od Rudolf » 11 srp 2014, 08:47
Obecně jen na pasivních jednotkách toho není moc k řízení. Ty úplně nejobyčejnější krom ventilátorů nic neumí.
Základní třída(jednotky s pasivní rekuperací)
Hloupé pasivní jednotky - nekomunikují
Základní pasivní jednotky - lze vzdáleně nastavit výkon, týdenní program
Lepší pasivní jednotky - lze vzdáleně nastavit výkon, týdenní program, diagnostikovat stav a chybová hlášení (např. zanesení filtru).
Špičkové pasivní jednotky - lze vzdáleně nastavit výkon, týdenní program, diagnostikovat stav a chybová hlášení (např. zanesení filtru), díky výbavě lze využít integrovaného vlhkostního čidla (případně CO2) ovládat periferie (dohřevy, předehřevy, zemní registry atd.)
Vyšší třída (jednotky s aktivní rekuperací)
Standardem je nastavení výkonu,týdenní programování, komplexní diagnostika stavu, chybových hlášení, přehled o teplotách, stav účinnosti, komunikace s čidly (teplota, tlak, vlhkost, CO2, atd.)
Nejvyšší třída(kompaktní jednotky s aktivní rekuperací)
Jelikož se jedná o jednotky nejvyšší třídy, které integrují komplexní TZB objektu je komunikace s nadřazeným systémem ve všech parametrech uvedených u jednotek nižších kategorií + navíc komunikace s topnými systémy, komunikace o stavu TUV. V této kategorii je ideální to, že jednotlivé systémy o sobě vědí (nemůže se stát, že jedna část topí, zatím co druhá chladí atd.), není složité nastavení MaR jako u komponentních sestav (to výrazně snižuje cenu). velké usnadnění pro uživatelskou obsluhu atd. Myslím si, že nadřazené systémy budou do pár let samozřejmostí a jednotky, které nekomunikují out. Obzvlášť hloupé je, když někdo pořídí inteligentní systém a jednotka s ním neumí komunikovat. Tohle bych vždy prověřil před samotným nákupem.
Obecně jen na pasivních jednotkách toho není moc k řízení. Ty úplně nejobyčejnější krom ventilátorů nic neumí.
[b][u]Základní třída(jednotky s pasivní rekuperací)[/u][/b]
Hloupé pasivní jednotky - nekomunikují
Základní pasivní jednotky - lze vzdáleně nastavit výkon, týdenní program
Lepší pasivní jednotky - lze vzdáleně nastavit výkon, týdenní program, diagnostikovat stav a chybová hlášení (např. zanesení filtru).
Špičkové pasivní jednotky - lze vzdáleně nastavit výkon, týdenní program, diagnostikovat stav a chybová hlášení (např. zanesení filtru), díky výbavě lze využít integrovaného vlhkostního čidla (případně CO2) ovládat periferie (dohřevy, předehřevy, zemní registry atd.)
[u][b]Vyšší třída (jednotky s aktivní rekuperací)[/b][/u]
Standardem je nastavení výkonu,týdenní programování, komplexní diagnostika stavu, chybových hlášení, přehled o teplotách, stav účinnosti, komunikace s čidly (teplota, tlak, vlhkost, CO2, atd.)
[u][b]Nejvyšší třída(kompaktní jednotky s aktivní rekuperací)[/b][/u]
Jelikož se jedná o jednotky nejvyšší třídy, které integrují komplexní TZB objektu je komunikace s nadřazeným systémem ve všech parametrech uvedených u jednotek nižších kategorií + navíc komunikace s topnými systémy, komunikace o stavu TUV. V této kategorii je ideální to, že jednotlivé systémy o sobě vědí (nemůže se stát, že jedna část topí, zatím co druhá chladí atd.), není složité nastavení MaR jako u komponentních sestav (to výrazně snižuje cenu). velké usnadnění pro uživatelskou obsluhu atd. Myslím si, že nadřazené systémy budou do pár let samozřejmostí a jednotky, které nekomunikují out. Obzvlášť hloupé je, když někdo pořídí inteligentní systém a jednotka s ním neumí komunikovat. Tohle bych vždy prověřil před samotným nákupem.