..
Nejsou to má moudra, pocházejí z evropských standardů platných i pro ČR.
Účinnost výměníku je poměr skutečně převedeného tepelného výkonu k největšímu možnému tepelnému výkonu, který je teoreticky možno převést na takovém ideálním výměníku, v němž jsou stejné pracovní látky, stejné hmotnostní průtoky a stejné vstupní teploty.
..
Tepelný výkon výměníku je definován takto:
P = Qm1.Cp1.(t11-t12)+Ploss1=Qm2.Cp2.(t22-t21)+Ploss2
Vyměněný tepelný výkon dosáhne maxima, když jedna z pracovních látek snese změnu teploty rovnou rozdílu mezi vstupními teplotami obou pracovních látek. Tuto maximální změnu snáší pouze pracovní látky s nižšími QmCp.
Maximální vyměnitelný výkon:
Pmax = (QmCp)min . (t11-t21)
Jestliže: Qm1Cp1 = (QmCp)min pak je účinnost ηt = ηt1 = t11-t12 / t11-t21
Jestliže: Qm2Cp2 = (QmCp)min pak je účinnost ηt = ηt2 = t22-t21 / t11-t21
V praxi je pak účinnost výměníku definována použitou pracovní látkou, tj. látkou ohřívanou/chlazenou, pro kterou není nezbytná minimální hodnota QmCp. Pouze účinnost definovaná pracovní látkou, pro kterou je QmCp minimální, má fyzikální význam.
..
Necháme to dnes uležet, zítra rozebereme jednotlivá písmenka, podíváme se trochu blíže na souvislosti a zkusím najít nějakou cestu překladu do lidské řeči.



