Nalezl jsem na tzb odkaz na tento článek, který jsem už kdysi četl a nevšiml si dotazu na spínání tlačítek.
Jestli dobře chápu, jde o ovladač CTS 602 nebo CTS 600. Pro připojení na bezpotenciálová čidla je návod tady: http://www.nilan.cz/download.php?fid=1281

Jestli tomu dobře rozumím, tak fázi jdoucí ze světla po rozsvícení v koupelně k jednotce jste napojil na kontakty generátoru pulzu? Není k tomu nějaké schéma?

To máte pravdu, že to byl trochu zádrhel. Vyřešil jsem to jednoduše pomocí generátoru pulzu. Strašný název, ale je to jednoduchý modul na DIN lištu. Něco jako jistič. Koupil jsem ho ve velkoobchodě asi za 400 Kč.[attachment=0]CRM91.jpg[/attachment] Lze tam nastavit čas, za jak dlouho bude vygenerován pulz, s jakým zpožděním od rozsvícení světla se sepne zvýšený odtah. Na jednotce je pak nastaví, jak dlouho má běžet zvýšeným chodem a pak se vrátit do normálu. Funguje to dobře a zdá se mi to i úspornější v případě zapomenutého rozsvíceného světla. Jednotka neběží jako dřív zbytečně třeba celý den.

[quote="goat"]jednotka drží teplotu přívodního vzduchu na nastavených 23°C a ohřívá denně vodu pro 4 člennou domácnost [/quote]Došlo mi jakou jednotku jste vyměnil a čím jste ji zřejmě nahradil. Jak jste vyřešil spínání zvýšeného odtahu? Jak jste nahradil spínání pomocí fáze za bezpotenciální? Nové dráty jste asi nenatahoval? Nějaký bezdrátový systém?

Uplynuly dva měsíce od spuštění nového systému větrání a vytápění a mám první výsledky měření. Topení vychází pro mě velmi pěkně. Může to být dáno mírnou zimou, ale i tak se u nás pohybují průměrně teploty 0-5°C. Dům je patrový, samostatně stojící o 180 m2 obytné plochy. Důležitá informace je, že topíme na 23,5 °C všechny obytné místnosti krom ložnice. Denní spotřeba čistě za vytápění se pohybuje kolem 15-18 kWh. Pro naší oblast platí 200 topných dní a kdybych použil současnou spotřebu na celé topné období, vejdu se do 3500 kWh. Porovnávání spotřeby na vytápění nelze dost dobře porovnávat, protože každý máme jiné podmínky a požadavky. Mně to zatím vychází skutečně na 3x méně, než jsem dosud protopil elektřinou.
Daleko zajímavější je ale spotřeba rekuperační jednotky. To docela mrkám. Za dva měsíce spotřeba 251 kWh! To je denně necelých 4,5 kWh. Přitom jednotka drží teplotu přívodního vzduchu na nastavených 23°C a ohřívá denně vodu pro 4 člennou domácnost a voda nikdy nedošla. Když ohřívá vodu, je teplota přívodního vzduchu až kolem 30°C. Po různých testováních nastavení je v ustáleném provozu od odpoledne 16:00 do rána 08:00 hodin, o víkendu nonstop.
Hledal jsem důvod, proč původní systém měl tak velkou spotřebu. V první řadě to samozřejmě bylo topením přímo elektrospirálou, ale zarazil mě i údaj o příkonu jednotky, který byl skoro 600 W. Když odečtu něco za přívodní ventilátor a regulaci, vychází mi, že cirkulační ventilátor bere kolem 500 W (souhlasí i podle grafu). To je dost masakr. Kdybych započítal, že běželo po dobu topné sezóny průměrně jen 12 hodin denně, spotřebuje 6kWh denně a 1200 kWh za topnou sezónu. Část tepla se předá do přívodního vzduchu, ale část se musela dostávat i do výfuku. Zajímalo by mě, jak v reálu fungovala rekuperace. Jednotka vůbec nebyla napojená na odvod kondenzátu, žádný se tam netvořil. To mě mělo asi také varovat. Další věc je, že pokud cirkulační vytápění bere tolik elektřiny jen na to, aby přenášelo teplo, je to zcela nevhodné pro napojení tepelného čerpadla.

Jste populární na více fórech! Obdivuji, jak jste vyřešil situaci. Dnešní radiátory opravdu mohou být i vkusným doplňkem interiéru.

To už jsem se také snažil sám sobě odpovědět. Mám teď jednotku s aktivní rekuperací a ta fouká vzduch u ohřátý podle čidel v jednotce kolem 30°C, topná voda je 35 až 40°C. To znamená žádný velký rozdíl. Zkusil jsem tedy zastrčit čidlo do kanálu s topnou trubkou a v té samé místnosti do kanálu bez topné trubky a rozdíl byl opět nepatrný. Je to ale takové to domácí měření. Nevím, nakolik se měří skutečná teplota vzduchu, jak je ovlivněna blízkostí topné trubky. Pokud stačí mírně nepřesný závěr, v mém případě, při mém teplotním spádu je ten dohřev minimální.
Co se ale opravdu projevuje, je účinnost topení. I do takového pokusu jsem se už pustil. Když vypnu větrání a radiátor není oplachován vzduchem, potřebuji nastavit vyšší teplotu topné vody, abych udržel stejnou teplotu v místnosti. Díky domácí kvalitě měření nebudu tvrdit o kolik stupňů s přesností na desetiny. Dalo by se říct, že to dělá až 5°C. Jakmile začnu pod radiátor foukat, téměř okamžitě leze teplota v místnosti nahoru a já si mohu dovolit snížit teplotu vody v radiátoru. To je pro tepelné čerpadlo samozřejmě ideální stav.

I když jsou rozvody vody v chráničce, funguje to jako dohřev vzduchu ?

To možná šla, ale soláry nepotřebuju. Vodu mám levně celý rok. Chtěl jsem jí nechat a nahřívat krbovým výměníkem. Problém je v tom, že opravdu topím v krbu 5 x ročně a k tomu nemá smysl akumulační nádrží zabírat místo v technické místnosti. Díky nádrži tam nebylo k hnutí. Chtěl jsem ji nějak dostat ven, ale to byl problém. Byla umístěná v patře. Stěhovali jsme ji tam ještě po provizorních schodech bez zábradlí v průběhu stavby. Teď hrozilo, že někde něco urazím nebo poškodím, muselo by se demontovat zábradlí. To jsem nechtěl riskovat. Na dešťovou vodu mám jímky a používám na zalévání. Nevím, kdo by nádrž koupil a kolik by byl ochoten za ní dát. Překvapilo mě, že už byla na několika místech u šroubení na hraně prorezavění. Možná přišla demontáž včas. Nechci si ani představit, co by se stalo, kdyby mi praskla.

OK jen je skoda te nadrze-urcite sla pouzit jinym zpusobem-destova voda,akumulace tepla ze solaru ....

Díky za první ohlas. Jsem rád, že se to líbí.
Přívod vzduchu byl koncipován pro cirkulační vytápění a obrovském proudu vzduchu. Ostatně o tom svědčí i zaprášené okraje koberce. Pouze pro větrání stačí jen necelá desetina původního proudění. Nechal jsem si to změřit a zbylá světlost vzduchovodu bohatě stačí. Do každé místnosti vedou dokonce dvě i tři podobné mřížky, takže průchod pro čistě větrací vzduch je bohatě dostatečný.

Dobrý! Chtěl jsem se zeptat, jestli ty trubky neomezily průchod vzduchu a jestli to máš změřený.

Po jednoduchém začištění stěny není ani poznat, že by dům prošel rekonstrukcí topného systému. Zajímal by mě i názor estetický. Co tomu říkáte? Já už jsem si zvykl a jak jsem původně radiátory nechtěl a nyní mně nic jiného nezbylo, jsem spokojený. Myslím, že to nijak neruší.
[attachment=0]AT12.jpg[/attachment]

Chtěl jsem postavit jeden z prvních pasivních domů u nás. Neměl jsem moc zkušeností a získat je, nebylo snadné. Výsledkem byl čPD = český pasivní dům. To je něco mezi skutečně pasivním a nízkoenergetickým domem.
V popisu technologií se záměrně vyhnu značkám. Byl mi doporučen systém teplovzdušného vytápění, kde zdrojem pro teplovodní výměník v jednotce byla akumulační nádrž natápěná elektrickou patronou a krbovou vložkou.
Vystavěl jsem na doporučení i 50 metrů dlouhý zemní výměník. Celková investice do vytápění, ohřevu TUV a větrání v roce 2006 byla 380.000 Kč.
Problémy nastaly prakticky hned první zimu. Naprosto neregulovatelné vytápění. V místnosti se muselo buď topit a větrat najednou. Omezením průtoku vzduchu, se omezilo i množství čerstvého vzduchu. Celé rozvody jsou uložené v silné polystyrénové vrstvě a přesto nejvzdálenější místnosti od jednotky nedotápěly a ty, co byly blíže jednotce byly přetopené (pokud jsem zvýšil teplotu topné vody). Topit se muselo v celém domě, když jsem v některé místnosti doslova ucpal přívod, zvýšila se natolik rychlost proudění, že to v ložnicích vytvářelo nepříjemný hluk z rozvodů.
Jednotka byla pasivní a měla deklarovanou účinnost kolem 90 %. Jenže to těžko posoudit. Když máte v jednotce ohřívač a ten dohřívá přívod, nic nepoznáte. Mizernou účinnost dotopí a dovnitř fouká teplý vzduch. Říkal jsem si, že topení v čPD zvládnu elektřinou, že to provozně bude v pořádku. Vystřízlivěl jsem po první zimě. Spotřeba na vytápění vylezla na 12 000 kWh. To rozhodně nekorespondovalo s výpočtovými cca 25 kWh/m2/rok při 180 m2 vytápěné plochy. Protože celý systém považuji koncepčně za naprosto nevyhovující, rozhodoval jsem se pro výměnu. Kdo by ale vzal skoro 400.000 Kč a hodil je do kanálu? Dal jsem tomu tedy šanci několik let a když už manželka pozapomněla, kolik to vlastně stálo. Zlikvidoval jsem jak jednotku, tak nádrž. Na zdi jsem osadil radiátory a topím do nich tepelným čerpadlem. Radiátory jsou dost veliké, abych mohl použít tepelný spád 40/45°C. Zatím pohádka. To nejen z hlediska tepla a jeho šíření, ale také z hlediska spotřeby. Není moc velká zima a tak čísla si zatím nechám pro sebe a zveřejním, až nabudou trochu validity. Měřím samostatně tepelné čerpadlo i jednotku. Jelikož rekonstrukce trvala déle, než jsem předpokládal, vypozoroval jsem i velmi zajímavý jev. Po demontáži větrací jednotky, jsem topil jen krbem. V domě bylo neskutečné teplo, při venkovních teplotách kolem 0°C stačilo zatopit obden a to ještě jen odpoledne po příchodu z práce. Dům se najednou začal chovat skutečně nízkoenergeticky.
Osadil jsem novou jednotku, která kombinuje aktivní i pasivní rekuperaci a ohřívá teplou vodu. Rozvody v podlaze nejsou sice ideální, ale musím říct, že na vyvětrání to stačí. Uvidím v létě, jestli vyhoví i na chlazení. Pocitově je samozřejmě rozdíl, jestli rozvodem proudí 150 m3/h nebo 1500 m3/h. Navíc pouštím jednotku jen v době, kdy jsme doma.
Z původní instalace využívám původní zemní registr. Teplotu přívodního vzduchu snímá čidlo a musím uznat, že 50 m výměník přidává 10°C. Opět uvidíme, až budou větší mrazy.
Co ještě říct. Finančně to je celkově propadák. Původní investice byl velký provar, který ani po 6 letech provozu nic neuspořil. Mám dojem, že naopak navyšoval spotřebu díky intenzivnímu větrání bez účinnosti zpětného zisku tepla. Nová investice se asi tak nemá šanci zaplatit. To však neřeším, důležitější je pro mě teplo a jeho šíření v místnostech.
Mezi nejhorší práce ani zdaleka nepatřilo sekání několika cm podlahy, ale likvidace akumulační nádrže. Byla umístěna v patře a nebylo ji možné dostat ven. Dovnitř jsme ji zazdili ještě v průběhu stavby. Musel jsem ji rozřezat a po částech vyvézt do šrotu. Nepředstavitelný prach. technickou místnost jsem ale dokonale utěsnil a pak ji znovu vymaloval. Poměr mezi pořizovací cenou a cenou ve šrotu byl 10:1.[attachment=2]AN0.jpg[/attachment][attachment=1]AN1.jpg[/attachment][attachment=0]AN2.jpg[/attachment]Rozřezanou nádrž jsem zabalil do fólie, aby z ní nepadal nepořádek a vynesl ven.

[quote="goat"]
Vzduchotechnika větrá a topení topí. Konečně po letech pohoda!
[/quote]

Díky za inspirativní reportáž.

Můžete prosím popsat celkové řešení před a po? Rozumím-li tomu dobře, z původního teplovzdušného vytápění (předpokládám, že s nějakou rekuperací -- jakou? a dohřevem -- jakým?) jste udělal teplovodní topení a ponechal vzduchotechniku. Na té vzduchotechnice zůstala nějaká rekuperace? Jaké byly výkony té vzduchotechniky před a po (m3/h, kg/h)? Čím to bylo celé řízeno před a čím je to řízeno po?

Konečně hotovo, konečně teplo, jak má být...
Hezké vánoce všem.
[attachment=2]rad01.jpg[/attachment]
Úpravy ani nebolely - ani není poznat, že jsem musel asi 50 cm podlahy vysekat.
[attachment=1]rad02.jpg[/attachment]
Detail uvnitř. Vzduchotechnika větrá a topení topí. Konečně po letech pohoda!
[attachment=0]rad03.jpg[/attachment]
Po přílišném proudění topného vzduchu zůstaly jen ušmudlané okraje, snad se to ještě vyčistí. Na to bohužel už před vánoci nedošlo :-) .

Dobrý den všem. Po několikaletém snažení a přizpůsobování se systému cirkulačnímu teplovzdušnému vytápění jsem se rozhodl celý systém předělat na klasické radiátory, bohužel teplovodní podlahové vytápění už instalovat nešlo. Nejprve jsem si myslel, že je to nemožná věc, ale nyní mám postup pro všechny, jak na to. Budu sem postupně monitorovat a popisovat jednotlivé kroky.
Jako první jsem protáhl elektrikářské pero rozvodem. Pomocí pera bylo nutné prostrčit podlahovým větracím kanálem chráničku na topenářské hadice.[attachment=2]chráničky.jpg[/attachment]
Protažení chrániček je nezbytné. V rozvodu by mohly být ostré hrany, šrouby a podobně. Jelikož topné hadice budou dilatovat, mohly by se poškodit, proto ty chráničky.
Protahování doporučuji postupně po jedné chráničce. Zkusil jsem dvě najednou a nešlo to. Nezapomeňte na pero připojit s chráničkou i provázek. Po odpojení protažené chráničky se pak pero snadno protáhne zpět a lze připevnit druhou chráničku.
Jakmile protáhnete chráničky, je skoro vyhráno. Zbývalo protáhnout topné hadice. Samozřejmě bylo třeba zaoblit přední hranu. Nešlo to protáhnout. Kolega vymyslel způsob. Nahřál konec hadice plamenem a vytáhl do špice. Protažení už následně bylo snadné.[attachment=1]chráničky1.jpg[/attachment][attachment=0]chráničky2.jpg[/attachment]