On to vyžadoval již Stavební zákon dříve (myslím od roku 2004), ale jak vidět mnohde úředníci vůbec nebrali v úvahu (také jsem měl takovou zkušenost)

Leon píše:Stavební úřady (alespoň některé) jsou zatím tolerantní nebo neznalé, jiné to již vyžadují pro ohlášení nebo stavební povolení. Proto jsem uvedl, že se nucenému větrání stavebník stejně nevyhne.

Vznesl jsem dotaz na stavebním a asi jsem je upozornil na vyhlášku. Mám takový pocit, že do tý doby nevěděli nic. Teď po mně chtějí základní nákres zajištění ventilace domu. Zase platí, kdo se ptá, moc se dozví.

Otázkář píše:Díky za odpověď, čili odkazujete se na jinou normu, než jste citoval prve.

Ne tak zcela. Je rozdíl mezi normou a vyhláškou. EN 15665 (změna Z1) platí již od roku 2011, povinnost dodržovat normové větrání stanoví vyhláška 20/2012 a ta byla vydaná až o rok později. Zjednodušeně VYHLÁŠKA nařizuje a NORMA upřesňuje jak. Stavební úřady (alespoň některé) jsou zatím tolerantní nebo neznalé, jiné to již vyžadují pro ohlášení nebo stavební povolení. Proto jsem uvedl, že se nucenému větrání stavebník stejně nevyhne.

Díky za odpověď, čili odkazujete se na jinou normu, než jste citoval prve. A drobnost pro ty, kteří se někdy ptají, jestli se může podle norem větrat okny, v poznámce bod 3 je uvedeno, že v letním období, pokud to kvalita venkovního ovzduší umožňuje, je obvyklé provětrávání místností okny. Čili strojní větrání instalovat ano, v zimě je nutné, v létě někdy nikoli...

Otázkář píše:§ 11 Denní a umělé osvětlení, větrání a vytápění
(3) Obytné místnosti musí mít zajištěno dostatečné větrání venkovním vzduchem a vytápění v souladu s normovými hodnotami, s možností regulace vnitřní teploty.

Zvýraznil jsem vám v textu v souladu s normovými hodnotami. Jaké jsou normové hodnoty najdete v příslušné normě EN 15665, respektive změně Z1 EN15665.
Hned v článku NA.1 naleznete jediné možné alternativy, které lze použít pro větrání obytných budov.
1) přívod venkovního vzduchu podtlakem větracími otvory, které jsou integrovány do výplní stavebních otvorů nebo umístěny v obvodových stěnách, v kombinaci s nuceným odvodem vzduchu z hygienického zázemí a kuchyně
(nucené podtlakové větrání),
2) přívod venkovního vzduchu podtlakem větracími otvory, které jsou integrovány do výplní stavebních otvorů nebo umístěny v obvodových stěnách se střídavým režimem přirozeného a nuceného odvodu vzduchu - kombinace přirozeného a nuceného větrání k zajištění minimální spotřeby energie
(hybridní větrání).
3) přívod ohřívaného venkovního vzduchu a odvod vzduchu větrací jednotkou
(nucené rovnotlaké větrání).

Konec citace. Vidíte tam někde napsáno, že by vyhláškou stanovené normové větrání šlo zajistit přirozeným větráním okny? Ve všech třech přípustných normových způsobech se jedná o nucené větrání.

Zdravím diskutující a mám dotaz na Leona. Níže je text Vámi citované normy. Kde se, prosím, píše o nutnosti strojní ventilace? Já z toho vyčtu i možnost splnit dané hodnoty přirozeným větráním, pokud budu šťoura a budu měřit CO2 a běhat otvírat a zavírat okna. Tím neshazuji nucené větrání, ale v této vyhlášce jeho povinnost nevidím.

§ 11

Denní a umělé osvětlení, větrání a vytápění

(1) U nově navrhovaných budov musí návrh osvětlení v souladu s
normovými hodnotami řešit denní, umělé i případné sdružené osvětlení, a
posuzovat je společně s vytápěním, chlazením, větráním, ochranou proti
hluku, prosluněním, včetně vlivu okolních budov a naopak vlivu
navrhované stavby na stávající zástavbu.

(2) Obytné místnosti musí mít zajištěno denní osvětlení v souladu s
normovými hodnotami.

(3) Obytné místnosti musí mít zajištěno dostatečné větrání venkovním
vzduchem a vytápění v souladu s normovými hodnotami, s možností
regulace vnitřní teploty.

(4) V pobytových místnostech musí být navrženo denní, umělé a případně
sdružené osvětlení v závislosti na jejich funkčním využití a na délce
pobytu osob v souladu s normovými hodnotami.

(5) Pobytové místnosti musí mít zajištěno dostatečné přirozené nebo
nucené větrání a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace
vnitřní teploty. Pro větrání pobytových místností musí být zajištěno v
době pobytu osob minimální množství vyměňovaného venkovního vzduchu 25
m3/h na osobu, nebo minimální intenzita větrání 0,5 1/h. Jako ukazatel
kvality vnitřního prostředí slouží oxid uhličitý CO2, jehož koncentrace
ve vnitřním vzduchu nesmí překročit hodnotu 1 500 ppm.

(6) V místnostech, kde jsou instalovány spotřebiče paliv, musí být vždy
zajištěn přívod venkovního vzduchu rovný minimálně průtoku spalovacího
vzduchu pro jmenovitý výkon a typ spotřebiče.

(7) Záchody, prostory pro osobní hygienu a prostory pro vaření musí mít
umělé osvětlení v souladu s normovými hodnotami, musí být účinně
odvětrány v souladu s normovými hodnotami a musí být dostatečně
vytápěny s možností regulace vnitřní teploty.

(8) Spíže a komory na uskladnění potravin musí být účinně odvětrány.

(9) Komunikační prostory musí mít umělé osvětlení v souladu s normovými
hodnotami a musí být odvětrány.

Za prvé: strojní ventilace je od 1.2.2012 povinná pro všechny rodinné domy a to dle vyhlášky 20/2012 O technických požadavcích na stavby; §11; odst.3 a 5. S tím nic neuděláte a minimálně těm ventilátorům neuniknete. Nemá smysl se bavit o tom, jestli se mi vyplatí na schodech do patra zábradlí, které tam zkrátka být musí. Jestli ke strojní ventilaci přidáte rekuperaci, to už cenu podle mě zásadně neovlivní, ale vaše výpočty budou vypadat jinak. Návratnost jen rekuperační části už tady je.
Co vylepšením technických parametrů domu neovlivníte, je spotřeba teplé vody. Tady je už na zvážení, zda právě investice nesloučit a "bednu" s ventilátory nedoplnit i o rekuperaci, ohřev vody a případně chlazení.

Pokud chci strojní ventilaci, je potřeba vsadit na kvalitní ventilátory. Ty se objevují v jednotkách v cenách kolem 50 000 Kč. Dá se i samotný dva ventilátory, ale k tomu se musí dělat MaRka a to zase něco stojí. Rozvodům za dalších 50 000 Kč neuteču. Mně šlo o to, jestli nestačí vyvětrat oknem. Když vezmu tu energetickou stránku věci, oproti rekuperační jednotce stáhnu spotřebu domu o cca 1000 kWh. Při rozměru 176 m2, to konkrétně u mě dělá 5,6 kWh na m2/rok. Výpočtově dům vychází mezi 8-10 kWh/m2. Když to absencí rekuperace zhorším o 5,6 kWh/m2/rok, vejdu se do limitních 15 kWh/m2/rok.

Prosím o odhlédnutí od větrací funkce. Nejsem si zcela jistý, jestli je skutečně potřeba větrat 25m3/h x 4 osoby tj. 100m3/h. Budiž normám přáno. Jde tedy o úsporu na ohřevu tohoto vzduchu. Průměrná teplota v ČR v zimě je 2°C a pokojovou vezmu 22°C, aby se mi to dobře počítalo.
Dohřívám 100m3 o 20°C to je zhruba 700 W. Těch 700 W by se ale rovnalo 100% rekuperaci a ta je nereálná. Nedá se věřit ani účinnostem letákovým naměřeným při suchým vzduchu a jiných švindlech. Když zůstanu u 70%, budu blízko reálný úspoře (490 W). Něco sežerou ventilátory, tak se dostanu 450 W. Zimu započtu 180 dní, denní větrání 12 hodin, tj. 972 kWh. Ať nežeru 1000 kWh /rok. Jelikož mám doma TČ, vychází mi kWh tepla na 0,90 hal. Celou ztrátu větráním doženu za 1000 Kč / rok. Cena rozvodů vzduchotechniky + rekuperační jednotka 100 000 Kč. Pánové, návratnost tohoto řešení si snadno odvodíte sami = 100 let. Kdybych větral jako blázen celých 24 hodin, zkrátím návratnost na 50 let. Nevěřím, že by se ta bedna za 50 let ještě točila, ale to už by stejně musely potvrdit až moje děti nebo vnoučata.

Dobrý den. Rekuperace sama o sobě bez celkového řešení řízeného větrání nepřinese nic. Čili je to řízené větrání s rekuperací a tento větrací systém přinese úspory tepla. Ono to vyplývá již z významu slova rekuperace, což znamená znovuzískávání energie, v tomto případě tepla. Obdoba je u F1 systém KERS. Je celkem zvláštní, že hodně lidí neví, že větrání je nějaká konstanta daná počtem lidí a jejich činností uvnitř domu. Dejme tomu, že nějaký dům pro určitou rodinu má tepelné ztráty prostupem 8 kW a větráním 2 kW, čili celkem 10 kW. Čili, z celku na větrání připadá 20 % tepelných ztrát. Postavíme ten samý dům pro stejnou rodinu z lepších materiálů a TZ prostupem bude pouze 2 kW, ale TZ větráním bude pořád 2 kW, protože větrání není závislé na kvalitě domu. Čili, najednou je TZ větráním celých 50 %. Když ten samý dům postavíme z ještě lepších materiálů tak se dostaneme do situace, že větrání bude představovat větší část TZ. A to jsme již v pásmu pasivních domů. Zde již musí bezpodmínečně nastoupit úspora tepla pomocí rekuperace, jinak se prostě do požadované škatulky nevejdeme ( MPT 15 kWh/m2.rok ).
Že je vzduchotechnika i o komfortu, je jasné, nicméně prvotní záměr je snížit TZ větráním a to je asi to něco, co Vám ta rekuperace může, vlastně nutně musí, přinést.
S pozdravem Laďa

Lidé se zaklínají nízko až pasiv domy. Jestliže se ptáte po smyslu rekuperace v takovém objektu, tak ten je takový, že bez rekuperace se nemůžete nikdy dostat na magickou hranici 15kWh/m2/rok, ať už si pod ní představíte cokoli.
Bez rekuperace se spíše nedá postavit nízkoenergetický, natož pasivní dům v našem klimatickém pásmu tak, aby byl funkční.

Poznámka: Funkčnost znamená zajištěný komfort prostředí pro život. Pokud namítnete, že rekuperaci nemáte a stačí Vám 2x za den otevřít okno, pak Vám to neberu, nicméně větráte nedostatečně, tudíž dané prostředí nelze nazvat domem (místem, kde by měl nějak fungovat organismus), natož pasivním. Představte si analogii s topením: Otázka by zněla: Lze postavit pasivní dům bez topení? Odpověď: Jestliže pasivitu definujete hranicí 15kWh/m2/rok, pak lze velmi dobře a levně, inspirujte se u svého psa na zahradě.
Dizkomfort způsobený absencí topení si každý uvědomí, u větrání už to tak samozřejmé není. Zkuste si uvědomit, že takový systém již do domu v 21.století prostě patří.

Dozvěděl jsem se, že musím mít nutně v pasivním domě rekuperaci. Ptám se po smyslu? Jasný je na vyvětrání - čerstvý vzduch a tak. Pohodlí a komfort pro bydlení. Je ještě něco jiného, co mi může přinést?