Naše firma si například pořídila nůžky už dvoje. Nakupujeme u Lindabu, takže asi chápu, proč flexa vs. nůžky. Ano, je to drahé, ale jsme profesionálové. Nezenadbatelná je i rychlost, což se ve finále i zaplatí. Pro RD, kde se řežou malé průměry se dá ještě trefit, u větších průměrů je to horší. Flexu samozřejmě nezatracuji, používáme také. Opatrně se s flexou musí hlavně v rekonstrukcích, v hotovém interiéru a dřevostavbách. Jinak zdravím výrobce, měl byste také přispět do dohadů ohledně cen. Lindab zrovna nejlevnější není, ale pořád pohádka proti Elektrodesignu a dalším.

Zdravím všechny,
jelikož jsme jedním z výrobců spira, napíšu ve zkratce ke každému trochu:
1, těsnost spiropotrubí - při běžné výrobě a pokud výrobce není patlal (dobře zavřené spiro a vytmelené spoje na tvarovkách), tak vždy vyhovuje C, kdo deklaruje D, měl by mít certifikát, ale není problém na D dosáhnout
2, síla plechu - dle norem vyhovuje síla plechu +- 0,07mm, takže když někdo deklaruje 0,5mm, může to ve skutečnosti znamenat sílu plechu 0,43 až 0,57.
3, dělení spira - všichni, které znám, jedině flexa. Nůžky jsou drahé (50.000) kdežto dobrá flexa desetinu. Ukažte mně jediného montéra, který by si je pořídil.
4, okraje řezaného spira - otřepy ani spálený zinek nevadí. Zásuvná délka tvarovek je 50mm, navíc je každá tvarovka, spojka opatřena gumovým dvoubřitým těsněním, takže i když spoj neobalíte páskou, tak těsní. Dnes je páska jen kosmetická záležitost. Rezavé kraje nemají na funkčnost vliv, viz zásuvná délka.

Každý průměrně manuálně zručný člověk, to jako muž, si se složením spirorozvodu hravě poradí, chce to jen dvakrát měřit a jednou řezat

@IJK

Pratchetta mám rád, i když osobně dávám přednost jiným postavám. Co se pak týká Mandlomila a jeho vztahu k cechům, rozumím vám, ale to je trochu jiný příběh - vzduchaři už dnes bohužel cech nemají a na stavbách abyste Mandlomila (tedy samouka lepšího vyučených a zkušených praktiků) abyste hledal s lupou

Obecně pak vidím, že se téma hnulo směrem, který mi nepřináší nic nového - dle mého mají ve vybavení vzduchaře své nezastupitelné místo všechny zde uváděné nástroje, včetně té zatracované flexy - i kdyby jen proto, aby si na ní vzduchař nabrousil vrták

Mathilda píše:Jinak si ale nedělejte iluze, že by někdo zabrušoval na stavbě řezy pilníkem. To opravdu nehrozí.

Smutné, leč pravdivé, vzhledem k tomu, co se dnes pohybuje na stavbách, tak řemeslo pláče.

Neberte to teď, že amatér znamená fušér. Amatér v tomto významu znamená, že nemá profesionální vybavení. Amatér ho ani nepotřebuje a pokud si dělá vzduchotechniku jen pro sebe, vystačí si s flexou. Jinak si ale nedělejte iluze, že by někdo zabrušoval na stavbě řezy pilníkem. To opravdu nehrozí.

IJK píše:PPPS:
Flexa?

Zkušený montér dokáže trubku říznout rovně a stejně tak dokáže řez očistit - na sražení grotů (či šponek) stačí půlkulatý pilník, pro slušného řemeslníka to není nic složitého (chápu však, že dobrý řemeslník, zde tedy vzduchař, je dnes nedostatkové zboží) a co se týká koroze, je to zhruba nastejno jako u řezů na rovném potrubí či na přírubových lištách a pak, vždy můžete použít zinkový sprej.

-----

Výše uvedené prosím neberte jako kritiku toho Lindab přípravku, osobně se mi moc líbí a velice dobře si umím představit jeho využití u některých aplikací - třeba při montáži přiznaného SPIRO potrubí malých dimenzí, ideálně právě rodinné domky, malé provozovny, atd.

Nicméně jsou aplikace, kde má flexa stále ve výzbroji vzduchaře (míněno patřičně vzdělaného a zkušeného řemeslníka) své nezastupitelné místo a klasifikovat vzduchaře jako amatéra jen proto, že pracuje s flexou, mi nepřijde fér.

IJK píše:500W a 40 Hz řeší i "dvojitý zámek"

Pozor na překlepy, mistře, 40 herců by vám asi u nás nestačilo...
Ten strojek deklaruje 500W, 50Hz a schopnost stříhat plech do 0,9mm,
Pokud si ale pamatuji, tak falc na spiru jsou čtyři tloušťky plechu, budu-li počítat u těchto malých dimenzí 0,55 mm na plech, máme na falcu sílu 2,2 mm, minus 0,9 je 1,3 mm rozdíl. Já bych byl při stříhání falcu těmi nůžkami opatrný.

IJK píše:PS:
ElektroOCASKA,

Ale proč ne, osobně ji považuji za užitečný nástroj, ale při hrubé montáži je to jen další zátěž - stejně dobře fiknete falc obyčejnou pilkou na železo - je lehčí a nepotřebuje akumulátor či zásuvku.

IJK píše:PPS?
Geometrie

Geometrie je jistě věc hezká a potřebná, ale již staří Řekové věděli, že "lehká asymetrie oku lahodí" a co se týká praktické stránky věci, pokud bude vzduchař montovat krásné pravoúhlé spoje v místnosti, která jako obvykle pravými úhly neoplývá, bude to on a ne zedník, kdo bude muset své dílo upravit

IJK píše:https://m.youtube.com/#/watch?v=vN4meQNiF6Q
...

Myslíte zřejmě toto video: https://www.youtube.com/watch?v=vN4meQNiF6Q

Souhlasím, že co do technického řešení je to dobrý nápad, je to čistá a elegantní práce, ale...
...víc by se mi líbilo podobné video, na kterém by to bylo i s přípravou pracoviště, včetně transportu vybavení a materiálu z místa vyložení, řekněme z ulice do 6.NP a pak i následné likvidace pracoviště a odpadu a to pro jednočlenné týmy montérů - ať je to fér (ne statistů, jako ve videu) a k tomu připojená kalkulace nákladů materiálu i s amortizací vybavení.

A pořád mi to neřeší mé pochyby stran říznutí falců a opravdu by mne zajímalo, jak moc se to u nás při montáži VZT používá.

Leonardo píše:Podívejte se například sem:
http://www.lindab.com/cz/pro/products/Pages/css.aspx
nebo
http://www.lindab.com/cz/pro/products/Pages/srr.aspx
nebo
http://www.lindab.com/cz/pro/products/Pages/srcs2.aspx

Děkuji za odkazy, to je hezké, ale... kolik "falců" tak ty nůžky zvládnou? Aby nakonec zase nedošlo na tu zatracovanou flexu - viz minuta 3:45 - https://www.youtube.com/watch?v=c9ORqP1iGyg

Docela by mne pak zajímalo, zda s tím v praxi skutečně někdo z montérů VZT dělá, pokud vím, cena není právě lidová a tahat se s tím také není zrovna radost - i když, firmě by se to možná vyplatilo.

Třeba něnčím takovým:
http://www.directindustry.com/prod/spir ... 70036.html

Podívejte se například sem:
http://www.lindab.com/cz/pro/products/Pages/css.aspx
nebo
http://www.lindab.com/cz/pro/products/Pages/srr.aspx
nebo
http://www.lindab.com/cz/pro/products/Pages/srcs2.aspx

Leonardo píše:Amatéra poznáte už podle řezání spira. Když používá flexu, není schopen okraj řezu udělat hladký....

Dobrý den, toto mne zaujalo, mohu se optat, jakým tedy způsobem doporučujete dělit SPIRO potrubí, respektive jakou metodu by měl použít neamatér? Děkuji za odpověď. R.

Karel: Řekněme, že Lindab má tl 0,55mm a "levné" spiro 0,6mm. Čemu to vadí? Viděl jsem obojí. Lindab je hezčí na pohled, ale k čemu Vám to je, když na něj stejně koukat nebudete. Jinak mezi nimi nevidím rozdíl. Lindab nabízí i rychlospojky a podobné vychytávky, to ale ocení spíš montér, ne vy.

To je taková zlá nehoráznost od konkurence, že prosím administrátora fóra, aby poznámku od Karla smazal. Lindab je kvalitou zpracování a materiálu samotného (včetně síly a jakosti plechu) u nás spolu s několika dalšími výrobci naprosto nejvýše.

Raději klasické spiro. U Lindabu bych doporučil změřit tloušťku, může se stát že bude potrubí tenčí než by dle normy mělo být...

To je jako zvažovat mezi Mercedesem A a Fabií. Mercedes je bezesporu lepší, ale Fabie vás taky do práce doveze. Takže pokud vám není líto peněz, kupte si Lindab. Pokud musíte šetřit, kupte si obyčejné spiro. Podle mě nejvíc záleží na montáži. Lépe mít vzorně namontované obyčejné spiro než špatně namontovaný Lindab.

Já bych Lindab taky doporučil. Mám raději nákup u výrobce než ve velkoobchodech. Tam umějí i ten nejlevnější brak nabízet za cenu kvalitních značkových výrobců a v nejhorším se odvolají na změnu dodavatele. Výrobce jde na trh se svojí značkou a svými výrobky, ten si takový přístup dovolit nemůže.

Děkuji za odpověď.
Otázka je, zda se v rodiném domě vyplatí investovat do dražšího spira a hlavně jak poznám že za vyšší cenu jsem dostal kvalitnější výrobek. Bohužel nemám čas a ani chuť objížďet různé obchody a spiro tam detailně zkoumat, a nebo po telefonu se snažit vypáčit věrohodné informace.

Mě se opravdu docela líbí Lindab safe. ALe nejsme si jistý, zda to není zbytečně předražené. Vůbec nevím na základě čeho se rozhodnout.

Třídy těsnosti jsou obráceně, nejhorší je A. V praxi nejlepší je D.
U běžných spojů spira se dá dosáhnout na C, když se montážník snaží a také má technické možnosti. Při montážích nelze všude obtáčet spoje páskou atd. Všude se nevejdete, nevidíte na detail. Amatéra poznáte už podle řezání spira. Když používá flexu, není schopen okraj řezu udělat hladký. Mírné otřepky způsobují netěsnosti. Opomíjím, že vyhřátý řez poškodí pozinkovou vrstvu a potrubí je náchylnější na rez. Levné spiro je tenké, zkuste si jej změřit i obyčejným posuvným měřítkem nebo mikrometrem. Slabé spiro se kroutí, je náchylnější na deformace a opět vznik netěsností.
Netěsnost pak způsobuje úniky vzduchu a vzdušné vlhkosti, kondenzace a další noční můry vzduchařů. Vodař také mnohem raději prověřuje potrubí pod tlakem než odpady. Když něco teče hned, je to snazší najít a opravit. Odpadem protéká voda jen občas, ale i to se dá simulovat mnohem lépe než klimatické podmínky pro nalezení problémů s kondenzací. Protoprofíci dbají na dokonalou těsnost.

Zdravím, chtě bych se zeptat jaké jsou rozdíly v jednotlivých spiro potrubí.
Jde mi o to, že můžu koupit spiro potrubí za cenu 120 kč/m, ale klidně i za 400 kč/m. Je tam rozdíl v kvalitě? Nebo je to jen šílený cenový rozptyl? U tvarovek jsou stejné cenové rozdíly, vůbec nevím zda je nejlepší jít do co nejlevnější varianty, či zvolit nějakou střední cestu?
Také jsou k mání tvarovky s těsněním, jejich cena většinou není ani o moc vyšší. Při použití těchto tvarovek není potřeba již nic tmelit a přelepovat vzduchotěsnou páskou? Stačí pouze spojit texy? Je tato varianta lépe vzduchotěsná? Nikde se nemůžu nic konkrétního dočíst.
Také jsem uvažoval o systému Lindab SAFE. Ale cena za tvarovky už je poměrně vysoká, pokud se na to podívám, tak tam vidím navíc oproti normálnímu spiru pouze těsnění. Tak nevím jestli tam je nějaká přidaná hodnota oproti obyč spiru + tvarovky s těsněním.
Pkud jde o třídu těsnosti, tak u Lindab SAFE píší třídu D u obyčejných spiro potrubí píší třídu A až C, dle kvality provedení. Moc nerozumím proč by nebylo možné se dostat i na třídu D. Navíc většinou se o třídě těsností nikde ani nezmiňují.
Je tu někdo kdo by byl ochotný trochu osvětlit jak to v praxi s tím spirem vypadá?