Pokud je dům vytápěn elektřinou, tedy tím provozně nejdražším způsobem, měl by 2x více dbát na výběr rekuperační jednotky. Zohan to popisoval ve článku pasivní x aktivní. Líbilo se mi to vyjádření ohledně vystoupání na kopec, ze kterého se spustíme dolů. Abyste na pomyslný kopec vylezl, což znamená ohřál dům na pokojovou teplotu umožňující rekuperaci, použijete to nejdražší, co jde. Jedete elektrickou lanovkou první třídy. Do rekuperačního výměníku bude vstupovat drahé, nejdražší teplo. Při použití pasivní rekuperace ho značnou část ztratíte. Kdyby pasivní rekuperace vykazovala 100% účinnost podle EN 308, reálně se nelze dostat k celkovému potenciálu odpadního vzduchu a i při této absolutní účinnosti vázané na teploty suchého (nebo vlhkostně stejného) vzduchu sání/odtah pořád budete významnou část energie tratit. To si moc uživatelů neuvědomuje a myslí si, že 100% takto definované účinnosti je maximum možného. Není to tak. Navíc 100% je i tak jen teoretická možnost. Když se podíváte na Zohanem zmiňované kombinace aktivní a pasivní rekuperace, je aktivní umístěná za pasivní a ještě dokáže dohřát vzduch nebo vodu. Ať se nám to líbí nebo ne, pořád tam potenciál je. Proto bych vám doporučil dohřívat přívodní vzduch aktivní rekuperací. Do vašeho energetického kruhu vytápění - větrání - vytápění začleníte jednak účinnější rekuperaci a hlavně určitý výkon tepelného čerpadla. Tím nemusíte řešit diskomfort na přívodu vzduchu a úsporu na celkovém topení.

Díky. Jsem ve fázi, kdy ještě mohu ovlivnit projekt VZT pro náš dům. Řeším to právě proto, že ohřevy mají výrazný příkon. Na druhou stranu, myslíte si někdo, že má reálný smysl řešit spotřebu, pokud dům bude vytápěn elektřinou? Je jasné, že účinnost ohřevu vzduchem bude při stejném příkonu menší, než účinnost ohřevu přímotopem. Nicméně dokázal by mi to někdo odhadnout? Nechtěl bych zaplatit předehřev a dohřev s tím, že je pak budu mít stejně vypnuté a obětuju část komfortu výměnou za úsporu energie.

Je dobré čerpat rady, ale bránil bych se zobecňování bez znalosti reality provozu. Velmi záleží na tom,kde je jaké zařízení instalováno a to může mít dalekosáhlé dopady. Když tady napíše někdo, že mu nevadí teplota příchozího vzduchu, byla by chyba si myslet, že je to obecně jedno. Představte si netěsná okna a krb jako velmi silný topný zdroj. Když u něj budete sedět, je skoro jedno, jak moc jsou okna těsná a možná byste si ani nevšiml, kdyby bylo otevřené. Situace se může změnit, když si sednete dál od krbu někam k chladné zdi nebo tomu oknu. Podobných situací lze namodelovat více. Stejně tak můžete měnit i jiné proměnné. Chci tím říct, že někdy je zcela nevyhovující, když by vám nad hlavou proudil chladný vzduch i jen o pár stupňů a jindy si toho ani nevšimnete. Já měl doma pasivní jednotku bez ničeho. V zimě se zastavila jen občas z důvodu nebezpečí zamrznutí výměníku, s tím by se dalo i žít. Peklem byl studený vzduch z ventilů. Musím dodat, že jsme teplomilní a přes zimu běžně topíme na 24-25°C. Možná je to dáno i nižší vlhkostí, ale při nižších teplotách v místnosi je nám zima. Nesnáším chodit doma ve svetru nebo se zahřívat pod dekou u televize. Za takové situace vzduch z jednotky pod 20°C se jevil jako nepřijatelný vánek. Známý efekt neidentifikovatelného táhnutí odněkud. Až instalace dohřevu to změnila a vše je komfortní. Bohužel se to projevuje i na celkové spotřebě jednotky.

ještě se doplním, možná trochu korektněji. Jde mi o to, zda příkon předehřevu a dohřevu (snížená účinnost VZT tímto) může ztížit splnění kritérií dotace. Snažím se teprve do této problamatiky trochu proniknout, proto se ptám. A hlavně nedokážu, jako případný budoucí uživatel, odhadnout, jak moc dokáže dohřev zvýšit komfort bydlení. Uvažovaná jednotka je Atrea 380 EC5.

Zdravím,

k (ne)potřebnosti dohřevu jsem se před pár dny vyjadřoval tady:
viewtopic.php?f=18&t=2024&start=20

Předehřev účinnost snižuje, nicméně to asi není samo o sobě důvod k jeho nepoužití. Já jsem ho doplnil (v původním projektu nebyl), nicméně nyní si říkám, že bych se byl bez něj asi docela dobře obešel. S námrazou se jednotlivé rekuperace vypořádávají různě, což vyžaduje i různé přizpůsobení se uživatele. Ale nic zásadně omezujícího.
Samozřejmě neuvažuji dům na horách nebo na severní točně.

Daleko spíše bych dnes zainvestoval do klapek, jejichž pomocí bych rozvody rozdělil do několika částí. To vidím jako daleko zásadnější než předehřev (o dohřevu ani nemluvím). Ocenil bych to nyní hned z několika pádných důvodů. Bohužel...

Dobrý den, prosím o Vaše názory. Jak se díváte na problematiku (a důležitost) předehřevu a dohřevu pro pasivní rekuperaci v nízkoenergetickém domě, vytápěném elektřinou + fotovoltaika na střeše. Panely by měly pokrýt cca 25% potřeby energie domu.
Již 6 let provozuji v současném domě základní pasivní rekuperaci bez příslušenství. Jisté zkušenosti (výborné) tedy mám a v novém domě se chci posunout dále. Proto chápu, jak je předehřev důležitý pro funkci VZT. Co nedokážu ovšem pojmout je souvztažnost v rámci celé problematiky (hlavně splnění kritérií dotací). Je to tak, že z tohoto hlediska, předehřev snižuje celkovou účinnost rekuperace? Existuje z tohoto hlediska nějaký důvod neinstalovat do novostavby předehřev?

Jak moc je důležitý dohřev? Opět mi uniká vztah k celkové problematice. Jeho užitečnost pro komfort bydlení nedokážu posoudit. Současná situace – starý, ale částečně zateplený a „celkem úsporný“ dům (TZ neznám), vytápěný plynovým kotlem + radiátory, výdechy VZT pod stropem nebo na stropě. Potřebu dohřevu nepociťuji. Nestěžuje si ani manželka, že by na ní táhlo… Ale nevím, jak to může být v novém – nízkoenergetickém s podlahovým vytápěním.