Dobrý den,

oživím starší téma, ale dotaz se týká právě tlakových ztrát.

Mám vzduchotechnické rozvody ze spiro potrubí v RD s přízemím a podkrovím (rekonstrukce).

Spočítanou tlakovou ztrátu větve v přízemí mám 11,1 Pa a v podkroví 12,4 Pa. Je tento rozdíl "doladitelný" výústky nebo je třeba řešit nějakou klapkou?

Děkuji.

Zohan: Přečtěte si diskuzi mezi mnou a uživatelem Cronello a zjistíte, že řeč byla o něčem jiném. O zdrojovém větrání jsem mluvil cca před týdnem, ale to neznamaná, že všechny moje další přspěvky budou už jen o něm. Vaše reakce je mimo mísu.

Vy jste to byl, kdo začal se zdrojovým větráním a modely od troxe. Já jsem model modifikoval na prohřátí napuštěné vany. Když si necháte přitékat teplou vodu z kohoutku umístěného u přepadu, za chvilku sedíte ve studené vodě. A teď spekulujte, jestli mám dát kohoutek za záda nebo tam přesunout přepad. Jsem přesvědčen, že záleží na pozici obou a hlavně zamezení vzájemného zkratu (nehledě na stratifikaci vody). Základ diskuze byl u podlahových výustek. Když uděláte zkrat, přivedete vzduch k podlaze s minimální rychlostí a zároveň ho budete odsávat u podlahy, bude provětrání místnosti také minimální.

Zohan: Ta diskuze ale nebyla o zdrojovém větrání, ale o tom, že přívod se podílí na proudění zásadně, zatímco odvod téměř vůbec. Zdrojové větrání je specifickým případem, kdy se snažíme proudění minimalizovat. Když tam proudění není (téměř), tak je těžké se bavít o tom, co ho způsobuje že.
Jinak pokud chcete dělat "vanové" pokusy, tak to má význam výhradně s napuštěnou vanou. Místnost máte také vždy napuštěnou vzduchem. Takže Váš příklad prázdné odšpuntované vany s puštěným kohoutkem je zcela zcestný, protože máte vanu napuštěnou vzduchem a přivádíte do ní vodu s cca 1000x větší měrnou hmotností. Pokud by to bylo jak říkáte, muselo by to fungovat i obráceně, tedy zašpuntujte vanu, dejte do ní sprchu nasměrovanou výtokem nahoru a jak to, že ta voda ze sprchy nezamíří k přepadu? Přepad je otevřen a vodu to vůbec nezajímá. To je proto, že zásadní vliv má směr a rychlost proudění má přívod.

2Nemo: Příklad s vanou a zdrojové (zaplavovací větrání). Nemluvme teď o proudech, samotný princip zaplavovacího větrání je o minimálních rychlostech, minimálním proudu. Podívejte se na vanový model z hlediska umístění odtoku (odtahu). Kohoutek je umístěný nad vanou, objem přitékající vody je rovný objemu odtékajícímu. Ve vaně je vytažený špunt. Co se děje? Nic. Vana nemá šanci se napustit a můžete kohoutek (přívod stěhovat kamkoliv), podobně nemá šanci se provětrat místnost, pokud vyzkratujete přívod a odtah. Když ale ucpete odtok špuntem vana se naplní a změnu pozice odtoku (odtahu) převezme přepad. Tím se vana naplní, ale ani toto nemusí být ideál. Všichni známe, když se chceme ve vaně prohřát. Prohřátí by mohlo modelovat provětrání. Určitě musíte využít přepad a přívod pomocí sprchy přesunout, co nejdále to jde od přepadu. Podle mě je důležitá pozice obou a musí se minimalizovat zkrat.

Cedník = velkoplošná vyústka. Ta má za úkol přivést relativně velké množství vzduchu (obecně tekutiny) s co nejmenším prouděním. Ono totiž mnohdy je právě problém ten přívod řešit tak, aby proudění přívodního vzduchu bylo únosné (kuchyně, svařovny, lakovny... obecně vše kde jsou velké výměny vzduchu).
Není jedno, jak je sprcha otočena. Aby to byla v praxi viditelné, je však třeba volit rozumnou intenzitu přívodu.
Rozdíl mezi odvodem a odsáváním je ten, že odsávání je umístěno v malé vzdálenosti od zdroje škodlivin a využívá právě té velmi malé oblasti, ve které odvod vzduchu to proudění ovlivňuje.
Rybník: Zrovna nedávno u nás rybník vypouštěli, intenzívní proudění nastalo ve strouze za stavidlem, ale pro tu strouhu je stavidlo přívodem. Že by se nějak změnilo proudění na samotném rybníku jsem si nevšiml. Byl jste někdy na vodě? Jestli ano, tak víte, že blížící se je poznáte podle toho, že se před ním voda zklidní (pro to nad jezem je jez odvodem) a za jezem naopak zrychlí (pro to pod jezem je "šlajsna" přívodem).
Průvan je přívod i odvod. Jedním oknem vzduch přichází, druhým odchází. Zásadní vliv na proudění má opět ten přívod. Když větráte jedním oknem je polovina okna přívodem a polovina odvodem. Protože vítr je v ploše jednoho okna zhruba stejný, tak v podstatě na větrání nemá vliv (vliv má jen rozdíl hustot). když otevřete okno na návětrné a odvětrné straně, tak ta návětrná je přívodem a odvětrná odvodem. Proudění je pak mnohem intenzívnější.

nemo píše:... Je to pro vás dostatečný důkaz, že odvod se na proudění v podstatě nepodílí, zatímco přívod se podílí zásadně?

Neni. Vyzkousejte tu sprchu - otocenou dolu a otocenou nahoru v cedniku

a co jsme udelali s odvedem? nic a s privodem? to je jedno jak bude sprcha otocena, max. vas postrika ale to proudeni tam bude dost vyrazne a tu vzorovou molekulu na hladine neudrzite

a jaky je rozdil mezi dovodem a odsavanim? Mozna tak ve velikosti podtlaku, ktery je bud prirozeny (potencialni grav. energie) nebo umele zvyseny (vysavac)?

Co takovy rybnik? Ten pritok na jedne strane take nerozcirkuluje cely Svet a kdyz se zvedne hraz na druhe strane tak se vam to pekne rozproudi v celem objemu.

A co takovy pruvan?
To je odvod, odsavani, privod?
Kdyz otevru okno na jedne strane baraku a venku to bude trochu ficet. Tak se nic moc nestane. Kdyz ale otevru i to protejsi, tak mi to pekne profoukne a udela pruvan, takze to proudeni bude dost vyrazne. Bez toho odvodu bych poradne nevyvetral..

Tzn i ten kour se bude pohybovat k tomu mistu odkud ho odsavam a je tam tedy podtlak.

To právě není pravda. Investujte do cigarety a vyzkoušejte. Ta vana má zásadní rozdíl v tom, že je možné ji vypustit. Vzduch z místnosti není možné vypustit. Ta horní molekula se pohybuje jen díky tomu, že voda ve vaně ubývá, nikoliv díky nějakému sacímu efektu odtoku. Vezměte si situaci, že vám sprchou přitéká stejně, jako vám odtokem odtéká. Sprchu odočíte výtokem dolů a přiblížíte ke dnu vany (ale mimo odtokový otvor) tak, aby voda ve vaně co nejméně proudila. V ideálním případě se vám podaří, že hladina vody bude stát a naše vzorová molekula vody, která je na hladině na ní zůstane. Nikdy neodteče a nebude se vůbec pohybovat. Nyní otočte sprchu výtokem nahoru. Co se stane? Ve vaně nastane intenzívní prodění. Co jsme udělali s odvodem? Nic. Co s přívodem? Otočili jsme ho o 180°. Je to pro vás dostatečný důkaz, že odvod se na proudění v podstatě nepodílí, zatímco přívod se podílí zásadně?
Je však třeba rozlišovat odvod a odsávání. Odsávání využívá právě pouze tu malou oblast odtahu, která proudění ovlivní. Vezměte si vysavač, zapalte cigaretu a umistěte ji cca 3-5cm od hadice vysavače. Všechen dým zmizí v hadici. To je odsávání. Dejte ji 0,5m od hadice a vysavač dým z cigarety vůbec neovlivní. To je odvod vzduchu. Odhaduji, že odsávání bude fungovat do vzdálenosti tak 20cm. Ale rychlost v hubici vysavače je někde kolem 20-30m/s! V odvodní vyústce máte 2-3m/s. Ta opravdu to proudění ovlivní jen na velmi malou vzdálenost.

Diky za vysvetleni. Svym zpusobem to ma hlavu a patu v tom zaveru co clovek pocituje jako pruvan, resp. citi to "proudeni".
Nicmene mam problem s tim vasim "proudenim"

Hledal jsem jen na rychlo, proto aspon ta wikipedie a ne nejaka skripta z mechaniky kontinui..

wikipedie Proudění píše:Proudění je pohyb tekutiny, při kterém se částice tekutiny pohybují svým neuspořádaným pohybem a zároveň se posouvají ve směru proudění.
Tekutina (tj. plyn nebo kapalina) vždy proudí z místa vyššího tlaku (vyšší tlakové potenciální energie) do místa nižšího tlaku (nižší tlakové potenciální energie).

nemo píše:Máte napuštěnou vanu, vyndáte špunt. Voda v podstatě neproudí (nepohybuje se).

Pokud by se voda nepohybovala v celem svem objemu, pak by se nemohla vypustit
Ona se pohybuje, prave z mista vyssi energie na nizsi a po vyndani spuntu tam ma to misto do ktereho muze proudit - pohybovat se.
I ta molekula, ktera je na vrchu klesa = pohybuje se, k te dire ve vane. Tzn i ten kour se bude pohybovat k tomu mistu odkud ho odsavam a je tam tedy podtlak.

Akorat do toho odtahu proudi molekuly ze vsech smeru a ten podtlak jim udava rychlost.. Kdezto na privodu tu rychlost maji a vpodstate se akorat brzdi, takze leti dal nez jen do bezprostredniho okoli a zalezi jakou vyustkou, tzn. jakym smerem je "donuti" http://www.tzb-info.cz/4139-prvky-vetra ... -ii-2-cast

No a to co clovek v nima bude zaviset na te rychlosti a dalsich vlastnostech vzduchu na ktere jsme citlivi (teplota, vlhkost..).

Cronello: Jenomže na rozdíl od vany není možné vzduch z místnosti vypustit. Ta voda se v té vaně nehýbá, pouze ubývá. Ta molekula vody, která je nahoře zůstává stále nahoře, je jasné, že nakonec dojde i na ni, ale nedocází k proudění (promíchávání). V případě větrání vzduch v místnosti neubývá.
Tedy znovu: Máte napuštěnou vanu, vyndáte špunt. Voda v podstatě neproudí (nepohybuje se). Proudí pouze v bezprostřední blízkosti odtoku. Dáte do vany sprchu a voda proudí (pohybuje se) v podstatě v celém objemu vany. Ve skutečnosti je větrání podobné situaci, kdy budete v té vaně mít přívod a odvod naprosto stejný, tedy voda ani nepřibývá, ani neubývá.
Takže např. když větráte koupelnu pouze odvodem vzduchu, tak vzduch přichází převážně mezerou pod dveřmi. Tato mezera je přívod vzduchu (tedy obdoba té sprchy) a i takovýto přívod má rozhodující vliv na proudění v té místnosti. Proto si dost lidí stěžuje, že jim v koupelně táhne na nohy (přívod), ale nikdy jsem neslyšel nikoho si stěžovat, že by měl průvan u odvodního ventilátoru (odvod).

Trochu jsem nepochopil, co jste tim chtel rict..

nemo píše:... odvod vzduchu se na proudění téměř nepodílí...

a co jineho by se na tom tedy melo podilet?
Nejsem kurak, takze tu vanu.. Pokud ji odspuntuju, tak se mi vypusti cela (kdyz uvazuji spravne spadovani). Takze preci vsechny molekuly vody "proudi" smerem k odtoku.
Spis bych v tom vasem "proudeni" videl "cirkulaci". Ano pokud pridam sprchu, tak mi ta voda bude cirkulovat a zaroven se vypoustet, asi tak jako se zeme otaci kolem sve osy a pritom take obiha kolem slunce.

Dům pro VZT X VZT pro dům:
V praxi jsem nezažil, že by HIP řekl "Dobrá, uděláme dům o 20cm vyšší, ať se tam pohodlně vejde vzduchotechnika", naopak vždy řekně "Nějak se tam musíte vejít", takže výsledkem jsou ty kompromisy.
Podlahové vyústky:
Nikdy jsem je nevychvaloval, ani nezatracoval. Mají své klady i zápory, v RD má jejich použití určité omzení, ale použitelné jsou. Je to o těch kompromisech. Poznámka: CO2 je těžší než vzduch, takže pokud budu teoreticku bez jakéhokoliv proudění přivádět čerstvý vzduch, tento bude stoupat, kdežto CO2 se bude shromažďovat u podlahy a mezerou pod dveřmi bude odcházet.
Teplovzdušný balón:
Podle mě v něm k výměně vzduchu dochází. Ten hořák spálí mraky vzduchu (má cca 8MW) a ten vzduch, přesněji spaliny značně urychlí. Takže dochází k vnitřní cirkulaci, kdy horký vzduch stoupá nahoru a chladnější po krajích klesá a po obvodu toho otvoru odchází ven. Tím mimo jiné plášť balónu chladí, aby nevzplanul.
Dým v půllitru:
Krásný příklad toho, že odvod vzduchu se na proudění téměř nepodílí. Zkuste do toho půllitru zastrčit zahnuté brčko a vzduch jím odstávat. Kouř se téměř nepohne. Když do něj naopak budete foukat, kouř se rozhýbe a začne být vytěsňován škvírou dole ven. Kdo nemá cigarety, může si napustit vanu vodou. Když vyndáte špunt, voda jen ubývá a výraznější proudění je jen v blízkosti výpusti. Když naopak do vany potopíte sprchu a zapnete ji, začne se voda v celé vaně výrazně pohybovat, přestože přivádíte méně vody než odtéká. Protože v našich rychlostech je stlačitelnost vzduchu zanedbatelná, lze výsledek zobecnit na všechny tekutiny.

Tak má czechImenhotep dřevostavbu nebo ne?

Tak jsem to študoval horem dolem a mám takový pocit, že si akorát naruším statiku podlahy, ztenčím izolaci apod. Takže z úplně jiného konce, než nad tím začnu meditovat dám prvotní fantasmagorický psychonástřel. Dům je defacto rozdělen na 2 samostatné části. Co kdybych:
- v chodbě bych udělal podhled a do něj narval rozvody, ; chodba vede prostředkem, všechny místnosti sousedí s chodbou
- vzduch bych foukal do děcáku 1- 11 m2, děcáku 2- 11 m2, ložnice -13 m2 = škvíry pod dveře
- vzduch bych odtahoval z koupelny 5 m2, záchoda 4 m2, příp chodby 7 m2; příp předsín se špajzem 9,5 m2 z druhé části pokud to jde...
- výduchy by byly v místnostech ve zdech u stropu, případně je omezeně dovedl skrz skříně na vhodná místa nebo nad skříněmi zakryl rozvody
- jednotku bych dal bud do podhledu do chodby nebo na wc

Je to takto principielně možné, vyhodit z toho obývák a kuchyň? A holt mít normální digestoř, v obýváku s kuchyní klimošku a větrat pánu bohu do oken.

Jinak projektanta jsem tu měl a rozvody pod stropem jsme vyloučili z toho důvodu, že je všude smysluplně prostě nedostaneme a stále odmítám hyzdit si pohledový strop přiznanými rourami, v té chodbě bych zakrytí stropu zkousl

czechImenhotep píše:Složení podlahy odspodu je osb deska, I-osb nosník 20 cm vysoký, nosníky jsou od sebe 60 cm mezi nimi bude vata 20 cm výška, zaklopeno 2x osb.... stěny 26 cm šedého na vpc cihle..

Podlaha je jako v dřevostavbě a stěny z VPC? Co to vlastně je za dům? Proč děláte takhle zbytečně složité dřevěné podlahy?

Děkuji za odpovědi,

poslal jsem dotaz povolanějším, podstatou bude jak velké díry si tam mohu dovolit.

Nejlépe vypadá ta 80 spiro. Nevěděl jsem že to existuje v takovém průměru. Někde to holt vyjde po 3 metrech, jinde jen holt po metru a půl, drahé spojky nejsou

Můžu se zeptat ještě obecně ty rozbočovací boxy...do boxu přivedu 160 mm potrubím vzduch a pak se to rozdělí do 8 výústku které jdou v řadě jedním směrem (takto to ofiko nabízejí) dává to smysl?

A to co nabízejí jako podlahové boxy pro výdech do místnosti není vpodstatě zakázková výroba? Čli pixlu si vymrčím jakou chci, a schrastím tu regulační mřížku, na tu 2x 75/63 prodávají podlahový box s regulační mřížkou za 1.200,- Kč jeden...to není málo

Děkuji,

danosti vznikly např. tak že původně tam měla být podlaha vysoká 24 cm namísto 20 cm, kdy projektant pominul, že jsem poněkud vyššího zrůstu a museli jsme ubírat abych prošel dveřmi.

Po velkém bádání jsem tam schopen všude dostat v délkách 2 metry plastovou htgl trubku (nedošlo mi že tam ty trubky mohu našoupat z vedlejších místností, kde jsou nosníky i kolmo když udělám pod příčkami na to díry), vnější rozměr 75 mm vnitřní rozměr 71 mm (vs. 61 ve flexihadici) . Ty trubky nemají hrdla (která jsou tak široká že bych je nenašoupl z boku průměr cca 85 mm) se spojují vnějšími spoji=přesuvné hrdlo (takže spoj trubek omotat páskou a na to narvat plastový vnější spoj). Zatáčky bych mohl teoreticky ještě udělat z flexibilních hadic 90/75 (v zatáčce mimo nosník to může být vysoké jak chce), kdy bych patrně musel kraje htgl trubek osmirkovat nebo nahřát aby to šlo na sebe našoupnout. Rozdělovací box by mi patrně vyrobili. Teď jde o to jak to ukončit...na konci můžu mít bud trubku vnější průměr 75 mm nebo hadici 90 mm. Tady mají bud podlahové boxy s regulačními kovovými mřížkami vnitřní průměř 61 mm (obdélníková výúst), nebo stropní boxy na hadice 90 mm (kulatá výúst- 1x90/2x90 vstup, box vyslaný hlukovu izolací, kolmo 125 kruh výstup) nebo holt zakázková výroba. Koukám, že u těch trubek jsou ještě redukce na větší průměry

Pak je ještě otázka jestli trubky náhodou nevedou hluk a jak to řešit, když výrobce inzeruje, že tlumí hluk ven (což má asi vliv na vedení hluku uvnitř).

Trubkou bych si polepšil vůči flexibilní hadici na tlakovou ztrátu 0.86/metr jestli to má při té metráži význam řešit...

Děkuji za odpovědi,

vzhledem k atypické konstrukci nepřipadalo vedení stropem v úvahu. Složení podlahy odspodu je osb deska, I-osb nosník 20 cm vysoký, nosníky jsou od sebe 60 cm mezi nimi bude vata 20 cm výška, zaklopeno 2x osb. Pásnice nosníků 6cm nahoře 6 cm dole, mezi nimi 8 cm osb, takže lze udělat do osb akorát tu 75 mm vysokou díru,, ve které půjde rozvod a 6 cm pod a nad ním bude tlouštka vaty v podlaze, budu dělat několik desítek děr v nosnících, staticky ok, akorát dle doporučení výrobce.

Zjednodušeně nic nad 75 mm výšky nepřipadá v úvahu.

Strop 2,5 metru, dům ve tvaru písmene L, 2 dospělí, 2 děti

Přívod:
Ložnice - 14 m2, délka vedení 9 metrů, 1x90 stupnů odbočka, 2 vyústky 2x25=50m3/hod
Dětský pokoj 1 - 10 m2, délka vedení 7 metrů, 2x90 stupnů odbočka, 1 výústek 25m3/hod
Dětský pokoj 2 - 10 m2, délka vedení 10 metrů, 2x90 stupnů odbočka, 1 výústek 25m3/hod
Obývák s kuchyní - 32m2, délka vedení 14 metrů, 2x90 stupnů odbočka, 2 výústky 50m3/hod
+ délka vedení 10 metrů 3x90 stupnů odbočka, 2 výústky 50m3/hod

Mohu ještě tam kde je 2x 90 stupnů odbočka vést potrubí úhlopříčně přes místnost a pak tam může být místo toho 2x 45 stupnů a délka potrubí bude kratší o 2,5 metru, ale otázka zní zda-li to všude dělat stojí úplně za to, vyjma nejdelších rozvodů s nejvíce zatáčkami, neboť v té podlaze krom nosníků jsou dřevěné výztuhy, do kterých bych dělal další díry, musel bych jít pod příčkami, vrtat otvora v úhlopříčkách naproti sobě atd.

Co jsem se našel tak teoretická tlaková ztráta na metr je cca. 2 Pa.
Při zalomení flexihadice v poloměru kružnice 50 cm do úhlu 90 stupnů, dle online kalkulačky epro, mi vychzí ztráta 0, čemuž se mi nechce věřit....

V této fázi řeším jak tam jednoduše svépomocně narvat rozvody, jsa limitován tlouškou izolace, výškou nosníků a nutností dělat desítky děr, projektant to zkouknul a předběžně navrhl i jiná řešení, která by ale narušila statiku podlahy (širší nebo vyšší otvory, moc děr v jednom nosníku apod.)

A krom těch flexihadic mi tam nic moc smysl nedává, vyjma HT trubek, který by tam vzhledem k členitosti podlahy, příček apod už někde nedostal protože vsunutí do vyvrtaného otvoru bránil nosník 60 cm daleko, to by pak to potrubí bylo v některých místech po 50 cm kouscích...+ problém možného vedení hluku apod.

Jinak pasivní rekuperaci do novostavby, užitná plocha 100m2, dům střecha 36 cm vaty, podlaha 20 cm vaty, stěny 26 cm šedého na vpc cihle, předsazená montáž oken v pasiv standartu, řešeny tepelné mosty, sám o sobě slušný nízkoeneregtický dům, vytápění přímotop a do obýváku klimatizační jednotka abychom zkolaudovali.

Od rekuperace očekávám hlavně pravidelné nějaké odvětrávání domu - abychom se vyhli plísním,neočkávám že to bude rekuperovat v -10C, že mi to bude šetřit peníze, nepotřebuji abyto topilo nebo chladilo, a to ani možná pro jistotu do budoucna.

V této fázi v zásadě potřebuji narvat do podlahy svépomocně rozvody které mi ten dům utáhnou, rozváděcí box, vím kam dát jednotku, kam odtah koupelna a spol. Ty flexihadice pojmou nějaké maximum a tím je to dáno..

nemo píše:Jak známo, na obrazech proudění se podílí v podstatě jen přívod. Pokud je přívodní vyústka v podlaze a vzduch z ní vychází směrem nahoru rychlostí řekněme 0,5-1m/s, čerstvý vzduch se vždy dostane do horních vrstev.

Zeptám se IJK. Dostane se se dírou do balónu, když pod ním fajrujete dostane čerstvý vzduch do kopule nahoru nebo ohříváte pořád jeden a ten samej?

Zdravím, pánové.
Člověk tu chvilku není a takového čtení přibyde. Škoda jen, že nestrukturujete témata. V jednom vlákně semelete tlakové ztráty hadic, paralelní ekvivalenty a pohádáte se o přívody vzduchu. Věřte,že se v tom za čas všichni ztratí a ani zajímavé příspěvky nejde najít. Před pár lety tu proběhlo uklízení a moc se mi to líbilo. /Tím nemyslím uklid duší jako byl Miras, Postřechou a další./ Zkuste tedy strukturovat, nemotejte všechno do jednoho supervlákna. Nenačínejte nová, když už se to jednou někde diskutuje. Nechtěl by to uklidit třeba kolega z Brna, když už má titul redaktora?

Jen maličkost k distribuci.

nemo píše:Jak známo, na obrazech proudění se podílí v podstatě jen přívod.

S tímto tvrzením si zase doufám nesouhlasit já. Modely proudění ovlivňuje mnoho okolností. Je tu zmíněná firma Trox a její videa. Abslovoval jsem školení u této firmy a to přímo v jednom v závodě v Grimsdalu. Samotná výustka, její uspořádání, nastavení a umístění dokáže ovlivnit celkové odvětrání místnosti. Skutečně se za referenční bere koncentrace CO2 v pobytové zóně. Celý model a hlavně realitu větrání ovlivní nepochybně i odtah. Za určitých okolností se vzduch do pobytové zóny nedostane nebo dostane ve stopovém množství. Když se by se systémem podlahového přívodu a odtahu odvětrávala kabina pro kuřáky /známá z letištních budov/, stojící kuřák by se mohl i vlastním kouřem udusit. Zkuste si udělat test , kdy nafoukáte pod dnem vzhůru otočený půllitr cigaretový kouř a necháte pod ním proudit vzduch. Můžete na sklenici foukat i větrákem a kouř ze sklenice neodvětráte.
Dále nesouhlasím s tvrzením o stavbě domu pro vzduchotechniku. To trochu omlouváte svoji nepovedenou teorii a hledáte zástupný argument. Když někdo staví dům, musí přemýšlet. Součástí projektu domu by měla být i vzduchotechnika. Nerozumím tomu, proč by měl někdo hned od začátku dělat špatná, nebo jak tvrdíte, kompromisní řešení.
Jako odborník byste měl radit hned správně a nemusel byste své výroky o podlahových výustkách upravovat.

nemo píše:Jsou dobré...

versus

nemo píše:Netvrdím, že je to ideální způsob distribuce,..