Rekuperace v drevostavbe

[karnas]

Zdravim,

rad bych dovybavil stavajici drevostavbu bungalovu o rekuperaci. Trapi nas vysoka vlhkost v zimnim obdobi, ktera se dlouhodobe pohybuje nad 60% i pres snahu vetrat. Dum je difuzne otevrene konstukce, steny fermacell, stropy sadrokarton. Je zde neobydlene nezateplene podkorovi,strop je izolovan vrstvou vaty na podlaze pudy. Tedy rozvody je mozno vest na pude pod vatou.

V tuto chvili se snazim rozhodnout pro technologii a tedy stojim pred rozhodnutim protiproudy vs rotacni vymenik. Docetl jsem se ze obecne doporuceni pro drevostavby je spise rotacni vymenik. Na druhou stranu reseni s protiproudym vymenikem mi prijde jednodusi a navic pri velke vlhkosti se kterou se potykam, by mohlo byt dostatecne funkcni.

Vyhodou rotacniho vymeniku je moznost umisteni jednotky primo na nezateplene pude.

Poradi nekdo jake aspekty jeste vyhodnotit a k jakemu reseni se priklonit?

Diky
H

[000]

Jak sám píšete, každý výměník má své. Na půdě mohou být oba, ale protiproudý je podle mě naopak spíš složitější na instalaci. Musíte řešit odvod kondenzátu a v případě umístění na půdě i ochranu odtoku proti zamrzání.
Osobně si myslím, že se problémů můžete zbavit i když budete větrat okny, ale nárazové větrání 1-2x denně je sice snaha chválihodná, ale marná. Vím, že to zase bude mít spoustu odpůrců, ale jediné správné větrání je málo a pořád (mikroventilace, ale ani ta nemusí vždy stačit).

[petzed]

Podle mě, řešíte příjemější problém. Vlastním rekuperaci, a tak jako další co jí vlastníme, řeším v zimních měsících opačný problém a to vlhkost atakující 25%.
Je zajímavé, že s difůzně otevřenou stavbou a podle vašich tvrzení, větranou, máte tak vysokou vlhkost. Nějak mi to nejde do hlavy, jak je to možné. Teda pokud neprovozuje uvnitř domu bazén
nebo nějaký potůček... Co by za to někteří dali. To se mi nepovedlo udělat ani při vypnuté rekuperaci několik dní a s různými parogenerátory. A to mám velice dobře utěsnění zděný dům. V mrazu je pro mě nemožné dosáhnout takových hodnot.

[pefi]

Otázka je zda autor skutečně řešil vysokou vlhkost více-méně všude v domě, nebo výskyt plísní v okolí oken v místnostech, kde je běžně zvýšená vlhkost (kuchyně, koupelna).
Kde se ta vlhkost bere? Zákon zachování hmoty musí platit i v dřevostavbě a voda sama od sebe ve vzduchu v zimě nevznikne.

Jeden člověk vydýchá a vypotí cca 100 až 200 g vody za 8 hodin, což není málo, ale v zimě by to problémy dělat nemělo, pokud se aspoň trochu větrá.

Sousedi vyměnili okna a mají problémy s plísní: Problémem je nejen zvýšená vlhkost, protože nová okna těsní, zatímco stará okna protahovala a místnost se přes noc zadýchá, ale fyzikálně jsou příčinou problémů nezvládnuté tepelné mosty a pokles teploty povrchů pod teplotu rosného rosný bodu nejspíš v kombinaci s nevhodně nastavenou difuzní skladbou v daném místě.