od Klanc » 01 dub 2015, 13:29
Řešil jsem podobnou záležitost asi před dvěma lety nyní už bydlím a tak mohu alespoň částečně hodnotit. A to i s ohledem, že nebyla příliš silná zima.
Volba zdiva - začínal jsem asi jako všichni u cihlovzduchových bloků, pak jsem přešel na i další alternativy a nakonec jsem postavil z VPC. Také jsem by z počátku skeptický k 175 mm silným stěnám a dnes bych stavěl i z 150 mm. Staticky to vychází bez obtíží a nezaseká se do toho stoupačka stejně jako do 200 mm. Nevidím tedy žádný důvod používat 200 mm. Jenom to bude větší dřina při stavění a utratíte víc peněz. Na Izolaci bych naopak přidal i na 300 mm.
Zemní registr - píšete stávající, pokud už je, využil bych, ale nově bych ho nebudoval. Ani ta světlost 200 mm není optimální. Věnoval jsem se tomu poměrně dlouho a byl u několika lidí, co ZR mají. Výhodnější je více menších trubek. Obával jsem se větších tlakových ztrát, ale prý (mám jen zprostředkovávané informace) je to optimální mezi poměr mezi tlakovou ztrátou a tepelným výkonem. Chladící výkon většina uživatelů hodnotí jako nepříliš významný, když jsem zvážil všechna pro a proti, tak jsem ZR nedělal.
Teplovodní vytápění - jsem chtěl také, mám ho a jsem spokojený maximálně. Řešili jsme ale zdroj. Chtěl jsem krb, TČ a nádrž se záložní elektropatronou. Topenář se chytal za hlavu, jak se to bude regulovat. Kdy co bude topit, kdy co bude čekat na nahřátí nádrže. Nakonec mi to všechno rozmluvil. Krb mám bez teplovodní vložky. Tomu jsem se dost bránil, ale musím uznat, že měl pravdu. Topil jsem v krbu jen minimálně. Vždy šlo jen o chvilky a atmosféru. Dům je opravdu dobře zateplený a i když asi má chyby a je pasivní jen po česku, spotřeba za vytápění je minimální. Jakmile je v domě automatické teplo, není důvod zatápět v krbu. Roční spotřeba na vytápění byla lehce nad 1500 kWh. Elektrokotel nezapnul ani jednou. Má samostatný jistič a já ho ještě nezapnul. Tím jsem u bivalentní zálohy - nakonec se totiž nekonala ani nádrž s patronou, ale jen elektrokotel, který je součástí TČ.
Teplá voda - předpokládal jsem ohřev pomocí výše uvedených zdrojů, ale nakonec jsem to přehodnotil. Ve hře bylo TČ , bojler s TČ a aktivní rekuperace, teplovodní vložka už byla tou dobou rozmluvená. Zvolil jsem nakonec aktivní rekuperaci a možností připojení druhého TČ do nádrže. Uvažoval jsem podobně, jestli má smysl mít dvě TČ. V topném období lze využít TČ pro obojí, ale mimo? Má smysl startovat velké TČ pro ohřev vody, má smysl kupovat TČ s reverzním chodem pro výrobu studené chladící vody. Topenář mi to propočítal a cenově to nevyšlo dobře. Navíc teplota chladící vody nebyla tak nízká a chladič vyšel poměrně velký a drahý. Obával jsem se, že chlazení aktivní rekuperací bude málo. Zatím zkušenost krátká, ale stačilo to. Díky opravdu dobrým vlastnostem VPC a zateplení, chladící výkon aktivní rekuperace stačil celý léto. Měl jsem v nabídce komplexní řešení all in one, ale to bylo moc drahé. Mám TČ od jiného dodavatele než rekuperaci.
Stropní chlazení - může být příjemné, ale nemám žádnou zkušenost a a ni se mi nikoho nepodařilo najít, kdo by se dokázal podělit o zkušenosti.
Co se mi zdá nevhodné je to řízení na základě diference tlaků. Lépe řečeno držení vzduchu v domě v podtlaku. Moje zkušenost z počátku provozování vzduchotechniky je taková, že výkyv tlaku způsobuje uživatelské problémy. Neměl jsem provedenou dobře regulaci a to způsobilo podtlak. Podtlak nebyl moc veliký, ale stačil na to, aby se hůře otevíraly dveře při příchodu do domu (dveře otevírám ven). Manželka a děti měly dost problém dveře otevřít. Stejně tak ze studeného krbu byl cítit zápach jako směs popele a kouře. Krb má svůj přívod vzduchu, ale stejně není úplně utěsněný. Nejde přímo identifikovat, kudy se dovnitř při podtlaku zápach dostával. Pocitově je to kolem přikládacích i vybíracích dvířek. myslím si, že ideální je držet rovnotlak nebo přetlak. Po nastavení ventilátorů na mírný přetlak se již žádné problémy neobjevily.
Řešil jsem podobnou záležitost asi před dvěma lety nyní už bydlím a tak mohu alespoň částečně hodnotit. A to i s ohledem, že nebyla příliš silná zima.
Volba zdiva - začínal jsem asi jako všichni u cihlovzduchových bloků, pak jsem přešel na i další alternativy a nakonec jsem postavil z VPC. Také jsem by z počátku skeptický k 175 mm silným stěnám a dnes bych stavěl i z 150 mm. Staticky to vychází bez obtíží a nezaseká se do toho stoupačka stejně jako do 200 mm. Nevidím tedy žádný důvod používat 200 mm. Jenom to bude větší dřina při stavění a utratíte víc peněz. Na Izolaci bych naopak přidal i na 300 mm.
Zemní registr - píšete stávající, pokud už je, využil bych, ale nově bych ho nebudoval. Ani ta světlost 200 mm není optimální. Věnoval jsem se tomu poměrně dlouho a byl u několika lidí, co ZR mají. Výhodnější je více menších trubek. Obával jsem se větších tlakových ztrát, ale prý (mám jen zprostředkovávané informace) je to optimální mezi poměr mezi tlakovou ztrátou a tepelným výkonem. Chladící výkon většina uživatelů hodnotí jako nepříliš významný, když jsem zvážil všechna pro a proti, tak jsem ZR nedělal.
Teplovodní vytápění - jsem chtěl také, mám ho a jsem spokojený maximálně. Řešili jsme ale zdroj. Chtěl jsem krb, TČ a nádrž se záložní elektropatronou. Topenář se chytal za hlavu, jak se to bude regulovat. Kdy co bude topit, kdy co bude čekat na nahřátí nádrže. Nakonec mi to všechno rozmluvil. Krb mám bez teplovodní vložky. Tomu jsem se dost bránil, ale musím uznat, že měl pravdu. Topil jsem v krbu jen minimálně. Vždy šlo jen o chvilky a atmosféru. Dům je opravdu dobře zateplený a i když asi má chyby a je pasivní jen po česku, spotřeba za vytápění je minimální. Jakmile je v domě automatické teplo, není důvod zatápět v krbu. Roční spotřeba na vytápění byla lehce nad 1500 kWh. Elektrokotel nezapnul ani jednou. Má samostatný jistič a já ho ještě nezapnul. Tím jsem u bivalentní zálohy - nakonec se totiž nekonala ani nádrž s patronou, ale jen elektrokotel, který je součástí TČ.
Teplá voda - předpokládal jsem ohřev pomocí výše uvedených zdrojů, ale nakonec jsem to přehodnotil. Ve hře bylo TČ , bojler s TČ a aktivní rekuperace, teplovodní vložka už byla tou dobou rozmluvená. Zvolil jsem nakonec aktivní rekuperaci a možností připojení druhého TČ do nádrže. Uvažoval jsem podobně, jestli má smysl mít dvě TČ. V topném období lze využít TČ pro obojí, ale mimo? Má smysl startovat velké TČ pro ohřev vody, má smysl kupovat TČ s reverzním chodem pro výrobu studené chladící vody. Topenář mi to propočítal a cenově to nevyšlo dobře. Navíc teplota chladící vody nebyla tak nízká a chladič vyšel poměrně velký a drahý. Obával jsem se, že chlazení aktivní rekuperací bude málo. Zatím zkušenost krátká, ale stačilo to. Díky opravdu dobrým vlastnostem VPC a zateplení, chladící výkon aktivní rekuperace stačil celý léto. Měl jsem v nabídce komplexní řešení all in one, ale to bylo moc drahé. Mám TČ od jiného dodavatele než rekuperaci.
Stropní chlazení - může být příjemné, ale nemám žádnou zkušenost a a ni se mi nikoho nepodařilo najít, kdo by se dokázal podělit o zkušenosti.
Co se mi zdá nevhodné je to řízení na základě diference tlaků. Lépe řečeno držení vzduchu v domě v podtlaku. Moje zkušenost z počátku provozování vzduchotechniky je taková, že výkyv tlaku způsobuje uživatelské problémy. Neměl jsem provedenou dobře regulaci a to způsobilo podtlak. Podtlak nebyl moc veliký, ale stačil na to, aby se hůře otevíraly dveře při příchodu do domu (dveře otevírám ven). Manželka a děti měly dost problém dveře otevřít. Stejně tak ze studeného krbu byl cítit zápach jako směs popele a kouře. Krb má svůj přívod vzduchu, ale stejně není úplně utěsněný. Nejde přímo identifikovat, kudy se dovnitř při podtlaku zápach dostával. Pocitově je to kolem přikládacích i vybíracích dvířek. myslím si, že ideální je držet rovnotlak nebo přetlak. Po nastavení ventilátorů na mírný přetlak se již žádné problémy neobjevily.