Zaujimalo by ma, pri tejto zrejme najcastejsie pouzivanej konfiguracii rozvodov (privody pod stropom, odtahy wc/kupelna/kuchyna a podrezane dvere):
1. aky vplyv bude mat na ucinnost prevetrania, ak nechame otvorene dvere?
2. zmeni sa nieco ak definujeme pobytovu zonu na cca 50cm od podlahy (postel, gauc)?
3. je podstatne umiestnenie odtahov (podlaha/strop) v "odpadnych" miestnostiach?

Tenhle nákres se tady už taky několikrát probíral. Jedná se o základní schéma, které najdete běžně i skriptech pro vysoké školy. Jen je to převedené do srozumitelné grafiky. Většinou se vychází z měření koncentrace CO2 v tzv. pobytové zóně. To je mimochodem velmi zajímavé téma, zkuste si někdy lehnout na zem a nebo naopak chvíli stát na štaflích v jednom a tom samém pokoji. Když budete mít v ruce ještě měřák koncentrace CO2, budete zřejmě dost překvapeni. 130% je vztaženo k provětrání celé místnosti a pobytové zóně. Jinak řečeno, optimální koncentrace jsou naměřeny nejen v pobytové zóně (přibližně v úrovni stojící osoby) ale i nad ní (u stropu). Samozřejmě, že vše ovlivňují distribuční prvky, rozmístění nábytku, tvar místnosti a další. Tyto pokusy se ale dělají záměrně ve stejné místnosti, aby se právě eliminovaly ostatní vlivy. Podstatné je to, že se porovnávají koncentrace CO2 v pobytové místnosti a odtahu. Jakmile do odtahu proudí čistý vzduch a koncentrace škodlivin v odtahu klesá a současně koncentrace CO2 v pobytové zóně zůstává(neklesá nebo dokonce stoupá), je provětrávání nedostatečné a o tom to schéma je.
[attachment=0]Účinnost větrání.png[/attachment]

To BaR: Je však třeba se zabývat vším, co obrazy proudění ovlivňuje a ne jen tím, co se autorovi hodí. A jak mi vysvětlíte tu účinnost 130% v posledním příkladu?

Abychom si tedy osvěžili pojmy, které spousta lidí nepoužívá, ale jsou zcela logické, tak:

[b]Sání [/b]– nasávání čerstvého vzduchu z exteriéru (venku) do jednotky. Potrubí vedené z fasády na hrdlo jednotky.

[b]Přívod [/b]– přiváděný čerstvý vzduch obohacený o energii odebranou z odpadního odtahovaného vzduchu do jednotlivých pobytových místností - obývací pokoj, ložnice, ostatní pokoje pokoje, pracovny a jiné. Potrubí rozvedené od jednotky do místností.

[b]Odtah [/b]– odtahovaný znečištěný a nasycený vzduch o vlhkost, teplotu,… Odtahovými místnosti v domě jsou toalety, koupelny, kuchyně, prádelny a místnosti, kde se generuje nějaké teplo, vlhkost a jiná energie. Potrubí vedené z odtahových místností na hrdlo jednotky.

[b]Výfuk [/b]– vyfouknutý zbytkový odpadní vzduch ven z domu. Potrubí vede od jednotky na fasádu.

Snad na tom není nic nepochopitelného.

I mě to přijde docela logické. V případě centrální rovnotlaké rekuperační jednotky dochází ke stejnému objemu přiváděného vzduchu do místností a stejného objemu odtahovaného vzduchu z místností. Dejme příklad, že máme ložnici, obývací pokoj, koupelnu a kuchyň. Do ložnice a obývacího pokoje se mi přivádí čerstvý vzduch shora a po stropě a stěnách se vzduch rozprostře a padá dolů, kde pode dveřmi (podřezanými dveřmi) stoupá ke stropu do odtahové větve. Tím pádem dojde k nejefektivnějšímu provětrání a výměně vzduchu. Těžko se to takto vysvětluje.

Je mi úplně jedno, jestli je to jako z dětského ABC nebo technické publikace od profesora, Ing. Mgr. CSc.. Důležité je, že je to pochopitelné i pro laika, který nikdy o účinnost větrání neslyšel.

BaR

Ach jo. Zapomněl jsem, že si musím sakra dát pozor na slovíčkaření. Pojmem "přívod / odvod" jsem považoval vzduchotechnické vedení pro přívod / odvod vzduchu do / z místnosti, nevím jak jinak to napsat. Omlouvám se za nepřesnost v mém vyjadřování. Přišlo mi to logické...

To je článek jak z ABC mladých techniků, rád bych věděl, jak došli k té účinnosti 130%. Neberou v úvahu půdorysné rozmístění a autor článku asi nikdy neviděl kouřovou zkoušku, jinak by něco takového nenapsal.

Návštěvník: Každá místnost má přívod i odvod. Pokud např. odvod vzduchu není nucený, ještě to neznamená, že tam žádný není.

Zajímavé.
Nutno podotknout, že problém může nastat pouze v místnosti, kde je jak přívod, tak odvod. Typicky tedy v obýváku s kuchyňským koutem? Měl by pak tedy být odvod odpadního vzduchu například pod kuchyňskou linkou?

Nasiel som velmi pekne a nazorne vysvetlenie na stranke Nilanu o ktore sa s vami chcem podelit. Nie som si isty ci sa nad tym stavebnici vobec zamyslaju ked sa rozhoduju nad systemom rozvodov vzduchu a type vetrania (aktiv, pasiv, dohrev).

http://www.nilan.cz/nazorna-schemata/ucinnost-vetrani.htm