Účinnost rekuperačních jednotek

[Peggin]

Může mi někdo říct, jak se měří účinnost rekuperačních jednotek nebo co znamená, kdyby jednotka měla 100% účinnost?

[markusantonius]

Dobrý den, účinnost rekuperační jednotky je poměr tepelného výkonu nasávaného vzduchu ku tepelnému výkonu odpadního vzduchu. Tento poměr závisí na typu rekuperátoru (rotační, deskový atd.). Běžně jsem viděl psáno až 80%, nicméně záleží na tom co je psáno a jak je to doopravdy. 100% je blbost.

[Peggin]

Co je tepelný výkon? Myslíte tím teplotu odpadního vzduchu v poměru k teplotě přiváděnýho vzduchu?

[markusantonius]

Je to podíl využité energie ku vložené energii. Výsledkem je číslo menší než 1. Tzv. když Vám vyjde 0,65. Účinnost je 65%. Tepelný výkon je množství tepla(v KW/h).

[Peggin]

Je to podíl využité energie ku vložené energii. Výsledkem je číslo menší než 1. Tzv. když Vám vyjde 0,65. Účinnost je 65%. Tepelný výkon je množství tepla(v KW/h).

Otázka je úplně jinde. Prodejci určují účinnost. Zají má mě, co tím myslí. Poměr teplot na vstupu a výstupu do místnosti nebo ven nebo obojí (v jakém poměru)? Když se na věc budu dívat z hlediska energie, tak jsem zase někde jinde a k tomu bych se dostal rád později. Teď moje otázka zní, co se myslí účinností rekuperační jednotky. Setkal jsem se totiž s neuvěřitelnými tvrzeními prodejců jednotek a jsem z toho paf. Podle mého úsudku, jde z domu plus mínus stejný objem vzduchu o stejné teplotě. Když se na výměník budu dívat jako na ohřívač o konstatním příkonu (smrad z domu o teplotě 21°C a určitém objemu), tak mi přeci nemůže ohřívat ani při 100% účinnosti přiváděný vzduch pořád na 21°C, když bude mít 0°C nebo -50°C. Proto se ptám na ty teploty vstup/výstup. Jen teoretizuju a myslím si, že 100% účinnost znamená předání 100% energie z odpadního tepla přívodnímu, což bude stačit na ohřev o určitý teplotní delta nikoliv však vždy na původní teplotu. Pro zjednodušení počítejme, že na obu stranách rekuperace je vzduch o stejném složení (zejména vlhkosti).

[peterch]

Vyrobcovia udavaju ucinnost pri teplotach +20°C vnutry a 0°C vonku a suchy vzduch. To znamena ze napriklad ked deklaruju ze rekuperator ma ucinnost 95%, tak cerstvy vstupny vzduch do domu ma teplotu namiesto +20°C len +19°C. Lenze problem je v tom, co ked je vonku -5°C, alebo viac? Tento problem je rieseny bud zemnym registrem, alebo riadiacim programom, ktory zastavi ventilator cerstveho vzduchu, a necha bezat ventilator odsavania, aby zohrial vymennik, a stym ho chranil pred zamrznutim. A tu je pes zakopany. Tieto straty tepelnej energie tiez vo velkom znizuju celkovu ucinnost rekuperatorov. Ale o tychto stratach uz ani slovo nie je vo vypoctoch.

S pozdravom Peter.

[Peggin]

.. A tu je pes zakopany. Tieto straty tepelnej energie tiez vo velkom znizuju celkovu ucinnost rekuperatorov. Ale o tychto stratach uz ani slovo nie je vo vypoctoch.
S pozdravom Peter.

To jsem rád, že si to myslím podobně. Jen jsem nevěděl, za jakých podmínek se účinnost udává. Teď se zeptám ještě jinak. Vnitřní vzduch 20°C má mnohem větší vlhkost než studený na přívodu kolem 0°C. Když vyměním objem vzduchu a za stejný objem, jak se zohlední v účinnosti rozdíl tepelných kapacit? Pokud si dobře pamatuju, tak kdybych místo odpadního vzduchu 20°C lil do výměníku vodu (o stejné teplotě 20°C), ohřál bych asi 4x víc přívodního vzduchu. Objevuje se toto ve výpočtech? Protože suchý vzduch na obou stranách je jen teorie v praxi ojedinělá.

[peterch]

Dobry vecer!

Suchy vzduch na oboch stranach je nemozne v praxi, a preto prave suchy vzduch a teploty +20°C a 0°C sa pouziva, aby sa dalo porovnat rekuperatory za rovnakych podmienok. Samozrejme ma vplyv na teplotu na oboch stranach ,ked je vo vzduchu vodna para. Len pre vypocty to nie je take jednoduche tieto percenta zadat, nakolko aj vonkajsi vzduch ma stale sa meniace percento vlhkosti, aj opotrebovany vzduch taktiez. Ked sa zadaju tieto percenta ako konstantne, tak sa da vypocitat teploty na oboch stranach, ako aj mnozstvo vzniknuteho kondenzatu.
Samozrejme vysledna teplota bude zavisiet od mnozstva vodnej pary na oboch stranach.

S pozdravom Peter.

[Peggin]

Co povíte na systém inventer, kdy se pouští střídavě vzduch dovnitř a ven. Jak srovnat s normálníma rekuperacema?

[peterch]

Inverter s keramickou vlozkou by som nemontoval, ale inverter s rekuperatorom uz ano, ked ine riesenie nie je. Ale to je riesenie len na jednu miestnost. Pokial chcete obytny dom vetrat s rekuperaciou, tak je to podla mna draha investicia, ked chcete namontovat do kazdej miestnosti. Urcite sa da najst aj optimalnejsie riesenie.

[Peggin]

Nechci pořizovat inventer, podle mýho nemůže mít v součtu účinnost vyšší jak 40%. Mně jde o způsob měření. Jak můžu technicky udávat teplotu vstup/výstup, když nic takovýho nenastane a jestli je to možný porovnat s normální rekuperací.

[peterch]

Teoreticky sa da urcit , nakolko pri keramickych vlozkach vnutornu teplotu poznate, a pri cyklu cerstvy vzduch budete merat plynule celu minutu v intervaloch 5sec. a na konci vypocitate strednu hodnotu, a takto dostanete teplotu cerstveho vzduchu. A pomer teplot Vam urci ucinnost. (presnost zavysi od mnozstva vodnej pary na oboch stranach)
V pripade inverteru s protiprudovym vymennikom, je meranie jednoduche, nakolko je stejne ako pri ostatnych protiprudovych.

[Peggin]

Teoreticky sa da urcit...

To bude ale zase úplně než jiné měření než u klasických rekuperátorů a výsledky tak mohou být zkreslené. Ono o to až tak nejde, inverter s keramickou vložkou je o ničem, zařízení fungující s účinností kolem 40% nemá smysl za ty peníze instalovat.