RŮŽOVÝ ŠUM ...
Rozdíl? Konstantní versus "lidsky představitelné - vnímatelné" rozložení spektrální výkonnové hustoty akustické energie.

SFO

PS?
Výkonová spektrální hustota.

PPS:
Přeskupování energie (růžového šumu, hudebních nástrojů, lidské řeči,...) vlivem REZONANCÍ (hud.akust.používá dobrý koncept s názvem formanty),
ve Vašem případě především místnosti
leč v první řadě
STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ ...

PPPS:
... a HY(G)ENISTICKÉ NORMATIVY...

iGoNY

Douška?
Spánek VACHTAŘA není rušen jízdním řádem VLAKŮ u vechtrovny (Bahnwächterhaus)!
Dokonce válečná fronta není až tak velký problém...
ale "růžový šum" města, 15km vzdálené dálnice za relativně vysokým kopcem, hukot vrtné věže ...
KOMBINOVANÝ se zdroji AKUSTICKÉHO SIGNÁLU TYPU
"vožralci dó dom", "ponocné, Buditel Národa", ...
ano,
to je psychoakustický problém.

Ucho a mozek přebírají, zkoumají, cosi se naučí jako hluk pozadí ... a s tím se spát celkem dobře dá (stejně, jako s pravidelně projíždějícím rychlíkem, duněním kanonády či svistem kaťuší...)
ale pak přijde NELINEARITA ...

A tak to NormoŽEROVÉ řeší akustickou filtrací, denní expozicí hluku (na SubLOW a ExtraHIGH samo s sebou prděj, to se přeci neučili...),
ale hlavně,
ten REÁLNÝ problém STĚŽOVATELŮ
NETKVÍ v hluku/zvuku/muzice/hlášení času ZVONY/ ...
ale v nepravidelnostech,
které není naše psychika schopna akceptovat.

Proto budou vždy "řvát vysírky", že ten "vožrala ponocné" ...

Nelinearita? A "tiché furt šum"?
Ten taky dokáže efektivně a pomalu zabít!!!


iGoNY
Uživatelský avatar
IJK
dobrovolný redaktor
dobrovolný redaktor
 
Příspěvky: 745
Registrován: 21 čer 2014, 12:52

od 000 » 09 dub 2021, 07:34

ad1) Nižší tóny vnímá člověk příznivěji (neobtěžují tolik), proto se také pro posuzování vlivu hluku na člověka používá váhový filtr A, který nízké frekvence koriguje i o více než 20dB. Naopak ale nízké frekvence neubývají tolik na intenzitě se vzdáleností a překážkami. Výška tónu tedy má vliv.

ad2) Při více nástrojích se hluky sčítají. Při hodnocení hluku se obvyke hodnotí hluk na frekvencích 63Hz, 125Hz, 250Hz, 500Hz, 1kHz, 2kHz, 4kHz a 8kHz. Pro hodnocení musíte tedy mít hodnoty akustického výkonu (nebo tlaku) na těchto frekvencích. Sečtete hluky na každé frekvenci a poté sečtete frekvence dohromady. Sčítání je ale logaritmické, takže třeba 50+50=53. Jinými slovy dva stejné zdroje hluku vytváří o 3dB vyší hluk než jeden. Pro hudbu je toto hodnocení spíš teoretické, protože ta se mění každým okamžikem.
000
 


Zpět na Mimo téma

cron